Hydrosféra

Hydrosféra -vodní obal Země tvořený povrchovou vodou (jezera,řeky,mokřady,led,sníh…),podpovrchovou,vodou v atmosféře a v živých organismech - 1 400 000 000 km3-celková voda -35 120 000 km3-sladká Světový oceán-voda oceánů a moří nejsou na zemi rozloženy stejnoměrně→vliv na podnebí,teplotu vody v oceánech a oběh vody 3٪-sladká voda→2٪ jsou led 1٪-0,6٪-voda podzemní Asi 0,015٪ je voda v jezerech řekách … 0,001٪ v atmosféře v podobě vodních par Voda se dělí na 3 skupenství:pevné,kapalné,plynné

Hydrosféra je předmětem zkoumání následujících věd: Hydrologie Hydrogeografie Oceánografie Hydrogeologie Kdyby jste to náhodou chtěli začít studovat

Koloběh vody -(hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.

Sluneční energie K oběhu dochází účinkem sluneční energie a zemské gravitace. Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu a z rostlin (transpirace). Po kondenzaci(kapalnění) páry dopadá jako srážky na zemský povrch zejména ve formě deště a sněhu. Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda či se vypařuje nebo vsakuje pod zemský povrch a vytváří podzemní vodu (infiltrace-to je součást koloběhu vody, je přirozený přírodní proces vsakování vody do půdního prostředí.). Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pozvolného podzemního odtoku pramenů (drenáž podzemní vody).

Dělení Ve velkém koloběhu vody dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou. Malý koloběh vody probíhá pouze nad oceány nebo pouze nad bezodtokovými oblastmi pevniny.

1,povrchové vody 2,sníh,led 3,podpovrchové vody A tohle taky  Vodstvo na souši  Tak to jsem já! 1,povrchové vody 2,sníh,led 3,podpovrchové vody

Povrchová voda -voda stékající po povrchu souše,a voda zadržovaná(nádrže…) -pochází ze srážek(déšť) -není čistá(O2,H2,CO2,sírany,dusičnany)

Vodní toky -část nevsáklé vody vytváří povrchový odtok: nesoustředěný odtok srážkové vody nebo odtok soustředěný(usměrněný do stružek,koryt…) Vodní toky začínají jako bystřiny,potoky-přecházejí v řeky

Ústí-místo kde se řeka vlévá do jiné řeky Kde domov můj,kde domov můj,voda huučí po…..

Říční síť V každé rozeznáváme hlavní tok a přítoky území které tuto vodu odvádí-povodí Rozvodnice:smyšlená čára vyznačující hranici dalšího povodí Rozvodí: hranice mezi sousedícími povodími

Úmoří Úmoří je část pevniny, ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře nebo oceánu. Úmoří jsou oddělena hranicemi vedoucími po důležitých horských hřebenech (tzv.rozvodí), od kterých mají povodí a voda řek spád do jednotlivých moří. Hlavní pevninská úmoří patří k Tichému, Atlantskému, Indickému a Severnímu ledovému.

Délka toku:vzdálenost od pramene k soutoku Průtok: Množství vody v km3 za sekundu Délka toku:vzdálenost od pramene k soutoku

Jezera

Tektonická=zlomová vznik poklesem ker zemské kůry,nebo zdvižením mořského dna V podstatě příkopové propadliny:-P Jsou kombinová s ledovcovými(zlomovoledovcová) Např.:Kaspické m. Mrtvé m. Bajkal, Velká kanadská jez.

Ledovcová Ledovcové jezero je druh jezera, které vzniklo v důsledku prohloubení zemského povrchu ledovcem. Voda v těchto jezerech není ta, jež by zbyla po roztopení ledovců samotných, poněvadž ta již dávno odtekla a v některých případech dokonce voda z ledovců nikdy v těchto jezerech nebyla.

Sopečná vyplněním kráteru vodou

Hrazená vznikla za přírodní překážkou Např.:Mladotické jez. na ř. Střele u Plzně

Karová ve skalních výklencích Např.:Vysoké Tatry-plesa-Hincovo Šumava-Černé,Čertovo,Plešné Krkonoše-Velký Staw, Malý Staw…..

Krasová ve sníženinách které vznikly propadem stropu jeskyní Př.:Plitvice(CHorvatsko)Bozkovská jeskyně v Podkrkonoší

Pobřežní část zálivu se zanese

A ještě k čemu nám ty jezera jsou…. Zásobárny pitné a užitkové vody Ovlivňují podnebí Rybolov Rekreace

Mokřady -v horských oblastech-vrcholové partie-prameny řek např.:Labská louka………….. -v nížinách-podél řek nivní půdy, nebo lužní lesy(záplavové oblasti podél řek-Jižní Morava-Dyje+Morava) -přirozené zásobárny vody v nížinách

Bažiny územi bez náležitého odtoku-humidní oblasti nebo oblasti permafrostu-Karelo-finská jezerní plošina, Mazurská jezera, Mäcklenburská jezera

