IO_ II Firma a náklady Alena Zemplinerová

II. Přehled přednášky učiva 1) Firma, cíl a organizace firmy, oddělené vlastnictví od řízení 2) Velikost firmy, co ji určuje, transakční náklady, fúze 3) Nákladové typy, náklady ušlých příležitostí 4) Náklady v krátkém versus dlouhém období 5) Úspory z rozsahu 6) Úspory ze šíře sortimentu – firma vyrábí více výrobků 7) Náklady a proč jsou důležité

ad1) Firma - cíl a organizace Firmy vznikají a vyrábí za účelem zisku V České republice je v registru ČSÚ 1,257 tisic firem 68% jsou malé firmy a podnikatelé na základě živnostenského listu, vlastníci zároveň řídí firmu 1% jsou velké akciové společnosti, na tržbách se nicméně podílí významně, vlastnictví je obvykle rozptýlené a oddělené od řízení

Největší firmy v ČR

Oddělení vlastnictví a řízení firmy velké korporace → vlastnící nedělají přímo rozhodnutí, která ovlivňují zisk, manažeři mohou sledovat jiné cíle Manažeři mohou například mít za cíl řídit velkou společnost (výše platu, prestiž), mohou zvyšovat náklady firmy nákupem drahých vozy, výbavy kanceláří či firemních letadel. Jak je možné, že manažeři mají možnost sledovat vlastní cíle? → asymetrie informací → pán a správce (principal-agent)

Případ Enron: konflikt zájmu mezi manažery a akcionáři - obchod zemním plynem a energií tržby $ 200 mld. (deregulace trhů energie) - vykazování výsledků a desinformace s cílem dočasně ovlivnit cenu akcií - cena akcií vrostla během 1996-2000 4x - po celé období byl Enron byl zřejmě de fakto ve ztrátě, i když na základě účetních výkazů a podle auditorů byl stále ziskový - manažeři dělali nejen špatná investiční rozhodnutí, ale zřejmě založili vlastní firmu, která obchodovala s Enronem a „tunelovala zisky“ - informaci o skutečné finanční situaci měli pouze vrcholoví manageři 2001 vyhlásil Enron bankrot, někteří manažeři souzeni, auditorská firma Arthur Andersen díky tomu zanikla Insider information Loopholes in the laws Corporate governance

Řešení konfliktu cílů manažerů a vlastníků: monitorovací náklady → monitorovací a kontrolní systémy, které vytváří manažerské pobídky ke sledování maximalizace zisku (manažerské smlouvy, vlastnictví akcií řízeného podniku ) - Kontrola prostřednictvím trhu práce (firma neprosperuje manažer ztratí práci) - Kontrola prostřednictvím konkurence na trhu produktů (konkurence, firma odchází z trhu a manžer ztratí místo) - Kontrola prostřednictvím kapitálových trhů (hrozba nepřátelského převzetí) - Etické kodexy → ve většině modelů předpoklad maximalizace zisku

ad2) Velikost firmy a transakční náklady Proč a jak firmy rostou A) vyrábí větší množství výrobku (horizontální růst) B) vyrábí i vstupy, diversifikuje výrobu, distribuuje (vertikální hranice firmy a růst firmy) ....firma a trh jsou alternativní prostředky jak získat výrobky a služby (uskutečnění transakce). Čím dražší je získat výrobek na trhu, tím spíše si jej firma začne vyrábět sama. Nejen výroba je spojena s náklady ale i obchod a „použití“ trhu pro obchodní transakci je spojeno s náklady (Coase, 1937) Transakční náklady jsou náklady na uskutečnění obchodu – transakce. Jsou to dodatečné náklady, které strany mají s uzavřením obchodu mimo ceny, kterou v rámci obchodu platí. (náklady na vyjednávání, uzavření a vymáhání smlouvy)

