Základy ekonomie Seminář 2/2. 2 MU Mezním užitkem rozumíme míru uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba dodatečné jednotky statku, přičemž množství.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Makroekonomie I ( Cvičení 3 – Úvod do studia ekonomické teorie )
Advertisements

Makroekonomie I ( Cvičení 2 – Úvod do studia ekonomické teorie )
Mikroekonomie I Domácí produkt
Mikroekonomie I Cvičení 5 – Tržní poptávka, elasticity poptávky
Mikroekonomie I Cvičení 7 – Náklady, příjmy a zisk
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Poptávka na trhu zboží a služeb
Výkonnost národního hospodářství. Produkt společnosti Proces formulování hospodářské politiky by měl vycházet z hodnocení struktury a výkonnosti ekonomiky.
- Úvod do ekonomie 4. Domácí produkt.
Matematika a byznys Téma: Účetnictví národního důchodu a platební bilance Jan Brož A08B0109P.
D) Produkční a nákladová funkce
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
POPTÁVKA PO VF TRPX – příjem z celkového produktu faktoru
Seminář 4. Racionální chování spotřebitele a výrobce
Makroekonomické agregáty
Agregátní poptávka a nabídka
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT – 1. ukazatel úrovně ekonomiky
Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
Základy ekonomie Seminář Hrubý domácí produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období (většinou za rok) výrobními.
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie I Chování spotřebitele, poptávka na trhu produktů
Cvičení 1 – Úvod, formování trhu
Základy ekonomie Seminář Tržby firmy Tetra jsou Kč, firma nakoupila produkci od jiných firem v hodnotě Kč a vyplatila na mzdách.
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Seminář 2. Nabídka a poptávka
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
Mikroekonomie I Trh kapitálu a kapitálových statků
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Základní makroekonomické ukazatele
ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ AGREGÁTY
Národní hospodářství Ukazatelé výkonnosti.
Makroekonomie A.
Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy?
Tržní mechanismus a jeho fungování, makroekonomické výstupy
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01/A12 AutorIng. Marie Grygarová Období vytvořenílistopad.
Určení rovnovážné produkce
HDP= hrubý domácí produkt
Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 2/2.
Základy ekonomie Seminář 13..
Investiční multiplikátor
Ukazatele ekonomické efektivnosti
Náklady a příjmy firmy Analýza chování výrobce. Racionální chování výrobce Cíl výrobce/producenta: Prostřednictvím vstupů (výrobních faktorů) dosáhnout.
Makroekonomie I ( Cvičení 8 – Inflace)
Základy ekonomie Seminář 7..
Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel?
Makroekonomické výstupy
Základy ekonomie Seminář Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MUX = MUY. Platí, že PX < PY. Plyne z toho, že racionální spotřebitel zvýší.
CZ.1.07/1.3.45/ Ekonomické kompetence v občanském životě pro učitele Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo a název.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Základy ekonomie Seminář 2/2.
Základy ekonomie Seminář 12..
Základy ekonomie Seminář 4. Racionální chování spotřebitele a výrobce.
Náklady, příjmy, ekonomický zisk
Měnový kurz.
MĚŘENÍ VÝKONU EKONOMIKY
MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu:CZ.1.07/1.5.00/ – Investice do vzdělání nesou nejvyšší.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Ekonomie 1 Bakaláři Sedmá přednáška Hrubý domácí produkt (HDP)
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Měření výkonu ekonomiky TNH 2 (S-2B)
Základy ekonomie Seminář 11..
Základy ekonomie Seminář 12..
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Transkript prezentace:

Základy ekonomie Seminář 2/2

2 MU Mezním užitkem rozumíme míru uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba dodatečné jednotky statku, přičemž množství všech ostatních statků se nemění. MU tedy vyjadřuje změnu užitku při změně spotřebovávaného množství daného statku o jednotku. Zákon klesajícího mezního užitku odráží skutečnost, že celkový užitek má tendenci s růstem spotřebovávaného množství statku od určitého bodu klesat.

Křivky TU a MU Počet filmů v kině najednouWillingness to pay 1100 Kč 2150 Kč 3170 Kč 41 Kč 5180 Kč 3

4 ? Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku?

