1 Ing. Vít Beneš, Ph.D. Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.
2 Lisabonská smlouva historické pozadí produkt dlouhodobého reformního procesu, jehož kořeny leží už někde v 90. letech, kdy se debatuje o tom, jaký bude dopad masivního rozšíření EU o země SVE na rozhodovací proces EU 1997 (1999) Amsterdamská smlouva 2001 (2003) Niceská smlouva –obě smlouvy přinesly změny v primárním právu, ale ty jsou obecně považované za nedostatečné 2001 Deklarace o budoucnosti Evropy (Laekenská deklarace) –vyzývá k pokračování v institucionálních reformách –reformy by měly směřovat k demokratičtější, průhlednější a efektivnější EU
3 3 Cesta k Lisabonsk é smlouvě? Smlouva z Nice – nutn á revizi institucí EU Laekenská deklarace – problémy EU = demokracie a výkonnost Konvent o budoucnosti Evropy Smlouva o Ústavě pro Evropu Reformní (Lisabonská) smlouva
4 EVROPSKÝ PARLAMENT
5 Evropský parlament I Pravomoci –Legislativní (v řadě oblastí rozhoduje spolu s Radou) –Rozpočtová (schvaluje rozpočet EU a může nově měnit i jeho jednotlivé položky) –Kontrolní (kontroluje Komisi) –Politická pravomoc –Role EP v otázce vystoupení členského státu z EU –Ochrana občanů EU
6 Evropský parlament II nadnárodní instituce jediný přímo volený orgán EU (volby od roku 1979) volební období 5 let 736 evropských poslanců (do roku 2014 má EP dočasně 754 poslanců, protože poslední volny probíhaly ještě podle smlouvy z Nice) orgány –předsednictvo (současný předseda Jerzy Buzek) –parlamentní výbory –konference předsedů –politické skupiny (obdoba parlamentních klubů) od roku 1989 posilování pravice
7 EP a Lisabonská smlouva Evropský parlament: –posílení jeho role při přijímání evropských norem –definován „řádný legislativní postup“ –posílení v oblasti kontroly rozpočtu: nejenom že schvaluje rozpočet jako celek, ale může zasahovat i do jednotlivých položek
8 Rozšíření procedury spolurozhodování Lisabonskou smlouvou dojde k výraznému přesunu oblastí a politik EU do režimu řádného legislativního postupu, tedy procedury spolurozhodování, kde Evropský parlament vystupuje jako rovnocenný partner Rady EU. Výrazné posílení role Evropského parlamentu, a to především v jeho zákonodárné pravomoci.
9 Oblasti, kde se rozšiřuje pravomoc Evropského parlamentu oblast justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce provádění společné zemědělské politiky volný pohyb osob vízová politika a přistěhovalecká politika přijímání některých opatření hospodářské a měnové politiky doprava, strukturální fondy, společná obchodní politika zdroj: Pítrová a kol.: Analýza dopadů Lisabonské smlouvy
10 Posílení rozpočtové pravomoci EP spolurozhoduje o všech typech výdajů (doposud EP nemohl vstupovat do rozhodování o povinných výdajích unijního rozpočtu) EP tak může potencionálně ovlivňovat jakoukoliv politiku a aktivitu, která si vynucuje výdaje z rozpočtu EU
11 Je EP skutečným parlamentem? národní politické strany hrají v EP důležitější roli než politické skupiny, význam evr. pol. stran je mizivý politická odpovědnost EP (a jednotlivých politických skupin) je slabá, vítěz voleb nesestavuje Komisi neexistuje tradiční dělení vládnoucí strana - opozice
12 Jsou volby do EP skutečně evropské? národní strany sestavují kandidátní listiny voliči volí národní politické strany (evropské pol. strany nemohou kandidovat) neprobíhají celoevropské kampaně
13 Složení Evropského parlamentu po volbách 2009
14 Účast na plenárních zasedáních
15 Příklon k národním pozicím
16 Loajalita českých národních stran evropským politickým skupinám
17 Aktivity českých europoslanců – 1.
18 Aktivity čes. europoslanců – 2.
19 Aktivity čes. europoslanců – 3.