Transakční náklady, tržní prostředí a vznik konkurence Výši transakční nákladů určuje tržní prostředí – počet firem na trhu, spolehlivost při dodržování a vymahatelnost smluv, důvěra mezi obchodníky stupeň nejistoty - Omezená racionalita znamená omezenou schopnost předvídat důsledky rozhodnutí a budoucí události a reakce na ně, neschopnost řešit problém komplexně a nemožnost učinit zcela racionální rozhodnutí. Je dána nedokonalostí informací nebo jejich nedostupností. Oportunismus – chování podle situace, nejsou-li dodržovány smlouvy a horizont pro rozhodování je kratší. (v teorii her obvykle nazývaný morální hazard) Specifičnost fondů - specializace výrobních prostředků na rozdíl od universálního použití. Specializace umožňuje vyšší produktivitu ale snižuje adaptabilitu výroby. Vznik konkurence trvá déle a je nákladnější (Williamson, 1975)

Velké a malé firmy: růst firmy Optimální velikost firmy je dána volbou a kompromisem mezi výhoadami a nevýhodami růstu firmy Velké firmy: - úspory v nákladech - monitorovací náklady - specializace, nákladnější a pomalejší adaptace Malé firmy: - pružnější, levnější a rychlejší adaptabilita na změnu poptávky a technologie - jednoduchá koordinace a nízké administrativní náklady - universálnější zařízení Růst firmy - interní - externí: fúze a akvizice

Fúze Probíhají ve vlnách horizontální fúze (přelom 19.a 20. st.): vertikální fúze (20.léta 20.st.) koglomerátní fúze (60. až 80. léta 20.st.) deregulační vlna (letecký průmysl,telekomunikace, media, bankovnictví zavedená odvětví jako tabákový, ropný nebo dřevozpracující průmysl (nerostoucí odvětví) použila přebytečné fondy k zakoupení firem v jiných odvětví

Proč firmy fúzují Zisk Růst firmy → - interní: stavba nových kapacit - externí: fúzí rychlejší růst a s menším rizikem Racionální důvody pro fúzi (zvýšení efektivnosti) Pochybné důvody pro fúzi (odstranění konkurence, růst tržní moci)

Racionální důvody pro fúzi Úspory nákladů: synergie v řízení investic, výzkumu a vývoji, organizaci, výrobě, marketingu, odbytu úspory z rozsahu, úspory ze šíře sortimentu úspory z vertikální integrace - zvýšení jistoty dodávek (snížení transakčních nákladů) lepší využití stávající kapacity, přístup na nové trhy a k novým technologiím, úspory při realizaci výzkumu a vývoje, lepší vyjednávací pozice (např. při jednání s dodavateli, bankou) * Restrukturalizace firem a fúze

Pochybné důvody pro fúzi Fúze zvyšuje pravděpodobnost koluze, horizontální fúze vede k růstu koncentrace (likvidace konkurenta) Fúze může umožnit zvýšení cen, jsou-li překážky vstupu na trh dostatečně veliké Velké korporace, tzv. "národní šampióni" mají značnou vyjednávací sílu a možnost ovlivňovat ekonomickou politiku a vládní rozhodnutí ať již cestou korupce či sociální hrozbou vysoké nezaměstnanosti, ovlivňováním veřejného mínění apod. (Adams W. and Brock J., 1986)

Empirické studie: jsou fúze efektivní ? Obecně hodnota akcií roste po fúzi 2-7.5% (a klesne při neschválení fúze) V krátkodobém horizontu jsou fúze obvykle hodnoceny pozitivně, akcionáři fúzujících firem získávají prémie, aby souhlasili s odkupem Čím delší je období po fúzi, tím méně častější je výskyt efektivních fúzí Nepotvrdilo se, že by firmy po fúzi omezovaly R&D (výdaje na výzkum a vývoj) (Hall 1988) Obecně ale studie nepodávají jednoznačný empirický důkaz o tom, že v průměru a jako celek jsou fúze efektivní a vedou k růstu blahobytu ale ani opak. Růst hodnoty firmy není v důsledku růstu tržní moci ale v důsledku růstu produktivity (Lichtenberg a Siegel 1987, Andrade a Stafford 2001), Firmy většinou nezvýší ziskovost po fúzi ((Scherer 1988, Mueller 1997)

