Mimoprodukční funkce lesa Část I. - expertní přístupy Část II. - ochota platit - spotřebitelský přebytek Ing. Kateřina Ventrubová

Metody oceňování peněžní ekonomické nepeněžní peněžní mimoekonomické na základě vstupů peněžní na základě výstupů - efektu ekonomické nepeněžní Na začátek: Obecně oceňování statku = srovnávání nabídky statku a poptávky po něm, neboli srovnáváním nákladů na získání statku, resp. Na udržování jeho kvality (ceny S) s očekávaným užitkem z jeho užití neboli ochotou platit (cena D)  u většiny statků na trhu. Složitější je to ovšem u těch částí přírody, které neprocházejí trhem peněžní mimoekonomické nepeněžní

Metody oceňování netržních statků a služeb přírody Přírodu a zdroje v zásadě na 2 hlavní skupiny: materiální = přírodní zdroje environmentální zdroje KLIK – rozdělení zdrojů Materiální = přírodní zdroje; vyskytující se na zemském povrchu nebo pod ním (půda, voda, lesy, nerosty), které byly přinejmenším v tržních ekonomikách využívány jako ekonomické statky s kladnou peněžní cenou. Byly v průběhu historie předmětem tržních a vlastnických vztahů – obnovitelné i neobnovitelné KLIK Environmentální zdroje – zdroje, sloužící jako prostředí a zdroj užívání života (čisté ovzduší, oceány, sluneční svit, genetická pestrost). Ve většině případů zůstávají tyto statky volně přístupné, k bezplatnému užívání. V současnosti se ve většině evropských tržních ekonomik ekonomické a ekologické problémy obvykle vyskytují a projevují simultánně. Někdy se zdá, že dominují ekonomické problémy, po určité době se však projeví s větší intenzitou lokální, regionální či globální ekologické problémy. Je zřejmé, že jednou z hlavních příčin obtížnosti řešení ekologických problému je skutečnost, že většina těchto problémů vzniká díky tomu, že podstatné části přírody mají charakter tzv. KLIK veřejných statků – charakterizovaných zejména nevylučitelností ze spotřeby a že lidské činnosti produkují KLIK externality externality veřejné statky

pozitivní Základní charakteristikou externalit je, že představují nezamýšlené (příp. i záměrné) vedlejší efekty výroby a spotřeby, které ovlivňují třetí stranu, tj. subjekty, které nejsou přímými účastníky konkrétní tržní operace. Další základní charakteristikou externalit je, že ovlivňují statky, které nejsou prodávány na trzích, o něž však lidé mají zájem (čistý vzduch, voda, krajina). Tyto základní charakteristiky mnoha environmentálních zdrojů znamenají, že trhy pro ně buď neexistují vůbec, nebo pokud existují, pak selhávají. To znamená, že skutečná ekonomická hodnota environmentálních zdrojů byla a dosud je buď zcela ignorována nebo podceňována. Mnoho environmentálních statků představuje společné vlastnictví (common property) nebo zcela volně přístupné zdroje (open access). Vzhledem k tomu, že environmentální problémy nevyhnutelně zahrnují charakteristiky externalit a veřejných statků: prakticky žádná výroba či spotřeba není bezodpadová – omezená asimiliční schopností přírody soukromá vlastnická práva nelze aplikovat ani zdaleka na všechny environmentální zdroje; nelze na tržní mechanismus spoléhat jakožto na nástroj, který by byl schopen zajišťovat žádoucí množství a kvalitu životního prostředí a jeho environmentálních statků a služeb. negativní

Problematika hodnocení významnosti lesa Společnost, její potřeby, poptávka a názory jsou kritériem racionality a praktické přijatelnosti výsledků oceňování obtížná nejen pro mimoprodukční funkce, ale také pro hodnocení produkčních funkcí: les = složitý objekt, působící ve společnosti mnohostranně soustava lesa a jeho užitných hodnot se stále vyvíjí s vývojem společenských potřeb v různých oblastech a čase, u různých národů a skupin obyvatelstva má les různé užitné hodnoty Vyjadřování společenské významnosti funkcí lesa v peněžní formě je kategorie společenská, sociálně-ekonomická, a je součástí disciplín věd společenských. KLIK – nejen MFL, ale také produkční KLIK Les je sám o sobě složitým objektem, jehož působení je v rámci společnosti mnohostranné Les a soustava jeho užitných hodnot se stále vyvíjejí v souladu s vývojem společenských potřeb. Jsou různé v čase i v místě, souvisejí s ekonomickou a sociální úrovní společnosti, s její kulturou, tradicemi, zvyklostmi a zvláštnostmi života. To znamená, že v různých oblastech a čase, u různých národů a skupin obyvatelstva má les, byť stejného technického, fyzikálního a biologického charakteru, různé užitné hodnoty a tyto hodnoty mají jiný významový společenský stupeň, a tedy jinou společenskou hodnotu (cenu) V oceňování společenského významu funkcí lesa netržního charakteru bude vždy enormní podíl subjektivního faktoru, protože zde nemůže dojít ani částečně k reálné objektivizaci výchozích cen prostřednictvím reálné směny, tržního mechanismu. Přitom je otázkou, do jaké míry lze vůbec hovořit z různých úhlů pohledu o nějaké objektivnosti samotného tržního mechanismu a tržních cen.

