9. Emoce Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia

Teorie a terminologie v oblasti emocí Emoce komplexní psychické jevy; obtížné definovat - subjektivita fylogeneticky vznikly jako evaluační systém, který měl usnadnit adekvátní reakci na významné podněty z vnějšího a vnitřního prostředí.

Teorie a terminologie v oblasti emocí Složky emocí subjektivní prožitek, obsahující jak afektivní (libé-nelibé) tak kognitivní hodnocení (významu situace a vlastních možností ji zvládat), tělesné změny (spojené se změnami v autonomní a neurální aktivaci), emocionální výraz, připravenost k jednání (jako stav aktivace i tendence ke specifickému jednání).

Tělesné změny – aktivace a emoce

Teorie emocí fyziologické:

Teorie emocí kognitivní: Tomkins (1960)- emoce jako stavů které spojují vnější svět událostí s vnitřním světem našich potřeb a přání – emoce je hodnocení (appraisal) události v pojmech našich cílů (primární motivační systém) Weiner (1986) - emoce, závislé na události (např. radost při překvapení) a emoce závislé na hodnocení příčin události místo (vnější- vnitřní) stabilita (stabilní-přechodné) kontrolovatelnost (ano-ne). hněv - událost hodnocena jako způsobená vnější, (námi) nekotrolovatelnou příčinou; vina by byla výsledkem hodnocení události jako způsobené vnitřní a kontrolovatelnou příčinou (našim předchozím chováním). Schachter a Singer (1962) - propojení hodnocení události s aktuální fyziologickou aktivací; kognitivní faktory určují, kterou konkrétní emoci lidé pociťují, stupeň autonomní aktivace určuje nakolik, a zda vůbec ji pociťují. Lazarus – kognitivní zhodnocení (appraisal)

Teorie emocí evoluční Plutchik - psychoevoluční teorie emocí emoce založeny na našich znalostech prostředí, představují komplexní řetězce událostí (většinu elementů takového řetězce si nemusíme uvědomovat) emoce mají genetický základ a jsou základními formami adaptace existuje 8 základních emocí (emoční „rodina“např. hněv, zuřivost nebo podráždění jsou stejně tak primární emocí, ale liší se intenzitou).

porovnání “klasických“ teorií – fyziologický, kognitivní a výrazový aspekt emocí

Teorie emocí funkcionalistické Levenson (1994) - dvousystémový funkční model emocí, jádro - trvalá, jednoduchá a efektivní struktura vytvořená záhy v evoluci k vyrovnávání se s velmi elementárními jednoznačnými problémy, jako jsou nejrůznější ohrožení. systém kontrolních mechanismů - uspořádány tak, aby ovlivňovaly jednání a činnost jádrového systému, mění podmínky, které uvádějí jádrový systém do akce (např. při prvním setkání s hračkou v podobě velkého pavouka se můžeme vystrašit, následně reagujeme kontrolovaným způsobem) intrapersonální funkce emocí: zvládání výzev v prostředí, napravovací funkci pozitivních emocí, změna behaviorálních a kognitivních hierarchií, modulaci subjektivního prožívání, poskytování asociativních struktur v paměti, skupinové diferenciaci, individuální diferenciaci.

Jednotlivé primární emoce nebo valenční dimenze? obličejový emoční výraz primární emoce – univerzální výraz, učíme se ho jen modulovat všechny složky emoce propojené (Ekman, Friesen – monitorování změn, změní-li se výraz

dimenzionální přístup Integrovaný model prostoru afektivních stavů. (Volně podle: Yik, M.S.M., Russell, J.A. & Feldman-Barrett, L. (1999). Structure of Self reported Curent Affect: Integration and Beyond. Journal of Personality and Social Psychology, 77, 600-619.

