Základy popisování Popis pravidel pro určení zápisu libovolné informace, která má předepsanou strukturu. V Brně Ing. Karel Dvořák

O co jde? Potřebujeme li sjednotit způsob zapisování informací, musíme pro požadovaný způsob zápisu vytvořit jasná pravidla – syntaxi. V tomto oboru nastal velký rozvoj při zavádění výpočetní techniky. Bylo potřeba jednoznačně popsat jak zadávat počítači jednotlivé příkazy a jak zadávat parametry těchto příkazů. Počítač je sice výkonný pomocník, ale jeho inteligence je nulová. Počítač udělá jen to co se mu jednoznačně zadá. Jakákoliv nepřesnost v zadání vede k tomu, že počítač zadání neprovede, nebo je provede špatně. Počítač nedovede opravit zadání. Počítačová zadání musí být jednoduchá bez nadbytečnosti – redundance informace. Člověk je schopen mnohou informaci při komunikaci opravit, to je, že rozumí i když je informace zadána neúplně. Komunikace člověka s člověkem je vysoce redundantní a redundance je právě to, co umožňuje opravu informace při komunikaci.

Jak to souvisí s genealogií? I. Genealog potřebuje zapisovat zjištěné informace do nějakého systému. Těžko by se badateli pracovalo, kdyby v každém zápise (například matričním) uváděl v jiném pořadí informace o otci, matce, a o ostatních náležitostech zápisu. V začátcích vedení matrik tento chaos v zápisech byl. Zlepšení orientace v zápise umožňovalo rozvinutí zápisu o popisné informace): Dne 5. května 1702 bylo panem páterem Jonášem v kostele Svatého Jana Křtitele v Říkoníně pokřtěno dítě jménem Josef. Otec Jan Kovář a matka Mařena. Kmotři Josef Dlouhý, kolář a manželka jeho Rosina. V Říkoníně v kostele Svatého Jana Křtitele bylo Panem páterem Jonášem dne 10. května 1702 pokřtěno dítě otce Jiřího Šíra a matky Kateřiny jménem Barbora. Kmotři Barbora manželka Josefa Bláhy a Josef Bláha.

Jak to souvisí s genealogií? II. Nebo může vypadat zápis takto: Sami posoudíte, ve kterém zápise je informace přehlednější. Docíleno toho bylo tak, že někdo napsal pravidla jak zápisy psát.

Pravidla pro pravidla Aby bylo možno napsat jednoznačná pravidla pro psaní informací, musí také existovat pravidla jak psát tyto pravidla. Tato prezentace vysvětluje, jak psát pravidla pro psaní informací. Zápis podle pravidel má ještě jednu důležitou vlastnost. Zapisovatel těžko může zapomenout zapsat některou část informace.

Prvek informace Prvkem informace může být část informace nebo informace celá. Prvkem informace je ta část, kterou můžeme pojmenovat. Prvek informace se může dále dělit na více prvků a ty můžeme dělit opět. Prvek nemůžeme rozdělit nemůžeme-li některou rozdělenou část pojmenovat. Každý prvek musí mít název a možnost tomuto prvku přiřadit obsah. Rozeznáváme prvky: Konstanty Proměnné Výčtové Prvky v informaci mohou být povinné nebo nepovinné

Učíme se na příkladu Pan JUDr. Pavel Omáčka, CSc. Jablečná Horní Neznámá Každý gramotný občan v České republice pozná, že tato informace je poštovní adresa. Celá tato poštovní adresa může být informačním prvkem, jehož název je „poštovní adresa“. Tento prvek je natolik znám, že za normálních okolností jej nemusíme popisovat. Ovšem tento prvek lze dále dělit na prvky další o různém obsahu. Prvek (celá informace) má název Název prvku píšeme mezi ostré závorky <>. Obsah prvku: Pan JUDr. Pavel Omáčka, CSc. Jablečná Horní Neznámá Obsah prvku píšeme volně

Co je prvek informace I. Prvky: Název:Obsah: Pan JUDr. Pavel Omáčka, CSc. JUDr. Pavel Omáčka CSc. Jablečná 15 Jablečná 15 Horní Neznámá

Co je prvek informace II. Z tohoto příkladu je jasné co je název a co je obsah informace. K některým informacím je potřeba dodat vysvětlující informace, čímž můžeme upřesnit obecný obsah informace Na příklad: Oslovení používáme jako projev úcty k adresátovi. Používají se různé výrazy. Pan, Paní, Slečna, Vážený pan, Bratr, Soudružka, Milá slečna, a tak podobně PSČ je poštovní směrovací číslo, to je identifikační číslo dodávací pošty adresáta, které se skládá z pěti číslic s mezerou mezi třetí a čtvrtou číslicí Syntaxe PSČ je Prvek je konstantou, proto v definici syntaxe tuto konstantu můžeme rovnou zapsat bez uvedení názvu prvku. Syntaxe PSČ pak je

Co je prvek informace III. syntaxe prvku bude tato: [ ] [ ] [, ] Věnujte pozornost umístění mezer a čárky před vědeckou hodností, které jsou konstantami, abychom nemuseli syntax prvku popisovat takto: [ ] [ ] [ ]

Funkce závorek a jejich použití vzor:využití: ()uvnitř kulatých závorek se píše poznámka. <>uvnitř ostrých závorek se píše popis nebo název prvku. []uvnitř hranatých závorek se píše nepovinný prvek. {}uvnitř složených závorek se píše přípustný výčet prvků. Jednotlivé prvky výčtového prvku jsou odděleny středníkem a mezerou.

Kulaté závorky Do kulatých závorek píšeme poznámky, které vysvětlují – rozvíjí název prvku nebo upřesňují obsah prvku. K upřesnění obsahu prvku můžeme použít i popis několika prvků,, )> Pak kdykoliv uvedeme prvek víme z čeho se tento prvek skládá. Můžeme pak použít prvek takto: Poznámky a v poznámkách popisy prvků vlastní popis zápisu znepřehledňují a proto je dobré psát poznámky samostatně před nebo po zápisu syntaxe informace.

Ostré závorky Do ostrých závorek píšeme název prvku. K této oblasti není třeba celkem nic vysvětlovat. Název prvku je na libovůli toho kdo popis tvoří. Jen na něm záleží zda z názvu je možno a s jakou přesností odvodit obsah. Při psaní zápisu vlastní informace podle popisu zápisu nahradíme název prvku včetně ostrých závorek za obsah prvku. = Tomáš Holý, řezník, Lhota u Malenovic 15

Hranaté závorky Prvek nebo skupina prvků jejichž jméno je uvedeno v hranatých závorkách jsou nepovinné. [ ] [ ] [, ] U adresy můžeme oslovení vynechat. Je to jen zdvořilostní úzus. Jak akademický tak vědecký titul člověk nemusí mít a nemůžeme jej proto označovat za povinný. Všimněte si, že u vědeckého titulu je tento nepovinný včetně napsané čárky a mezery. Použijete-li však vědecký titul musíte čárku i mezeru použít také.

Složené závorky Ve složených závorkách se vypisují výčtové prvky. Tyto prvky mohou být konstanty proměnné a také výčtové. příklady: = {pan; paní} Použiji-li název prvku pak tímto oslovením může být i „Vy krááávo nebeská“. Výčtovým prvkem omezujeme nebo lépe řečeno definujeme možný obsah. = {pondělí; úterý; středa; čtvrtek; pátek; sobota; neděle} = {po.; út.; st.; čt.; pá.; so.; ne.} Výčtový typ nám může předepsat, že den musí být vypsán celým názvem, nebo naopak že je povinnost použít dvoupísmenovou zkratku s tečkou. Také nás může omezit jen na určité dny: = {pondělí; středa} V obsahu lze pak použít jen jeden den ze dvou. Zamyslete se nad těmito zápisy: = {pondělí; středa; pondělí a středa} = {pondělí[ a středa]; středa}

Konec Doufám, že prezentace plně vyčerpává danou problematiku. autor