Účely a cíle hodnocení mimoprodukčních funkcí lesa poznání společenského významu zdrojů v národním jmění, přírodním bohatství analýza stavu a vývoje požadavků společnosti vyjádření společenské efektivnosti využívání a reprodukce obnovitelných zdrojů rozhodování o substituci zdrojů stanovení velikosti společenských ztrát z poškození či zničení zdrojů stimulace racionálního využívání přírodních zdrojů Mimo společnost a mimo její potřeby nemá kategorie sociálně-ekonomické, společenské ceny smysl. Společnost kategorii ceny vytvořila pro své potřeby. Mimo člověka není nikoho, kdo by hodnotil podle svých požadavků a potřeb úroveň funkcí lesa v krajině. Bez člověka, tedy mimo něj, kategorie společenské hodnoty a ceny neexistuje. Zjišťované hodnoty přírody v peněžní formě jsou vždy vyjadřovány na základě požadavků, potřeb a hodnotových soudů člověka. Jestliže někdo něco hodnotí, je to vždy člověk a je vždy hodnocení prováděné na zakázku, na poptávku člověka. Dokonce jestliže se vyjadřuje tzv. existenční hodnota objektu, pak tuto hodnotu vyjadřuje subjekt subjektu, tedy člověk člověku. Při oceňování mimoprodukčních funkcí lesa se nejedná o otázku, zda jde o hodnocení objektivní, všeplatné nebo subjektivní, ale o přijatelnost míry subjektivity, míry vypovídající schopnosti výsledků a akceptaci výsledků oceňovacích přístupů pro daný konkrétní účel. Metody a výsledky hodnocení významnosti funkcí lesa v peněžní formě nelze oddělit od konkrétních cílů. Účely a cíle hodnocení lze realizovat pro následující účely – KLIK Pro účely oceňování společenských služeb či funkcí musíme chápat les jako celek – komplexně složitou biogeocenózu, tvořenou půdou, porostem, … Les je současně pracovním předmětem, pracovním prostředkem a výrobkem, i vlastní přírodní podmínkou lesní výroby

Účelové členění funkcí lesa Funkce lesa z hlediska: technického ekonomického Z hlediska technického dále např.: produkční mimoprodukční Z hlediska ekonomického: externality x internality ekonomické x mimoekonomické Častým důsledkem takových jednostranných postupů je kromě jiného i neúměrné zjednodušení problému, jak vyjadřovat význam funkcí lesa a lesa pro společnost. Lze říci, že ryze technické řešení se odráží v aplikaci expertních přístupů nesystémové povahy, čistě ekonomický pohled pak v nekompatibilních přístupech vyjádření významu lesa povahy externalit a internalit. Určité východisko by mohlo poskytovat technicko-ekonomické členění funkcí.

Komplex funkcí lesa ekologické produkční kulturně naučné zdravotně hygienické ekologické dřevo- produkční ochranné nedřevo- produkční produkční Produkční funkce jsou potenciálně poměrně obsáhlé a diferencované. Produkční funkce mají materiální a současně materiálovou – látkovou podstatu a účastní se přímo či zprostředkovaně materiálního reprodukčního procesu Blok ekologických funkcí je značně různorodý a členitý. Působí v rámci společnosti prostřednictvím vztahu ŽP – člověk. Kulturně-naučné podobný charakter jako zdravotně-hygienické. kulturně naučné

Mimoprodukční funkce lesa = pozitivní externality lesa výhody, které bezprostředně nevyužívá či neinkasuje ten, kdo jej způsobil mají z nich prospěch třetí osoby, popř. veřejnost zpravidla neprocházejí trhem