5 ? Celkový užitek je v takovém případě na své maximální hodnotě.

6 ? Jsou-li pomeranče a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: –více pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne –více pomerančů, takže jejich mezní užitek stoupne –méně pomerančů, takže jejich mezní užitek klesne –méně pomerančů, takže jejich mezní užitek stoupne –méně citronů, takže jejich mezní užitek klesne

Rozpočet Student dostává 400 Kč týdně jako kapesné. Celou částku utrácí za CDčka (Y) a pivo (X). Běžná tržní cena CD je 100 Kč a pivo se prodává v průměru za 20 Kč za ½ litru. Napište rovnici jeho rozpočtového omezení a zakreslete toto rozpočtové omezení do grafu. 7

! 400 = 100*Qcd + 20*Qp 8 8 CD Pivo

9 Maximalizace užitku Cíl spotřebitele: S daným důchodem maximalizovat celkový užitek – maximálně uspokojit své potřeby.

10 Maximalizace užitku Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.

11 ? Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MU Y je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MU X ? Musí platit rovnice rovnováhy spotřebitele MU X /P X = MU Y /P Y Po dosazení: MU X /1,5 = 30/1 MU X = 45

? Cena statku X je 5 Kč. Cena statku Y je 1 Kč. Mezní užitek statku X je dán rovnicí MU X = 40 – 5*X, mezní užitek statku Y pak rovnicí MU Y = 30 – Y. Důchod spotřebitele (I) ve velikosti 40 Kč je celý alokován na nákup těchto dvou statků (tj. I = P X *X + P Y *Y). Vypočtěte množství statků X a Y za předpokladu, že spotřebitel je v rovnováze.

! Aby byl spotřebitel v rovnováze, musí platit, že MU X /P X = MU Y /P Y, tedy (40-5*X)/5 = (30 – Y)/1 40 – 5*X = 150 – 5*Y 5*Y – 5*X = 110 Y – X = 22 čili Y = 22 + X

14 ! Dále musí platit rozpočtové omezení 40 = 5*X + 1*Y. Dosazením za Y (z první rovnice) získáme 40 = 5*X X 18 = 6*X X = 3 a tedy Y = 25 Spotřebitel v rovnováze spotřebovává 3 jednotky statku X a 25 jednotek statku Y.

Celkové náklady (TC)‏ Fixní náklady (FC)‏ Variabilní náklady (VC)‏ Mezní náklady (MC)‏ Jednicové náklady (AC)‏ Průměrné variabilní náklady (AVC)‏ Průměrné fixní náklady (AFC)‏

? QFCVCTCACAVCAFCMC , ,5 4,7 5,8 8, ,8 1 1,3 1,7 2, Celkové náklady (TC)‏ Fixní náklady (FC)‏ Variabilní náklady (VC)‏ Mezní náklady (MC)‏ Jednicové náklady (AC)‏ Průměrné variabilní náklady (AVC)‏ Průměrné fixní náklady (AFC)‏

QFCVCTCMCAVC 0X X3 3X X4 X1 = 20 [ VC = 0, TC = FC + VC] X2 = = 24[ TC = FC + VC ] X3 = 38 – 30 = 18[ MC = TC2-TC1] X4 = (56 – 20) / 4 = 36 / 4 = 9[AVC = VC / Q] Celkové náklady (TC)‏ Fixní náklady (FC)‏ Variabilní náklady (VC)‏ Mezní náklady (MC)‏ Jednicové náklady (AC)‏ Průměrné variabilní náklady (AVC)‏ Průměrné fixní náklady (AFC)‏

18 Hrubý domácí produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období (většinou za rok) výrobními faktory umístěnými v domácí ekonomice bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem; Hrubý národní produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky;

19 Produkční metoda – sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které firmy za dané období prodaly –domácnostem, –vládě, –jiným firmám –a čisté vývozy (export mínus import). GDP = C + Ig + G + (Ex - Im)

20 Spotřeba domácností (C – Consumption): –výdaje na spotřebu, tzn. výdaje za konečné produkty; –spotřeba krátkodobá i dlouhodobá (vyjma např. koupě bytů)‏ Hrubé investice soukromých domácích firem (Ig – Gross Investment): –výdaje za stroje, budovy, technologie. –skládají se z investic obnovovacích (amortizace) a investic čistých. Vládní nákupy (G – Governmental Expenditures): –výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství. –Transferové platby (důchody, nemocenské dávky aj.) se nezahrnují - jsou ve spotřebě domácností Čistý vývoz (Ex – Im): –je dán rozdílem hodnoty vyvezeného zboží a hodnoty dovezeného zboží.