Ad 3) Nákladové typy Ekonomická rozhodnutí jsou dělána na základě ekonomických nákladů, Ekonomické náklady se odlišují od skutečných výdajů tím, že berou v úvahu náklady příležitosti a neberou v utopené náklady

„náklady ušlé příležitostí“ (opportunity cost) obětovaný užitek nebo výnos, který je možné získat v druhé nejlepší příležitosti. Firma nebo osoba která se rozhodne podnikat, zahrnuje mezi náklady obětovaných příležitostí. - obětovaná mzda, kterou by podnikatel mohl získat v obětovaném zaměstnání - obětovaný nájem z nemovitosti, kterou podnikatel pro účel podnikání využívá Protože obětované příležitosti zahrnuje do své "kalkulace" každý účastník trhu, jsou v podstatě veškeré náklady obětovanými příležitostmi. Jakákoliv platba, která je vynakládaná na pořízení libovolného zboží či služeb, je tedy platbou za obětovanou příležitost, v níž mohl být konkrétní výrobní faktor (zboží, služba) využit.

Zapuštěné náklady Utopené (zapuštěné) náklady (sunk cost) je investice do statku, který nemá již ex post jiné použití – náklady příležitosti jsou nulové. Také se pro tento koncept použivá termín „specifický statek“ (specific asset). Zapuštěné náklady by v rozhodování neměly být brány v úvahu, protože nelze získat vynaložené náklady zpět. (odejdete před koncem špatného filmu) Představte si například atomovou elektrárnu Temelín a předpokládejte, že bude vynalezen nový zdroj energie – má být opuštěna a stavět nové zdroje ? Utopené náklady jsou fixní náklady. Pokud elektrárna pokrývá variabilní náklady, pokračuje v provozu.

Fixní a variabilní náklady fixní náklady FC nezávisí na objemu výroby (náklady na založení firmy, nájemné za prostory, mzdy, úroky, daně z majetku, pojištění, leasing strojů a aut – pokud nemůže fixní náklad být alespoň částečně získán zpět, tak je to zapuštěný náklad – neovlivňuje rozhodování ex post) variabilní náklady VC jsou nulové pokud se nevyrábí a mění se s objemem výroby q, jsou funkcí q ....VC (q), rostou s q (spotřeba materiálu, nájemní pracovníci, energie) celkové náklady TC = FC+VC

Mezní a průměrné náklady mezní náklady MC (přírůstkové – incremental) = dTC(q)/dq náklady na výrobu dodatečné jednotky a vyjadřují změnu nákladů Nabídková funkce firmy je dána funkcí mezních nákladů pro cenu vyšší než průměrné náklady průměrné náklady (jednotkové) ATC = TC/q a vyjadřují úroveň nákladů průměrné variabilní náklady AVC = VC(q)/q průměrné fixní náklady AFC = F/q mezní náklady jsou užitečný koncept pro rozhodnutí o tom kolik vyrábět a průměrné náklady pro rozhodnutí, zda vyrábět. Pod minimem průměrných nákladů firma nepokrývá náklady. Průměrné fixní náklady s růstem produkce klesají, průměrné variabilní náklady mají tendenci růst. Výsledkem je U tvar křivky průměrných nákladů.

