Aktivita č.6: Poznáváme chemii Prezentace č. 2 Autor: Lenka Poláková ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Vlastnosti látek Aktivita č.6: Poznáváme chemii Prezentace č. 2 Autor: Lenka Poláková

Vlastnosti látek Fyzikální Chemické - reaktivita látek ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Vlastnosti látek Látky jsou tvořeny částicemi-charakter těchto částic určuje vlastnosti látek Vlastnosti látek dělíme na: Fyzikální můžeme je změřit nebo popsat vlastními smysly např. hustota, teplota tání, barva, zápach, pevnost, tvrdost Chemické - reaktivita látek - např. hořlavost, kyselost, zásaditost

Přeměny látek Fyzikální změny ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přeměny látek Fyzikální změny nedochází ke změně podstaty látky, ale pouze ke změně skupenství nebo tvaru př. tavení a tvarování plastu, tání ledu, zahřívání jodu (viz. obrázek) Chemické změny = chemické reakce dochází ke změně podstaty látky (tj. mění se částicové složení), z jedné látky vzniká nová látka s jinými vlastnostmi př. hoření papíru, zahřívání cukru, kažení potravin, vaření vajíčka, alkoholové kvašení př. děje v přírodě: růst rostlin, fotosyntéza, dýchání živočichů, trávení, vznik krápníků v jeskyních (1)

Chemická reakce Příklad chem. reakce: hoření hořčíkové pásky ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Chemická reakce Příklad chem. reakce: hoření hořčíkové pásky hořčík je stříbrolesklý kov hořčík hoří oslnivým plamenem (hoření je reakce látky s kyslíkem ze vzduchu) vzniká oxid hořečnatý MgO, tj. bílý prášek při chem. reakci vzniká úplně nová látka (je tvořena jinými částicemi, proto se od původní látky liší svými vlastnostmi) (2) (3) (4)

Pozorování Pozorování ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Pozorování Vlastnosti látek zjišťujeme pomocí těchto metod: pozorování, pokus, měření Pozorování - nejstarší metoda, zkoumání látek vlastními smysly - Nikdy v laboratoři látky nechutnáme!! - není objektivní (individuální vnímání) Doplňte společně tabulku Smysly Smyslové orgány Sledované vlastnosti zrak oči sluch zvuková vodivost ruce pružnost, jemnost povrchu, vodivost tepla čich nos jazyk sladkost, hořkost skupenství, barva, lesk, tvar uši hmat vůně, zápach chuť

©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Pokus 2) Pokus – cílevědomé zjišťování vlastností a chování látek za předem určených podmínek př. sledujeme změny při zahřívání látek, prověřujeme rozpustnost látky v různých rozpouštědlech (5)

Měření př. teplota tání, teplota varu, hustota ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Měření 3) Měření – zjišťování takových vlastností látek, které lze popsat veličinami př. teplota tání, teplota varu, hustota Popište barvu, vzhled a zápach tří kapalin, se kterými se můžete setkat v běžném životě: voda, líh, benzín. Výsledky vašeho pozorování zaznamenejte do tabulky (6)

Teplota varu Teplota varu (tv) ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Teplota varu Teplota varu (tv) teplota, při níž kapalina vře, tj. vypařuje se v celém svém objemu při nižší teplotě probíhá vypařování jen na povrchu kapaliny je charakteristická pro každou kapalinu-uvedena v tabulkách při „normálním“ tlaku 101 kPa např. tv vody je 100 ⁰C, etanolu 78,4⁰C je rovna teplotě kapalnění dané látky

Teplota tání Teplota tání (tt) ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Teplota tání Teplota tání (tt) teplota, při níž pevná látka přechází ze skupenství pevného do kapalného je charakteristická pro každou pevnou látku-uvedena v tabulkách při normálním tlaku tt ledu (vody) je 0⁰C, etanolu je -117,3 ⁰C je rovna teplotě tuhnutí dané látky (7)

