Nezaměstnanost

Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární (záleží na nás). Měření počtu nezaměstnaných: - u evidence úřadů práce: ale: ne každý se zaregistruje, jak dlouho může být registrován - výběrovým šetřením (sociologický průzkum) ale: každý průzkum je nepřesný Počet nezaměstnaných tedy není přesné číslo!

Míra nezaměstnanosti u = U/L+U u = míra nezaměstnanosti, L = zaměstnaní (včetně OSVČ, podnikatelů apod.) L+U = N = práce schopné obyvatelstvo L = nezahrnuje zaměstnané na šedo, nezahrnuje lidi, kteří už práci aktivně nehledají Míra nezaměstnanosti, tak může být zkreslená (Španělsko v 90. letech 20. století).

Makro formy nezaměstnanosti Frikční: přirozené důvody – změna bydliště, ukončení školy, dosavadní práce už mne nebaví Výši frikční u ovlivňují: podpory v nezaměstnanosti, jak je pracovní síla mobilní (trh s byty) apod. – budou-li např. podpory vysoké a vyplácet se dlouhou, mohou být lidé dlouho nezaměstnaní, byť hledají práci. Strukturální – mám sice nějaké schopnosti, ale není po nich poptávka aneb horník se hned nestane lékařem (ani lékař horníkem). Praktický příklad: čeští skláři. Problémy: - nedostatečné vzdělání: mám malé schopnosti - příliš odborné vzdělání: Mohu být odborníkem, ale jen v úzké oblasti. Výši strukturální u mj. ovlivňují stejné faktory jako v případě frikční u. Frikční a strukturální nezaměstnanost tvoří přirozenou míru nezaměstnanosti! Ve svobodných podmínkách nemůže být u rovno 0. u = 0 znamená pracovní povinnost, tj. něco co je v rozporu s LZPS.

Makro formy nezaměstnanosti Cyklická: pokud HDP klesá, u roste pokud HDP roste, u klesá Cyklická nezaměstnanost zahrnuje osoby, které by normálně byli zaměstnaní. Okunův zákon a míra nezaměstnanosti: Míru nezaměstnanosti ovlivňuje rozdíl mezi potenciálním HDP (Y*) a skutečným HDP (Y). Čím vetší rozdíl, tím větší u. Pokud skutečný HDP klesá, rozdíl se (zpravidla) zvětšuje. Situace: Y roste, ale Y* roste rychleji než Y: u potom roste. Okunův zákon matematicky: ut – ut-1 = - o(gYt – q) V praxi: q = průměrné roční tempo růstu Y*, tj. Y musí růst minimálně o q %, aby nezaměstnanost nerostla, g = skutečné tempo růstu Y Pokud Y roste méně než o q %, tak u roste, ale o méně % než o q %. Danou závislost vyjadřuje koeficient –o. Pro americkou ekonomiku: q = 3 (%) Proč: některé osoby musíte zaměstnávat, ať je produkce jakákoliv (např. účetní). Pro americkou ekonomiku: o = - 0.4

Mikro příčiny nezaměstnanosti Makro formy nezaměstnanosti mají mikroekonomické příčiny (aneb, proč je užitečné studovat mikroekonomii ): - vysoké sociální dávky - dlouhá doba podpory v nezaměstnanosti - nefungující trh s byty (regulované nájemné) - vysoká ochrana zaměstnanců, minimální mzda - progresivní zdanění - efektivnostní mzdy - asymetrie informací - požadavek stejné mzdy za stejnou práci - nedostatečně rozvinutý lidský kapitál - globalizace

Dobrovolná a nedobrovolná u Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší pracovní příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW). Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí.

Důsledky nezaměstnanosti Platí, pokud Y je menší než Y*, tj. nezaměstnanost je větší než nezaměstnanost při Y*. Nezaměstnanost při Y* nazýváme přirozenou mírou nezaměstnaností (u*), zahrnuje frikční a strukturální nezaměstnanost. u* lze ovlivnit. Důsledky: - nevyužíváme zdroje, které by mohly být využity – neuspokojujeme tedy všechny naše potřeby. - platíme příspěvky v nezaměstnanosti: tyto peníze by mohly být použity na něco jiného - dopady na samotné nezaměstnané

Nezaměstnanost a trh práce Nezaměstnanost souvisí s trhem práce, proto připomenutí, co se na trhu práce děje. Pokud se někam posouvá křivka poptávky po práci nebo nabídky práce, mění se i počet zaměstnaných osob, čili se logicky mění i počet nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti potom roste nebo klesá. Teoreticky by se mělo jednat o růst nebo pokles dobrovolné u – pokud je trh práce v rovnováze, tak pracují při dané w/P všechny osoby, které pracovat chtějí. V praxi však většinou roste/klesá i nedobrovolná nezaměstnanost – v důsledku strnulostí na trhu práce (např. minimální mzdy, moci odborů apod.) posun křivek nabídky nebo poptávky po práci nevede (alespoň ne hned) k odpovídající změně w/P.

