Starověký Babylon files.posterous.com

Věda a údaje knihy Daniel - některé údaje v knize Daniel jsou zpochybňovány, protože pro ně nenacházíme žádné další podložení v historických materiálech - toto zpochybnění se pak udává jako argument pro mladší dataci knihy Daniel do 2. století př.n.l. do tzv. makabejské doby (pronásledování Židů Antiochem IV. Epifanem) místo do doby exilů Židů v Babyloně (6. století př.n.l.) - zde však stojíme před vážným rozporem: makabejská teze tvrdí, že proroctví napsaná údajným Danielem (nepovažuje jméno Daniel za jméno autora), jsou proroctví napsaná zpětně, napsaná tak, aby pěkně vycházela na zpětně na dějiny, tudíž je to prostě podvod. A pokud je v Bibli jedna podvodná lživá kniha, můžeme věřit těm ostatním?

Díl I.- Král Belšasar (Baltazar - PBK) Přednáška vychází z disertační práce ThDr. Jiřího Moskaly „Kniha Daniel a makabejhská teze, 1989 Díl I.- Král Belšasar (Baltazar - PBK)

Král Belšasar (Baltazar - PBK) - Daniel 5.kap. líčí Belšasara jako krále Babylona v době, kdy bylo město dobyto, tj. r.539, s největší pravděpodobností 13. října (1) - podle Cháranské stély a dalších babylonských dokumentů byl posledním králem Babylona Nabonid (25.5.556 - 13.10.539 př.n.l.) (2) - Závěr: Belšasar neexistoval, kniha obsahuje vymyšlené údaje - druhá polovina 19. století - Belšasar identifikován na klínopisných tabulkách (3) - Závěr: Belšasar existoval, ale nebyl král, proto kniha obsahuje závažný omyl (1) Wiseman, ISBE str. 390, Hasel, str. 108 (2) ANET, str. 560-562, Gadd, str. 47-49, Parker-Dubberstein, str. 11-13 (3) Shea, Update, str. 133

- na základě babylonských textů byl následně Belšasar identifikován jako syn Nabonida, korunní princ (4) - nebyl dosud nalezen text, který by explicitně nazýval Belšasara králem, byl však nalezen tento text (5): Nabonid svěřil »tábor« svému nejstaršímu /synu/, prvorozenému, vojsko po celé zemi poručel pod jeho /rozkaz/. /Všeho/ zanechal, svěřil mu království. A sám se odebral na dlouhou cestu. /Vojenská/ moc Akkadu pochodovala s ním. Odebral se do Teman /daleko/ na západě. (4) Dougherty, monografie, 1929 (5) úplné znění zprávy: ANET, str. 312-315

Hradby Babylona www.tobiasly.com

- je však možno o spoluvládci napsat, že to byl král? - z popisovaného textu je zřejmé, že tyto funkce (správa království, armády, vydržování bohoslužebných míst) náleží králi. Nabonid tedy ustanovil Belšasara spoluvládcem. Spoluvláda byla známá jak v Palestině, tak v Babyloně (6) - Belšasar jednal jako král, jako zástupce svého otce, ačkoli zřejmě nebyl králem, jak pojem chápeme dnes my - je však možno o spoluvládci napsat, že to byl král? (6) Hasel, str. 109

- použití slova „Král“ ve smyslu „Spoluvládce“ je dokumentováno v asyrských, novobabylonských a perských zemích (7): - r. 659 př.n.l. dosadil asyrský král Sancheríb svého syna Ašur-nadin-šumina na trůn a vládli spolu - r. 668 př.n.l. král Escharadon prohlásl svého syna Šamaš-šum-ukina králem nad Babylonem, přičemž dál sám vládl - novobabylonský král Neriglisar označil svého otce Belšumiškuna za krále Babylona, sám se vlády nevzdal - při novoročních slavnostech perský král Kýros povýšil svého syna Kambýsa na krále Babylona (7) - Shea, Update, str. 135-145, Dougherty, str. 198, Maier, str. 37, Hasel, str. 110

