Pražské kašny a fontány

Terezka - kašna s alegorickou sochou Vltavy na Mariánském náměstí Součástí vysoké ohradní zdi, která obepíná nárožní zahrádku patřící ke Clam-Gallasovu paláci, se stala od roku 1812 i kašna s dívčí postavou, která představuje českou řeku Vltavu. Sedící dívčí postava má v rukou dva džbánky (v každé ruce jeden), z nichž vytéká voda. Ty symbolizují dva prameny Vltavy. Pražané sochu Václava Prachnera nazývali Terezkou. Snad podle dívky, která kdysi dávno ke kašně chodívala pro vodu. O Terezce se také říkalo, že je nejbohatší pražskou sochou: rytmistr od dragounů na penzi, podivín, obyvatel z nárožního domu v Linhartské ulici, měl z okna výhled právě na kašnu Terezku. Díval se na často opuštěnou dívku a zamiloval se do ní. Po jeho smrti se ukázalo, že Terezce odkázal deset tisíc zlatých.

Tyto architektonické skvosty byly v minulosti zdrojem pitné vody a stávaly na každém volném prostranství. V době renesance a baroka se vystavěly nejkrásnější kašny a fontány, některé z nich můžete dokonce v uličkách Prahy obdivovat dodnes. V 19. století se Praha mohla pyšnit 400 kašnami, dnes je již kašen o něco méně. Do této prezentace se všechny pražské kašny a fontány nevejdou, proto se podíváme jen na zlomek z nich.

Další opravy se kašna dočkala v roce 1978. Kašna u Rotta Uprostřed Malého náměstí stojí kašna ( pravděpodobně nejstarší ) se železnou kovanou renesanční mříží, doplněná v horní části v polovině 17. století a rekonstruovaná do dnešního stavu v letech 1877-1878 zámečníkem Jindřichem Duffém. Další opravy se kašna dočkala v roce 1978.

je nejstarší dochovanou fontánou v Praze. Byla dokončena v roce 1568. Zpívající fontána je nejstarší dochovanou fontánou v Praze. Byla dokončena v roce 1568. Renesanční fontána je odlita ze zvonoviny, váží přes 5 tun a najdeme ji v Královské zahradě na Pražském hradě. Jako zpívající se označuje proto, že voda dopadající na bronzový disk vytváří charakteristický zvuk.  Podle další pověsti je hudba z fontány zpěvem vodní víly, kterou tvůrce fontány uvěznil v kovu. Pověst praví, že dívka, která tam uslyší svatební zvony, se do roka vdá. A víte, že tato fontána zpívá na dluh? Jejímu stvořiteli dlužil císař 1400 zlatých. Aby je nemusel vyplatit, poslal bezmocného zvonaře Jaroše do Košic odlévat děla.

Kohlova (Lví, Leopoldova) kašna na II. nádvoří Pražského hradu v r. 1686 byla postavena za vlády Leopolda I. kameníkem Francescem della Torre a vyzdobena sochařem Jeronýmem Kohlem. Je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Klementinum Na  révovém nádvoří uprostřed se nachází raně barokní kamenná kašna jako pozůstatek prvního vodovodního systému v Praze vybudovaného jezuity.

Kašna pod rampou Národního muzea je z r. 1890 - fontánu stejně jako celou muzejní budovu navrhl architekt Josef Schulz. Bronzový chrlič vody s maskou lva vyrobil litec Václav Mašek patrně podle modelu od Bohuslava Schnircha. Fontána je přesně v místech, kde stávala Koňská brána. Proudy vody padají přes hrany tří mramorových stupňů do spodní kamenné nádrže. Nádrže fontány jsou vyrobeny z královéhradeckého pískovce, z červené skandinávské žuly a žlutého untersbergského, tzv. pstruhového mramoru.

Národní muzeum s kašnou - dobové foto Novorenesanční stavba Národního muzea v horní části Václavského náměstí byla vybudována architektem Josefem Schulzem v letech 1885 - 1890. foto z roku 1891 Poznali byste tehdejší Václavské náměstí? Kašna tam je, ale něco tam chybí?

Socha sv. Václava na Václavském náměstí No jasně, chybí sousoší sv. Václava Socha sv. Václava na Václavském náměstí Autory sousoší jsou sochař Josef Václav Myslbek, architekt Alois Dryák a sochař Klouček. V roce 1912 byla osazena socha Sv. Václava a sochy sv. Prokopa, Anežky a Ludmily. Socha sv. Vojtěcha byla osazena až v roce 1924. Socha sv. Václava váží údajně 5,5 tuny a na výšku měří i s kopím 7,2 metru. Sousoší je zhotoveno z bronzu. To jsme trochu odbočili a teď se zase vrátíme ke kašnám a fontánám ....

Medvědí fontána (kašna) Kholova Medvědí fontána na unikátní fotografii, kde jí vidíme na původním místě před Slavatovským letohrádkem. Dílo patří mezi velmi cenné barokní památky. Spojení Neptuna a medvědů v jednom díle je ojedinělé. Mytologický vládce moří reprezentuje pozůstatek renesančních a manýristických námětů v období probíhající rekatolizace s převládajícím zobrazování náboženských postav, medvědi patří jako štítonoši ke znaku Slavatů. Sochař a řezbář Jeroným Kohl fontánu dokončil v roce 1689.

Medvědí fontána (kašna) Fontána svojí kompozicí připomíná jiné dílo Jeronýma Kohla, které najdeme na II. nádvoří Pražského hradu, je však jednodušší a prostší. Dolní mísu fontány nesou tři medvědi. Medvědí fontána (kašna) Horní mísa vrcholí sochou Neptuna s trojzubcem. Vodu do tří nádrží přiváděl řad z přilehlé malostranské vodárny, odtok z kašny se zapojoval do jiného řadu. Od roku 1998 je rekonstruovaná a funkční fontána umístěna na Náměstí 14. října. Opakovaně však čelí útokům vandalů a to zejména kvůli pozlacenému trojzubci, který musel být nahrazen umělou hmotou.

Wimmerova kašna - Uhelný trh Klasicistní plastika uprostřed čtvercové pískovcové nádrže z r. 1797 je dílem Františka Xavera Lederera. Představuje hocha, který podává sedící dívce hrozen. Středový sloupek kašny představuje kmen palmy, kolem něhož se vine vinná réva. Námět představuje alegorii vinařství a sadařství. Kmen je ukončen labutí se vztyčenou hlavou, chrlící vodu. Kašnu objednal pražský mecenáš baron Jakub Wimmer a věnoval ji městu k výzdobě dnešní Národní třídy. Na nádrži je nápis: Rodnému městu od spoluobčana J. W. Jakub Wimmer (1754 - 1822) byl jedním z nejschopnějších a nejbohatších podnikatelů té doby a byl také největším mecenášem té doby. Z Národní třídy byla přemístěna do Jeruzalémské ulice a v r. 1680 na Betlémské nám. V r. 1882 bylo nařízeno odstranit kašny, a tak byla málem zničena. Zachránila ji přímluva Vojty Náprstka. R. 1895 se stěhovala do dnešních Vrchlického sadů u Hlavního nádraží a od r. 1951 je na Uhelném trhu. V r. 1974 ji zničili vandalové, takže zbylo jen torzo. Podle slepených částí originálu byla vytvořena kopie, která byla na kašnu znovu nainstalována roku 1979. V srpnu 1989 byla kašna rozebrána kvůli pracím na kolektoru. 30. 9. 1998 byla znovu slavnostně osazena, okolní plocha předlážděna a osázena lipami.

Stavba začala v roce 1845, odhalena byla v roce 1850. Krannerova kašna Pomník císaře Františka I. Hold českých stavů neboli Krannerova fontána či Krannerova kašna na Smetanově nábřeží (mezi Nár. divadlem a Karlovým mostem). Stavba začala v roce 1845, odhalena byla v roce 1850. - stavbu fontány pojal architekt Josef Ondřej Kranner jako novogotickou bohatě zdobenou architekturu. v roce 2003 bylo zrestaurováno zařízení na čerpání vody, které spolu s Krannerem vyřešil stavitel nábřeží Vojtěch Lanna a mechanik Romuald Božek. Zařízení je umístěno v šachtě pod pomníkem. Přístup k němu umožňuje podzemní chodba vedoucí do Divadelní ulice. Kašna je tedy konečně plně funkční.

Velká Pálffyovská zahrada Tato zahrada se připomíná až v roce 1681, kdy koupil dům s pozemkem zahrady měšťan Šimon A. Renner, který v domě zřídil hospodu a postaral se také o zahradu. V roce 1712 dům prodal a zahrada splynula se zahradou sousedící na východní straně. Novou výstavbu a zřízení zahrady uskutečnila v roce 1751 Marie Anna, manželka Josefa V. Fürstenberka. Na první terasu s vodotryskem se přichází schodištěm. Otevře se podhled na mohutnou stavbu, kterou vede tunelový průchod na další terasu.

Velká Pálffyovská zahrada Při obnově Velké Pálffyovské zahrady byl plně respektován barokní koncept. Byly použity veškeré dochované součásti. Úprava parteru respektovala princip zahradní úpravy z dvacátých let 19. století. Na původním dně byla věrně obnovena kruhová fontána s litinovou plastikou tritona. Byla zcela zachována mohutná terasová zeď s plastickým portálem a tunelovým schodištěm. Na nejvyšší terase je umístěna mramorová pamětní deska, odhalená v den znovuotevření zahrady, 3. září 1997.

Vrtbovská zahrada Zahradu vytvářejí tři terasy, které jsou propojeny schodišti. Na spodní terase se nachází sala terrena a voliéra, uprostřed této terasy najdeme i menší kašnu se sochou putta - anděla

Trojský zámek Stavbu barokního zámku Troja zahájil hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1679. Autor projektu architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey v návrhu zúročil zkušenosti z pobytu v Itálii. Dvouramenné schodiště vedoucí do zahrady vyzdobené plastikami antických bohů a alegorií je dílem drážďanských umělců Georga a Paula Hermannů. Kolem zámku se rozkládá velká barokní ornamentálně řešená zahrada s fontánami, prospekty, oranžérií, konírnou a kočárovnou.

Ledeburská zahrada Zahrada má jméno po Adolfovi hraběti z Ledebouru, který získal přilehlý palác v roce 1852. Vlastní palác vznikl už v roce 1601 spojením dvou renesančních domů. V té době byl přilehlý svah pustý a zahradu tu opět zřídil až v roce 1665 Jan Václav z Kolowrat. V roce 1787 přestavěl palác i zahradu dědic a nový majitel celého objektu Josef Krakovský z Kolowrat podle projektu stavitele Ignáce Jana Palliardiho. Z té doby pravděpodobně pochází bohatě členěná stěna podél východní strany parteru s rozbíhajícím se schodištěm jehož levé křídlo umožňuje přístup na horní terasy. V nice uprostřed stěny je umístěna socha Herkula zápasícího s Kerberem. V nikách podél schodiště byly iluzivní malby. Při pozdějších zahradních úpravách byla zřejmě vybudována i fontána. Voda do této fontány byla původně přiváděna potrubím až z kašny na Pražském hradě.

Kašna v parku na Karlínském náměstí Škoda, že také zde se podesali sprejeři Mramorová kašna s dvěma kruhovými mísami nad kruhovým bazénem sem byla osazena při zřizování sadů v roce 1862

Uměleckoprůmyslové muzeum V zahradě muzea je umístěna kopie keramické kašny od Petra Lady.

Křižíkova fontána ve dne Fontána je umístěna v bazénu o rozměrech 25 x 45 metrů s objemem vody 1650 m3.

Křižíkova fontána Křižíkova fontána je osvětlená a ozvučená fontána, která se nachází na pražském Výstavišti a využívá se především pro konání kulturních akcí. Fontánu postavil inženýr a vynálezce František Křižík na konci 19. století u příležitosti jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Křižíkova fontána byla ve 20. století rekonstruována do současné podoby a považuje se za evropský unikát. Fontána obsahuje tři tisíce trysek, ze kterých proudí voda dodávaná 50 čerpadly. Světelnou hru barev zajišťuje 1248 podvodních reflektorů, které vynikají převážně během večerních představení

hudba: Petr Rezek – Terezka W. A. Mozart - Sonáta fine