. Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. Za č n ě me vzdalováním a ž naše p ř edstavivost dosáhne hranice vesmíru Potom zmenšováním vzdálenosti p ř iblí ž íme se a ž k miniaturnímu vesmíru.

To je asi vzdálenost hromádky listí na zahrádce což je 1 metr

Jděme výše, uvidíme už jen jednotlivé listy je 10 metrů

Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov to je 100 metrů

Teď zaměníme metry za kilometry. Z této výšky je už možné skočit padákem to je 1 km

Město vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání km

Z této výšky můžeme vidět část Floridy km

Typický pohled z družice km

Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky km

Země se zdá malinká km

Země a oběžná dráha Měsíce značená bíle milión km

Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě milónů km

milónů km Oběžné dráhy Venuše a Země.

Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera bilión km

Z této výšky našeho výletu můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet bilionů km

biliónů km Sluneční soustava se zdá být malou.

Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jako malá hvězdička trilión km

Ve vzdálenosti 1 světelného roku je Slunce jako velice malá hvězda Metrů název - 1 světelný rok

Tady v nekonečnu už není vidět nic světelných let

“Nic” jen hvězdy a skupiny hvězd světelných let

světelných let V této vzdálenosti začíná náš výlet po Mléčné dráze.

Pokračujme na cestě po Mléčné dráze světelných let

Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy světelných roků

Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i ostatní galaxie milión světelných let.

Z této vzdálenosti vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným meziprostorem. Stejné zákony platí pro všechny živé tvory ve Vesmíru. Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky millionů světelných let

10 22

10 21

10 20

10 19

10 18

10 17

Světelný rok

10 15

10 14

10 13

10 12

10 11

10

10 9

10 8

10 7

10 6

10 5

10 4 Otázky, nad kterými se jistě zamyslíme... - Kdo jsme? - Kam směřujeme? - Odkud jsme přišli?

10 3 Nebo... Čím vlastně jsme v celém Vesmíru?

10 2 Na tomto výletě “vpřed” jsme použili 23. mocninu čísla10.

10 1 Nyní nás výlet povede do záporných hodnot, abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu.

Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou. 10 0

Přiblížením na vzdálenost 10 cm, můžeme studovat detaily listu centimetrů

Z této vzdálenosti je možné pozorovat složení listu centimetr

Ukazuje se buněčná struktura listu milimetr

Vidíme buněčné stěny. Je možné vidět i podobnost buněk micron

Začínáme naší cestu uvnitř buňky micronů

Je vidět jádro buńky micronů

Ještě jednou jsme změnili měřítko do minusově stupnice měření. Můžeme vidět chromozomy Angstrom

V tomto miniaturním Vesmíru je vidět řetěz DNA Angstromů

...je možné studovat kostky nebo špalíky chromozomů Angstromů

Vypadá to jako obláčky elektronů... Jsou to uhlíky atomů formující náš svět. Můžete zaznamenat podobnost miniaturního Vesmíru s obrovským Vesmírem Miliangstrom

V tomto miniaturním světě můžete pozorovat elektrony obíhající kolem atomů pikometr

Úžasně veliký, volný prostor mezi jádrem a oběžnou dráhou elektronů pikometrů

V této neuvěřitelné mínusové velikosti můžeme pozorovat jádro atomu Fotometr

Nyní můžeme pozorovat jádro uhlíkového atomu Fotometrů

Tady jsme na poli sci-fi, tváří v tvář protonům Fotometrů

Prohlédni si nejmenší částice. Jsme u hranice současného vědeckého zkoumání. Toto je hmota, ze které je stvořeno vše Atometrů

Jsme st ř edem celého vesmíru ? Jsme sami ve vesmíru? Co se skrývá za t ě mito hranicemi ? Jsou v ů bec n ě jaké hranice ? Do makrokosmu jsme šli a ž do vzdálenosti 23ª na 10 a zastavili jsme se. Mohli bychom pokra č ovat a ž k hranicím naší p ř edstavivosti ?