Klínopisná tabulka www.livius.org

- údaje knihy Daniel tedy rozhodně nejsou nepřesné - navíc současně objevené poznatky výborně vysvětlují záhadu, která vykladačům dlouho vrtala hlavou: proč Belšasar ustanovuje Daniele za třetího v království, ne druhého? - za druhého v království Daniele ustanovit prostě nemohl, protože druhý v království byl sám Belšasar, první byl jeho otec Nabonid. Proto mohl Danielovi slíbit až třetí místo (12) (12) Hejčl, str. 684

Belšasarova hostina, Rembrandt en.wikipedia.org

- zpráva z Daniele 5. kap. navíc dobře souhlasí s Xenofontem, který uvádí, že v noci, kdy Babylon padl, se slavil v Babyloně svátek, při kterém všichni po celou noc pili a hodovali, a že král Babylona byl té osudné noci zabit. Neuvádí však královo jméno (8) - stejně souhlasí Herodotos, který uvádí slavení svátku v Babyloně, neuvádí však údaj o smrti krále (9) - Nabonidova kronika uvádí, že Nabonid nebyl v době pádu Babylona (13.10. 539 př.n.l.) ve městě, a že Kýrova armáda vstoupila do Babylona bez boje. Když se Nabonid vrátil do Babylona, byl uvězněn (10) - Nabonidova kronika a Daniel 5. kap. se tedy shoduje v tom, kdo byl a kdo nebyl v Babyloně (11) (8) Xenofón, str. 256.258 (9) Hérodotos, str. 90 (I.191) (10) ANET, str. 306, český překlad ThDr. Moskala (11) Shea, Belshazzar, str. 71

Nabonid en.wikipedia.org

- údaj, že Nebúkadnesar byl otec Belšasara (Dan 5. kap - údaj, že Nebúkadnesar byl otec Belšasara (Dan 5. kap.) rovněž nelze použít jako důkaz nepravosti a neoriginálnosti knihy Daniel - Belšasar byl sice syn Nabonida, avšak termín „Otec“ - „´áb“ lze v semitských jazycích přeložit též jako dědeček, předek, patron, patriarcha apod. (13) - Wiseman uvádí, že Nabonid byl v Nebúkadnesarově rodové linii skrze příbuzenským sňatek s Nebúkadnesarovou dcerou, patrně královnou zmíněnou v Dan 5,10 (14) - verš tedy spíše znamená Belšasar z rodu Nebúkadnesara, druhý možnost (která se zdá snad i pravděpodobnější), je přeložit tentokrát „´áb“ jako dědeček (13) Pípal, str. 1, Gesenius, str. 1 (14) Wiseman, Belshazzar, str. 515, Yamauchi, Nabonidus, str. 468, Baldwinová, str. 122, Gadd, str. 35-92, ANET, str. 560-563

- označení „otec-´áb“ ve smyslu předchůdce v úřadu nebo příbuzenské linii, nebo „syn“ ve smyslu následník bylo v tehdejších dobách poměrně často používané, např.: - král Jehú je na Fragmentu análů a na Černém obelisku krále Salmanasara III. nazván „syn Omrího“ (16) (16) Jepsen, str. 150-151.224, Archer, str. 383, Kitchen, str. 39

- podle semitského jazykovéhu úzu je tedy docela přirozené, aby byl Nebúkadnesar nazván otcem Belšasara (15) - Jak mohl autor píšící ve 2. stol. př.n.l. vědět tyto detaily, které jsou zjistitelné jen z vykopávek? - Závěr zastánců makabejské teze: kniha Daniel stejně vznikla v makabejské době... (15) Gruenthaner, str. 406-427

Naopak prorok Daniel zmiňuje v knize řadu detailů, která by autorovi píšícímu o 400 let později neměla být známa (např. rozdílný způsob počítání délky vlády králů v Judě a v Babyloně) I přes tyto důkazy antisupernaturalisté (učenci odmítající existenci Boha a nadpřirozena) lpí na Makabejské tezi. Pro lidi věřící v Boha je však kniha Daniel výborně obhájena proti pochybovačné kritice. Jestliže jsou věrohodné historické údaje této knihy, zamysleme se, zda nebude pravdivé i proroctví, které předkládá.

