K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové Výživa sportovců K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové

Při výživě sportovců Bereme v úvahu Energetický (kalorický) přívod Poměr energetických složek (C,T,B) Příjem vitaminů a minerálních látek Objem a stravitelnost Chuť a zvyk sportovce Dobu tréninku nebo závodu Sportovní (roční) období

1. Energetický přívod Potřeba přibližně 3200 kcal - mladý nesportující muž 4600 kcal - rychlostní sporty 5000 kcal – krátkodobé silové sporty 5600 kcal – acyklické sporty (hry) 6000 kcal – cyklické vytrvalostní sporty 7000 kcal – silové sporty (velcí jedinci) Ztráty při vstřebávání, proto příjem +10%.

2a. Potřeba bílkovin Bílkoviny: do 15% energetického příjmu, běžná populace 1g/kg, sportovci 1,5 – 2g/kg - 60% živočišné, silové sporty až 3 g/kg (více nestráví), bílkovinné koncentráty, fortifikovaná strava, růst svaloviny, kulturisté. ! anabolika. Specificko-dynamický účinek bílkovin (několik hodin +30% BM), ! hyperurikemie – dna.

2b. Potřeba cukrů Cukry: 55% energetického příjmu z toho 35% jednoduché a 55% ostatní, 300g glykogen, Rubnerův zákon izodynamie (potřeba nejméně 10%, „tuky hoří v plameni uhlovodanů“), nedostatek – glukoneogenéza, hladovění až ketóza. Pohotový zdroj anaerobní energie – hlavně pro nesetrvalé stavy metabolizmu. Jen 4,1 kcal/g – při velkých energetických příjmech ! na velký objem jídla.

2c. Potřeba tuků Tuky: 30% energetického příjmu, vytrvalostní sporty více, tuky se využívají hlavně v setrvalých stavech metabolizmu, jsou potřebné také pro vstřebávání v tucích rozpustných vitaminů, nebezpečí živočišných tuků (cholesterol), ! hůře stravitelné.

3. Příjem vitaminů a minerálních látek Potřeba většiny vitaminů je při fyzické práci vyšší, ale jejich nadměrný příjem nezvyšuje výkon! Hypovitaminóza jej ale může snížit! Doplnění dep. Nerostné látky: příjem včetně vody během sportu, po sportu není problém voda a Na+, pozor na doplnění ztráty K+!

4. Objem a stravitelnost Při shodném energetickém příjmu má největší objem jídlo s převahou glycidů a celulózy, nejmenší jídla tučná. Nejstravitelnější jsou glycidy, nejhůře tuky, omezení stravitelnosti bílkovin. Ne každý je schopen strávit více než 2,5 g/kg.

5. Chuť a zvyk sportovce Respektovat, individualizovat, doporučovat tendence, „nelámat přes koleno“. Nejsou rozdíly výkonnosti vegetariánů. Viděl jsem zásadní rozdíly ve výživě sportovců Mongolů (jedí hlavně maso a tuk) a Korejců (hlavním energetickým zdrojem jsou glycidy), ale neviděl jsem rozdíly v jejich výkonnosti. GI obtíže měli pouze v okamžiku, kdy u nás na soustředění museli jíst naši stravu! Každý národ si proto vozí na soutěže svá „specifika“.

6. Závislost na době tréninku a závodu Individualizovat! Již 24h před závodem se vyvarovat těžce stravitelných a neobvyklých jídel. Poslední velké jídlo 3-4h před, 1h před kaloricky bohatý nápoj, ! na mnoho glukózy (vyloučení inzulínu a hypoglykémie právě v době závodu). Trvá-li závod do 2h není obvykle třeba energii přijímat (ale vodu a minerály samozřejmě ano). Při extrémních vytrvalostních závodech (La Manche) přijímat tekutou, teplou a energeticky bohatou stravu. Po vyzkoušení a podle chuti (šodó, rozvařené a ochucené vločky, čokoláda, džus).

7. Sportovní (roční) období Přípravné období - největší příjem Závodní období – pozor na časování Přechodné období – pozor na tloustnutí Úprava (snižování) tělesné hmotnosti u sportů soutěžících ve váhových kategoriích. „Zlehčení“ problematiky „zdravé výživy“.