4. přednáška, 31.10. 2012 PSI – informace veřejného sektoru Úvod do problematiky, historie, kontext, legislativa, členění PSI, jejich komerční využití.

Prezentace na téma: "4. přednáška, 31.10. 2012 PSI – informace veřejného sektoru Úvod do problematiky, historie, kontext, legislativa, členění PSI, jejich komerční využití."— Transkript prezentace:

1 4. přednáška, 31.10. 2012 PSI – informace veřejného sektoru Úvod do problematiky, historie, kontext, legislativa, členění PSI, jejich komerční využití Úvod do eGovernmentu Výběrová přednáška

2 Úvod do problematiky PSI Veřejný sektor = významný producent informací, informačních produktů, databází, datových sad… Definice veřejného sektoru – liší se, obecně vše, co je více než z 50% financované veřejností, dále viz Zákon o svobodném přístupu k informacím Tyto informace jsou nás všech = jsou placeny z daní Jejich volná dostupnost = prospěch pro celou společnost Ekonomická využitelnost – Studie MEPSIR „Measuring European Public Sector Information Resources “ v roce 2006 činila hodnota PSI v EU 10 – 48 mld. EUR

3 Obecné a historické pozadí Přes 70 zemí světa má svůj FOI zákon (Freedom of Information) První takový zákon ve Švédsku (1766 – Freedom of the Press Act) První skutečný FOI zákon v roce 1966 v USA Francie 1978, Austrálie, Nový Zéland, Kanada 1982, Nizozemí 1991, Maďarsko 1992, Irsko 1997

4 Proč je FOI potřeba? Byrokraté ze své podstaty nechtějí sdělovat co dělají a další informace Evidentní pozitivní ekonomický i společenský dopad Právo na informace je zakotveno v Ústavě „„Pokud se naučíme dále využívat informace již jednou vytvořené veřejným sektorem, přinese to prospěch celé ekonomice i občanům“, řekl Javier Hernandez-Ros, „otevřená a transparentní politika je pro rozvoj informačního trhu nezbytná“.“ - Javier Hernandez-Ros, vedoucí sekce DK v EC

5 USA - FOIA Freedom of Information Act První verze 1966 Omezeno Privacy Act (1974) Právo na ochranu osobních údajů Každý může vidět údaje o sobě samém Dále omezeno 1976 – Government in the Sunshine Act (národní bezpečnost, interní pravidla, obvinění, soukromí, vyšetřování, finanční spekulace) 1982 – Nařízení Ronalda Reagana (omezení přístupu k datům FBI a CIA); 1995 až 1999 expansion – Clinton (národní bezpečnost: <25 let, historicky zajímavé)

6 USA - FOIA E-FOIA – Clinton 1996 Vše vytvořené po 1.10.2006 musí být v digitální podobě Každý úřad musí disponovat „Elektronickou čítárnou“ Delší termín na odpověď (20 dní místo 10) 1.10.2001 – Bush omezil přístup k prezidentským informacím, i zpětně 2002 – Intelligence Authorization Act – omezil přístup k informacím ze strany cizích vlád v působnosti institucí jako CIA, NSA, DIA, NIMA, NRO, Army, NAVY, Air Force…

7 Evropská Unie Doporučení Rady Evropy o přístupu k informacím z roku 1981: Všeobecné právo na informace, které vlastní veřejné orgány Omezení v případě osobních či bezpečnostních dat 2000 - Lisabonská strategie - do roku 2010 dohnat a předehnat USA (mj. vytvářením znalostní společnosti)Lisabonská strategie 1999 – Zelená kniha o informacích veřejného sektoruZelená kniha o informacích veřejného sektoru „Public Sector Information : A Key Resource For Europe “ 2003 – Směrnice o opakovaném využití informací veřejného sektoru (2003/98/EC)Směrnice o opakovaném využití informací veřejného sektoru minimální harmonizace pravidel a postupů; obecná definice "dokumentu" jako obsahu (nez ohledu na formu nosiče)

8 Česká Republika Už v květnu 1997 vypracován první návrh českého FOI zákona (Žantovský, Kužílek)– následující zásady: Občan má právo na informace o všem, co se ho týká Co není tajné či soukromé, je veřejné Na přístup k informacím mají stejné právo všichni občané Není třeba specificky odlišovat právo přístupu k informacím v různých oborech různými normami Schválen až 11.5. 1999, platný od 1. 1. 2000 Novela v roce 2006, hlavně kvůli směrnici 2003/98/EC, ale i kvůli předešlé nedokonalosti Zákon „gumák“– v roce 2007 vyšla Analýza účinnostiAnalýza účinnosti

