Rezidua léčiv v životním prostředí II (hodnocení nebezpečnosti pro ŽP)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Rezidua léčiv v životním prostředí
Advertisements

VLIV VNĚJŠÍCH FAKTORŮ   ÚVOD FYZIKÁLNÍ FAKTORY CHEMICKÉ FAKTORY.
Kemira DesinFix™ Dezinfekce pro vaše životní prostředí
Biomonitoring volných vod Nové Hrady. Biomonitoring vod -zkoumá se obsah ropných látek, film na hladině -přestup kyslíku z atmosféry do vody omezen emulze.
Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
DÚ 2.1 Mikrobiální kontaminace povrchových vod v povodí Odry
Fyziologie mikroorganismů
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, Ostrava tel: , fax:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Výzkumný záměr VÚBP, prosinec 2006 Výzkumný záměr 2004 – 2010 BOZP – zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury.
Obecná biologie.
JAK SE REGISTRUJÍ LÉKY © 2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV.
Fugacitní modely distribuce látek v životním prostředí
EIA – význam procesu s ohledem na navazující řízení Dana Kučová EIA – význam procesu při realizaci záměrů s ohledem na navazující řízení Zpracovala.
Toxické účinky nízkých dávek
Možnosti solidifikace nebezpečného odpadu z průmyslu
Krmná dávka - jen kukuřice Veškerá kukuřice jen GMO Hypotetický příklad: brojler.
Hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ostravském ovzduší
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Komunální odpadní vody a kaly
STANOVENÍ NEJISTOT PŘI VÝPOŠTU KONTAMINACE ZASAŽENÉHO ÚZEMÍ
Ekologické problémy Společenské problémy
Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Šablona/číslo materiálu:III/2 VY_32_INOVACE_BI614 Jméno autora:Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník3. ročník.
HYDROLOGIE věda, která se systematicky zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě Voda - nejrozšířenější látka v přírodě. Vyskytuje se trvale.
Operační program Životní prostředí
Evidence kontaminovaných míst s PCB
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Složky krajiny a životní prostředí
DÚ I.1 Analýza podílu plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod VÚV T.G.M, v.v.i, pobočka Ostrava, Ing. Martin Durčák.
Fugacitní modely 2. úrovně (Level II)
Hormonální řízení.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Vývoj kvality vody v nádrži Lipno u Frymburku J. Hejzlar, F. Frantál, Z. Frantálová.
Ing.Miroslava Rýparová
Pohyb kontaminantů v půdách
3.ročník technické lyceum
Drtič.
Data pro posuzování environmentálních rizik Hustopeče, Petr Trávníček Luboš Kotek Petr Junga.
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
JEDEN HORMON JEDNA CÍLOVÁ TKÁŇ JEDEN EFEKT (ÚČINEK) Toto je ideální situace, která ve skutečnosti existuje jenom zřídka (hypofyzární tropní hormony).
VYSOCE NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY (VNMK)
Obecná endokrinologie
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
VUOS.
GENETICKÁ EKOTOXIKOLOGIE Sledování genotoxických účinků faktorů prostředí (fyzikálních i chemických) a popis jejich biologických účinků na živé organismy.
Působení nanomateriálů na imunitní systém
Farmakogenetika Cíl Na základě interdisciplinárního integrace znalostí farmakologie a genetiky popsat vliv dědičnosti na odpověď organismu.
U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami.
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2016 – 2025 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Mgr. Alena Kubešová,
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Cvičeni Rizika spojená s toxickými látkami Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 4. Vliv činnosti člověka na prostředí Název sady: Základy ekologie pro.
Je celková antioxidační kapacita potravin kritériem jejich biologické hodnoty ? Z. Zloch Ústav hygieny Lékařské fakulty UK, Plzeň.
záznam o odběru vzorku Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu rozbory vod – anionty ve vodách Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Dietární nukleotidy a sekreční imunita Richter, J. 1, Svozil, V. 2, Král,J. 1, Rajnohová Dobiášová L. 1, Stiborová, I. 1, Pohořská, J. 1, Mašláň, J. 2,
METABOLISMUS ROSTLIN OD MARTINA JAROŠE. FOTOSYNTÉZA Zachycuje sluneční energii a z oxidu uhličitého vyrábí organickou sloučeninu (sacharid) a jako vedlejší.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Pedosféra.
Základy ekologie pro střední školy 1. CZ.1.07./1.5.00/
ÚVOD DO VÝŽIVY ROSTLIN DĚLENÍ ŽIVIN Z POHLEDU ROSTLINY
INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ SMĚRNICE IPPC: NEJLEPŠÍ POSTUPY
Okruhy činnosti práce sestry v ordinaci PL
Moderní metody v ekotoxikologii Bi5596
Enzymy a hormony Obr.1 – Jak fungují enzymy?
TOXICITA LÁTEK Toxicita chemické látky závisí na její dávce. Některé látky jsou toxické již ve velmi nepatrných dávkách (10-9 g), jiné až v dávkách několika.
VLOZ0241c: Ochrana a podpora zdraví I – cvičení Životní prostředí v ČR
PŘÍDATNÉ LÁTKY (PŘÍSADY)
Pesticidy, léčiva a možnosti jejich eliminace z ŽP
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Transkript prezentace:

Rezidua léčiv v životním prostředí II (hodnocení nebezpečnosti pro ŽP) Miloslav Pouzar Ekologie zdravotnických pracovišť P899

Rozšíření v ŽP Povrchové vody Podzemní vody Pitné vody aktivní substance (léky/metabolity) nalezeny ve všech složkách prostředí na všech místech planety (1ng/kg - 1mg/kg) výskyt v daném místě přímo úměrný spotřebě Povrchové vody nejvíce kontaminovaná složka ŽP dolní toky a delty - velké aglomerace, velké množství ČOV, velký průtok vody Podzemní vody původ nalezených látek - lokální zdroje znečištění (skládky, ČOV, kanalizace apod.) Pitné vody před 15 lety v Německu - kyselina klofibrová (fibráty - kontrola lipoproteinů v krvi, prevence kardiovaskulárních onemocnění) v Želivce v roce 2006 - syntetické estrogeny 2 ng/L

Rozšíření v ŽP Půdy a sedimenty Situace v ČR aplikace stabilizovaných čistírenských kalů sorpce na částice půdy - degradace průsaky do spodních vod Braunsweig (Dolní Sasko) - 45 let zavlažování znečištěnou vodou (1g/L léčiv) a hnojení čistírenským kalem - z 52 sledovaných látek nalezeny 4 (karbamazepin, sulfametoxazol a dvě kontrastní látky pro RTG vyšetření), u těchto látek zjištěna více než 80% degradace a sorpce na částicích půdy, žádné informace o metabolitech Situace v ČR minimum informací horní toky řek nejvyšší naměřená koncentrace estrogenů (2006) - ČOV Uhříněves - 345 ng/L

Zastoupení lékových skupin v ekotoxikologických studiích (183 článků z let 1996-2009) Santos L.H.M.L.M et al., Journal of Hazardous Materials 175, 45-95 (2010)

Relativní zastoupení látek detegovaných v ŽP (183 článků z let 1996-2009) Santos L.H.M.L.M et al., Journal of Hazardous Materials 175, 45-95 (2010)

Hodnocení nebezpečnosti léčiv I směrnice EPMA (European Medicines Agency) z roku 2006 fáze I - odhad PEC (predicted environmental concentration) v povrchové vodě Dosemax - maximální denní dávka na jednotlivce [mg.osoba-1 .den-1] Fp - podíl exponované populace [%] - výchozí hodnota 1 % WWinhab - objem odpadní vody na obyvatele [mg.osoba-1 .den-1] - vých. h. 200 L Dill - faktor ředění ČOV - povrchová voda - vých. h. 10

(nebo zvláštní okolnosti) LÉČIVO Fáze 1- prescreening Odhad expozice Výpočet PEC_A Srovnání s prahovou hodnotou 10 ng.L-1 Zhodnocení zvláště nebezpečných vlastností léčiva PEC_A < 10 ng.L-1 KONEC Neplatí pro vysoce lipofilní látky s KOW > 4,5 zvláštní mechanismy toxicity - ED, mutagenita, karcinogenita apod. PEC_A > 10 ng.L-1 (nebo zvláštní okolnosti) Fáze 2A- screening Odhad rizika Výpočet PEC_B Výpočet PNEC z chronických testů na řasách, dafniích, rybách Hodnocení osudu látky- adsorpce, biodegradace apod. PEC_B / PNEC < 1 PEC_B / PNEC > 1

Hodnocení nebezpečnosti léčiv I směrnice EPMA (European Medicines Agency) z roku 2006 fáze II A - zpřesnění odhadu PEC v povrchové vodě Dosemax - maximální denní dávka na jednotlivce [mg.osoba-1 .den-1] Fp - podíl exponované populace [%] - výchozí hodnota 1 % WWinhab - objem odpadní vody na obyvatele [mg.osoba-1 .den-1] - vých. h. 200 L Dill - faktor ředění ČOV - povrchová voda - vých. h. 10 Fex - podíl vyloučené nezmetabolizované účinné látky Fpvp - podíl látky která přejde do povrchových vod (účinnost ČOV) Fads - adsorbovanný podíl na suspendovaném materiálu

Hodnocení nebezpečnosti léčiv I směrnice EPMA (European Medicines Agency) z roku 2006 fáze II A - zpřesněný odhad PEC v povrchové vodě - zpřesnění Fp AC - roční spotřeba účinné látky DDD - průměrná denní dávka na obyvatele hab - počet obyvatel fáze II A - odhad PNEC využití dostupných výsledků dlouhodobých testů chronické ekotoxicity na dafniích, řasách a rybách nejnižší hodnota NOEC těchto testů je podělena faktorem 10

