Rovnováha ekonomiky a Model AS-AD

Model AS - AD popisuje proces dosahování makroekonomické rovnováhy; (také ukazuje vznik inflace a možnosti obrany proti ní)

Agregátní poptávka - AD

Keynesiánská křivka AD AD – křivka agregátní poptávky, zachycuje vliv změny cenové hladiny na vývoji reálného výstupu Y (tj. poptávaná produkce Y) Keynesiánci postulují, že za křivkou AD se „skrývají“ reálné veličiny, tj. na velikosti agregátní poptávky závisí výstup ekonomiky - čím větší agregátní poptávka, tím větší výstup odvozena z modelu IS-LM

Křivka AD – keynesovské odvození Co se stane, jestliže dojde k vzestupu cenové hladiny P?  snižují se reálné peněžní zůstatky M/P  klesá reálná nabídka peněz  při dané poptávce po penězích pak roste nominální úroková míra i  tlak na pokles spotřebních a investičních výdajů I0 a C0  takže v konečném důsledku klesá agregátní výstup Y P  (M/P)  i  I0&C0  Y každá křivka LM odpovídá jiné úrovni reálné nabídky peněz tj. jiné úrovni cenové hladiny každý bod na AD odráží nějaký rovnovážný bod IS-LM za křivkou AD se „skrývají“ reálné veličiny, tj. na velikosti agregátní poptávky závisí výstup ekonomiky LM´(M/P2) i Y LM (M/P1) i2 i1 IS Y2 Y1 Y P P2 AD P1 Y2 Y1

Sklon a posuny AD Sklon AD: Posuny AD: AD bude tím plošší, čím bude plošší IS a tím plošší, čím bude strmější LM (sklon AD tedy ovlivňují stejné faktory jako IS-LM) AD je tím plošší, čím  b (souvisí s plochostí IS) Posuny AD: K posunům AD dochází, když je cenová hladina fixní AD posouvají faktory, které posunují křivky IS a LM fiskální faktory t, TR, G – posouvají doprava monetární faktory M v nominálním vyjádření psychologické faktory (očekávání) optimismus posunuje AD doprava pesimismus posunuje AD doleva u otevřené ekonomiky také změna čistého exportu

Efekt změny cenové hladiny Změna cenové hladiny tedy působí zprostředkovaně přes úrokovou sazbu na změnu autonomních výdajů a tudíž i produktu. Efekt změny cenové hladiny na produkt však (podle neoklasiků) nemusí být jen zprostředkovaný přes úrokovou sazbu, ale může být i přímý – např. Pigeův efekt

Pigeův efekt (reálných peněžních zůstatků ) Jestliže v ekonomice dojde ke změně cenové hladiny P (např. budeme uvažovat pokles)  zvýší se reálné peněžní zůstatky M/P = (M/P)  ty bezprostředně způsobí zvýšení soukromé spotřeby C (ne zprostředkovaně přes sníženou úrokovou sazbu), protože jsou v této situaci spotřebitelé reálně bohatší  dochází ke zvyšování agregátního výstupu Y  P  M/  P = (M/P)  C  Y můžeme dokonce uvažovat i situaci horizontální LM (tj. past likvidity) Ekonomika si opět pomůže sama – v recesi vzniká tlak na pokles P – pak automaticky C, křivka IS se posune doprava a tak vzroste Y aniž by se musela měnit i pokud by platil Pigeův efekt, pak by vždy při změnách P došlo k opačné změně Y – takže křivka AD je podle něj vždy klesající LM IS i i1 Y Y1 E1 E2 IS´ Y*

Námitky proti Pigeovu efektu Námitka spojená s efektem očekávání např. jestliže se ekonomika nachází v depresi, vzniká tlak na P, ale lidé nemusí reagovat zvyšováním spotřeby C0, protože mohou očekávat ještě další pokles cen a odkládat svou spotřebu Námitka spojená s Fisherovým efektem (= efekt redistribuce, přerozdělení bohatství) např. jestliže se ekonomika nachází v depresi, vzniká a P, pak dochází vlivem deflace k redistribuci (přerozdělení bohatství) v ekonomice směrem od dlužníků k věřitelům dlužník vrací věřiteli určitou nominální částku jako splátku půjčky, ale vrací ji v době, kdy má větší kupní sílu. Spousta dlužníků se tak dostává do ekonomických problémů, přestávají být schopni hradit své závazky, čímž se dostávají do problémů také banky (jako věřitelé), což vede k poklesu peněžní nabídky jak v nominálním tak v reálném vyjádření (klesá totiž úvěrová aktivita komerčních bank) v depresi tedy Y neporoste směrem k Y*, protože se dostává do problémů finanční sektor a sice proto, že dojde k výše zmíněnému přerozdělování

AD a kvantitativní teorie peněz Toto odvození vychází z rovnice směny: M.V = P.Y jež říká, že nominální důchod (P.Y) bude tím vyšší čím vyšší bude zásoba peněz (M) nebo rychlost obratu peněz (V) (předpokládá pružné nominální mzdy a ceny) Odvozením získáme funkci AD: P = M.V / Y Mezi produktem a cenovou hladinou tedy existuje nepřímá úměrnost

AD a kvantitativní teorie peněz Y* Y Vzroste-li množství peněz v oběhu nebo zvýší-li se rychlost obratu peněz, vzroste (ceteris paribus) cenová hladina, reálný výstup se nezmění