9 ČR - Zákon č. 106/1999 Sb. (dnes) Novelizace v souladu s Direktivou PSI (2006) Změnilo se (např.): Apelační princip při odmítnutí (dříve kasační) Omezení úhrad (ne zisky pro držitele) Vyjasnění vztahu ke zvláštním zákonům Kontrolní úřady musí poskytnout informace Více informací povinně na webu (strategické dokumenty, metainformace atd.) Volně dostupný formát (ne PDF!) Upřesnění pojmu informace (cokoliv, ale ne počítačový program)

10 Zákon č. 106/1999 Sb. SE NEVZTAHUJE NA: Průmyslové vlastnictví Na takové informace, u kterých zvláštní zákon přesně upravuje jejich poskytování (např. statistický zákon: neupravuje, je podřazený, katastrální zákon: upravuje, je „zvláštní“) Počítačový program Utajované informace Soukromá data jen v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů Obchodní tajemství Vnitřní pokyny a personální předpisy Informaci, pokud vznikla bez použití veřejných prostředků Informace, pokud by přitom byla poškozena autorská práva třetí osoby Informace o probíhajícím trestním řízení Zpravodajské služby aj.

11 Formáty dat Měly by být co nejotevřenější DBF, XLS, DOC, PDF, Shapefile, WAW, MP3, AVI, Animace… Průměrná životnost: 5 -7 let Nosiče: problém, viz archivnictví (paradoxně se to moc neřeší – radši

12 12 Informační průmysl založený na využívání informací veřejného sektoru funguje v ČR navzdory překážkám docela dobře Typy bariér, které jsou zpracovatelé nuceni překonávat: –objektivní (způsobené nejasnými zákony) –subjektivní (způsobené neochotným přístupem úředníků) Trh založený na „PSI re-use“ (s produkty s přidanou hodnotou) –Odhaduje se, že asi 150 firem využívá PSI jako vstupní surovinu –(Obrat za rok 2005 odhadnut na 230 mil. EUR) Příklady zpracovatelů informací veřejného sektoru a poskytovatelů informačních služeb: Informační průmysl založený na PSI Re-use v ČR

13 13 Typy „průmyslového“ využívání PSI „Referenční“ funkce – pro účely interních kontrolních procesů, řízení kvality dat apod. „Surovinová“ funkce – pro účely tvorby služeb s přidanou hodnotou a jejich prodeje na trhu Interní informační systémy Ověřování, kontroly analýzy, porovnávání, verifikace, kvalita dat atd. Produkční systémy Přidávání nové hodnoty Public Sector Information Holders Držitelé veřejného obsahu Referenční funkce Surovinová funkce Vlastní produkty a služby (např. pojištění) Informační produkty Průmysl informačního obsahu Producenti obecných produktů a služeb (např. pojišťovny, utility aj.) Producenti informačních služeb s přidanou hodnotou

14 Proces tvorby služeb s přidanou hodnotou Primární zdroj dat (veřejný sektor) Získání zdroje NE jednorázové, ale pravidelné způsob distribuce poplatek další podmínky Produkce nové informační služby zpracování zdrojových informací přidání dalších (vlastních) informací vytvoření nových funkcí Marketing oslovení zákazníků obchodní činnost 14 Příprava a Pre-processing Zpracování dat Databáze informací Akvizice veřejných zdrojů   Veřejné zdroje dat Přidaná hodnota Zákazníci

15 15 Kategorie informací veřejného sektoru Studie MEPSIR rozdělila PSI do několika kategorií: právní informace geografické informace meteorologické informace dopravní informace hospodářské informace sociální informace Nepokrývají sice všechny typy informací veřejného sektoru… … ale jsou dobrou pomůckou pro členění navazujících služeb s přidanou hodnotou

16 Právní informace Právní normy: Zákonodárné sbory státu, ministerstva a ústřední orgány státní správy, územní samosprávy Ministerstvo vnitra: stejnopis Sbírky zákonů,Sbírky mezinárodních smluv Portál veřejné správy: právní normy v html formátu (strukturované) odkazy na Věstníky krajů odkazy na zdroje práva EU Judikáty: Soudy (Ústavní, Nejvyšší, Nejvyšší správní, Vrchní, Krajské, Okresní) Osoby: Ministerstvo spravedlnosti (evidence soudců, státních zástupců, znalců, tlumočníků, ústavů) 16 Zdroje dat