Poptávka po práci Mezní produkt práce (MPL): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TP) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MPL začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TP než předcházející – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. Příjem z mezního produktu práce (MRPL): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MPL v důsledku růstu L. Pokud klesá MPL, musí klesat i MRPL. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRPL navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více musí snížit cenu. Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/P (reálná mzda) je větší jak MRPL až do bodu, kdy w/P = MRPL. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce – reálně se pro ně nic nezměnilo. V analýze bereme práci jako zaměnitelnou – nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dané závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři …).

Nabídka práce Zajímá nás agregovaná nabídka práce – opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují, zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/P, rostou obětované příležitosti, pokud lidé nepracují – lidé přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí – s růstem w/P, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá – lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.

Zpětně zakřivený tvar SL Křivka agregátní nabídky práce může být zpětně zakřivena – od určité relativně vysoké hodnoty w/P při dalším růstu w/P, množství L klesá. Důvodem je skutečnost, že mzda je důchod (příjem) – většina lidí už je natolik bohatá, že jim výdělek stačí a při vyšší mzdě mohou pracovat méně a užívat si volný čas.

Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka (agregované) nabídky práce (SL) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (DL). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: DL > SL: pracovat je ochotno více osob, než kolik firmy poptávají. Někteří, kdo chtějí pracovat, jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Pokles mezd (mzdy jsou rozhodující složkou nákladů firmy a z mezd firmy tvoří ceny) vede k poklesu P, firmy zvyšují poptávku po L. DL < SL: firmy poptávají více osob, než kolik je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd – pracovat je ochotno více osob. Pozn.: není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není), nemusí dlouhodobě P růst.

Posuny SL, tj. zaměstnanci: doprava dolů: příčiny: - růst nabídky L - snižuje se cena volného času (práce je možnost, jak si vydělat na statky). Daný posun by měl vést ke zvýšení zaměstnanosti, přičemž w/P by měla klesat, v praxi se tak ne vždy děje – potom roste nedobrovolná nezaměstnanost: někteří lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, ale nižší mzda není možná. doleva nahoru: opačné důvody. Daný posun by měl vést ke snížení zaměstnanosti, w/P by měla růst, ze začátku se tak nemusí dít (firmy mají např. v důsledku dohody s odbory určeno jaká má mzda být), takže někteří lidé, kteří by při vyšší mzdě pracovali, pracovat nebudou – potom se jedná o dobrovolnou nezaměstnanost.

Posuny DL Tj. zaměstnavatelé: doprava nahoru: příčiny: - roste produktivita práce, - celkově roste poptávka po statcích v dané ekonomice Daný posun by měl vést ke zvýšení zaměstnanosti, přičemž w/P by měla růst, ne vždy se tak děje, potom některé osoby, které by při vyšší mzdě byly ochotny pracovat nepracují – jsou dobrovolně nezaměstnané. Doleva dolů Opačné příčiny Daný posun by měl vést ke snížení zaměstnanosti, přičemž w/P by měla klesat, v praxi se tak ne vždy děje – potom roste nedobrovolná nezaměstnanost: někteří lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, ale nižší mzda není možná.

Politiky snižování u Pasivní: Má podobu zmírňování dopadů nezaměstnanosti např. prostřednictvím poskytování podpor v nezaměstnanosti. Aktivní: - V rámci proticyklické politiky, např. expanzivní monetární a fiskální politikou lze stimulovat AD a tím snižovat cyklickou nezaměstnanost. V rámci této politiky lze využívat financování speciálních programů – veřejně prospěšné práce, tvorba společensky účelných pracovních míst atd. - Snižováním přirozené míry nezaměstnanosti a tím snižovat frikční a strukturální nezaměstnanost. Např. rekvalifikace, snižování sociálních dávek, podpora migrace lidí za prací, redukce minimální mzdy. Podstatné: dlouhodobě snižovat mikropříčiny u … ale je to běh na dlouhou trať.