Souhvězdí zvěrokruhu Adam ČAPKA

Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. Sahá od 8° jižní ekliptikální šířky po 8° severní ekliptikální šířky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy. Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů o délce po 30°, které nazvali zvířetníková znamení. Výchozím bodem (začátkem 1. znamení) je jarní bod. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta. Znamení zvěrokruhu, které odpovídá určitému datu a času, je odvozeno od polohy Slunce na Zvěrokruhu v toto datum a čas.

Rozlišuje se: zvěrokruh siderický - tvořený 12 souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, vůči nimž se posunují v důsledku precese o jedno souhvězdí za 2 144 let a do původní polohy se vrátí po 25 725 letech. Vlivem precese se do ekliptiky dostalo též souhvězdí Hadonoš, které však nebývá považováno za jeho součást. zvěrokruh tropický - tvořený 12 znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie. Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby. V antickém Řecku se tato znamení částečně kryla se stejnojmennými souhvězdími. Je to dvanáct vymyšlených stejně velikých obdélníků, které jsou široké 18° a dlouhé 30°. Pás začíná jarním bodem, který se však posouvá. Jarní bod byl před dvěma tisíciletími v souhvězdí Berana, nyní je v souhvězdí Ryb a za několik set se ocitne v souhvězdí Vodnáře.

Samotné označení „zvěrokruh“ je nesprávným překladem řecko-latinského zodiakus. To nesouvisí se slovním základem zvíře, ale spíše zoé - oduševnělá bytost. Původ slova se váže k představě, že nebeská tělesa jsou obdařena vlastní duší. A co se týče rozčlenění zvěrokruhu na současných dvanáct znamení: Zodiak je původem zřejmě ještě předantický a objevil se asi ve starověké Mezopotámii. Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů a byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvním znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku (babylonský rok začínal jarní rovnodenností).

Ohnivá znamení Zemská Vzdušná Vodní Beran Býk Blíženci Rak Lev Panna Váhy Štír Střelec Kozoroh Vodnář Ryby

VESMÍR

Vesmír je označení pro veškerý (časo-)prostor, hmotu a energii v něm Vesmír je označení pro veškerý (časo-)prostor, hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými názory na svět a jeho vznik se již od pradávna zabývala filosofie a různá náboženství. V dnešní vědě se zkoumáním vesmírem jako celkem zabývá hlavně kosmologie a astrofyzika. Podle některých vědeckých teorií je tento „náš“ vesmír součástí systému většího počtu vesmírů zvaného multivesmír (někdy též mnohosvět). V mnoha dílech sci-fi a fantasy literatury je některá z těchto teorií platná a navíc je znám způsob, jak se mezi vesmíry pohybovat. Jiné vesmíry mohou mít zcela odlišné fyzikální zákony než ten náš.

Vznik a stáří vesmíru Jedním ze zásadních kosmologických objevů učiněných v 20. století bylo pozorování expanze vesmíru. Extrapolace tohoto pozorování do minulosti vede k závěru, že vesmír vznikl před konečně dlouhou dobou, a nedlouho po svém vzniku byl malý a horký. To je základem dnes ve vědě všeobecně uznávané teorie Velkého třesku. Pro samotný počátek vesmíru v časech srovnatelných s Planckovým časem existuje větší množství různých hypotéz. Předpokládá se, že vzhledem k vysoké hustotě energie, velmi malým rozměrům vesmíru a vysokému zakřivení prostoročasu bude pro popis potřebná dosud neexistující kvantová teorie gravitace. Přímočaře použitá obecná teorie relativity předpovídá na začátku vesmíru singularitu.

Rozměry vesmíru Dosud není jasné, zda má vesmír konečnou nebo nekonečnou velikost a objem. Nicméně veškerý pozorovatelný vesmír, zahrnující všechna místa, která nás mohla kauzálně ovlivnit, má jistě konečnou velikost. Současná vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let (7,4 × 1023 km). Ve skutečnosti se jak v odborné tak v populární literatuře slovo vesmír užívá často právě pro pozorovatelný vesmír. Z hlediska vědecké metodiky je v principu nepozorovatelná část vesmíru pro vědu irelevantní.

SLOŽENÍ Námi pozorovatelnou hmotu tvoří 4%, které jsou rozděleny asi na 1 % svítící objekty hvězdy, pulsary a supernovy a na 3 % další menší nesvítící objekty jako hvězdný prach a plyn, nesvítící hvězdy, planety, planetky. Už v roce 1933 získal švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky data svědčící o existenci temné hmoty. Dlouhou dobu byl jeho objev ignorován, až teprve s rozmachem měření rudého posuvu a z následných rotačních charakteristik spirálních galaxií se usoudilo, že jsme schopni pozorovat šestkrát méně hmoty, než je třeba, aby se pozorované vzdálené hvězdokupy udržely v gravitační poli jádra galaxie. Temná hmota které je 23% se neskládá z běžných částic, má gravitační sílu, ale s elektromagnetickým zářením téměř neinteraguje. Největší část vesmíru tvoří temná energie (energie vakua), která tvoří celých 73 % energie vesmíru. Správnější název je „skrytá“ hmota a energie, užívá se ale i nesprávně názvů tmavá, tajemná, černá. Někteří vědci věří ještě v teorii multivesmíru, která poukazuje na možnost, že vesmírů, jaký se snažíme poznat, existuje velké množství a my jsme pouze jedním z nich.

Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru Počet galaxií se podle pozorování odhaduje na 10 miliard. Galaxie samy tvoří obrovské kupy a ty pak nadkupy. Musíme si uvědomit, že když pozorujeme vzdálené galaxie, díváme se ve skutečnosti do dávné minulosti. Je to dáno tím, že rychlost světla je sice obrovská, není ale nekonečná. Hubbleovým vesmírným teleskopem se díváme do doby před 13 miliardami let. Je možné, že v současném vesmíru existují stovky miliard galaxií. Počet všech hvězd je už těžké spočítat. V každé galaxii jsou stovky až tisíce miliard hvězd. Naše galaxie, zvaná Mléčná dráha, jich má přibližně 300 miliard. Existují různé názory na to, zda jsme jedinou formou života ve vesmíru, případně jak častý život je. Pro odhad počtu obyvatelných planet byly vytvořeny různé vzorce, ovšem se spornou platností.

Objekty ve vesmíru galaxie, tvoří kupy galaxií a ty pak nadkupy mlhovina hvězda dvojhvězda hvězdokupa červený obr kvasar pulsar (neutronová hvězda) bílý trpaslík černá díra supernova temná hmota temná energie umělé kosmické těleso planety měsíce planet

ODKAZY KONEC www.cs.wikipedia.org www.astronuklfyzika.cz www.astro.cz a další … KONEC