Babylonská socha farm3.static.flicker.com

ANET = Ancient Near Eastern Texts Archer = Archer, Gleason L., Jr.: A survey of Old Testament Introduction, 15. d. Chicago: Moody Press 1980 Baldwinová = Baldwin, Joyce G.: Daniel. An Introduction and Commentary. The Tyndale Old Testament Commentaries. Downers Grove, Illinois: Inter- Varsity Press, 1978 Dougherty = Dougherty, R. P.: Nabonidus and Belshazzar. Yale Oriental Series, vol.15. New Haven, Conn: Yale University Press 1929 Gadd = Gadd, J. C.: The Harran Inscriptions of Nabonidus. In: Anatolian Studies 8 (1958): 35-92 Gesenius = Gesenius, Wilhelm: Hebräisches und Aramäisches Handwörterbuch über das Alte Testament. Berlin-Göttingen-Heidelberg: Springer-Verlag 1962 Gruenthaner = Gruenthaner, Michael J.: The Last King of Babylon. In: CBQ 11 (1949): 406-427 Hasel = Hasel, Gerhard F.:Estabilishing a Date for the Book of Daniel. In: Symposium of Daniel. Ed. by Frank B. Holbrook. Washington, D.C.: Biblical Research Institute 1986, str. 84-164 Hejčl =Hejčl, Jan: Proroctví Danielovo. In: Bible česká. Díl 1: Knihy Starého zákona, s.3. Praha: tiskem Cyrilo-Metodějské knihtiskárny V. Kotrby 1925, str. 679-779

Hérodotos = Hérodotos: Dějiny. Živá díla minulosti. Praha: Odeon 1972 Jepsen = Jepsen, Alfred: Královská tažení ve starém Orientu. Prameny k dějinám starověké Palstiny. Praha: Vyšehrad 1987. Kitchen = Kitchen, K. A.: The Aramic of Daniel. In: Notes of Some Problems in the Book of Daniel. Ed. by D.J. Wiseman. London: The Tyndale press 1965, str. 31-79. Maier = Maier, Gerhard: Der Prophet Daniel. Wuppertaler Studienbibel. 2. Aufl. Wuppertal: R. Brockhaus Verlag 1986. Parker-Dubberstein = Parker, Richard A. - Dubberstein, Waldo H.: Babylonian Chronology 626 B.C. - A.D. 45. Studies in Ancient Oriental Civilization, No.24. Chicago: The University of Chicago Press 1942. Pípal = Pípal, Blahoslav: Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. 2. vyd. Praha: Kalich 1974. Shea = Shea, William H.: Unity of Daniel. In: Symposium of Daniel. Ed.by Frank B. Holbrook. Washington, D.C.: Biblical Research Institute 1986, str. 165- 255. Shea, Belshazzar = Shea, William H.: Bel(te)shazzar Meets Belshazzar. In: AUSS 26 (1988): 67-81 Shea, Update = Shea, William H.: Nabonidus, Belshazzar, and the Book of Daniel: An Update. In: AUSS 20 (1982), str. 133-149. Wiseman, Belshazzar = Wiseman, D.J.: Belshazzar. In: ZPEB 1, str. 515-516. Wiseman, ISBE = Wiseman, D.J.: Babylon. In: ISBE 1, str. 384-391.

Xenofón = Xenofón: O Kýrově vychování. Antická knihovna, sv. 5. Praha: Xenofón = Xenofón: O Kýrově vychování. Antická knihovna, sv. 5. Praha: Svoboda 1970. Yamauchi, Nabonidus = Yamauchi, Edwin M.: Nabonidus. In: ISBE 3, str. 468- 470.