17 (Standardní vydávání tištěných publikací zdrojových textů, případně s komentářem) Databáze právních textů opatřené funkcemi pro vyhledávání (často zdarma na webu) v plných textech podle kategorií Informační systémy + pokročilé aplikace umožňující další funkce např.: zobrazování úplných znění právních norem k určitému datu procházení problematikou pomocí tzv. „topic maps“ = map témat 17 Informační služby – přidaná hodnota Právní informace

18 Bezplatné služby na webu: Portál veřejné správy – veřejný sektor řada informačních serverů provozovaných soukromými subjekty, např. epravo.cz, business.center.cz, Placené informační systémy (část zdarma): ASPI Walters Kluwer www.aspi.czwww.aspi.cz Fulsoft www.fulsoft.cz (Verlag Dashofer)www.fulsoft.cz www.sbirka.cz (Tori Soft) www.sbirka.cz Sagit www.sagit.czwww.sagit.cz Arnet on line www.zakonycr.czwww.zakonycr.cz 18 Zpracovatelé (a poskytovatelé) Právní informace

19 Geografické informace Český úřad zeměměřičský a katastrální Katastr nemovitostí mapové podklady MPSV Územně identifikační registr adres (ÚIR-ADR) Český statistický úřad, MMR a další instituce Informační systém o území (ISÚ) Pozemkový fond, MZem… a další 19 Zdroje dat

20 20 Meteorologické informace Český hydrometeorologický ústav –informace o počasí - aktuální –informace o znečištění (imisní monitoring) –historické informace o počasí, klimatu aj. –hydrologické informace, zejména historické Meteorologické služby jiných států, Evropy a světa Zdroje dat ČHMÚ je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí.

21 21 Poskytované služby – přidaná hodnota Prezentace dat –v podstatě stejná data jako poskytuje primární zdroj, avšak prezentovaná uživatelsky příjemnějším způsobem (zpravodajské weby, média) Služby na míru –Sestavování předpovědí na míru pro různé koncové uživatele (energetika, správa silnic, stavebnictví, zemědělství aj.) Meteopress, s.r.o. –Distribuce dat pokročilými technologiemi pro další zpracování (RSS, XML) nebo koncovým uživatelům (do mobilu) Modelování, další využití (příklady): –projekt MEDARD – Ústav informatiky AV –modely pro pojišťovnictví – Multimedia Computer, s.r.o. Meteorologické informace

22 22 Dopravní informace Zdroje dat Ministerstvo dopravy –informace o všech druzích dopravy (letecká, vodní, silniční, železniční) Ředitelství silnic a dálnic (příspěvková organizace MD) –informace o silniční a dálniční síti Kraje –informace o dopravě spravované krajem Typy informací, o které je zájem: Aktuální (uzavírky, sjízdnost silnic, zpoždění vlaků, dopravní nehody) Jízdní řády Dopravní sítě – vazba na geoinformace Historické databáze

23 23 Poskytované služby – přidaná hodnota Signální informace o aktuální situaci (do mobilu) Satelitní navigace (propojení s geoinformacemi) Plánovače tras (web, mobil) Sledování pohybu vozidel Vyhledávání dopravního spojení Podpora turismu – cyklotrasy Inteligentní dopravní systémy Dopravní informace

24 24 Hospodářské informace Zdroje dat (hlavní) Český statistický úřad –RES, další registry (ISÚ) –agregované ekonomické informace Ministerstvo spravedlnosti –Obchodní rejstřík –Sbírka listin –Evidence úpadců –Insolvenční rejstřík Ministerstvo financí –ARES, RARIS, CEDR aj.

25 25 Poskytované služby – přidaná hodnota Pokročilé vyhledávací funkce –možnost kombinovat více kritérií –možnost ukládat uživatelské parametry Prezentace dat ve formě, kterou uživatelé požadují –hezká grafika, možnost tisku, vizualizace souvislostí Doplnění o další informace získané vlastní činností –vlastní sběr dat v terénu –monitoring dalších informačních zdrojů Analytické informace (ukazatele, komentáře, hodnocení) –finanční analýza –scoring/rating Distribuční funkce (dodávka dat ve formátech a cestami, které uživatelé požadují) –dodávka dat v požadované periodicitě Integrace dat z více rozptýlených zdrojů do jednoho systému Hospodářské informace

