Instituce EU

Instituce Evropská rada – summit EU (nejvyšší hlavy států – sejdou se podle potřeby) Tvorba právních předpisů: Evropská komise (EK, Komise) exekutivní orgán Rada (Rada ministrů nebo Rada EU) legislativní orgán Evropský parlament (EP, Parlament) legislativní orgán Evropský soudní dvůr (ESD, Soudní dvůr) Evropský účetní dvůr Evropský ombudsman

Instituce poradní, finanční a servisní: Výbor regionů Hospodářský a sociální výbor Evropská centrální banka (nejmladší instituce) Evropská investiční banka EUROSTAT - servisní instituce (Evropská statistická služba)

Evropská rada/summit EU nové sídlo vznikne přestavbou Residenčního paláce (1922 – 1927), otevření je plánováno na r. 2014 stanoví obecný politický směr a priority EU zabývá se složitějšími nebo citlivými otázkami nemá pravomoc schvalovat právní předpisy Jejího hlasu je třeba, mají-li být stanoveny směry další integrace a odstraněny překážky, s nimiž si ministři nevědí rady.

Předseda Evropské rady President of the European Council • stálá funkce vykonávaná na plný pracovní úvazek, • volený na 2,5 roku, • od 1.12.2009 Herman Van Rompuy – již druhé období • reprezentuje EU navenek, předkládá zprávy Evropskému parlamentu.

Evropská komise - Eauropean Commission – „vláda“ Pracuje v zájmu EU jako celku. Kolegium komisařů (27 komisařů) a jejich aparát, jejichž společným úkolem je profesionální „obrana“ evropských zájmů (vláda). Jako jediná tvoří a předkládá návrhy evropského práva. Pětiletý mandát. Komisaři („ministři“) jsou původně významnými politickými anebo akademickými představiteli svého státu. Po svém jmenování nesmí přijímat nebo žádat instrukce odnikud a musí se řídit jen potřebami EU jako celku. Předseda EK José Manuel Barroso

Evropská komise Předseda EK - José Manuel Durão Barroso (Portugalsko, od r. 2004). Komise se schází jednou týdně, rozhodnutí schvaluje prostou většinou. Sídlo v Bruselu

Administrativní aparát Komise 37 oddělení s vymezenou působností tzv. generální ředitelství/„ministerstva“. Zajišťují její každodenní agendu. Celkem má Komise přibližně 24 000 zaměstnanců, z nichž přibližně 15% tvoří překladatelská a tlumočnická služba.

Oblasti politiky / Generální ředitelství/„ministerstva“ Cla a daně Doprava a cestování Hospodářství a finance Kultura, vzdělávání a sport Podnikání – hospodářská soutěž, obchod, podniky a průmysl, vnitřní trh Regiony a místní rozvoj - regionální politika Rozšíření EU a zahraniční věci – eurokomisař Štefan Füle Rozvoj a humanitární pomoc Spravedlnost a občanská práva Věda a technika Zaměstnanost a sociální věci Zdraví Zemědělství, rybolov, potravin Životní prostředí, energetika, změna klimatu, ….

Český komisař Štefan Füle – odpovědný za rozšíření EU a politiku sousedství (momentálně se vyjadřuje k situaci na Ukrajině)

Kabinet Zázemím každého komisaře je kabinet - několik jím vybraných evropských či národních úředníků. Jejich úkolem je připravovat komisaři podklady pro jednání kolegia EK a předjednávat různé návrhy předkládané kolegiu a zajišťovat kontakty komisaře uvnitř aparátu i navenek.

EK má zákonodárný monopol Nejvýznamnější pravomocí EK je monopol zákonodárné iniciativy. Všechny právní akty (nařízení, směrnice, rozhodnutí ….) musí být navrženy, musí vzejít z Komise. Impuls může přijít odkudkoliv. Návrh textu však musí zpracovat a předložit EK. Kolegium komisařů tyto návrhy schvaluje většinou svých hlasů a startuje tak vlastní zákonodárný proces.

