Periodická tabulka prvků

Periodická tabulka prvku je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího atomového čísla a seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. V současné době je v tabulce 117 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle a nemají žádný stabilní izotop.

Zákonitosti 7 period – řádků 16 – skupin – sloupců – značí se buď 1-16 nebo IA – VIIIA a IB – VIIIB (hlavní a vedlejší) vyčleněny lanthanoidy (Z 58 – 71) a aktinoidy (90 – 103) - (vnitřně přechodné prvky) lze dělit na s-prvky, p-prvky, d-prvky, f-prvky nepřechodné, přechodné, vnitřně přechodné vpravo nahoře nekovy, směrem doleva dolu – narůstá kovový charakter

Zákonitosti některé části – skupiny prvků – mají své tradiční názvy : alkalické kovy (I.A od Li) kovy alkalických zemin (II.A od Ca) chalkogeny (VI.A od S) halogeny (VII.A) vzácné plyny (VIII.A) triáda mědi (Cu,Ag,Au) železa (Fe,Co,Ni) lehké platinové kovy (Ru, Rh, Pd) těžké platinové kovy (Os, Ir, Pt)

Typy tabulek Krátká tabulka - skupiny A a C jsou dohromady Dlouhá tabulka - klasická, nejčastěji používaná (lanthanoidy a aktinoidy jsou oddělené) Velmi dlouhá tabulka - lanthanoidy a aktinoidy jsou vmezeřeny mezi s-prvky a d- prvky Mendělejevova tabulka - zavedl Dmitrij Mendělejev v roce 1869 Wernerova tabulka - zavedl Alfred Werner v roce 1905 na základě tabulky Mendělejevovy

Historie tabulky Historicky první doloženou tabulku pocházející z roku 1772 vytvořil Louis-Bernard Guyton de Morveau. Zahrnovala chemicky jednoduché látky 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas základní periodickou tabulku, která obsahovala 32 prvků v osmi sloupcích 1862 uspořádal Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois poprvé prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti .Vytvořil tak šroubovicové uspořádání prvků.

1864 publikoval Lothar Meyer tabulku mocenství pro 49 tehdy známých prvků. 1864 publikoval William Odling svou téměř správnou tabulku se 17 svislými sloupci, do které zahrnul 57 prvků. Roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky, která obsahovala 63 prvků. O dva roky později Mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků - dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd. Z těchto prvků popsal s udivující předvídavostí skandium, gallium, germanium a polonium. Pro neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce místo a postupem času se všechna volná místa, která v tabulce nechal, zaplnila nově objevenými prvky.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev Ruský chemik narozen 27. února 1834 v Toboľsku na Sibiřijako nejmladší z 15 sourozenců. Jeho dětství nebylo snadné. Otec byl slepý a matka se snažila řídit továrnu na výrobu skla uměla, aby všechny uživila. Ještě než dosáhl 20 let, oba rodiče mu zemřeli. Studium v Petrohradě, ve Francii a v Německu Po studiích se stal profesorem chemie na univerzitě v Petrohradě.

Roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky. O dva roky později Mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků - dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd Roku 1868 pomohl založit Ruskou chemickou společnost a roku 1906, pár měsíců před svou smrtí, bohužel nezískal Nobelovu cenu za chemii o pouhý jeden jediný hlas

Periodický zákon vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla (původně : rel. atomové hmotnosti, nahrazeno později Z) vyslovil D.I. Mendělejev empiricky odvozený zákon, který postihuje periodicky se opakující podobné fyzikální a chemické vlastnosti prvků dnes víme, že je to způsobeno postupným zaplňováním elektronových obalů, kdy se opakují stejné valenční konfigurace, které jsou zodpovědné za vlastnosti prvků