Benchmarking nepřetržitý a systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit objektem benchmarkingu může být prakticky cokoliv - výrobky, služby, procesy, postupy a metody, apod. cílem benchmarkingu je odhalení vlastních slabých a silných stránek a inspirovat se k takovým aktivitám, které by pomohly konkurenci přinejmenším dohonit.

Význam benchmarkingu přispívá k lepšímu pochopení vlastních aktivit i aktivit partnerů umožňuje snadnější generování nových nápadů vede k eliminaci neefektivních činností je prostředkem pro motivaci vlastních zaměstnanců ke zlepšování pomáhá mnohem lépe chápat požadavky zákazníků, apod.

Členění benchmarkingu Benchmarking konkurenční: předmětem zkoumání je určitý produkt, resp. výkonnost přímých konkurentů na trhu, je uplatňován mezi různými výrobci stejných produktů, mezi poskytovateli srovnatelných služeb. Benchmarking funkcionální: je srovnáváno několik nebo i jediná funkce určitých organizací (např. porovnání bezpečnostních garancí v leteckém provozu, rozsah poprodejních služeb obchodních řetězců, apod.). Benchmarking procesní (generický): centrem pozornosti je porovnání a měření konkrétního procesu organizace, porovnání se provádí s jakoukoliv vhodnou organizací, která podobné procesy zabezpečuje a nemusí být přímým konkurentem. Poznámka: Porovnání může být prováděno v rámci jedné organizace mezi organizačními jednotkami, které zabezpečují stejné nebo podobné procesy a funkce – benchmarking interní, nebo je partnerem pro srovnání jiná organizace – benchmarking externí.

Metodika benchmarkingu Plánování. Identifikace objektu benchmarkingu. Identifikace partnera pro porovnávání. Výběr metody sběru dat. Sběr dat. Analýza. Vyhodnocování dat – stanovení mezer výkonnosti. Definování budoucí úrovně vlastní výkonnosti. Integrace. Komunikace výsledků. Stanovení cílů zlepšování. Realizace. Plánování projektů zlepšování. Realizace projektu zlepšování a monitorování výsledků. Rekalibrace úrovně výkonnosti.

Sběr dat pro benchmarking Jaké mohou být informační zdroje benchmarkingu? Diskuse v ohniskových skupinách (dodavatelé, zákazníci, apod.). Zjištění z auditů systémů managementu jakosti. Rozhovory s nově přijatými zaměstnanci. Výsledky spotřebitelských testů. Účelově organizované workshopy s obchodními partnery. Informace od externích konzultantů. Zprávy obchodních komor, markatingové studie, apod. Možné metody sběru dat: dotazníky, interview se zástupci partnera, pozorování přímo na místě, analýza záznamů.

Etické zásady benchmarkingu Legálnost Vzájemná výměna informací Důvěryhodnost Využití informací jen pro účely benchmarkingu Kontakt první strany Kontakt třetí strany Příprava Dokončení Porozumění

Etické zásady benchmarkingu LEGÁLNOST Všechny činnosti benchmarkingu musí ctít právní stav. Pokud u některých aktivit existuje pochybnost o legálnosti, nedoporučuje se, aby byly vykonávány. Nemají se odhalovat žádná obchodní tajemství ani informace důvěrného charakteru. Je třeba se řídit pravidlem, že co je choulostivé pro nás, je choulostivé i pro partnera.

Etické zásady benchmarkingu VZÁJEMNÁ VÝMĚNA U obou zainteresovaných stran musí existovat ochota k vzájemné výměně informací podobného charakteru i stupně podrobnosti.

Etické zásady benchmarkingu DŮVĚRYHODNOST Všechny sdělované informace misí všichni zúčastnění partneři považovat za důvěrné a jejich šíření mimo partnerské organizace nesmí být realizováno bez souhlasu a svolení zainteresovaných stran.

Etické zásady benchmarkingu VYUŽITÍ Informace získané benchmarkingem musí být využity pouze pro účely rozhodování o projektech zlepšování výrobků a procesů v rámci zainteresovaných organizací. Tyto informace nesmějí být využívány k obchodním, resp. marketingovým účelům. Adresné používání informací (se jménem dané organizace) je možné pouze se svolením této organizace.

Etické zásady benchmarkingu KONTAKT PRVNÍ STRANY Jiné benchmarkingové aktivity a kontakty s dalšími partnery v rámci konkrétního benchmarkingového projektu musí být vedeny pouze prostřednictvím partnera, kterého jsme kontaktovali jako prvního. Určité odpovědnosti a pravomoci musí být jiným partnerům určeny jen na základě vzájemné dohody mezi prvními dvěma partnery.

Etické zásady benchmarkingu KONTAKT TŘETÍ STRANY Žádné názvy organizací nesmějí být nikde uveřejňovány bez předchozího souhlasu organizace, kterou jsme předtím kontaktovali za účelem provedení benchmarkingového projektu.

Etické zásady benchmarkingu PŘÍPRAVA V zájmu účinného a efektivního vedení vlastního benchamrkingu musí být jeho průběh patřičně naplánován a připravován.. Za účelem přípravy partnerů je nutné jim v předstihu poskytnout všechny připravené materiály, jako seznamy otázek, podrobný plán a program benchmarkingu, časový plán, apod.

Etické zásady benchmarkingu DOKONČENÍ Jakákoliv benchmarkingová studie musí být dokončena k plné spokojenosti všech zúčastněných partnerských organizací v čase a způsobem, který byl předtím partnery projednán a schválen.

Etické zásady benchmarkingu POROZUMĚNÍ Všichni zainteresovaní partneři by měli jednat na základě vzájemného respektu a porozumění a vzájemná výměna informací by měla být vedena pouze se svolením zúčastněných..