Agregátní nabídka - AS

Klasické pojetí křivky AS předpokládá dokonale pružné nominální mzdy a ceny z toho vyplývá i její tvar: vertikála na úrovni potenciálního produktu tzn. že změny AD povedou pouze ke změně cenové hladiny, reálné veličiny se nemění K tomuto pojetí AS se vztahuje tzv. Sayův zákon – říká, že agregátní nabídka si hledá svoji poptávku tj. to, co je vyrobeno, je automaticky prodáno (poptávka se vždy přizpůsobí nabídce)

Klasické pojetí křivky AS AD' P0 AD Y* Y

Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ Vysvětlení č.1: vychází z předpokladu konstantního MPL a fixních nominálních mezd jelikož je každá další jednotka práce stejně produktivní, není nutné, aby docházelo k poklesu reálné mzdy aby rostlo poptávané množství práce tím pádem ani není nutné, aby s rostoucím nabízeným množstvím produkce rostla cenová hladina křivka AS bude horizontální

Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ Vysvětlení č.2: Horizontální průběh AD souvisí s předpokladem, že v ekonomice jsou ve velkém rozsahu nevyužity výrobní faktory (např. v recesi), je vysoká nezaměstnanost a také v případě využívání kapitálu a půdy jsou rezervy kdyby vzrostla AD (posun doprava) např. kdyby poptávku stimulovala vláda veřejnými výdaji  firmy by v důsledku rostoucí poptávky po své výrobě chtěly zaměstnávat větší množství VF  v ekonomice je velmi vysoká nezaměstnanost a tak by vzestup poptávky po práci nevyvolal růst nominálních mezd W  a tím pádem se nezmění ani cenová hladina P (firmy si v recesi rozhodně nemohou diktovat ceny) AD  W = 0 a P = 0

Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ Funguje zde přesný opak Sayova zákona – zde si agregátní poptávka vytváří svou nabídku (výrobci jsou při daných cenách schopni a ochotni vyrobit a nabídnout jakékoliv poptávané množství) P Y AS AD

Keynesiánské pojetí křivky AS – „kompromisní situace“ vychází z předpokladu klesajícího MPL a fixních nominálních mezd Je-li MPL klesající, pak firmy budou ochotny najímat více práce jen za předpokladu poklesu reálné mzdy, neboť: firmy maximalizují zisk, jestliže MPL= W/P …a reálné mzdy budou klesat, poroste-li P  křivka AS bude mít tedy rostoucí tvar, tj. firmy budou ochotny nabízet více produkce, vzroste-li cenová hladina

Keynesiánské pojetí křivky AS – „kompromisní situace“ AD1 P0 AD0 Y0 Y1 Y* Y

Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání rozlišuje krátké a dlouhé období přístup založený na mylném vnímání skutečnosti adaptivní očekávání – ekonomické subjekty (firmy a domácnosti) tvoří očekávání na základě zkušeností z minulosti informace jsou asymetrické – firmy mají lepší info než domácnosti ceny a nominální mzdy jsou v SR málo pružné, v LR pružné dokonale SAS pozitivně skloněná, LAS vertikální na úrovni potenciálního produktu

Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání Měnová expanze povede k růstu AD P Dochází k tlaku na růst Y, ale ten je na potenciálu, firmy jsou ochotny nabízet více produkce, ale tu je možné vyrobit pouze s větším množstvím práce SAS' SAS Firmy musí mírně zvýšit nominální mzdy, aby motivovaly pracovní sílu více pracovat – růst nomin.mezd je nižší než růst cenové hladiny – reálná mzda tedy klesá P2 AD' P1 P0 AD W0 → W1 a zároveň P0 → P1, ale (P1 – P0) > (W1 – W0) Y* Y1 Y Růst nominálních mezd je domácnostmi vnímán jako růst mezd reálných – ochota pracovat roste – roste výstup za úroveň potenciálu Po čase si domácnosti všimnou, že rostou ceny a požadují kompenzaci v podobě vyšších mezd – SAS se posune vlevo, výstup se vrací na potenciál – vzrostla jen cenová hladina

Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání – závěry modelu měnová politika ovlivňuje reálné veličiny pouze krátkodobě, v dlouhém období působí pouze na cenovou hladinu doporučení: zvyšovat množství peněz v oběhu stejným tempem jakým roste potenciální produkt jedině tak je zabezpečen stabilní vývoj bez inflačních tlaků

Keynesiánské vs. konzervativní pojetí modelu AS-AD Keynes.pojetí: výlučně krátkodobý pohled – HP ovlivňuje reálné veličiny orientace na poptávkovou stranu – nabídka jaksi v pasivní roli doporučení: aktivní fiskální politika, měnová politika jako podpůrný nástroj pro zvyšování výkonu

Keynesiánské vs. konzervativní pojetí modelu AS-AD Konzervativní pojetí (monetarismus): striktní rozlišení krátkodobých a dlouhodobých efektů v SR HP ovlivňuje reálné veličiny, protože existuje nedokonalá informovanost v LR HP neovlivňuje reálné veličiny, má účinek pouze na cenovou hladinu doporučení: růst peněžní zásoby musí být v souladu s růstem potenciálního produktu

Doplněk

Problematičnost modelu AS-AD vnitřně nekonzistentní model – AD běžně odvozována z předpokladu o fixních cenách a mzdách, ale AS ne vždy keynes. AD není definována za potenciálním produktem keynes. AD je sama o sobě křivkou zobrazující rovnováhu ekonomiky – k čemu je tedy potřeba křivka AS? s křivkami AS a AD bývá běžně zacházeno jako s mikroekonomickými křivkami S a D, což může být chápáno jako nepřípustné