= věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj Astronomie = věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj

Obsah: Úvod – pozorování, jednotky Sluneční soustava Struktura vesmíru Vznik a vývoj vesmíru Pozorování na obloze 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

Vývoj pozorování vesmíru Lidský zrak – na obloze lze pozorovat asi 7 tisíc vesmírných objektů pouhým okem - mimo hvězd také planety (5), galaxie (3), Měsíc a občas nějakou kometu nebo meteor Dalekohledy – od 17. století stále větší a dokonalejší (největší – zrcadlové mají průměr 10m!) Antény – od poloviny 20.století pro výzkum neviditelných elektromagnetických záření Družice – od roku 1957, nejvzdálenější již dolétly k nejodlehlejším planetám Vesmírné dalekohledy na oběžné dráze kolem Země – Hubbleův teleskop pracuje více než deset let a připravuje se jeho nástupce. Možnosti Hubbleova dalekohledu - video

Měříme vesmír Pozemské jednotky by byly trochu malé, ve sluneční soustavě nám vyhovuje astronomická jednotka – AU – střední vzdálenost Země-Slunce 1 AU = 150 000 000 km 1 AU

1 pc je asi 200 000 AU – spočítej, kolik je to km! Mimo Sluneční soustavu je i tato jednotka malá – používá se parsek – pc, což je vzdálenost, z níž pozorujeme vzdálenost Země-Slunce pod úhlem 1 vteřiny 1 pc je asi 200 000 AU – spočítej, kolik je to km! 1 AU 200 000 . 150 000 000 = 30 000 000 000 000 km !!! Příliš mnoho nul – pomocí mocniny – na tabuli. 1" 1 pc

Za 1 sekundu urazí světlo 300 000km Velmi často se používá také jednotka vzdálenosti světelný rok – ly: Je to dráha, kterou urazí světlo za jeden rok Za 1 sekundu urazí světlo 300 000km Vypočti, kolik km urazí světlo za 1 rok a porovnej tuto vzdálenost s 1 pc. Vypočti, za jak dlouho dorazí světlo ze Slunce na Zemi. c = 300 000 km/s t = 1 rok = 365 dní = 31 536 000 s s = ? km s = v . t s = 300 000 . 31 536 000 s = 9 460 800 000 000 km Jeden světelný rok je tedy téměř 1013 km, což je 1/3 pc. t = s : v t = 150 000 000 : 300 000 t = 500 s = 8min 20s s = 150.000.000km v = 300.000km/s t = ?

Sluneční soustava Stáří: asi 5 miliard let Velikost: všechny objekty v gravitačním působení Slunce (asi do vzdálenosti 1pc) – planety, trpasličí planety, měsíce, planetky, komety, meteoroidy, prachové částice, … Úkol: porovnej největší vzdálenost Pluto – Slunce s 1pc

Slunce Hvězda, největší těleso soustavy – vše ostatní tvoří asi 1% hmotnosti Slunce Složení: především vodík a helium Hlavní zdroj energie – ve Slunci probíhá jaderná fúze – slučováním vodíku vzniká helium – uvolňuje se obrovské množství energie Energie je vyzařována světelným, tepelným, radiovým a rentgenovým zářením Sluneční povrch je velmi neklidný – má teplotu kolem 6000°C, chladnější místa = skvrny (také odchylky magnet. pole) Sluneční skvrna

Nejvýraznějším projevem sluneční aktivity jsou protuberance Sluneční atmosféru – koronu- můžeme pozorovat pouze při úplném zatmění nebo zakrytí slunečního kotouče

Planety Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Vnitřní planety Menší, pevný povrch,větší hustota Vnější planety Velké, plynné, menší hustota Pluto patří mezi tzv. trpasličí planety (dále též Xena, Sedna, Quaquar a možná i další objekty Kuiperova pásu V srpnu 2006 byl ze seznamu planet vyřazen

Srovnání velikostí planet  Pluto již mezi planety nepatří 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

Merkur Nejblíže ke Slunci Málokdy pozorovatelný Snímek sondy Mariner

Venuše Často dobře viditelná – ráno („Jitřenka“) nebo večer („Večernice) Velmi hustá a horká atmosféra – důsledek skleníkového efektu 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

Země Nejlépe pozorovatelná planeta Žijí na ní všichni známí astronomové!!! Jediné místo, kde je prokazatelně život = souhrn řady příznivých faktorů (přítomnost vody, optimální vzdálenost od hvězdy, složení atmosféry, magnetické pole chránící před řadou záření,…)

Mars Rudá planeta – i pouhým okem viditelné načervenalé zbarvení Nejlépe prozkoumaná – cíl: lidská expedice do 25 let

Sonda vyložila vozítko Sojourner – několikatýdenní průzkum okolí místa přistání Kvalitní informace dodala sonda Pathfinder – kruhový rozhled z místa přistání Mars

Jupiter Obří plynná planeta - největší ve Sluneční soustavě Povrch atmosféry uspořádán do pruhů a vírů – největší = Velká rudá skvrna

Saturn Nejkrásnější planeta s prstencem složeným z kamení a prachu Nejvzdálenější planeta viditelná pouhým okem Na závěr lahůdka – foto sondy Cassini před průletem prstenci

Uran Vzdálená plynná planeta –fotografie z HST Stejně jako Saturn má prstenec

Neptun Objeven až v 19.stol. Nejvzdálenější planeta – kolem Slunce obíhá 146 let!

Pluto není planeta !!! Pluto Objeveno r.1930, přes 70 let byl považován za planetu, jeho průvodce – Cháron je téměř stejně velký V posleních letech se objevují desítky dalších objektů podobných vlastností (např. Sedna) – patří do tzv. Kuiperova pásu Pluto není planeta !!! V roce 2005 objeveny další dva měsíce (HST), leden 06 – start sondy New Horizons, doletí r.2015 – podrobný průzkum

Měsíce Jedná se o větší objekty, které obíhají po oběžné dráze planety Merkur, Venuše – 0 Země – 1 – Měsíc Mars – 2 Jupiter – 39 Saturn – 33 Uran - 21 Neptun – 11 Další měsíce se u vzdálených planet stále objevují Jedná se o větší objekty, které obíhají po oběžné dráze planety Celkem je známo přes 100 měsíců: Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos Měsíc Phobos u Marsu je jen obrovský několikakilometrový balvan

Fotogalerie měsíců Jupiter – nejznámější 4 tzv. Galileovy měsíce: Io, Ganymed, Europa a na obrázku Callisto Povrch Callisto tvoří ledový příkrov 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení Řadu podrobností o Jupiterových měsících dodala sonda Galileo

Fotogalerie měsíců Io je tělesem s bohatou vulkanickou činností Uran a měsíce Miranda a Ariel 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

Planetky Jedná se o menší objekty, které obíhají po oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem Počet: desítky tisíc Největší: Ceres (průměr asi 1000km) Planetka Ida Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos

Kuiperův pás Objekty za drahou Neptunu Zatím je známo několik desítek objektů (Pluto, Sedna, Xena, …), další přibývají Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos

Komety Menší tělesa – pohybují se po výrazně eliptické dráze Periodické – pravidelně se vrací (nejznámější – Halleyova kometa po 76 letech) Drtivá většina komet zůstává na hranici Sluneční soustavy (Oortův oblak – asi 1014 komet) Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos

Vztah komet a meteoroidů Kometa se v blízkosti Slunce zahřívá a „ztrácí“ úlomky. Pokud Země prolétne takovým místem – úlomky hoří v atmosféře = meteory Ohon komety = prachové částice tlačené zářením Slunce od komety Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos