Poptávka po zdravotní péči - dokončení Nabídka zdravotní péče

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úhradová vyhláška, a regulace v letech 2009, 2010 a 2011.
Advertisements

Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Je zdravotnictví veřejný statek? Zdravotnické statky nesplňují základní charakteristiky pro veřejný statek – nejsou nevylučitelné ze spotřeby a nejsou.
Problematika zdravotnictví
VY_32_INOVACE_ Tržní mechanismus.
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Rozhodčí soud pro zdravotnictví Externí přezkum nároků z veřejného zdravotního pojištění JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. České zdravotnické fórum Centrum.
Programová konference ČSSD Michal Hašek Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje , Hradec Králové Silné, samostatné a spravedlivé.
Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR. Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč.
Restrukturalizace akutní lůžkové péče Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Dnešní možnosti zdravotních pojišťoven při nákupu zdravotní péče Vladimír Kothera generální ředitel Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE Kladno, září 2005.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Reforma zdravotnictví ČSSD Zdravotnický systém potřebuje postupné úpravy a změny, tedy evoluční způsob reformy. Pravicové strany se v posledních letech.
Vyplatí se (více) pracovat? Jan Pavel MF, oddělení Koordinace hospodářských politik Smilovice – květen 2005.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů.
Zdravotnictví řízené občanem Pavel Vepřek Tým DG plus.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
NS-LEV 21 pro lepší zdravotnictví prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc „Nenechat nadnárodní vlivy zprivatizovat české.
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Korupce a veřejné zakázky
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Léčiva u vzácných onemocnění (v kontextu dalších informací) PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s. Praha,
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
1 © AGIT AB IT Projekt roku 2007 Systém objednávání pacientů přes Internet Martin Zeman, Jan Pejchal, Aleš Daniel Workshop „eHealth a veřejná správa –
Česká republika a Slovensko dvě země, dvě reformy Dialogem ke změně – slovenská zkušenost CERGE-EI, Praha, PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo.
MARKETINGOVÝ MIX.
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
1. téma Úvod do daňové teorie.
Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 8 Sociální výhody v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU.
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA.
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Dítě se specifickými potřebami Doporučení a zjištění veřejné ochránkyně práv Marie Lukasová, Sepetná 2015 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015.
ZÁSADY TRANSFORMACE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Praha,
EVito systém aktivního zdraví Součást prevence a léčby civilizačních nemocí Ing. Filip Linhart, MBA, 13. listopadu 2014.
Paragraf Fišerové – dopady na pacienty, pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Úhradová vyhláška2016 MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA Náměstek pro zdravotní pojištění, MZ ČR.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování zdravotnictví Financování zdravotnictví je odvozené od zdravotní politiky státu, ta vychází z: Stanovených.
Financování zdravotnictví v ČR Kde jsme a jak dál? Ladislav Friedrich.
Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví.
MUDr. Jan Bruthans, CSc, FESC Centrum kardiovaskulární prevence 1.LF UK a TN Praha Zdravotnická komise KDU-ČSL.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Zdravotnické systémy - 1 Zdravotnické systémy Pro zajištění zdravotní péče vytváří státy v oblasti organizace zdravotnictví určitou soustavu zdravotnických.
MARKETING 4 Distribuce a Cena. Prodejní cesty spotřebního zboží Výrobce Spotřebitel agent velkoobcho dník maloobcho dník velkoobcho dník maloobcho dník.
Rozvoj inovací v kontextu finančních možností českého zdravotnictví
REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
Přínosy inovativní léčby seminář
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Úskalí úhradové vyhlášky 2017 z pohledu zdravotnického zařízení
Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA
Úvod do DRG Mgr. David Zlatovský.
REFORMA VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Poptávka po zdravotní péči
Úhrady zdravotní péče v sociálních zařízeních
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
10. seminář Zdravotnictví.
Zdravotnictví: hospodářský kontext
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
Restrukturalizace zdravotní péče v kraji Weiden
Budoucnost domácí péče
Skupina poskytovatelů akutní lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
Transkript prezentace:

Poptávka po zdravotní péči - dokončení Nabídka zdravotní péče Přednáška č. 3

Kenneth ARROW : „… zdravotnické trhy se odlišují zejména v povaze poptávky, očekávaném chování lékařů, v nejistotě výsledného produktu a v podmínkách nabídky“ (Uncertainty and the Welfare Economics of Medical Care; 1963)

Osnova Charakteristika poptávky – opakování Nástroje racionalizace poptávky Nabídka zdravotní péče Nástroje omezování nabídky Kvantifikace

Charakteristika poptávky Individuálně nepředvídatelná Nepravidelná Intenzívní Vykazuje externí užitky Existence elity Cenová elasticita ? Nabídkou indukovaná poptávka

Nástroje racionalizace (redukce, omezování) poptávky Progresivní a regresivní pojistné sazby Finanční spoluúčast Stanovení maximální výše prostředků vyplácených za diagnózu Posílení vědomí hodnoty a ceny zdraví Omezení rozsahu garantované péče Pořadníky a délka čekací doby Gate-keeper systém Motivace k využívání služeb určitých zařízení

Finanční spoluúčast pacientů ČR 8,6% Průměr OECD 25% Spoluúčast NENÍ dalším zdrojem financování, spíše stabilizační opatření Cílem je : omezit nadbytečnou poptávku; snížit míru korupce; zvýšit spoluzodpovědnost pacienta za jeho zdravotní stav Negativa spoluúčasti : možnost omezení dostupnosti péče pro nižší příjmové vrstvy; negativní dopad na zdravotní stav obyvatelstva; nižší spotřeba preventivních služeb, na které se připlácí

Omezení rozsahu garantované péče (GP) – definice GP Užší pojetí : GP je péče hrazená z veřejných prostředků Širší pojetí : všechny podmínky pro poskytování péče jako časová a geografická dostupnost, kvalita péče

Omezení rozsahu GP – proč garantovat péči a jakými nástroji Proč garantovat určitý rozsah péče : Systém je v krizi (co si MOHU dovolit hradit a co ne – rozvojové země) Starost o efektivnost systému (rozhodnutí,co hradit a co ne z hlediska efektivnosti) V rámci vymezení práv občana Nástroje garantování péče : Pozitivní – na co MÁM nárok Negativní – na co NEMÁM nárok

Omezení rozsahu GP – jak vymezit balík GP Zásady WHO (solidarita,všeobecná dostupnost,..) Dle cílů zdravotní a/nebo sociální politiky Dle kulturních a morálních kritérií Jako výsledek politických bojů Dle ex-ministra Stráského

Omezení rozsahu GP – jak vymezit balík GP v ČR Rozsah povinného pojištění nutno zrevidovat (stárnutí populace,technologický vývoj,atd.) Nutno zvolit jedno kritérium při tvorbě balíku GP jako např. medicínská účinnost, ochota k solidaritě, nákladová efektivita, finanční zátěž (spoluúčast)

Progresivní a regresivní pojistné sazby,bonusy,tlak na prevenci Běžný prvek v činnosti komerčních pojišťoven Možný nástroj stimulace pacienta na zdravější způsob život ?diskriminační opatření pro lidi s vrozenou dispozicemi k onemocnění Vhodné jsou bonusy na podporu prevence

Maximální výše prostředků vyplácených za diagnózu Stanovena maximální výše prostředků za danou diagnózu Pokud nemocnice/lékař účtuje vyšší cenu, pacient hradí rozdíl z vlastních prostředků Problém : pacient musí mít k dispozici podrobné informace o cenách (obtížné) Zavedení této metody je nákladné

Pořadníky a délka čekací doby Pro vyšší příjmové skupiny (nečekají,platí) Vhodnější u specialistů, méně vhodné u praktických lékařů Vede k protekcionismu a nerovnosti (kdo může čekat a kdo ne, nutnost zohlednění naléhavosti případů)

Gate keeper systém Praktický lékař jako regulátor poptávky po specializované péči Praktický lékař „vybaví pacienta žádankou a pošle ho dál“ Omezení svobody volby lékaře

Motivace k využívaní určitých služeb nebo zařízení Pojišťovna nasmlouvá služby tam, kde dosahují nejnižší náklady nebo kde mají nadbytek volných kapacit Pacient buď akceptuje kontrakt nebo zvolí jiné zařízení/službu, ovšem za nevýhodnějších finančních podmínek

Nabídka zdravotní péče - zvláštnosti Omezená pružnost Omezená konkurence Postavení lékaře Omezená substituovatelnost

Omezená pružnost nabídky zdravotní péče Nabídka na dokonale konkurenčním trhu je charakteristická volným vstupem do odvětví Ve zdravotnictví je naopak typické, že : Výkon lékařského povolání vázán a regulován udělením licence Vzdělávání zdrav. personálu finančně a obsahově náročné

Omezená konkurence Cenová konkurence vzácná, spíš konkurence kvalitou Poskytovatelé si konkurují mezi sebou i s dalšími odvětvími Soutěž o disponibilní zdroje, o pacienta, o kvalitní pracovní sílu, o finanční prostředky na investice, o možnost vykonávat složitější zákroky, o možnost seberealizace atd. U ambulantní péče nástrojem konkurence je zvýšení kvality služby včetně příjemnějšího prostředí, kratší čekací doba.. Nemocnice by si mohly lépe konkurovat v systému DRG

Postavení lékaře Lékař jako poskytovatel služby Lékař jako zprostředkující agent Lékař jako podnikatel Lékař v neustálém konfliktu mezi altruismem a vlastními zájmy Lékař musí jednat a rozhodovat v zájmu pacienta Lékař musí respektovat práva a samostatnost pacienta

Racionalizace nabídky – lůžková zařízení versus ambulantní péče Nástroje – lůžková zařízení : Administrativní náklady Finanční nástroje Vytváření konkurence a interního trhu zdravotnických služeb Nástroje – ambulantní péče : Maximální počet výkonů,bodů Kombinace více systémů odměňování Maximální počet přihlášených pacientů atd.

Administrativní nástroje -regulace nabídky nemocnic Certifikace potřeb – na realizaci kapacitního růstu nutno dokázat opodstatněnost investice Restrukturalizace Horní hranice příjmů nemocnic Omezení počtu zdrav. Personálu Přímá kontrola výše nákladů

Finanční nástroje - regulace nabídky nemocnic Perspektivní financování – forecast mix, DRG … Nemocnice uzavře smlouvu s financujícím subjektem na výkony v rozsahu dopředu stanoveného rozpočtu. Základnou je situace v předchozím roce. Principem je stanovení pevné ceny za jednotlivé výkony a odhad počtu výkonů v průběhu roku. Motivací je možnost ponechat si případné úspory (nutno použít na zdravotní péči!)

Vytváření konkurence - regulace nabídky nemocnic PPP – soukromá organizace provozuje nemocnici za stanovený poplatek a zaručí dostupnost a bezplatnost péče pro všechny pacienty Lékaři placeni na základě hospodářského výsledku (tlak na snižování nákladů) Boj o pacienta (tlak na zvýšení kvality)

Maximální počet výkonů - regulace nabídky praktiků Stanovení maximálního počtu výkonů Stanovení maximálního počtu vykazovaných bodů Regulace bodu Má smysl při výkonovém odměňování – cílem je zabránit neustálém růstu vykazovaných výkonů, bodů, atd.

Maximální počet registrovaných pacientů Lékaři získávají dopředu roční platbu za počet přihlášených pacientů Motivace v „boji“ o pacienta

Kombinace více systémů odměňování Příplatky za kvalitní práci Osobní odměny Atp. – snížení demotivace vzhledem k nízkým platům ve zdravotnictví

KVANTIFIKACE Počet lůžek / 100 000 obyvatel Počet nemocnic / 100 000 obyvatel Počet nemocnic na 100 000 obyvatel Průměrná doba hospitalizace Obložnost A více dat najdete na : http://data.euro.who.int/hfadb/

KONEC 