Výkonnost národního hospodářství. Produkt společnosti Proces formulování hospodářské politiky by měl vycházet z hodnocení struktury a výkonnosti ekonomiky.

Prezentace na téma: "Výkonnost národního hospodářství. Produkt společnosti Proces formulování hospodářské politiky by měl vycházet z hodnocení struktury a výkonnosti ekonomiky."— Transkript prezentace:

1 Výkonnost národního hospodářství

2 Produkt společnosti Proces formulování hospodářské politiky by měl vycházet z hodnocení struktury a výkonnosti ekonomiky v předchozím období. Výkonnost národního hospodářství je v klasickém pojetí chápána jako množstvím statků a služeb (vyjádřené v cenách), které ekonomika vyprodukovala za určité časové období (většinou jeden rok). Hovoříme o velikosti výstupu (outputu), neboli produktu. Nejběžněji používaným indikátorem je hrubý domácí (resp. národní) produkt – GDP (Gross Domestic Product) resp. GNP (Gross National Product)‏

3 Hrubý domácí (národní) produkt Hrubý domácí produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období (většinou za rok) výrobními faktory umístěnými v domácí ekonomice bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem; preferován evropskými zeměmi Hrubý národní produkt - celková peněžní hodnota toku zboží a služeb vytvořená za určité období výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky; preferován v Severní Americe HDP (HNP) slouží i pro komparaci národních ekonomik Vyšší vypovídací schopnost má ukazatel čistý domácí (resp. národní) produkt – NDP resp. NNP

4 USA ČR Čína 3 mld. USD 1 mld. USD 3 mld. USD 1 mld. USD 2 mld. USD 3 mld. USD Produkce českých firem v ČR = 95 mld. USD Produkce amerických firem v USA = 12 000 mld. USD Produkce čínských firem v Číně = 1 700 mld. USD HDP USA = 12 004 mld. USD HNP ČR = 97 mld. USD HDP Číny = 1 704 mld. USD HDP ČR = 100 mld. USD HNP USA = 12 005 mld. USD HNP Číny = 1 706 mld. USD Produkce čínských firem v ČR Produkce amerických firem v ČR Produkce čínských firem v USA, atd… Jaký je hrubý domácí a národní produkt jednotlivých zemí?

5 Výpočet GDP Pro výpočet GDP slouží: 1) produkční metoda 2) důchodová metoda

6 Výpočet GDP – produkční metoda Produkční metoda – sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které firmy za dané období prodaly domácnostem, vládě, jiným firmám (pouze dlouhodobý majetek a přírůstky, aby nedocházelo k duplicitám) a čisté vývozy (export mínus import). hrubý domácí produkt = spotřeba domácností (C) + hrubé investice soukromých domácích firem (Ig) + vládní nákupy (G) + čistý vývoz (X)‏ GDP = C + Ig + G + (Ex - Im) (Upozornění: Při výpočtu nutno dávat pozor na duplicitu některých položek!!!)‏

7 Složky GDP Spotřeba domácností (C – Consumption): výdaje na spotřebu, tzn. výdaje za konečné produkty realizované občany v daném roce; tvoří zpravidla 2/3 GDP Hrubé investice soukromých domácích firem (Ig – Gross Investment): výdaje za stroje, budovy, technologie. Hrubé investice = obnovovací investice (amortizace) + čisté investice Vládní nákupy (G – Governmental Expenditures): výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství, atd. Tzv. transferové platby (důchody, nemocenské dávky aj.) se nezahrnují - jsou ve spotřebě domácností Čistý vývoz (Ex – Im): je dán rozdílem hodnoty vyvezeného zboží a hodnoty dovezeného zboží.

