Mezinárodní měnový systém Ing. Vojtěch Jindra

Mezinárodní měnový systém Vytváří podmínky pro rozvoj výroby, směny a dělby práce v rámci celé světové ekonomiky, zprostředkovává mezinárodní platby mezi zeměmi. Soustřeďuje se na devizové burzy, kde se obchoduje s valutami a devizami (devizové prostředky) valuta je měna cizího státu devizy jsou krátkodobé pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné. (zůstatek na účtu, směnka, šek) Devizový (měnový) kurz – cena cizí měny vyjádřená v jednotkách měny domácí Transakční poptávka po cizí měně – nákup cizí měny za účelem nákupu zahraničního zboží

Měnový kurz Majetková poptávka po cizí měně představuje podstatnou část mezinárodního pohybu peněz a souvisí s mezinárodním pohybem kapitálu, je podmíněna: rozsahem přímých zahraničních investic rozsahem portfoliových zahraničních investic zahraničními úvěry zahraničními transferovými platbami spekulací na devizových trzích státní intervencí na devizových burzách na poptávku a nabídku (transakční a majetkovou) po cizí měně působí: očekávané změny devizového kurzu změny HDP změny úrovně cen a úrokových sazeb ve srovnání se světem celní politika dovozní kvóty

Stanovení výše devizových kurzů 1. Parita kupní síly - (rovnost) dvou měn je dosažena při takovém poměru (kurzu), kdy za určité množství peněz můžeme uskutečnit ve dvou zemích stejné nákupy => rovnovážný měnový kurz. Na výši měnového kurzu mají vliv pouze ceny a množství zboží, které je předmětem vzájemného obchodu, tj. stav obchodní bilance. 2. Platební bilance – devizový kurz je vedle transakční poptávky po penězích ovlivněn i majetkovou poptávkou po penězích, na které je založena teorie platební bilance.

Platební bilance Platební bilance (v užším slova smyslu) je bilancí (překladem) devizových inkas (příjmů) ze zahraničí a devizových plateb (výdajů) určité země do zahraničí za 1 rok. V širším pojetí jde o bilanci všech ekonomických transakcí (nejen devizových) určité země se zahraničím za 1 rok, která tak zahrnuje i obchodní bilanci. Obchodní bilance je přehled o vývozu i dovozu zboží a obchodních služeb bez ohledu na to, kdy bude zaplaceno. Saldo obchodní bilance (čistý export) je rozdíl mezi vývozem a dovozem.

Členění platební bilance 1. běžný účet obchodní bilance (vývoz, dovoz) bilance služeb (příjmy a výdaje z dopravy, cestovního ruchu) bilance výnosů (výnosy a náklady v podobě úroků, dividend, z práce v zahraničí nebo z práce cizinců v ČR) běžné převody tj. soukromé (dary, dědictví, výživné) a převody vládní (penze, zahraniční pomoc) 2. kapitálový účet převody kapitálového charakteru související s migrací obyvatel, převody nehmotných práv jako jsou patenty, autorská práva atd.

Členění platební bilance 3. finanční účet operace související s pohybem kapitálu v podobě: přímých investic portfoliových investic ostatních investic 4. saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly aktivní pasivní 5. změna devizových rezerv

Platební bilance Ve vyspělých zemích se položky běžného účtu podílejí asi 75% na objemu platební bilance, zatímco finančního (kapitálového) účtu asi 25% objemu. Vývoj zadluženosti je odraz platební bilance z minulosti. Vývoj platební bilance má vliv na devizový kurz národní měny. Aktivní platební bilance vede k růstu devizových rezerv, zpravidla také k růstu cen a inflaci. Pasivní platební bilance vede k poklesu devizových rezerv a k omezení vlivu státu na nabídku a poptávku, pasivum platební bilance je protiinflačním faktorem.

Vývoj měnového kurzu K znehodnocování měnového kurzu naší měny dochází, jestliže klesá její kurz vůči jiné měně, která se naopak v důsledku toho zhodnocuje. Měnový kurz je denně uváděn v listině Kurzy devizového trhu (Kurzovní lístek), publikuje ČNB Konvertibilita je směnitelnost měny za měnu jiné země, konvertibilita může být: částečná (týká některých plateb a hospodářských subjektů) úplná (volná) Od počátku 90. let omezená, tzv. vnitřní směnitelnost 26.9.1995 - přijat nový Devizový zákon Udržování stálého kurzu koruny 1997 - rozhodnutí o volně plovoucím kurzu koruny

Vývoj měnového kurzu Depreciace (znehodnocování měny) Apreciace (zhodnocování měny) Devalvace je oficiální snížení měnového kurzu domácí měny vůči cizím měnám vyhlášené centrální bankou k určitému dni. zvýhodňuje se vývoz a zdražuje dovoz devalvací je možné provádět měnový dumping Revalvace měny je oficiální zvýšení kurzu peněžní jednotky vůči měnám zahraničním. podněcuje dovoz a zdražuje vývoz

Kurzový systém Soubor pravidel, úmluv a institucí, podle kterých se provádějí a inkasují platby ze zahraničím 1. pevné měnové kurzy zlatý standard – vyžadoval pevné měnové kurzy mezi zeměmi, zákonem stanovený zlatý obsah a váha plnohodnotných mincí, papírové peníze plně a volně směnitelné za zlato standard zlaté devizy znamenal směnitelnost národních měn za zlato prostřednictvím některé světové měny, která si tuto vlastnost zachovala 2. pružné měnové kurzy volně plovoucí měnové kurzy – určován výlučně poptávkou a nabídkou bez intervence vlády řízené plovoucí měnové kurzy – ovlivňován vládními intervencemi na devizových trzích, tj. nákup nebo prodej vlastní popř. cizí měny za účelem ovlivnění měnových kurzů

Mezinárodní měnový systém Čistý zlatý standard – do 1. světové války Standard zlaté devizy – 20. až 30. léta Poválečný mezinárodní měnový kurz => dohoda v Bretton-Woods – 1944 vznik Mezinárodního měnového fondu – MMF (IMF – International Monetary Fund) Světová banka – SB (WB – World Bank) Evropský měnový systém (EMS) vznikl v roce 1979

Evropský měnový systém (EMS) Členy jsou země EU Evropská měnová jednotka (ECU) Evropská měnová unie (EMU) – od 1.1.1999 Euro by mělo postupně nahrazovat národní měny pět konvergenčních kritérií pro členství v EMU stabilita cen – míra inflace do 1,5% nad průměr tří členských zemí s nejpříznivějším cenovým vývojem deficit státního rozpočtu nejvýše do 3% HDP veřejný dluh nejvýše do 60% HDP průměrná úroková míra maximálně o 2% vyšší, než činí průměr tří zemí s nejlepšími úrokovými sazbami stabilita měnového kurzu národní měny (pohyb kurzu ve stanoveném rozsahu)