Rašeliniště V horských oblastech při vývěru vod Zarůstají rašeliníkem a mechem

Slatiniště v nižších polohách na kyselých a chudých půdách zarůstají

při větších srážkách:-močály,jezírka →rašelina lázeňství

Bonus Ledovcová jezera na Šumavě

Koncem třetihor v ledových dobách při ochlazování klimatu se vytvořily na úbočích svahů ze sněhových lavin ledovce. Při postupném tání tlačily před sebou množství uvolněného kamene a štěrku, z nichž se pod svahy nakupily mohutné hráze, které zadržely vodu vzniklou z roztátých ledovců po ústupu poslední ledové doby. Tak došlo ke vzniku osmi ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně): Černé jezero: je rozlohou největší na Šumavě (18,93 ha, hloubka 40 m). Leží ve výšce 1008 m n. m. Čertovo jezero: (10,31 ha, hloubka 37 m) leží na jižním svahu Jezerní hory ve výšce 1030 m n. m. Jezero Laka: nejmenší a nejvýše položené jezero na české straně Šumavy pod horou Plesná (2,5 ha, 1096 m n. m.). V jezeře jsou plovoucí ostrůvky. Plešné jezero: leží pod nejvyšším vrcholem české strany Šumavy (1090 m n. m., 7,5 ha, hloubka 90 m). Na skalisku nad jezerem ve výšce 130 m stojí památník básníka a spisovatele A. Stiftera. Prášilské jezero: nachází se pod horou Poledník (1315 m) asi 3 km od obce Prášily (3,6 ha, 1079 m n. m., hloubka 7 m). Velké Javorské jezero (Großer Arbersee) - SRN: JV od Velkého Javoru, obklopeno nádhernými lesy (934 m n. m., 4,5 ha). U jezera je chata a parkoviště. Nedaleko Pohádkový les (Märchenwald) s pohádkovými postavami v životní velikosti. Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee) - SRN: leží osaměle na úpatí Malé jezerní stěny blízko pramene Bílé Řezné (914 m n. m.). Podobně jako na hladině jezera i zde nalezneme plovoucí ostrůvky. Roklanské jezero (Rachelsee) - SRN: 1071 m n. m., 3,7 ha, hloubka 14 m.

Sníh a led Většina sladké(68,5%) vody je na souši v podobě ledu a sněhu Voda zamrzlá v zimním období se téměř nepodílí na oběhu vody Sněhová pokrývka- hromadění sněhových vloček na zmrzlý zemský povrh Vznik firnu-po tání a opětovném tuhnutí sněhová pokrývka zvyšuje svoji hustotu Sněhová/sněžná čára-ohraničuje plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou, nad touto hranicí pouze sněží a převažujepřibývání sněhu nad úbytkem(např..Santova vesnička)Sníh s etam mění na firn, led ledovec Výška sněžné čáry-závisí na zeměpisné šířce, reliéfu a vlhkosti.Stoupá směrem od pólů k rovníku Led-vzniká mrznutím vody, nebo postupnou přeměnou sněhu.Typy ledu: 1.zrnitý led(firn) 2.firnový led 3.ledovcový led

Ledovce Zvětšování ledovců(akumulace)-dopadáním pevných srážek(překvapivě sněhu) Ústup ledovců(ablace)-táním a vypařováním Ledovce pevninské-(Antarktida, Grónsko, Island, Špicberky, Země Františka Josefa, Nová země, Severní země )tvoří souvislé zalednění, lámou se na kry a proudy jsou odnášeny pryč, aby ohrožovali lodičky Horské ledovce-jsou menší, podílely se na utváření krajiny-skalní výklenky(kary), valy(moreny),

Podpovrchové vody Podpovrchové vody se nacházejí v puklinách, voda se do nich dostává vsakováním Půdní voda(půdní vláha)-póry nevyplňuje úplně dělí se o ně spůdním vzduchem Podzemní voda-Souvisle vyplňuje póry a puklinydokud nenarazí na nepropustnou vrstvu Haldina podzemní vody-Úroveň, do které jsou pukliny a póry souvisle zatopeny Minerální voda-Podzemní voda obsahující okolo 1g solí na 1l vody Pramen-soustředěný výron podzemní vody Artéské prameny-Nemají soustředěný výron vystupují pod hydrostatickým tlakem Termální prameny a gejzíry-Vyskytují se ve vulkanicky činných oblastech Vydatnost-Kolik litrů proteče za sekundu Prameny trvalé-Jejich vydatnost kolísá ale nezanikají ani v době sucha Prameny občasné-Vyvěrají v nepravidelných intervalech

Oceány a moře Světový oceán-361mil. km2(71% zemského povrchu), Dělí se na Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový + moře a zálivy Oceán-rozlehlá plocha světového oceánu mezi dvěma kontinenty s hloubkou 4000-6000m Moře-části oceánů v dosahu kontinentů Moře vnitřní-Moře prakticky obklopené pevninou spojené s oceánem jedním či dvěma průlivy Moře okrajová-Moře oddělená od oceánu ostrovy, poloostrovy nebo jen podmořským prahem Zálivy-menší části oceánů a moří vnikajících do pevniny neodělená ostrovy ani podmořským prahem

Slanost(salinita)-Je dána množstvím rozpuštěných minerálních látek(solí)chloridů,síranů a uhličitanů.Průměrná slanost je 35g solí na 1kg vody(35%0) Barva moře-Je ovlivněna pohlcováním světelných paprsků, závisí na obsahu minerální látek a planktonu ve vodě Teplota oceánské vody-odráží vztahy mezi atmosférou a hydrosférou Dmutí-Jeden z neustálých pohybů oceánu,způsoben kosmickými, chemicky*fyzikálními vlivy Oceánské mořské proudy-vyměňují vodu ve vodorovném a svislém směru, regulují teplotu a slanost.Podle teploty rozlišujeme na teplé a studené Význam oceánů a moří-Pochází z nich většina srážek, významný zdroj potravin, zdroj soly a po od solení pitné vody, získávání nerostných surovin.

Pokračování příště...

Toto veledílo stvořili: Text Toníček a Sláveček Obrázky Sláveček a Toníček Hudba Toníček a Sláveček Geniálně zpracovali Sláveček a Toníček