8 Interakce trhů a subjektů na trzích Domácnosti Trh výrobků a služeb Firmy Trh výrobních faktorů Práce, půda, kapitál Výrobní faktory Výrobky a služby poptávané Výrobky a služby nabízené Příjem (důchod)‏ Příjmy (za prodej statků)‏ Výdaje (za statky)‏ Mzdy, renty, zisky Stát Daně Transfery Daně Dotace Vládnívýdaje (G)‏ Výrobky aslužby Vládnívýdaje (G)‏ Výrobnífaktory

9 Výpočet GDP – důchodová metoda Důchodová metoda – vychází z myšlenky, že s výrobou nebo prodejem každého statku jsou spojeny určité platby (důchody), které někomu plynou jako odměna za poskytnutí svých výrobních faktorů: zaměstnanci mzdy a plat, majitelé půdy rentu, majitelé kapitálu čistý úrok a zisky)‏ Ve výpočtu nejsou započítávány platby firem jiným firmám (duplicita); zahrnuje odpisy (opotřebení investičního majetku) a nepřímé daně (především DPH a spotřební daň, ale také cla), které nejsou důchodem účastníků výroby, ale musí být zahrnuty. hrubý domácí produkt = přidaná hodnota (odpisy, mzdy, zisk před zdaněním) + nepřímé daně (DPH, spotřební daně) ± cla - dovozní subvence

10 Kategorie důchodu Národní důchod – součet důchodů domácností a podniků (před zdaněním)‏ Národní důchod = hrubé mzdy + úroky + renty + hrubé zisky právnických osob + příjmy fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných Národní důchod = GDP – opotřebení investic – nepřímé daně Osobní důchod = (mzdy, platy, renty, úroky) + transferové platby; důchod jednotlivce Disponibilní osobní důchod = osobní důchod – daně = spotřeba + úspory

11 Výpočet GDP ovlivněn inflací Nominální produkt – produkt počítán v běžných cenách; nevýhoda: nesrovnatelný v čase, proto lepší přepočítat GDP ve stálých cenách Reálný produkt lze zjistit pomocí tzv. deflátoru (statisticky zjištěný cenový index)‏ Produkt, který by ekonomika vyrobila při využití všech zdrojů označujeme jako potenciální

12 Vypovídací schopnost GDP GDP započítává pouze statky a služby, které procházejí trhem Nejsou zahrnuty: Statky a služby vyrobené pro vlastní (s)potřebu a pro známé (rodinu)‏ Statky a služby vyrobené nelegálním trhem (šedá a černá ekonomika)‏ Šedá ekonomika – ek. vztahy poručující běžné etické a morální normy společnosti; jsou na hranici zákona; úplatkářství, melouchaření, apod. Černá ekonomika – ek. vztahy porušující zákony; trestně postižitelné; krádeže, zpronevěry, padělání peněz, prodej drog, atd.

13 Vypovídací schopnost GDP Kvůli uvedeným nedostatkům vytvořen indikátor: Čistý ekonomický blahobyt vychází z GNP + šedá a černá ekonomika + statky a služby produkované pro vlastní potřebu – negativní vliv spol. aktivit (hosp. činnosti) na kvalitu života GDP (NDP) nezachycuje vliv ekonomiky na životní prostředí. Proto vznikají nové environmentálně upravené makroekonomické agregáty, např.: Environmentálně upravený NDP (EDP) = NDP – čerpání přírodních zdrojů a poškozování ŽP

14 Makroekonomická rovnováha

15 Agregátní poptávka (AD)‏ Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotny všechny subjekty při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu, na soukromé investice, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy. AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF)‏ AD je celkové množství produkce, které jsou poptávající (domácnosti, firmy a stát) ochotni poptávat při daných cenách v dané ekonomice

16 Struktura AD C I G X AD Q P P1P1

17 Faktory ovlivňující AD Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují: Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky: monetární politika, fiskální politika, důchodová politika. Vnější faktory: Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.

18 Agregátní nabídka (AS)‏ Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu). AS - celkové množství produkce, které jsou nabízející (stát, firmy a domácnosti) ochotni nabízet při daných cenách v dané ekonomice.

