Stereotypizace a stereotypy Novinář a menšinová témata, PhDr. Alice Tejkalová

Reprezentace reality média zprostředkovávají určitou reprezentaci reality pracují přitom se sdílenými představami o světě, které mají lidé v myslích sdílené představy = kategorie, stereotypy, škatulky, krabičky…

Kategorie a kategorizace určité uspořádání mysli je nutné, aby se člověk nezbláznil tyto „dobré“ stereotypy nazývá Pickering (2001) kategoriemi člověk neustále v hlavě třídí a vyhodnocuje získané informace a zasouvá je do kategorií – vytvořeny na základě zkušenosti

Stereotypy „Stereotyp svým způsobem deformuje původní předlohu, neboť je nejen zjednodušením, ale současně zjednodušené rysy přehání. Jeho podstatnou vlastností je, že ho lze okamžitě poznat, obvykle díky výrazným detailům…K reprezentaci samotné bývá v komunikační praxi připojen i implicitní (nevyřčený) soud o vlastnostech reprezentovaného (skryté hodnotové sdělení). Stereotypy jsou konstitutivním prvkem sociální konstrukce reality – jsou především typizovanými nositeli soudů, postojů, názorů, případně předsudků.“ (Burton, G.; Jirák, J.: Úvod do studia médií, Brno, Barrister & Principal 2001, s. 188 – 189)

Stereotypy vs. kategorie „Stereotypizace může fungovat na úplně stejné bázi vnášení řádu do sociálního světa jako kategorizace, ale s tím zásadním rozdílem, že stereotypizace se pokouší popřít jakékoliv flexibilní uvažování v kategoriích. Popírá ho v zájmu mocenských struktur, které podporuje. Pokouší se tyto struktury udržet tak, jak jsou, nebo je přebudovat, pokud čelí nějakému viditelnému ohrožení. Komfort neflexibility, který stereotypy poskytují, posiluje přesvědčení, že existující mocenské vztahy jsou nezbytné a fixní.“ (Pickering, M.: Stereotyping: The Politics of Representation, New York, Palgrave Macmillan 2001, s. 3)

Negativní vnímání stereotypů I spojovány s iluzí, že dokáží vytvořit přesnou charakteristiku lidí sociální skupiny definují jako jistý typ, stejný pro všechny jejich příslušníky očekává od jedinců z dané skupiny charakteristické chování, a vytváří se velmi pohodlný předvídatelný obraz světa co nepasuje, automaticky považováno za odchylku od normy

Negativ. vnímání stereotypů II co je normální, se mnohdy určuje právě na základě stereotypu Stereotypy + předsudky: pokud se jimi operuje, většinou s „kouzelnou formulku“: „Nejsem předsudečný/předsudečná, ale…“ (Billig 1994, cit. in Pickering, M.: Stereotyping: The Politics of Representation, New York, Palgrave Macmillan 2001, s. 36)

Pozitivní stereotyp I Pozitivní stereotyp - určitou sociální skupinu jako jednoznačně kladnou např. 1.: pozitivní stereotyp lidí v rozvojových zemích jako „hladových chudáků, kteří čekají na naši pomoc“.

Pozitivní stereotyp II např. 2: handicapovaní sportovci jako hrdinové, jednoznačně kladné postavy, které denně bojují bez jediného zaváhání s osudem, úraz či postižení změnilo jejich život a utužilo charakter např. 3: homosexuálové a lesby jako příkladně monogamní, v podstatě napodobující klasický heterosexuální model…

Negativní stereotyp I negativní stereotyp – určitou sociální skupinu ve špatném světle např. 1: lidé z rozvojových zemí jako skutečně „rozvojoví“, tedy hloupější, nevzdělaní, špinaví, oproti „skvělým bílým lidem“, totéž platí o etnických menšinách např. 2: Hitch a hledání partnerky k Willu Smithovi, na druhé straně vyrovnání repre afroam. obyvatelstva v amerických seriálech v porovnání s populací (Haynesová, 2007)