Tržby Odpisy / amortizace Odpisy jsou peněžní vyjádření opotřebení hmotného i nehmotného investičního majetku připadající na jedno účetní období. Ostatní náklady 2007HDP

22 Určité národní hospodářství vykázalo v daném období následující veličiny (v mld. Kč): Vypočtěte HDP v tržních cenách. Výdaje domácností na spotřebu3000 Osobní daně600 Daně ze zisků podniků200 Nepřímé daně400 Hrubé soukromé domácí investice700 Odpisy500 Vládní výdaje na nákup statků1 000 Transferové platby vlády200 Čistý export100 Import400

HDP = C + I + G + X = = 4800 mld. Kč

24 Důchodová metoda – že s výrobou nebo prodejem každého statku jsou spojeny určité platby (důchody), které někomu plynou jako odměna za poskytnutí svých výrobních faktorů: –zaměstnanci mzdy a plat, –majitelé půdy rentu, –majitelé kapitálu čistý úrok a zisky. Ve výpočtu nejsou započítávány platby firem jiným firmám (duplicita); Navíc zahrnuje odpisy (opotřebení investičního majetku) a nepřímé daně (především DPH a spotřební daň, ale také cla), které nejsou důchodem účastníků výroby, ale musí být zahrnuty. GDP = přidaná hodnota (odpisy, mzdy, zisk před zdaněním) + nepřímé daně (DPH, spotřební daně) ± cla - dovozní subvence

25 Národní důchod – součet důchodů domácností a podniků (před zdaněním)‏ Osobní důchod = (mzdy, platy, renty, úroky) + transferové platby; důchod jednotlivce Disponibilní osobní důchod = osobní důchod – osobní daně = spotřeba + úspory

26 ? Máte k dispozici následující údaje (v mld. Kč). Osobní důchod zde tedy činí (v mld. Kč): –1 700 –2 000 –2 500 –3 300 –ze zadaných údajů nelze určit Nepřímé daně500 Osobní daně800 Daně ze zisků podniků150 Transferové platby vlády500 Osobní disponibilní důchod2 500 Znehodnocení kapitálu700

3 300 (Vycházíme ze vztahu: Osobní důchod – osobní daně = osobní disponibilní důchod)‏

?. Uvažujte otevřenou ekonomiku, jejíž výkonnost je popsána následujícími údaji (v mld. Kč): Výdaje domácností na dlouhodobé spotřební výrobky400 Výdaje domácností na krátkodobé spotřební výrobky600 Výdaje domácností na služby1 500 Výdaje na bytovou výstavbu100 Vládní transfery200 Investice do zásob30 Hrubé soukromé domácí investice800 Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb900 Amortizace480 Vývoz430 Dovoz550 Čistý příjem z výrobních faktorů v zahraničí50 Vypočtěte: velikost C velikost GDP velikost GNP velikost NNP

Výpočet GDP ovlivněn inflací Nominální produkt – produkt počítán v běžných cenách; nevýhoda: nesrovnatelný v čase, proto lepší přepočítat GDP ve stálých cenách Reálný produkt lze zjistit pomocí tzv. deflátoru (statisticky zjištěný cenový index)‏ 29

P0Q0P1Q1 Mléko Chleba Současné náklady na spotřební koš P1Q1 v cenách tohoto období, v porovnání s hodnotou tohoto koše v cenách minulého období P0Q1 – resp. kolík spotřebitel byl nucen vynaložit v minulosti v případě stejné spotřeby jako dnes.