19 Faktory ovlivňující AS Faktory ovlivňující potenc. produkt i mzdy a ceny: Využitelné výrobní zdroje (práce, kapitál, půda), Technický pokrok, Hospodářská politika (vysoké daně vyloučí část výrobců z trhu, dovozní clo brání část tuzemských producentů, apod.), Očekávání subjektů (ochota vstupovat do živností), Kurz tuzemské měny, Pohyb cenové hladiny.

20 Determinace produktu Je-li GDP < Q P, nejsou plně využity zdroje Je-li GDP > Q P, vede to k inflaci Otázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití zdrojů a současně společensky přijatelnou míru inflace. Dva názory: Ortodoxní (neoklasický) přístup – trh vše vyřeší autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy jen škodí Keynesiánský přístup – trh sám není schopen řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné zásahy státu

21 Hlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Kdyby byly pružné, tak křivka AS je vertikální (neoklasické pojetí). Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen omezena a do úrovně potenciálního produktu je v jejich pojetí AS horizontální. AS Q P Q’Q’

22 Neoklasické a Keynesiánské pojetí AS Q E = Q´ AD AD´ AS Q E1 AD AD´ AS Q´ Q E2 P E1 P E2 PEPE

23 Model multiplikátoru

24 Slouží Keynesiáncům jako demonstrace možností ovlivňování produktu ekonomickými nástroji Vychází z funkce spotřeby (C) a úspor (S)‏ Výše spotřeby je přímo úměrná výši důchodů (Q, GDP)‏ Funkce úspor je také závislá na Q (GDP), úspory jsou kladné až od určité výše Q (GDP) Část důchodu je věnována na spotřebu a zbytek tvoří úspory. Úspory jsou přes peněžní ústavy použity k financování investic, jejichž nárůst zvyšuje produkt a zaměstnanost.

25 Funkce spotřeby (C) a úspor (S)‏ Q C 45° Q S 0

26 Sklon ke spotřebě a úsporám Důchod (produkt) může být rozdělen na spotřebu a úspory Y = C + S Sklon = tendence; vyjadřuje tendenci společnosti spotřebovávat nebo naopak spořit

27 Sklon ke spotřebě a úsporám Mezní sklon ke spotřebě a úsporám Mezní sklon ke spotřebě (MPC) vyjadřuje o kolik se změní spotřeba, jestliže vzroste důchod (produkt) o jednotku MPC =  C /  GDP Mezní sklon k úsporám (MPS) vyjadřuje o kolik se změní úspory, jestliže vzroste důchod (produkt) o jednotku MPS =  S /  GDP Platí: MPC + MPS = 1

28 Multiplikátor a multiplikační efekt Koncept m. efektu je založen na tom, že zvyšování objemu toků v ekonomice (např. stimulací AD) přinese nárůst domácího produktu v ještě větším rozsahu Platí: ΔGDP = ( 1 / MPS ) * ΔG = ( 1 / 1 – MPC ) * ΔG Výraz ( 1 / MPS ) je nazýván multiplikátor Čím větší je MPC (a menší MPS), tím větší je hodnota multiplikátoru

29 Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). Předpokládejme, že pan Smith utratí 25% svého příjmu v baru (MPC=0,25), takže MPS=0,75. Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky: (1)Pan Smith obdrží dodatečný příjem (prémie) 1000 Kč Z toho utratí 25% (=250 Kč) v baru (2)Pan Black (barman) získá příjem 250 Kč Z toho utratí 25% (=63 Kč) ve vedlejším baru (3)Pan White (barman z vedlejšího baru) získá příjem 63 Kč Opět utratí 25% (=16 Kč) v dalším baru Dosavadní vytvořený příjem: cca 1328 Kč Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt za ekonomiku bude: 1333,33 = ( 1 / 1 – 0,25 ) * 1000 Spokojený bude také pan Brown (lékárník), který získá 500 Kč za prodej léků proti kocovině všech uvedených gentlemanů