Stanovisko společnosti G-PROJECT k aktuální situaci v 5. výzvě ROP Jihozápad JUDr. Jan Šmidmayer jednatel

Program tiskové konference I. Prezentace společnosti G-PROJECT II. Diskuse s autory petice III. Otázky novinářů

I. Prezentace společnosti G-PROJECT 1. Jsme nejúspěšnější agenturou v 5. výzvě ROP JZ? 2. Máme na ROP JZ monopol? 3. Proč máme nejvíc předložených projektů? 4. Jsou naše ceny příliš vysoké? 5. Proč jsou agentury úspěšnější? 6. Co rozhoduje o výběru projektů? 7. Pomáhá nám někdo? 8. Vyhovuje nám neprůhlednost? 9. Jsou agentury přínosné? 10. Jak dopadne 5. výzva?

1. Jsme nejúspěšnější agenturou v 5. výzvě ROP JZ? G-PROJECT je dle databáze ÚRR v nejlepším případě až 10. nejúspěšnější agenturou v 5. výzvě ROP JZ. Rovněž v součtu za všechny vyhodnocené výzvy (2., 3. a 5.) jsme opět nejlépe na 10. místě. Do databáze ÚRR Jihozápad jsou zařazeny pouze agentury, které se nahlásí, nejsou tam zdaleka všechny (např. Petr Heidinger má dle médií úspěšnost 56 % a v databázi ÚRR není). Na trhu v regionu Jihozápad celkem působí více než 50 agentur.

Úspěšnost agentur v 5. výzvě (zdroj: ÚRR)

2. Máme na ROP JZ monopol? Společnost G-PROJECT zpracovala 19 % z vybraných projektů v 5. výzvě (33 projektů ze 177 vybraných). Společnost G-PROJECT zpracovala 16 % z předložených projektů v 5. výzvě (105 projektů z 670 předložených). Rozhodně tedy nemáme monopol na ROP JZ. Dokonce nejde ani o oligopol (definice oligopolu: v oboru existuje jen velmi málo firem, ty potom stanovují sami ceny).

Podíl G-PROJECT v 5. výzvě ROP JZ (vybrané projekty) (zdroj: ÚRR)

3. Proč máme nejvíc předložených projektů? Oslovujeme potenciální žadatele přímo na základě každotýdenních rešerší z tisku. Vyhledáváme v zápisech ze zastupitelstev obcí na internetu potenciální projekty a přímo kontaktujeme starosty. Realizujeme marketingové kampaně (např. jsme opakovaně obeslali všechny obce a tisíce dalších organizací v regionu). V letech 2006 až 2009 jsme vydali 155 tiskových zpráv o námi úspěšně realizovaných projektech, z nichž naprostá většina byla zveřejněna v několika médiích. V letech 2007 až 2009 vyšlo v médiích 579 článků, kde je zmíněna společnost G-PROJECT jako úspěšný zpracovatel žádostí o dotace.

Počet zveřejněných článků o společnosti za roky 2007 – 2009 (zdroj: G-PROJECT)

4. Jsou naše ceny příliš vysoké? Naše cena zahrnuje jak zpracování žádosti (odměna za vypracování žádosti a provizi v případě úspěchu), tak i následné řízení projektu (což velká část agentur nenabízí) a nově nabízíme též dohled nad udržitelností projektu. V případě, že dotaci nezískáme, tak je většina smluv nastavena tak, že klient neplatí nic (vrátíme zálohu). Smlouva s klientem je uzavřena na 3 roky a během této doby podáváme projekt opakovaně zdarma tak dlouho, než dotaci v některé výzvě či programu získáme. Úspěšnost námi předložených projektů v rámci výzev bývá okolo 30 – 40 %, ale při více podáních se šance kumuluje, takže výsledně je úspěšných až 90 % našich klientů.

5. Proč jsou agentury úspěšnější? Je logické, že specializovaná agentura zná pravidla dotačního programu lépe než starosta menší obce, který vyřizuje mnoho další agendy a někdy ani nemá dostatečný tým odborníků. Jen základní pravidla ROP JZ obsahují více než stran příruček, manuálů a metodických pokynů. G-PROJECT se prakticky výhradně věnuje dotačnímu poradenství. Naší manažeři se dále specializují na jednotlivé dotační oblasti (místní komunikace, školství, zdravotnictví, cestovní ruch apod.). Je logické, že specialista má lepší výsledky než ten, kdo se na dané téma nespecializuje.

