Hrátky s periodickou soustavou prvků

Prezentace na téma: "Hrátky s periodickou soustavou prvků"— Transkript prezentace:

1 Hrátky s periodickou soustavou prvků
PaedDr. Bohumila Kettnerová

2 Dmitrij Ivanovič Mendělejev
  ruský chemik, objevitel periodického zákona prvků (1869)

3 Životopis: Narodil se v Tobolsku na Sibiři (dnes Tjumeňská oblast) a byl nejmladší ze čtrnácti dětí. Otec Ivan Pavlovič Mendělejev, učitel ruské literatury, matka Marie Dmitrijevna Kornilevová pocházela ze sibiřské obchodní rodiny a byla ředitelkou sklárny. Právě ve sklárně Mendělejev obdivoval, jak se vyrábí sklo a jak různé příměsi ovlivňují jeho vlastnosti. Ve sklárně matce často pomáhal protože jeho otec byl slepý. Sklárna však vyhořela a matka se upnula k jedinému cíli – poskytnout svému nejmladšímu synovi nejlepší vzdělání. Roku 1850 odjíždí s matkou do Petrohradu, kde se zapisuje na Fakultu fyziky a matematiky při Hlavním pedagogickém institutu v Saint Peterburgu. O pět let později roku 1855 úspěšně absolvoval s oslnivými výsledky a téhož roku začíná pracovat v Heidelbergu na universitě, kde spolupracuje s německým chemikem R.W. Bunsenem. Mendělejev se zde zabývá především studiem vztahu mezi krystalovými soustavami a chemickým složením látek. Roku 1860 zavádí Mendělejev pojem kritické teploty a v témže roce se účastní prvního Mezinárodního chemického kongresu v Karlsruhe.

4 V letech 1864 - 1866 zastává místo profesora
chemie na Technologickém institutu v Saint Petersburgu a od roku 1867 až do roku 1890 působí na Saint Petersburgské universitě. Když ministr školství odmítl universitě přiznat akademickou svobodu, na protest z ní odešel. Roku 1868 pomáhá založit Ruskou chemickou společnost a o rok později roku 1869 formuluje periodický zákon: Fyzikální a chemické vlastnosti prvků a jejich chemických sloučenin jsou periodickou funkcí jejich atomových vah. V roce 1871 předpovídá existenci dalších chemických prvků, které nazývá eka – aluminium (Ga), eka – bor (Sc) a eka - silicium (Ge). Gallium objevil roku 1875 Lécoq de Boisbaudran spektrální analýzou ve sfaleritu, skandium roku1879 Lars Frederic Nilson při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a germanium roku 1886 Clemens Wincler při analýze nerostu argyroditu. Objev germánia se stal triumfem objevu periodického zákona. Ruská vláda si uvědomila genialitu Mendělejeva, a tak ho roku 1876 vysílá do Spojených států amerických, aby tam studoval zpracování ropy.

5 Mendělejev se bez povolení pravoslavné církve
podruhé oženil. Když se na podvod přišlo car mu udělil milost a na stížnost jednoho knížete, proč jemu nebyla povolena stejná vyjimka, car odpověděl: „Mám mnoho šlechticů, ale jen jednoho Mendělejeva“. Od roku 1872 až do své smrti působil Mendělejev jako ředitel ruského Úřadu pro míry a váhy. V roce 1906 byl Mendělejev navržen na Nobelovu cenu za chemii, cenu ale o jediný hlas nezískal.

6 Mendělejev umírá. Mendělejev je autorem učebnice: Základy chemie, publikoval na 400 prací např. o původu ropy a jejím průmyslovém zpracování, o rostocích, práce z fyziky. Roku 1955 byl na universitě v americkém Berkeley objeven nový prvek, transuran s protonovým číslem 101 a na počest ruského genia byl nazván Mendelevium (Md).

7 Pozorně si přečtěte životopis D. I
Pozorně si přečtěte životopis D.I.Mendělejeva a sestavte časovou přímku mezníků jeho života  1850  1869   1834  1860   1855  1868  1871   1876  1907