Hledáme odpověď na otázky: Rurální sociologie Hledáme odpověď na otázky: Čím se zde lidé na venkově zabývají? Jaké lidé na venkově navazují vztahy? Jak jsou vztahy na venkově institucionalizované a organizované? Proč to vlastně lidé dělají?

Vznik a vývoj rurální sociologie Vznik v Americe na poč. 20. století Emigrace do USA → problémy : rozdílný jazyk a náboženství Otázka: Jak dosáhnout sociálního konsensu ve vznikajících komunitách amerického venkova 1894 Charles R. Henderson nabídl universitě v Chicagu kurz „Social Conditions in American Rural Life“ 1908 ustanovení Commission for Country Life

Rurální sociologie v Evropě V Evropě na venkově jiné problémy – tradiční vesnice oproti americkým rozptýleným farmám Otázka: Jak zabránit zaostávání venkova při současném zachování sociální identity? Zdroje představ o venkovu: Rurální romantismus a antiurbanismus ( idealizace venkova x špinavému městu) Fyziokraté x Merkantilisté (bohatství je v půdě x obchod a zpracovatelství) Maltusiánství (lidská společnost roste rychleji než zdroje potravin → dobrovolná omezení) Vize modernity (věda do zemědělství. Modernizace)

Rurální sociologie v ČR 1924 – Československá akademie zemědělská (ČAZ) – studium společenské problematiky kromě agrární Koncem 30. let 20. st. – významná pozice v Evropě Inocenc Arnošt Bláha (1879 – 1960) – významný meziválečný sociolog, dílo: Sociologie dělníka a sedláka 1948 – sociologie prohlášena za pavědu, ČAZ zrušena 50. léta – Československá akademie zemědělských věd (J. Tauber) 60. léta – krátká renesance a rozvoj Čs. RS (opět empiricky orientovaná) 70. léta – otázkám venkova ze sociologického hlediska minimum prostoru 90. léta – obnova RS

Venkovská společnost Základní skutečnosti platné pro venkov: blíže k přírodě než město (jako fyzický prostor) sociální prostředí si zachovalo svébytné kulturní rysy společnost jako ustálená struktura sociálních vztahů si zachovala jistá specifika Tradiční venkovské společenství relativně uzavřená a soběstačná jednotka: izolovanost od jiných sociálních skupin důraz na tradici a místní autority multifunkčnost komunity silný akcent na rodinu V čisté podobě dnes již v Evropě neexistuje

Vztah město (M) x venkov (V) Koncepty: Dichotomický přelom 19. a 20. st. F. Tönniese – Gemeischaft und Gesellschaft Gemeinschaft založeno na příbuzenství, přátelství, sympatii a přirozené spontánní náklonnosti Gesellschaft – synonymum moderní společnosti, vyzrálá forma soužití, cílově vytvořený celek Poznamenán rurálním romantismem a antiurbanismem – venkov oslavován, město zamítáno Reálná společenství někde uprostřed

Vztah město (M) x venkov (V) Kontinuum M – V převládal po 2. sv. válce preferuje město, předpokládá se asimilace venkova městem, venkov se může vyrovnat městu přebudováním technické, ekonomické a občanské infrastruktury poplatný své době opojené modernizací Konvergence a divergence M s V vznikl v 70. letech 20. st. na univerzitě v Paříži vztah mezi M a V je prolínání protějšků, oboustranné ovlivňování M a V – rovnoprávní partneři

Proces urbanizace venkova Přeměna tradiční venkovské společnosti v moderní Na počátku 21. st. přerůstá do globalizace Dvojí pojetí urbanizace: roste relativní počet obyvatelstva žijícího ve městě (geograficko – demografické pojetí) roste počet lidí žijících městským způsobem života (socio-kulturní pojetí) Opačný proces k ad 1. Kontraurbanizace k ad 2. Ruralizace (nejde o tradiční způsob života typický pro 19. st.) Suburbanizace, Rurbanizace

Působení urbanizace na venkovskou společnost Hospodářský život – preference práce v rámci pracovní doby, následuje volný čas Kulturní život – posun od rodinného ke školnímu vzdělávání, instituce výchovné, vzdělávací a rekreační Politicko – občanský život – státoprávní instituce slouží k obhajobě zájmů venkova

Pod vlivem urbanizace se přetváří na venkově : Sociální struktura - profese, vzdělání, nové sociální struktury Sociální sítě – upevňují se funkcionální vazby, nové formy sdružování Kultura – větší individualizace, více hodnot a norem chování Není jednostranné ovlivňování M – V, ale vzájemné

Ruralizace 60. léta 20. st. evropské země, České země o 10 let později – rurální exodus = hromadné stěhování do měst O 10 let později – kritika Ruralizace: urbanizační proces je regulován Částečné povenkovštění městského stylu žití Obnovování venkovského stylu na venkově

Děkuji za pozornost