Emoční inteligence vs. Emoční kompetence emoční inteligence - různé přístupy model schopností (původní užší pojetí), model rysový (častěji jako model tzv. emotional self-efficacy, respektive „typické emoční angažovanosti“ spíše nežli inteligence) smíšený model složky vnímání, vyhodnocování a vyjadřování emocí emoční podpora myšlení chápání a analyzování emocí, využívání emočních znalostí reflektivní regulace emocí k podpoře emočního a intelktuálního růstu Goleman umel prodat to, ze touzime po rychle cest k uspechu- vzkonova spolecnost,kdyz ne IQ tak ted vzhuru na EQ, složky EI, Stuchlíková, Iva a kol. Zvládání emočních problémů školáků. Praha: Portál, 2005

Emoční inteligence vs. Emoční kompetence složky vnímání, vyhodnocování a vyjadřování emocí emoční podpora myšlení chápání a analyzování emocí, využívání emočních znalostí reflektivní regulace emocí k podpoře emočního a intelktuálního růstu Goleman umel prodat to, ze touzime po rychle cest k uspechu- vzkonova spolecnost,kdyz ne IQ tak ted vzhuru na EQ, složky EI, Stuchlíková, Iva a kol. Zvládání emočních problémů školáků. Praha: Portál, 2005

Regulace emocí nesnadná záležitost nejen ovlivnění intenzity prožitku a kontrola vyjádření negativních emocí i zesílení a udržení pozitivních emocí 3 cesty – fyziologicky, behaviorálně, kognitivně 4 způsoby regulace z hlediska průběhu emoce vyhýbáním nebo naopak vystavováním se situaci, která ji vyvolává modifikací situace – ať už přímým zásahem nebo věnováním pozornosti jen některým aspektům tzv. kognitivní změnou - tj. přehodnocením situace z hlediska osobního významu modulací odpovědi – pokud se emoce rozvine, lze ovlivnit její projev – nejčastěji potlačením, nebo zesílením exprese (občas selháváme - ? proto pohled na emoce jako destruktivní, racionální myšlení narušující fenomény) samotná reprezentace (představa, slovo) určitého emocionálního zážitku má schopnost analogickou emoci vyvolat. To může na jedné straně nesmírně pomáhat při zvládání a modifikaci emocionálního prožitku (např. práce s imaginací) na druhé straně je pravdou, že množství emocionálního utrpení není bezprostřední reakcí na konkrétní situaci, ale je zprostředkované symbolickou funkcí jazyka slovo – to taky dává prostor pro práci s emocemi ve škole STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002.

Emoce a kognitivní procesy „cold and hot“ kognice emoce jako velmi efektivní druh zpracování informací (např. M.Minski The emotion machine) oživený zájem o metakognici monitorování: (a) metakognitivní zkušenosti feeling of knowing     (FOK), feeling of familiarity (FOF), feeling of difficulty (FOD), feeling of confidence (FOC), feeling of satisfaction (FOS), estimate of effort (EOE) (b) metakognitivní znalosti přesvědčení, myšlenky percepce cílů§, úkolů, osob, stretegií, teorie mysli a epistemické znalosti kontrola: (c) metakognitivní dovednosti sebeřízení plánování, řízení, hodnocení kognitivních procesů a jejich výstupů metakognice Metacognition is a model of cognition that is being informed by cognition through the monitoring function and informs cognition through the control function. monitoring : (a) metacognitive experiences feeling of knowing     (FOK), feeling of familiarity (FOF), feeling of difficulty (FOD), feeling of confidence (FOC), feeling of satisfaction (FOS), estimate of effort (EOE), etc. (b) metacognitive knowledge beliefs, ideas, or perceptions about goals, persons, tasks, and strategies, as well as theory of mind and epistemic knowledge. control: (c) metacognitive skills deliberate monitoring, planning, regulation, and evaluation of cognitive processing and its outcome.

Emoce a osobnost Lewis a Granic (2000) považují emoce za osy osobnosti hlavní organizující role, podobá se působení osobnostních rysů při usměrňování či predisponování osoby směrem ke specifickým vzorcům vnímání, kognice a behaviorálních reakcí. Epstein et al (1992), Kirkpartrick et al.(1992), aj. – „cognitive experiential self-theory“: existence dvou zásadně odlišných systémů poznávání a rozumění. racionální mysl, která je charakterizována logickým deduktivním způsobem porozumění, který je pečlivý, analytický, reflektivní a často uvážlivý, emocionální mysl, která je mocná, impulsivní, intuitivní, holistická a rychlá – a často nelogická, Obvykle mezi těmito dvěma systémy harmonie, jeden doplňuje druhý. Nicméně při rozrušení, stresu a silných emocích je fungování racionálního systému narušeno zablokováním (obsazením kapacity) pracovní paměti systémem emocionální mysli.