Rada (Rada ministrů, Rada EU)/ the Council - je nepermanentní, kolektivní orgán Nejvýznamnější rozhodovací orgán – společně s parlamentem rozhodují o přijetí právních aktů, které navrhla EK. Každý ministr jednající v Radě, je zástupcem určitého členského státu a jeho zájmy také hájí. Rada pracuje na několika úrovních: - Rada, Coreper, pracovní skupiny. Rada nemá stálé členy. Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána, např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí. Toto zasedání pak ponese název „Rada pro životní prostředí“.

Aparát Rady Po administrativní stránce je aparátem stálý Sekretariát Rady. Rada se schází podle aktuální potřeby, není to stálý orgán. Předsednictví: Předsedající země svolává a řídí všechna zasedání Rady EU a jejích pracovních výborů, je vyjednavačem kompromisů napříč členskými státy a jménem EU jedná s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Předsedictví 1. pol. 2014 Řecko, 2. pol. 2014 Itálie 1. pol. 2014 Řecko 2. pol. 2014 Itálie 1. pol. 2015 Lotyšsko 2. pol. 2015 Lucembursko 1. pol. 2016 Nizozemsko 2. pol. 2016 Slovensko

Předsednictví v Radě Předsednictví se řídí podle priorit. Ty si stanoví každá předsedající země. Priority se částečně skládají z cílů, na jejichž splnění má předsednická země eminentní zájem, dále ze záležitostí vyplývajících z aktuální situace a pro zajištění kontinuity z agendy předchozích předsednictví. Zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU. ČR zastávala předsednictví v Radě EU v 1. pol. 2009, kdy vyvrcholily negativní dopady finanční krize na reálnou ekonomiku. Také z tohoto důvodu byla českému předsednictví přikládána velká důležitost. Celkem dobrý výkon byl ale překažen pádem vlády Topolánka uprostřed předsednického mandátu. Hlavní prioritní cíle, které české předsednictví chtělo realizovat, se odráželo v mottu předsednictví: „Evropa bez bariér“.

Hlasování v Radě EU tzv. kvalifikovanou většinou (KV) Od roku 2014 je zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou. K přijetí návrhu bude nutné získat podporu dvou druhů většiny: většiny zemí (alespoň 15) a většiny obyvatelstva EU (tzn. země, které hlasují pro návrh musí zastupovat minimálně 65 % obyvatelstva EU).

Výbor stálých představitelů (COREPER – „malá Rada“) je tvořen vedoucími stálých misí členských států (v hodnosti velvyslanců) při EU v Bruselu a jejich zástupci. Sídlí v Bruselu trvale. Scházejí se daleko častěji než ministři a jejich úkolem je předjednávat a pokud možno vyřešit všechny otázky a návrhy předkládané na zasedání ministrů. Za ČR velvyslanec v COREPER Martin Povejšil

Pracovní skupiny Rady Nejnižší a nejtechničtější úrovní práce Rady jsou Pracovní skupiny. Jsou tvořeny odbornými úředníky národních ministerstev členských států a hledají shodu o věcném obsahu Komisí předkládaných návrhů. Je jich několik set a lze říci, že na úrovni pracovních skupin funguje Rada prakticky nepřetržitě.

Evropský parlament Společně s Radou schvalují právní předpisy EU. Schvalují rozpočet. Zastupuje občany EU prostřednictvím přímo volených europoslanců. 736 poslanců volených na 5 let (22 českých). Počet poslanců za každý stát je podle počtu obyvatel (min. počet poslanců země je 6 a max. 96). Předseda je volený na 2,5 roku. Statut poslanců : Poslanci EP podléhají novému statutu europoslanců, který vstoupil v platnost 14. července 2009. Statut umožňuje nápravu předchozích nerovných platových podmínek poslanců a zajišťuje jejich větší průhlednost. Platy poslanců jsou nyní hrazeny z rozpočtu EU a jsou pro všechny poslance stejné.

Poslanci Oficiálně jsou poslanci EP rozděleni nikoli do národních, ale do politických klubů (frakcí) podle své politické příslušnosti. Je zde 7 politických skupin a nezávislí (lidovci, socialisté, liberálové, zelení, konzervativci atd. – viz následující snímek). V parlamentu sedí podle frakcí. Poslanci současně pracují v parlamentních výborech.

Poslanci parlamentu EU Jednou měsíčně zasedají týden ve Štrasburgu. Jinak plenární zasedání v Bruselu. Výkonné funkce parlamentu plní generální sekretariát se sídlem v Lucemburku (okolo 3300 zaměstnanců). Parlament je uvnitř členěn do 20 problémově zaměřených výborů:

Výbory zpracovávají stanoviska a přijímají zprávy o legislativních návrzích. Každý poslanec pracuje v jednom výboru a ve druhém je náhradníkem. Každý pozměňovací návrh musí mít za sebou 37 poslanců nebo podporu frakce.

Rozvrh poslance 1 týden práce ve Výboru 1 týden práce ve frakci (polit. straně) 1 týden zasedání ve Štrasburgu 1 týden práce v regionech (doma) ČR má 22 poslanců v EP Volby do EP se budou v Česku konat v 23. a 24. května 2014

Evropský soudní dvůr Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU. Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU. Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva. Nejobsáhlejší skupinu sporů tzv. předběžná řízení. Tento typ řízení se fakticky odehrává na úrovni národních soudů, přičemž ESD k nim pouze připravuje stanoviska v dotčených bodech evropského práva.

dky Evropského soudu pro lidská práva Jakožto smluvní strana Evropské úmluvy o lidských právech má ČR povinnost přiznat každému, kdo podléhá její jurisdikci, práva a svobody zaručená touto úmluvou. Stížnosti jednotlivců, nevládních organizací či skupin osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných úmluvou ze strany ČR projednává Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Evropský účetní dvůr Jeden auditor z každého členského státu. Hlavním úkolem EÚD je dohled nad efektivností vynakládaných finančních prostředků. Kontrolují příjmy a výdaje EU. Po každé roční uzávěrce podává výroční zprávu, která se zveřejňuje v Úředním listě.

Hospodářský a sociální výbor je instituce poradní, nepodílí se na legislativním procesu, monitoruje fungování vnitřního trhu, upozorňuje na změny, doporučuje opatření k nápravě, zastupují nejnižší správní úroveň – regiony, poskytuje odborné znalosti k formulování legislativy, udržuje kontakt s organizacemi v kandidátských zemích, rozdělen do 3 skupin: - zaměstnavatelé, - zaměstnanci, - jiné zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé, odborné profese, NNO, svobodná povolání …)

Některá NUTS 3 mají svá zastoupení v Bruselu, např. Praha - Pražský dům je financován hlavním městem Prahou. Jeho roční rozpočet činí zhruba osmnáct milionů korun. Jednou z priorit zastoupení je sledování dění v evropských institucích, zejména v Evropské komisi, parlamentu a poradním orgánu komise Výboru regionů a lobování za zájmy regionu.

Evropská centrální banka Je nejmladší evropskou institucí. Evropská centrální banka - European Central Bank - byla zřízena v r. 1998 a funguje jako tvůrce nezávislé měnové politiky orientované na cenovou stabilitu. Správní rada Evropské centrální banky je složena z členů výkonné rady a z guvernérů centrálních bank jednotlivých členských států.

Evropská investiční banka EIB řídí ministři financí členských států, kteří tvoří Radu guvernérů banky. Banka poskytuje půjčky a dává záruky na financování investičních záměrů, které přispívají k rovnovážnému vývoji EU. Banka nesleduje ziskové cíle – úrokové sazby vyjadřují pouze náklady jejich zápůjček plus bankovní rozpětí 0,15 %. Jejím úkolem je prostřednictvím půjček a záruk financovat projekty zpravidla do výše 50 % projektových nákladů, které jsou v souladu s hospodářsko-politickými cíli EU.

Ombudsman Úkolem ombudsmana je chránit práva občanů EU a právnických osob před chybami a byrokratickou zvůlí všech orgánů EU. Je zmocněn přijímat stížnosti od kteréhokoli subjektu s bydlištěm či sídlem na území EU, které se týkají nepravostí a chyb v činnosti orgánů Společenství.