6. Co rozhoduje o výběru projektů? Velký omyl spočívá v tom, že rozhoduje pouze význam záměru. Velmi důležité je především detailní odůvodnění záměru tak, aby bylo reagováno na výběrová kritéria programu. Pokud má někdo ze svého pohledu potřebný projekt, ale nevěnuje dostatečnou péči přípravě žádosti, pak nemůže uspět. Konkurence projektů je příliš veliká. Je ale logické, že mají-li se přidělit na nějaký projekt milióny korun od daňových poplatníků, že to nemůže být několikastránkový popis, ale že to musí být detailní studie proveditelnosti, která popisuje všechny aspekty projektu. V nepochopení těchto „pravidel hry“ spočívá neúspěch a s ním související kritika neúspěšných žadatelů.

7. Pomáhá nám někdo? Jiří Trnka nastoupil na pozici ředitele ÚRR v době, kdy již naše společnost existovala pátým rokem a ještě před zahájením programu ROP JZ patřila k největším jihočeským agenturám. Martin Půlpytel odešel z naší společnosti jako jeden ze tří desítek zaměstnanců, kteří během existence firmy dostali lepší nabídky, či jim nevyhovovalo velmi vysoké nasazení. Před rokem 2007 bylo v dotačních programech o řád méně prostředků, proto je logické, že bylo i výrazně méně agentur a že jejich ekonomické výsledky byly výrazně horší. Dává logiku, abychom podávali 40 námitek proti vyhodnocení projektů v 5. výzvě (všechny byly zamítnuty), kdybychom se mohli s pány Trnkou a Půlpytlem „domluvit“ a kdyby oni měli schopnost to „zařídit“?

8. Vyhovuje nám neprůhlednost? V roce 2006 jsme pro Jihočeský kraj zpracovali studii Transparentnost rozdělování veřejných prostředků, kde navrhujeme desítky nápadů na zprůhlednění procesu (mj. zveřejňování všech informací ve věci výběru projektů). Neprůhlednost vyhovuje zákulisním lobbistům a politickým tlakům. Politické ovlivňování výběru projektů je v rozporu s našimi zájmy, protože naše know-how spočívá v tom, že se nejlépe orientujeme v byrokratických pravidlech evropských dotačních programů. S ohledem na naše zkušenosti s více než 100 dotačními programy se přesto domníváme, že ROP JZ patří k nejtransparentnějším programům (mj. zveřejňuje výběrová kritéria a dává stručné zdůvodnění nevybrání projektu).

9. Jsou agentury přínosné? Pokud by složitou agendu související s přípravou projektů neodvedli pracovníci poradenských agentur, pak by musel ÚRR podstatně navýšit personální kapacitu, aby se nápor agendy zvládl. To by samozřejmě vyvolalo další enormní náklady. Agentury jako G-PROJECT zvyšují počet předložených projektů a tím zvyšují konkurenci mezi projekty (je z čeho vybírat). Zároveň nehrozí, že dotace nebudou vyčerpány, jako je obvyklé u mnoha dotačních programů. Společnost G-PROJECT se snaží vystupovat společensky odpovědně.

10. Jak dopadne 5. výzva? Pokud by byl výběr projektů anulován, tak těm, co již projekty započali vznikne objektivní škoda. Může se jednat až o stovky miliónů korun či více. Nemáme problém s tím, kdyby projekty byly přebodovány, protože jsme přesvědčeni, že všechny naše projekty, které byly vybrány, mají bodů dostatek. Jsme připraveni jakékoli instituci poskytnout součinnost, protože všechny naše projekty jsou kvalitně zpracovány.

II. Diskuse s autory petice Starostové obcí Kovářov (Pavel Hroch), Strunkovic nad Blanicí (Karel Matějka) a Malenic (Josef Bláhovec) odmítli účast na tiskové konferenci. Důvod: nikdy nenapadali společnost G-PROJECT. O společnosti G-PROJECT se přitom mediálně vyjadřovali všichni tři starostové (např. MF DNES, Radiožurnál, ČRo České Budějovice, Česká televize).

III. Otázky novinářů

Děkuji za pozornost. JUDr. Jan Šmidmayer