Změna krátkodobých nákladů s vyráběným množstvím q FC VC TC MC AFC AVC AC 48 1 25 73 2 46 94 21 24 23 47 3 66 114 20 16 22 38 4 82 130 12 33 5 100 148 18 10 30 6 120 168 8 28 7 141 189 27 216 9 198 246 230 278 32 11 272 320 42 29 321 369 49 31

Rozhodnutí uzavřít firmu Rozhodnutí nevyrábět a vystoupit z trhu Jsou-li všechny fixní náklady utopené, pak náklady, které firma uvažuje jsou variabilní náklady, proto rozhodnutí zda vyrábět nebo zastavit výrobu závisí na tom, zda celkové příjmy jsou stejné nebo větší než variabilní náklady, tedy firm vyrábí za cenu p pouze tehdy pokud p > AVC Jakmile cena klesne pod průměrné variabilní náklady, firma z trhu vystoupí. Firma může nést ztrátu pouze do výše fixních nákladů.

Ad 4) Náklady v krátkém versus dlouhém období Náklady na výrobu určitého množství produkce jsou v krátkém období větší než v dlouhém období, protože v krátkém období může firma měnit pouze jeden variabilní vstup, kdežto v dlouhém období může optimalizovat množství všech vstupů. V krátkém období lze změny výstupu dosáhnout pouze změnou množství variabilních vstupů. Objem produkce nelze zvýšit změnou technologie nebo rozšířením výrobní kapacity. Variabilním vstupem v krátkém období je množství práce a prostředky na něj vynaložené jsou variabilní náklady. Fixním vstupem je kapitál, se kterým jsou spojeny fixní náklady, které musí firma v krátkém období vynaložit i v případě, že nevyrábí V dlouhém období se všechny výrobní faktory považují za variabilní protože firma má dostatečný časový prostor pro změny. Průběh křivky nákladové funkce v dlouhém období ovlivňují výnosy z rozsahu. Výnosy z rozsahu mohou být rostoucí, klesající nebo konstantní

Křivka dlouhodobých průměrných nákladů je obalem křivek krátkodobých průměrných nákladů

Ad 5) Úspory z rozsahu Zdroje existence úspor z rozsahu - fixní náklady se nemění s rozsahem výroby - práce se specializuje Zdroje ztrát z rozsahu - dopravní náklady mohou růst (vstupu a distribuce výrobků ke spotřebiteli) Průměrné náklady mohou být konstantní s růstem výroby, Pokud jsou MC<AC, existují úspory z rozsahu, Pokud MC> AC, existují ztráty z rozsahu S = AC/MC S>1…úspory z rozsahu existují S=1….konstantní úspory z rozsahu S<1….ztrtáty z rozsahu výroby

Ad 6) Úspory ze šíře sortimentu existují, jestliže je méně nákladné vyrábět více druhů výrobků a služeb v jedné firmě než ve dvou a více firmách Zdroje úspor ze šíře sortimentu – použití stejného zařízení pro různé výrobky (využití kapacit a specializace) – společná reklama při tvorbě značky – společný marketing a výdaje na výzkum &vývoj – software a údržba počítačů – maloobchod a distribuce - dopravní služby výroba jednoho výrobku zmenšuje náklady výroby jiného výrobku

Ad 7) Proč je znalost nákladů důležitá pro organizaci odvětví Náklady určují strategie firmy (predikci chování v rámci teoretických modelů) Náklady vysvětlují velikost firem Náklady vysvětlují počet firem na trhu – proč na některém trhu je velký počet firem a na jiném jen několik Vláda často reguluje odvětví, v nichž je vstup spojený s mimořádně vysokými náklady – to vyžaduje znalost nákladů Soutěžní politika a náklady (příklady)

Literatura Carlton a Perloff str. 11-46) Doporučené čtení Coase, R. H., 1937, The Nature of the Firm. Demsetz, H., 1997.  The Firm in Economic Theory: A Quiet Revolution.  American Econ. Rev. (87) 2, 426-429

Otázky, cvičení Proč jsou některé firmy malé a jiné velké? Proč na některém trhu je více firem a na jiném jen několik či pouze jedina? Mají velké firmy monitorovací problém? Jestliže ano, proč existuje tolik velkých firem?