Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

C + I T - Tr= čisté daně Privátní sektor T (daně) Tr (transfery) Veřejný sektor G CG IG

Klasifikace výdajů: a) běžné za zboží a služby úrokové platby subvence transfery b) kapitálové

Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

Velikost veř. sektoru %HDP HDP/osobu USD 70 ŠVÉD. FR. ITAL. RAK. BELG. SRN 50 U.K. NOR. CAN. AUST. USA JAP. 30 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 HDP/osobu USD

Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Prahový efekt A. T. Peacock J. Wiseman Státní výdaje vývoj státních výdajů Práh Čas začátek války, krize apod. konec války, krize apod. A. T. Peacock J. Wiseman

Příjmový (důchodový) efekt statek Y RO2 RO1 Y2 Y1 I2 I1 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu

Substituční a příjmový efekt dohromady statek Y I2 I1 Y1 Y2 RO1 RO2 X1 X2 RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky statek X

Dopad výdajového programu v krátkém období (I) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P P1 P Dotace D1 D Q Q1 Q

Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P Dotace P1 P D1 D Q Q1 Q

DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

Institucionální versus programové financování

Institucionální financování Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. Důsledek – převažují běžné výdaje Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

Programové financování Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) Je možné měřit efektivnost výdajů

Metody hodnocení výdajových programů

METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ C=COSTS E=EFFECTIVENESS U=UTILITY M=MINIMAL B=BENEFITS A=ANALYSIS

METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

DISKONTOVÁNÍ ….diskontní faktor Náklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PVc … současná hodnota nákladu Ct uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PVc… současná hodnota všech nákladů Cj uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady Cj konstantní Cj=C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

výkonnost x hospodárnost Efektivnost výkonnost, funkčnost efficacy effectiveness hospodárnost efficiency výkonnost x hospodárnost pozor!………. „WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

Efektivnost veřejných výdajů hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky) ... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost”

Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

Veřejné zakázky

(Stát, obec, město a pod.) Poskytovatel (financiér) veřejné výdaje Producent (výrobce) DANĚ netržní statky Spotřebitel

Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) NÁKLADY veřejné zakázky: produkční – vynaloženy soukromým producentem transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem

Veřejné příjmy – charakteristika, druhy a členění - Daně - vymezení pojmu a třídění - Přímé daně v českém daňovém mixu - Nepřímé daně Ostatní daňové příjmy Poplatky Úvěrové příjmy

Kritéria členění veřejných příjmů

Daně - vymezení pojmu a třídění

Veřejné příjmy Daňové Nedaňové: Nepřímé daně univerzální Přímé daně - z podnikání - z veř. majetku - poplatky - dávky - apod. Daňové Nedaňové: Nepřímé daně univerzální Nedaňové, ale s charakterem daně: příspěvky na soc. zabezp. Přímé daně DPH (typ - daň ad valorem) důchodové majetkové selektivní spotřební daně akcízy cla dovozní daně

Daňová kvóta celková 1996 (Tax to GDP ratio)

Daňová kvóta celková 2004 (Tax to GDP ratio) Celková daňová kvóta v roce 2004 50,4 42,6 38,4 38,1 34,7 36,0 34,4 26,4 38,3 39,7 10 20 30 40 50 60 Švédsko Rakousko Bulharsko Velká Británie Polsko Japonsko OECD Evropa EU DK v %

Klasifikace daní Podle předmětu: důchodové majetkové ze spotřeby paušální neboli z hlavy a některé další

Klasifikace daní - pokračování Podle předpokládaného přesunu: přímé - poplatník je nemůže přesunout ekonomicky (nikoliv právně! - to se nesmí) na jiný subjekt - daně důchodové a majetkové nepřímé - může dojít k přesunu např. zvýšením ceny výrobku nebo služby - daně ze spotřeby (třeba DPH) Ve skutečnosti se dá přesunout každá daň, takže toto třídění není moc přesné

Klasifikace daní - pokračování Podle typu základu: valorické (ad valorem) - ze základu vyjádřeného v peněžních jednotkách specifické - základ je vyjádřen ve fyzických jednotkách (např. kusy, kilogramy, litry) VALORICKÉ DANĚ reagují na inflaci - základ roste, s ním tedy i daň (neplatí to o progresivních daních důchodových)