(nebo zvláštní okolnosti) Fáze 2B - rozšířený screening PEC_B / PNEC > 1 (nebo zvláštní okolnosti) Zpřesněná data Další zpřesnění PEC pro povrchové vody Další zpřesnění ekotoxikologických dat testy na vybraných mikroorganismech interakce se sedimentem (adsorpce) studium pohybu a osudu látky v půdě (KOC > 1000) studium bioakumulace jednoduché modelování účinnosti ČOV- "Simple threat model"

Hodnocení nebezpečnosti léčiv II Strategie volby priorit (Francie 2008) fáze I - určení PEC1 (spotřeba) a PEC2 (metabolizace) AC - roční spotřeba účinné látky WWinhab - objem odpadní vody na obyvatele [mg.osoba-1 .den-1] - vých. h. 200 L Dill - faktor ředění ČOV - povrchová voda - vých. h. 10 hab - počet obyvatel Fex - podíl vyloučené nezmetabolizované účinné látky

Hodnocení nebezpečnosti léčiv II Strategie volby priorit (Francie 2008) Třída priority Popis Komentář I A nejvíce rizikové látky PEC1 a PEC2 > 100 ng.L-1 (vysoká spotřeba, nízká úroveň metabolizace) I B potenciálně rizikové látky, nedostatek dat PEC1 > 100 ng.L-1 (vysoká spotřeba, metabolizace - nedostatek dat) II A potenciálně rizikové látky PEC1 > 100 ng.L-1 ; PEC2 > 10 ng.L-1 (vysoká spotřeba, středně účinná metabolizace) II B neklasifikované látky 100 ng.L-1 > PEC1 > 10 ng.L-1; PEC2 nestanoveno nutnost dalšího výzkumu III nízké riziko pro ŽP (efektivní metabolizace) PEC1 > 100 ng.L-1 ; PEC2 < 10 ng.L-1 (vysoká spotřeba, efektivní metabolizace) IV nízké riziko pro ŽP (nízká spotřeba) PEC1 < 10 ng.L-1 (nízká spotřeba)

Zvolená molekula Potencionálně riziková látka Ekotoxikologická data ANO Potencionálně riziková látka Ekotoxikologická data NOEC < 10 g.L-1 NE Nejsou data ANO Významný mechanismus účinku Potencionálně riziková látka NE Nejsou data Expertní posouzení (PEC, chronická data z testů ekotoxicity, denní dávka) Farmakologická data Významné vedlejší účinky Specifická orgánová toxicita Vliv na CYT-P450 Vliv na glykoprotein P ANO Potencionálně riziková látka NE Nejsou data

Látka bez potencionálního rizika Potencionálně riziková látka Fyzikálně-chemická data ANO ANO Log KOW > 4,5 PEC > 10 ng.L-1 NE NE Látka bez potencionálního rizika Potencionálně riziková látka Nejsou data Nutnost opatřit příslušná ekotoxilogická a fyzikálně-chemická data

Hodnocení nebezpečnosti léčiv III Odhad vysoce rizikových látek (účinnost pod 10 ng.L-1) na základě MOA (mode of action) konceptu krok I - určení mechanismu účinku z dokumentace o registraci léčiva - povinné toxikologické testy látky s málo specifickým mechanismem obvykle málo nebezpečné nutná znalost konkrétního receptoru krok II - určení stupně podobnosti mezi lidským receptorem a příslušným receptorem v cílovém organismu látky s vysokým stupněm homologie´(> 50 %) a vysokou účinností nebezpečné důležitá je zejména homologie vazebného místa krok III - určení významu receptorem regulovaného biochemického procesu dělení a proliferace buňky řízení vývoje organismu, hormonální činnosti, rozmnožování,ovlivnění imunity a nervové činnosti, u rostlin vliv na fotosyntézu

Zvolená molekula Potencionálně málo riziková látka PEC < 10 ng.L-1 NE Specifický mechanismus účinku Potencionálně málo riziková látka ANO Specifická interakce s receptorem v lidském těle (enzym, signální protein ap.) Zhodnocení výsledků testů toxicity na savcích NE Potencionálně málo riziková látka Vysoká homologie mezi lidským (savčím) receptorem a receptorem cílového organismu Nedostatek dat ANO

Potencionálně málo riziková látka Receptor ovlivňuje reprodukci, vývoj plodu, děleni buněk přenos nervového vzruchu hormonální činnost imunitní systém fotosyntézu NE Receptor ovlivňuje metabolismus NE ANO Potencionálně málo riziková látka ANO Potencionálně vysoce riziková látka Riziko nutné posuzovat v kontextu dalších údajů