Negativní stereotyp II např. 3: handicapovaní lidé jako nesvéprávní, nemají šanci obstát v běžné společnosti např. 4: gayové a lesby jako deviantní, maximálně promiskuitní skupiny, před kterými je třeba mít se na pozoru a chránit děti explicitně pouze v ultrapravicových, a tedy nezákonných médiích, ale latentně negativní stereotypy přežívají nejen v médiích, ale i v hlavách řady lidí

Ti druzí (The Other) I koncept Pickeringa (2001) – kdokoliv odlišný od většinové populace, vnímán negativně, jako odchylka od normy, i jako druhořadý souvisí se skupinovou příslušností – kdo je „náš“ je dobrý, kdo je „jejich“, je špatný bilateralita světa Sever vs. Jih, Západ vs. Východ

Ti druzí (The Other) II jako „ti druzí“ se často vnímají i sami příslušníci minorit v rozhovorech - stejní lidé, jako kdokoliv jiný, mají stejné sny, potřeby a touhy novinář nebo sám respondent, se nevědomě, možná vědomě, hájí před tím, aby ho „většinový“ čtenář neodsoudil, že o tématu vůbec píše, eventuálně takový život žije.

Lidé bez historie Pickering (2001) – teorii - pro bělochy africké kmeny méněcenné, protože jejich historii počítá teprve od doby, kdy je „objevil“ totéž lze s úspěchem aplikovat na handicapované sportovce a pokrytí paralympiády (Tejkalová, 2005)

Média, minority a stereotypy I zpravodajství = žánr prezentující pohled na svět perspektivou bílého heterosexuálního muže (Hartley, 1982) projevy: zdůraznění odlišných atributů, zejména v negativním kontextu – např. 1: identifikace zločince jako Roma, ačkoliv to nemá s obsahem ni společného, u příslušníka většiny nic, opakováním – vznik stereotypu, např. 2: Vietnamci v tržnicích

Média, minority a stereotyp II vede k situační atribuci = vlastnosti situace vztahovány na její subjekt výběr zahr. událostí – vliv na reprezentaci národů a států – podle média nedůležité země – např. země 3. světa - pouze v negativních událostech – válka, hladomor, zemětřesení – mediální reprezentace – dojem, že v těchto zemích se nic jiného/pozitivního neděje (Trampota, T.: Zpravodajství, Praha, Portál 2006.)

The Annenberg Washington Program I 1993 – 94, pracovní skupina, která shledala, že obraz rozvojových zemí v médiích je neúplný a zkreslený – návrhy řešení pro média a pro organizace zabývající se rozvojovou pomocí

The Annenberg Washington Program II návrhy pro média: využívejte efektivněji zdroje info zaveďte status „rozvojových“ novinářů a trénujte je dejte prostor přímo domorodým obyvatelům, ne jen těm, kteří přivážejí humanitární pomoc zajistěte pro své novináře profesionální školení a zpětnou vazbu (Cate)

Vytvářejí média stereotypy? Co vědec, to názor – např. Reese a Shoemakerová (1991) ano, Burton a Jirák (2001), Haynesová (2007) – média přímo stereotypy nevytvářejí, ale tím, že je opakovaně příjemcům přinášejí, mohou přispívat k jejich posilování a dodávání věrohodnosti

Literatura a prameny Burton, G.; Jirák, J.: Úvod do studia médií, Brno, Barrister & Principal 2001 Cate, F. H.: Media, Disaster Relief and Images of the Developing World: Strategies for Rapid, Accurate, and Effective Coverage of Complex Stories From Around the Globe, http://www.annenberg.northwestern.edu/pubs/disas/disas10.htm Haynes, A.: Mass Media Re-Presentations of the Social World: Ethnicity and ‚Race‘ in Devereux, E. (ed.): Media Studies: Key Issues and Debates, London, Thousand Oaks, New Delhi, Sage 2007, s. 162 – 190. Pickering, M.: Stereotyping: The Politics of Representation, New York, Palgrave Macmillan 2001 Trampota, T.: Zpravodajství, Praha, Portál 2006 Tejkalová, A.: Dvojí paralympiáda: srovnání mediálního a institucionálního záznamu (rigorózní práce), Praha, FSV UK 2005