Daňový systém ČR

Přímé daně v českém daňovém mixu

MAJETKOVÉ DANĚ – pouze asi 1% celkového daňového příjmu Všeobecné – nepoužívají se Výběrové – všechny české majetkové daně

Nepřímé daně

Nepřímé daně v ČR daň z minerálních olejů

Ostatní daňové příjmy

Pojistné sociálního pojištění - tvoří přibližně 40 % všech daňových příjmů Nesplňuje přesně definici daně, nicméně jako daň je vnímáno

Poplatky

Veřejné poplatky Poplatek má proti dani ekvivalenci - to znamená, že jej lze porovnávat s užitkem uživatelské poplatky - "cena" za veřejný statek vybíraná veřejnou organizací správní poplatky “cena” za prodej veřejného majetku nebo jeho pronájem

Veřejné podniky - vybírají uživatelské poplatky, t. j Veřejné podniky - vybírají uživatelské poplatky, t. j. “cenu” za produkci veřejného podniku utility (dodávka elektřiny, plynu, vody telekomunikace - přirozený monopol) produkce “základních statků” v nerozvinutých zemích (u nás třeba bydlení) finance vzdělávání, zdravotnictví

Veřejné příjmy úvěrové

Veřejné příjmy úvěrové Půjčky ve prospěch veřejných rozpočtů, od soukromých osob domácích i zahraničních, fyzických i právnických ---------------------------------------------------- DOTACE jednoho veřejného rozpočtu z jiného veřejného rozpočtu NENÍ příjmem veřejných rozpočtů, je pouze transferem

Úvod od daňové teorie Daňové principy Spravedlnost daní Efektivnost daní Daňový přesun a dopad Měření daňové redistribuce

Daňové principy Principy zdanění podle A. Smitha: danit podle platební schopnosti, úměrně důchodu (princip prospěchu) danit s určitostí, podle jasných pravidel danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se to poplatníkovi nejlépe hodí danit s minimem nákladů na správu

Principy zdanění : Spravedlnost Efektivnost: Korektnost z hlediska nákladů na správu daní z hlediska vlivu daní na chování ekonomických subjektů Korektnost Administrativní proveditelnost Daňová jistota - stabilita

Daňová spravedlnost: DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie) Princip platební schopnosti: horizontální Vertikální MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ

Daňová efektivnost: DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU nadměrné daňové břemeno (také břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss) náklady administrativní

Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT

Substituční efekt u daně - společně s příjmovým statek Y I2 I1 Y2 Y1 RO2 RO1 X2 X1 RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku X RO2 - rozpočtové omezení po zdanění statku X I1, I2 - indiferenční křivky statek X

Příjmový (důchodový) efekt u daní statek Y RO1 RO2 Y1 I1 Y2 I2 X2 X1 statek X RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním RO2 - rozpočtové omezení po zdanění I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku

AEF-užitek spotřebitele před zdaněním ABC1C - výnos státu = t*Q1 C1CE - mrtvá ztráta FBC1-užitek spotřebitele po zdanění F C1 S1 B t é E é A S0 C D Q1 ç Q0 Q

Uložení daně specifické, uložena výrobci ST ET S PG TAX P0 E PN D Q0 QT Q

Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli PG S t PO PN D Dt QT QO Q

Daňový přesun a dopad Rozdíl mezi uloženou daní (zákonem, vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků

Uložení daně specifické, uložena výrobci ED = 0 P D ST S0 pG ET TAX pn=p0 E0 Q0=QT Q

Měření daňové redistribuce - daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti

Lorenzova křivka a Gini koeficient GINIHO K. è 0 - 1 G.K. = 0 (rovnostářské) G.K. = è 1 (nespravedlivé) G.K. bývá 0.3 - 0.6 B A+B G = 100% 80 60 procenta důchodů B 40 20 A 20 40 60 80 100% procenta obyvatelstva

2 1 Změna Lorenzovy křivky a GINI koeficientu progresivním zdaněním Křivka 1 - před zdaněním; křivka 2 - po zdanění GINI 1 > GINI 2 100% Důchody kumulativně Obyvatelstvo kumulativně od nejchudších 1 2

Některé hodnoty GINI ve Velké Británii Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics