Husitství v kostce
Čechy na přelomu 14. a 15. století středověk většina lidí žije na vesnicích a živí se zemědělstvím České království patří k vyspělým a rozvinutým evropským zemím
Král stojí v čele státu Václav IV. z rodu Lucemburků
Šlechta vládne společnosti žije na hradech nebo tvrzích příjmy má z práce poddaných, kteří žijí na jejich panstvích
Šlechtic je hlavně bojovník v případě války bojují šlechtici v královském vojsku symbolem jejich postavení jsou erby
Poddaní živí svojí prací ostatní žijí na vesnicích věnují se zemědělství a řemeslu svému pánovi (šlechtici) dávají část úrody další část toho, co vypěstují, dávají církvi
Křesťanství je náboženstvím všech náboženství, které vyznávají téměř všichni obyvatelé země dobrý bůh odmění věřící tím, že po své smrti budou dál věčně žít v ráji symbolem je kříž
Ježíš Kristus žil na počátku našeho letopočtu křesťané věří, že byl bůh v lidském těle jeho nepřátelé ho odsoudili k smrti na kříži křesťané věří, že zemřel, ale pak vstal z mrtvých
Křesťanské učení slibuje překonání smrti dobrý věřící bude po smrti dál žít, tak jako se vrátil do života Ježíš podle středověkého výkladu víry je život na tomto světě jen přípravou na posmrtný život středověký křesťan měl žít skromně, nestarat se o bohatství a myslet hlavně na posmrtný ráj
Církev je společenství věřících církev jsou všichni věřící křesťané patří k ní: laici (obyčejní věřící) kněží (mají službu bohu jako své povolání) církev se nazývá všeobecná (= pro všechny) - katolická
Papež stojí v čele katolické církve sídlí v Římě v době, o které mluvíme, to bylo s papežem složitější (ale tím se teď nemusíme zabývat)
Biskupové řídí církev na velkém území
Kněží světští kněží mají na starosti věřící ve svém malém obvodu (například jako faráři) mniši a jeptišky žijí v klášterech
Problémy celé společnosti se projevily jako nespokojenost s církví ty, kdo mají náboženství jako své zaměstnání (od papeže po faráře a mnichy) nazýváme duchovenstvo církev měla obrovský vliv a velkou moc mezi lidmi se začala projevovat nespokojenost s tím, jak duchovenstvo žije a co dělá pro církev
Duchovenstvo se nechovalo podle představ věřících Co říkali věřícím? nestarej se o majetek dělej poctivě svoji práci nelži, nebuď nepoctivý, nepodváděj Jak sami žili? čím vyšší duchovní, tím byl bohatší nechávali za sebe pracovat jiné a raději se bavili žili jinak, než co říkali věřícím
Za svůj způsob života byli duchovní kritizováni vzniklo hnutí za nápravu církve kritikové věřili, že nápravou církve se vyřeší i další problémy společnosti hlavní problém: zbavit církev velkého majetku (protože ten jí bránil soustředit se na službu bohu a věřícím)
Jan Hus patřil k předním kritikům katolické církve učitel (mistr) na pražské univerzitě chtěl, aby církev nebyla bohatá a aby duchovní žili tak, jak požadovali od obyčejných lidí
Hus byl oblíbeným kazatelem Hus kritizoval církev na univerzitě i v kostele pro své názory musel odejít z Prahy pro církevní hodnostáře bylo jeho učení nebezpečné, obávali se o svoji moc
Hus měl obhájit své názory Hus byl povolán do Kostnice v Německu před koncil (shromáždění vysokých duchovních) chtěl tam obhájit své učení
Koncil Husa odsoudil jako kacíře koncil měl právo soudit duchovní – Husa prohlásil za kacíře (šiřitele nebezpečných proticírkevních názorů) a odsoudil ho k smrti poprava byla vykonána upálením na hranici
6. července 1415
V Čechách vyvolala Husova smrt pobouření
Husovi stoupenci se nazvali husity Husovou smrtí jeho učení nezaniklo Symbolem husitů se stal kalich kalich souvisí s křesťanskými obřady při bohoslužbách
Husitské války začaly v roce 1419 lidovými bouřemi v Praze v létě 1419 začalo období husitství a válek proti sobě se postavili stoupenci katolické církve a husité
V roce 1420 byl založen Tábor nejradikálnější husité věřili, že vybudují společnost, kde si budou všichni rovni
Husité čelili domácím nepřátelům i cizím vojskům proti husitům bojovali nejen domácí katolíci, ale i cizí vojska vyslaná papežem
Neporažený vojevůdce Žižka Jan Žižka stál v čele Tábora v jeho počátcích byl nepříliš bohatý šlechtic a hlavně voják když velel husitským vojskům, nebyl nikdy poražen
Taktika vozové hradby
Husité si vynutili uznání svého učení katolickou církví na koncilu v Basileji (dnes ve Švýcarsku) začali husité s katolickou církví jednat o uznání některých svých požadavků to bylo v roce 1431 – v té době se v Čechách už 11 let válčilo… umírnění husité chtěli války ukončit – země potřebovala mír avšak radikální husité (často bývalí poddaní) se už ani neuměli vrátit ke starému způsobu života – dokázali už jen válčit…
Bitva u Lipan ukončila války v roce 1434 u Lipan proti sobě stála vojska radikálních a umírněných husitů vítězstvím umírněných skončily husitské války
Husitská tradice žije dodnes