©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Proč je zbytečné v tabulkách uvádět teplotu tuhnutí společně s teplotou tání a teplotu kapalnění s teplotou varu? V tabulkách najděte teploty tání a varu u železa, platiny, kyslíku, kyseliny sírové H2SO4, oxidu siřičitého SO2

Hustota Hustota ρ Charakterizuje natěsnání částic v látce ρ = m/V ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Hustota Hustota ρ Charakterizuje natěsnání částic v látce ρ = m/V (m – hmotnost tělesa, V – objem tělesa z dané látky) Jednotky: kg/m³, g/cm³ Příklad: Vypočítejte hustotu tělesa o hmotnosti 405 g a objemu 150 ml. Hustotu vyjádřete v kg/m³ a zjistěte, zda je těleso vyrobeno z hliníku m = 405 g V = 150 ml ρ = 405/150 ρ = 2,7g/ml ρ = 2700 kg/m³ ANO JE Z HLINÍKU

Měření hustoty Hustota kapalin – hustoměr př. cukroměr ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Měření hustoty Hustota kapalin – hustoměr př. cukroměr Hustota pevných látek nerozpustných ve vodě těleso zvážíme m těleso vložíme do odměrného válce s vodou, vypočítáme přírůstek objemu V vypočítáme hustotu ρ = m/V

©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Výpočet hustoty Těleso z oceli o hmotnosti 112,5 g bylo vloženo do odměrného válce s 60 cm³ vody. Po vložení tělesa se celkový objem vody s tělesem zvýšil na hodnotu 75 cm³. Vypočítejte hustotu tělesa m = 112,5g V = 15 cm³ ρ = m/V ρ = 112,5/15 ρ = 7,5 g/cm³ Vypočítejte hmotnost krychle s délkou hrany 7 cm, která je vyrobená ze zinku V = a³ = 7³ V = 343 cm³ ρ = 7130 kg/m³ = 7,13 g/cm³ (tabulky) m = ρ∙V = 7,13∙343 m = 2445,6 g

Vliv podmínek na vlastnosti látek ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Vliv podmínek na vlastnosti látek Závislost teploty tání a varu na tlaku vzduchu zvyšování tlaku vzduchu – zvyšuje tt, tv snižování tlaku vzduchu – snižuje tt, tv Závislost teploty tání a varu na čistotě látky nečistoty v látce: zvyšují tv snižují tt Závislost hustoty na teplotě s rostoucí teplotou se zvětšuje objem látek → hustota se zmenšuje výjimka: voda – největší hustota při 3,98 ⁰C, při 0 ⁰C na hladině led s menší hustotou při, pod ledem se hromadí voda o teplotě 3,98 ⁰C s větší hustotou– možný život ve vodě v zimě

©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Zdroje Obrázky: Použité obrázky jsou dostupné pod licencí Creative Commons nebo Public Domain. 1. Molnar, Matias. Plik:IodoAtomico.JPG. http://pl.wikipedia.org. [Online] 13. 5 2007. [Citace: 27. 8 2013.] http://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:IodoAtomico.JPG. 4. Walkerma. Soubor:Magnesium oxide.jpg. http://cs.wikipedia.org. [Online] 12. 3 2006. [Citace: 27. 8 2013.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Magnesium_oxide.jpg.  5. Jaeger5432. Soubor:Beakers.jpg. wikipedia.cz. [Online] 27. 6 2006. [Citace: 15. 8 2013.] http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1dinka. 6. Mičuda, Pavel. Soubor:Teplomer.jpg. http://cs.wikipedia.org. [Online] 21. 11 2008. [Citace: 10. 9 2013.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Teplomer.jpg. 7. Pilsak, Walter J. Soubor:Eis-3.jpg. wikipedia.cz. [Online] 21. 3 2004. [Citace: 30. 8 2013.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eis-3.jpg. Obrázky 2, 3 vlastní tvorba. Knihy: Beneš Pavel, Pumpr Václav, Banýr Jiří. Základy chemie 1 - učebnice. Praha : Fortuna, 2005. ISBN 80-7168-720-0.