Mimoprodukční funkce lesa II. působí v rámci společnosti prostřednictvím vztahu životní prostředí - člověk nemají materiální podstatu část funkcí zprostředkovaně tržní materiální (ekonomický) charakter, část mimotržní (sociální) charakter pro účely oceňování lze rozdělit do bloků komplexních funkcí

Bloky komplexních funkcí Ochranné ekologické (environmentální) funkce lesa hydrické půdoochranné vzduchoochranné Ochranné environmentální funkce je možno v principu substituovat prací, nahrazovat dodatečnými, často technickými zařízeními a objekty. Když ve srovnání se stávajícím stavem tyto funkce přestanou působit, dojde k sociálně-ekonomickým škodám – ztrátám, které je třeba kompenzovat, či vícenákladům (prevence) na odvrácení škod. V daném smyslu a pro daný účel se jako nejobjektivnější a reálně proveditelné jeví zejména v případě funkcí hydrických použít k vyjádření sociálně-ekonomickému významu pro společnost nákladů prevence a funkcí půdoochranných nákladů kompenzace. Hydrické funkce Náklady prevence = variantní srovnávání hydrických funkcí lesa s alternativními technickými opatřeními, nahrazujícími tyto funkce. Vliv lesa na srážko-odtokové vztahy v povodích ČR je nesporný zprostředkovaně tržní povaha, účastní se materiálního reprodukčního procesu v odvětvích mimo LH, ovlivňují jejich tržní procesy

Hydrické funkce lesa prevenční opatření za odlesnění Odlesněním nebo zničením lesa ovlivněny tři základní vodohospodářské funkce: tvorba povodňových průtoků tvorba minimálních průtoků kvalita z lesa odtékajících vod Prevencí vlivů odlesnění je obvykle výstavba vodní nádrže na dotčeném toku s retenčním prostorem, který sníží odlesněním části povodí zvýšený průtok velkých vod. Výstavba náhradní retenční nádrže je tedy KLIK prevenční opatření za odlesnění

Půdoochranné funkce lesa Zejména lze zařadit: ochranu půdy proti vodní a větrné erozi ochranu vody před znečištěním půdními částicemi (zákalem), vodních nádrží a toků před zanášením Půdoochranné environmentální funkce lesa mají obdobnou sociálně-ekonomickou podstatu jako funkce hydrické. Lze sem zařadit: ochranu půdy proti vodní a větrné erozi ochranu vody před znečištěním půdními částicemi a vodních nádrží a toků před zanášením KLIK Lze hodnotit na základě kompenzace, tj. nákladů náklady kompenzace odstraňování škod náklady prevence

Bloky komplexních funkcí Zdravotně-hygienické ekologické funkce lesa rekreační zdravotní pobytové a stálé Bloky funkcí zdravotně-hygienických a kulturně naučných jsou netržního charakteru. Jsou pozitivními externalitami lesa nemateriální, mimoekonomické, netržní, sociální povahy. Neúčastní se identifikovatelně a měřitelně materiálního reprodukčního procesu ani v odvětví LH. Jejich společenská sociálně-ekonomická významnost v peněžní formě se odvozuje zejména dvojím způsobem: na bázi spotřebitelského přebytku, ochoty platit – preferenční metody nebo expertní porovnávací přístup V současných socio-ekonomických poměrech ČR nelze efektivně použít první z obou přístupů, i když je ve světě považován mnohdy za zásadní. Expertní metody na druhé straně jsou v poměrech ČR dlouhodobě známy a využívány, i když dosud ne vždy s odpovídajícími výsledky. Je tomu především proto, že dosavadní expertní přístupy nerozlišovaly mezi alespoň zprostředkovaně tržním charakterem ochranných environmentálních funkcí a netržním charakterem zdravotně- hygienických a kulturně-naučných funkcí. Pak byla společenská sociálně-ekonomická významnost oceňována zcela neadekvátně paušalizovaným způsobem podle ceny dřevoprodukční funkce lesa. „Dobrým“ příkladem je u nás princip ocenění MFL dle 289 ve formě poplatku za odnětí pozemků plnění funkcí lesa. Zásadním problémem je, že ocenění je provedeno jednotným, paušálním způsobem bez ohledu na to, že různé bloky funkcí lesa mají diametrálně odlišný sociálně-ekonomický obsah působení a dopadu ve společnosti. Dalším problém je, že uvedené ocenění naprosto nedostatečně zohledňuje společenskou poptávku, kterou redukuje jen na úřední kategorizaci lesů s některými doplňky, přičemž taková rajonizace dnes zdaleka nevystihuje úroveň užívání a využívání funkcí lesa společností. Daná kategorizace byla v základě vypracována před mnoha lety pro jiné cíle a dnes nekoresponduje s významem mimoprodukčních funkcí lesa. Třetím problémem je vázání společenské ceny netržních mimoprodukčních funkcí lesa na celkový průměrný přírůst v ceně dřeva na pni. Společenský význam dřevoprodukční funkce je však vyjádřen objektivněji na základě realizované produkce dřeva v tržní ceně, redukované o případnou ztrátu z produkce dřeva. Hodnocení společenské významnosti zdravotně-hygienických funkcí lesa expertním způsobem spočívá v podstatě v odvození jejich relativní významnosti k významnosti produkčních funkcí a následně v přiřazení ceny podle ceny produkčních funkcí lesa v ČR. Peněžní hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti je založeno na dotazníkovém šetření expertů. Základním diferencujícím kritériem je návštěvnost. nemateriální, mimotržní povaha, neúčastní se bezprostředně materiálního reprodukčního procesu ani v odvětví LH ani mimo něj, nejsou součástí reálného trhu