GDPr (2006) = 5 * * 2000 = GDPn (2007) = 6 * * 2100 = GDPr (2007) = 5 * * 2100 = nebo GDPr (2007) = / 1,52  P0Q0P1Q1 Mléko Chleba

? 1. Určete, jaký byl v daném roce modelový vývoj nominálního HDP, pokud: –reálný HDP vzrostl a cenová hladina byla stabilní –reálný HDP klesl a cenová hladina vzrostla (o stejné procento)‏ –reálný HDP stagnoval a cenová hladina vzrostla

2. Určete, jaký byl v daném roce modelový vývoj reálného HDP, pokud: –nominální HDP vzrostl a cenová hladina byla stabilní –nominální HDP stagnoval a cenová hladina vzrostla –nominální HDP i cenová hladina vzrostly (o stejné procento)‏

3. Určete jak se přibližně změnil: –nominální produkt, pokud ve zkoumaném roce vzrostl reálný produkt o 3 % a cenová hladina vzrostla o 1 %

35 –Fiskální politika rozpočet –Monetární politika úroková sazba –Důchodová politika daně z příjmů –Zahraniční obchodní politika cla –Měnová politika kurz měny

36 Do vládních výdajů na nákup výrobků a služeb se vloudila chybná položka. Označte ji: –nákup nové limuzíny pro předsedu vlády –plat státního zaměstnance předsedy vlády –zakoupené software pro ministerstvo tělocviku –podpora v nezaměstnanosti tělocvikářům –plat čestné stráže před prezidentský palácem

37 ČNB uskuteční kursové intervence ve snaze zabránit depreciaci koruny. Kursové intervence ČNB provede tak, že: –nakupuje české koruny a současně nakupuje zahraniční měny –prodává české koruny a současně nakupuje zahraniční měny –nakupuje české koruny a současně prodává zahraniční měny –prodává české koruny a současně prodává zahraniční měny –depreciace působí protiinflačně, proto ČNB tuto intervenci neprovede

Kurz M S D 100CZK/1USD 110CZK/1USD

Vypočtete přidanou hodnotu: Výrobní stadiumTržní cena produktu MeziproduktPřidaná hodnota Pěstitel ovcí 900- výrobce látky výrobce kostýmu 1900 velkoobchod 2400 maloobchod 3300 celkem

40 Posuďte, zda jsou daná tvrzení pravdivá či nepravdivá –HDP představuje skvělý indikátor výkonnosti hospodářství, protože zahrnuje i výsledky tzv. šedé a černé ekonomiky. –Pěstitel obilí na poli vypěstuje a prodá svou úrodu za Kč. Mlýny ji nakoupí, semelou na mouku a tu prodají za Kč. Pekárny mouku odkoupí a upečou z ní pečivo, jež prodají spotřebitelům za Kč. Celková přidaná hodnota v ekonomice tedy činí Kč. –Jestliže česká automobilka vyrábí více aut, HNP ČR se zvýší bez ohledu na to, zda auta vyrábí v ČR nebo v zahraničí.

41 Nominální HDP je: –celková hodnota finálních statků měřená v běžných cenách –celková hodnota finálních statků bez čistého exportu –celková hodnota finálních statků hypoteticky produkovaném při plném využití všech zdrojů –celková hodnota finálních statků v cenách korigovaných o skutečnou míru inflace –nic z uvedeného neplatí

Rozhodněte zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či ne –a) Hrubý národní produkt (GNP) je vždy větší než hrubý domácí produkt (GDP). –b) Disponibilní důchod je částka, kterou může domácnost utratit nebo uspořit. –c) Práce domácích kutilů jsou zahrnovány do ukazatelů typu produkt.

43 Vypočtěte ČNP v mld. Kč (v tržních cenách, ČNP = ČDP)‏ Vypočtěte import v mld. Kč Vl á dn í výdaje na n á kup statků900 Odpisy300 Výdaje dom á cnost í na spotřebu1 400 Export700 Nepř í m é daně200 Transferov é platby vl á dy500 Osobn í daně600 Hrub é soukrom é dom á c í investice800 Daně ze zisků podniků300 Čistý export- 100

Děkuji za pozornost!