Prof. PhDr. Svatava Raková, CSc. Historický ústav AV ČR SOCIÁLNÍ DĚJINY V USA proměny, diskursy, osobnosti

I. Specifika americké historické vědy I.1 Identifikační role I.2 Legitimizační role I.3 Role v aktuální politice

II.1 Celospolečenský kontext  ekonomicko-demografické vlivy  sociální vývoj historiografie  intelektuální vlivy  vznik profesionální historie  nástup sociální tematiky II. Zrod sociálních dějin: pokrokářství; New History

charakteristika pokrokářství  charakteristika pokrokářství  profilové práce  Frederick J. Turner, The Significance of Frontier in American History (1893)  Frederick J. Turner, The Significance of Frontier in American History (1893)  Charles Beard, The Economic Interpretation of the Constitution (1913)  Charles Beard, The Economic Interpretation of the Constitution (1913)  pokrokářské dědictví II.2 Pokrokářské koncepce sociálních dějin

 J. H. Robinson, The New History (1912)  zásady filozofie pragmatismu  interdisciplinarita II.3 New History

III.1 Celospolečenský kontext  ideologická konfrontace se socialismem  fragmentace společnosti a vznik tzv. předměstské civilizace  vznik konzumní společnosti a konzumní mentality  exponenciální růst vlivu médií, technototalita popkultura/kontrakultura  radikální emancipace „menšin“ III. Návrat sociálních dějin po 2. světové válce

III.2 Nadvláda liberální historie III.3 Revolta 60. let  sociální a rasové bouře  intelektuální a univerzitní odpověď  historik jako veřejný intelektuál  angažovaná a stranická historie  důraz na „použitelnou minulost“ (useful past)  akcent na sociální dějiny

 vznik a počátky  program  osobnosti (James Weinstein, Eugene Genovese, Paul Buehle, Staughton Lynd, Jesse Lemisch, Ronald Radosh, Herbert Gutman)  radikální organizace  hlavní práce  imperialistická zahraniční politika (William A. Williams, Walter LaFeber)  teorie liberálního korporativismu (J. Weinstein, Gabriel Kolko)  radikální disentní tradice (S. Lynd)  radikální tradice americké revoluce, koncepce inarticulated (J. Lemisch)  zpřítomnění historických koncepcí, radikální minulostí připravit radikální budoucnost (Warren Susman, Howard Zinn) III.3.1 Nová levice, radikální historie

 tematika: místní (městská, regionální) mikro/historie, dějiny rodiny, ženské dějiny, černošské dějiny, dějiny původních obyvatel; dělnická historie (labor history) jako zvláštní případ;  metodika: interdisciplinarita, demografie, sociologie, etnologie, antropologie - potřeba nových přístupů vzhledem k povaze témat a relevantních pramenů;  periodika: Journal of Interdisciplinary History, Journal of Social History, Labour History, History Workshop  case study: rané koloniální dějiny III.3.2 Nové sociální dějiny (60. a 70. léta)

IV.1 Celospolečenský kontext  postupující fragmentace společnosti  rozmach „okrajových“ emancipačních hnutí  potřeba scientistních metod v historii  konceptualizace jinakosti postupně ztrácí politickou účelovost IV. Od sociálních dějin k lingvistickému a kulturnímu obratu

 zánik teleologických konceptů  vliv francouzských postmoderních koncepcí  konceptualizace odchylek a jejich marginalizace  relativita pohledů a hodnocení podle změny subjektu (koncept jiných a jinakosti)  zkoumání historické konstrukce a obsahu (konstruktu) klíčových pojmů  dešifrace kulturního kontextu civilizačních projevů  klíčová slova: narace (příběh), diskurs, reprezentace, moc, disciplinace, tělo,self (identita)  rekonfigurace modernizačních výkladových modelů IV.3 Projekce do historie  dějiny odlišnosti  revize stereotypů 60. a 70. let IV.2 Intelektuální kontext

 otroci jako oběti  otroci jako nositelé specifické rozvinuté kultury  snaha o vyvážené postižení mezirasových strategií a možností V. Případová studie: black history

Sociální dějiny  představují hlavní proud historického bádání v USA v různých tematických modifikacích;  odpovídají silné vazbě historiografie na společenskou a posléze politickou poptávku;  kopírují či dokonce předjímají legitimizační požadavky různých sociálních skupin a hnutí;  využívají evropských teoretických konceptualizací a diskursů (disciplinace…) na domácí potřeby;  přebírají metodiky, ale i postuláty a modely sousedících disciplín (sociologie). VI. Závěr

Obecné práce: Gerald Grob – George Billias, Interpretations of American History: Patterns and Perspectives, New York, Free Press Eric Foner, The New American History, Philadelphia, Temple Press 1990 (edited for the AHA) American Historical Review – tematická čísla a historiografická fóra:  1989/3 – Intellectual History; Description, Expanation, Narrative; Old and New History  1991/3 – pojetí historiografie u P. Novicka, That Noble Dream  1992/1 – Intellectual History  1994/2 – American Conservatism and Historians  1995/3 – Grand Narrative in American Historical Writing  1997/5 – Collective Memory and Cultural History Literatura zahraniční

 Nové trendy v raných amerických dějinách: paralely a inspirace. In ed. Pešek, Jiří. VIII. sjezd českých historiků. Praha: Scriptorium 2000, p  Hledání hrdiny: Severoamerické otroctví jako historiografický problém. In red. Skřivan, Aleš a Pelikán, Jan. Acta Universitatis Carolinae - philosophica et historica: Studia historica. Praha: Karolinum, 2001 (act. ed. 2002), vol. 2/1998, p  Mosty mezi univerzitou a společností: příklad Americké historické asociace a Organizace amerických historiků. In ed. Pešek, Jiří. Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a Evropské unii III: Univerzity a vzdělání. Praha: Matfyzpress, 2002, p  Reflexe aktuální politiky v soudobé americké historiografi. In usp. Köpplová, Barbara a Vykoukal, Jiří et al. Rozvoj české společnosti v Evropské unii. Vol. 3: Média, teritoriální studia. Praha: Matfyzpress, 2004, p  Věda mezi levicí a pravicí: politika ve výkladu národních dějin USA po druhé světové válce. Český časopis historický, 2006, vol. 104, no. 3., p  Současná americká historiografie: témata, diskursy, metody. In red. Pešek, Jiří. Současná situace historiografií soudobých dějin v Evropě a USA. Praha: Karolinum, 2006, p (=Acta Universitatis Carolinae: Studia territorialia VIII )  Profesionalizace amerického dějepisectví a změna diskursu na přelomu 19. a 20. století. In ed. Hanuš, Jiří a Vlček Radomír. Historik v proměnách doby a prostředí – 19. století. Brno: Matice moravská-Historický ústav AV ČR-Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, 2007, p V tisku:  Jesse Lemisch a neukončený spor o novou levici. In ed. Hanuš, Jiří a Vlček, Radomír. Historik v proměnách doby a prostředí: 20. století. 40 norms. rkp. (2008) Literatura domácí