Bloky komplexních funkcí Kulturně naučné funkce lesa přírodoochranné výchovné vědecké a institucionální Daný blok funkcí lesa je projevem toho, že lesní prostředí je jednou z nejméně změněných složek přírodního prostředí lidskou činností a že je nenahraditelným zdrojem různorodých poznatků o přírodě a jejím vývoji, vztazích přírodního prostředí a společnosti. Stejně jako v případě odvození významnosti zdravotně-hygienických funkcí lesa bylo provedeno šetření o vzájemném poměru významnosti kulturně-naučných funkcí lesa a dřevoprodukční funkce lesa. Oceňování vyjadřuje expertní preference ohledně kvality, vzácnosti a důležitosti jednotlivých charakteristik daných funkcí lesa. obdobný sociálně ekonomický charakter jako zdravotně hygienické funkce

Bloky komplexních funkcí Mimodřevoprodukční funkce lesa Zvláštní dvojí postavení: - zprostředkovaně tržní - netržní jako součást rekreace Jejich výsledkem jsou jednak produkty nespjaté těsně se dřevem na pni – lesní plody, a současně je výstupem často relaxace, rekreace. Až dosud se do hodnocení společenské významnosti lesa uvedené funkce nezačleňovaly. Společenská sociálně-ekonomická významnost nedřevoprodukčních funkcí lesa se nevyjadřovala žádným způsobem. Přesto je jejich sociálně-ekonomický význam v ČR velmi vysoký: 2/3 obyvatel a 4/5 domácností se podílí na sběru lesních plodin 70 % domácností sbírá houby Bobuloviny – 50 % domácností sbírá borůvky, maliny necelých 30 %, ostružina 1/5 domácností, brusinka 7% Společenskou sociálně-ekonomickou významnost materiální stránky nedřevoprodukčních funkcí lesa lze ocenit zejména na bázi stínových tržních vztahů, tj. na základě stínových tržeb. Jejich imateriální významnost, související s návštěvností lesa a rekreací, lze ocenit jako součást bloku zdravotně-hygienických funkcí lesa.

Bloky komplexních funkcí Dřevoprodukční funkce lesa soukromý význam veřejný význam Dřevo a produkty těsně s dřevem na pni spjaté procházejí obvykle trhem. Z hlubší analýzy sociálně-ekonomické významnosti tržních funkcí ve společnosti vyplývá, že tyto funkce mají obsahově jiný význam pro vlastníky, příp. správce a nájemce lesa a jiný pro společnost jako takovou. Bude-li produkční využití lesa redukováno či zlikvidováno tak, že dojde ke snížení hospodářské efektivnosti, pak bude nutno zabezpečit objem příslušných finančních prostředků jinak, to znamená zřízením stejného množství finančních prostředků na reprodukci infrastruktury jako dříve, a pokud se to nepodaří zajistit, pak vyplatit adekvátní finanční náhradu. Dále bereme v potaz související průmysl – dřevozpracující. Zřejmě nejobjektivnějším ukazatelem sociálně-ekonomické společenské významnosti dřevoprodukční funkce je průměrný roční objem tržeb za dodávané dříví. Tento ukazatel představuje množství práce, která se v průměru ČR každoročně živí danou produkcí, potřebnou pro společnost. význam sociální, zajišťuje zaměstnanost a životní úroveň obyvatel a to zejména ve venkovském prostoru

Přeji příjemný zbytek dne Děkuji za pozornost Přeji příjemný zbytek dne