26 26 Zpracovatelé (a poskytovatelé) Informační agentury (Business /Credit Information Services) –„desktopové“ i webové aplikace –placené služby (omezené části dat zpřístupněny zdarma) Inkasní agentury –potřebují spolehlivé informace pro vymáhání pohledávek Ratingové agentury –pro účely tzv. PI ratingu Poskytovatelé B2B (marketingových) databází –platí se za vložení dat i za poskytnutí Internetové portály –Rubrika „Firmy“ – možnosti interaktivního prohlížení Další provozovatelé webů –mnohdy problematická kvalita! Hospodářské informace

27 27 Sociální informace Zdroje dat Český statistický úřad –agregované informace –klasifikace číselníky –analýzy, zprávy –publikace (tištěné, elektronické) –výběry z databází –on-line přístup přes web –Veřejná databáze Ministerstva –informace z resortu, který spravují Kraje, obce –podle oblastí své působnosti

28 Problémy zpracovatelů dat Nevědí, zda informace ve veřejném sektoru existuje Pokud jsou si jisti, že existuje, nevědí, kde by ji měli hledat Pokud ji najdou, není jasné, jak ji získat znovu. Nejsou jasné podmínky pro jejich získání znovu. technické (formát dat, distribuční kanál) cenové licenční, právní Pokud jsou odmítnuti, nevědí, jak se mají bránit Nikdo jim neporadí 28 Katalog informačních zdrojů Jasná pravidla pro znovuvyužití Centrální bod (metodické řízení držitelů PSI, stížnosti, rady a pomoc uživatelům)

29 Požadavky zpracovatelů dat Obsahové problémy Distribuce & Technologie Kompetence & Organizace 29 Tyto požadavky byly formulovány komerčními firmami využívajícími PSI pro tvorbu vlastních produktů v období 09-12/2005 v rámci Iniciativy Czech PSI Watch –Dostupnost –Kompletnost –Aktuálnost –Konzistentnost –Nedostatek koordinace –Nejasné kompetence –Chybějící standardy a provozní pravidla –Formát dat –Metody přístupu –Distribuční kanál

30 Kdo opakovaně využívá PSI? Veřejný sektor složky veřejného sektoru opakovaně využívají PSI vytvořené jinými složkami sdílení informací v informačních systémech veřejné správy Komerční sektor firmy poskytující informační služby firmy poskytující jiné služby (napříč obory) Neziskový sektor věda, výzkum vzdělávání obecně prospěšné aktivity 30

31 Komerční znovuvyužití Na čem lze vydělat? Výhradně na přidané hodnotě! nelze prodávat data, která jsou dostupná pro všechny zdarma Komerční zpracovatel musí vymyslet nové funkce naprogramovat aplikace zajistit pravidelnou aktualizaci dělat marketing, obsluhovat zákazníky udržovat infrastrukturu a platit lidi … aj. Tyto náklady se oprávněně promítají do ceny! 31 Postoj některých institucí veřejného sektoru ke komerčnímu využívání PSI jako ke „zneužívání“ je nesprávný a v přímém rozporu s Evropskou směrnicí

32 Typy držitelů PSI „Osvícené “ instituce (podporují znovuvyužití) „Přijatelné “ (nebrání znovuvyužití) „Zavírající oči “ (je možno se s nimi dohodnout) „Vzteklí psi “ (kladou si různé podmínky, stanoví řadu omezení a výjimek) Chápou jako „Nutné zlo“ (strpí re-use se skřípajícími zuby) „Nedobytné hrady “ (odmítají poskytování PSI pro re-use pod různými záminkami nebo zcela) 32 Tato kategorizace demonstruje zcela odlišné přístupy ve veřejném sektoru. Proč existují takové rozdíly? Vliv řady faktorů – vnitřních i vnějších

33 Jak lze dosáhnout změny? Komunikace, diskuze, vzájemný dialog Šíření osvěty, vytýčení problematiky „PSI Re-use“ jako aktuálního problému Vyjasnění definice „veřejných služeb“ a zveřejnění koncepce jejich rozvoje v dlouhodobém horizontu (kvůli ochraně investic soukromých subjektů) Zdokonalení systému veřejné správy lepší organizace interních procesů (sdílení dat v informačních systémech veřejné správy, základní registry) efektivní využívání ICT (zhodnocení dosud investovaných prostředků) vzdělávání, trénink zaměstnanců veřejné správy Zdokonalení právního rámce 33

34 5. přednáška, 5.11.2012 Elektronická participace (eParticipation)