Přehled vývoje na našem území Zemědělská výroba Přehled vývoje na našem území

Základní charakteristika historicky nejstarší výrobní činnost výroba biologická výroba rostlinná podmiňuje výrobu živočišnou rostlinná výroba zahrnuje využívání kulturních rostlin (ekonomicky či esteticky významné, záměrně pěstované, šlechtěné) a užitkových rostlin (volně rostoucí druhy společně s kulturními)

hlavní výrobní prostředek – půda (zemědělsky využita asi 1/3 povrchu zemské souše) zemědělství ovlivněno přírodními, biologickými procesy, podnebím a počasím – vliv na sezónnost výroby, kolísání sklizní, nerovnoměrné rozložení práce věda a technika – uplatnění věd přírodních i speciálních zemědělských věd

Počátky zemědělství před 10 000 lety – oblast tzv. úrodného půlměsíce (Izrael, Libanon, Sýrie, část Turecka a Iráku) – nejpříznivější klimatické podmínky neolitická revoluce – sběr a lov nahrazen uvědomělou výrobní činností první zemědělci na našem území – 4. až 3. tisíciletí př. n. l. (pšenice, ječmen, proso, bob, hrách, čočka, tur, vepř, kozy, ovce) nejprimitivnější forma – kopaničářství (7.- 8. stol. př. n. l.) – dřevěný kyj, zakřivená větev, paroh, vynález motyky, později první oradla, srpy, sýpky; zvířete k tahu, dopravě

doba laténská – železné nástroje, v době usídlení Germánů úpadek, překonán až po příchodu Slovanů (5./6. stol. – 9. stol.; obilniny, proso, hrách, mák, řepa, len, jabloně, třešně; chov dobytka, koz, ovcí, drůbeže) půda získávána žďářením, výsev přímo do popela, po 3. letech hledání nových dílů oradlo z kmene stromu

Raně feudální zemědělství (10.–12.stol.) většina obyvatelstva na venkově, obchod provozován cizinci, stěhování národů – zpřetrhání obchodních vazeb – snaha o samostatnost dvojhonný systém obdělávané půdy – oradla: souměrné radlice podoby rovnoramenného trojúhelníku – půda pouze kypřena, rozmělněna, neobrácena (později radlice okovaná), šíře radlic 10 – 15 cm odpovídá hospodářství s výměrou cca 10 ha; brány: oklestěný kmen, rám se zuby (10 – 30 ks)

Vrcholný feudalismus (13. – 16. stol.) zlepšení výrobních podmínek – přebytek – města, řemesla město centrem trhu změna poměrů – dědičné držení půdy, odvod peněžních dávek, naturální směna nahrazena peněžní velká kolonizace (12. a 13. stol.) – nové vesnice a města, využití výše položených oblastí; asymetrické oradlo – pluh, ostří na jedné straně, větší tah (tří- i čtyřspřeží) – chomout

od 16. stol. – vícehonné hospodářství, válce, srpy, kosa trojhonný systém od 16. stol. – vícehonné hospodářství, válce, srpy, kosa obilniny (ozimé žito, pšenice, jará oves, ječmen), rozvoj pivovarnictví, luštěniny, len, konopí, zelenina (zelí, řepa, mrkev petržel, ředkev, cibule, česnek), ovocnářství ( jabloně, hrušně, třešně, višně, švestky, ořechy), chmel, vinařství rybníkářství, hovězí a vepřový dobytek, koně, ovce (úhorová pastva), drůbež – slepice, husy I. hon II. hon III. hon 1. rok ozim jař úhor 2. rok 3. rok

Pozdní feudalismus (17. - ½ 19. stol.) finančně náročný život šlechty – robota, podnikání v rybníkářství, včelařství, chovu ovcí, pivovarnictví, hornictví, hutnictví přechod úhorového hospodaření k střídavému systému – pícniny: jetel, vojtěška; brambory, cukrová řepa ustájení dobytka, vyšší produkce chlévské mrvy, zvýšení produkce

ruchadlo – bratranci Veverkové (1827) posunutí drnu, přepadání do brázdy, rozmělnění půdy zvětšení počtu radlic, změna tažné síly konec 18. stol. – secí stroje, nákladné, těžké, u rolníků až po 1. světové válce

Kapitalistické zemědělství (1848 – 1948) snížení osevu obilnin – nárůst ploch okopanin a pícnin, průmyslových plodin hnojení: 30. léta 19. stol. kostní moučka, guano, 80. léta 19. stol. umělá hnojiva – vápnění, draselné soli (konstrukce rozmetadel) meliorace, semenářství, rajonizace, zkrmování odpadů zemědělského průmyslu (řízky, melasa), pokles chovu ovcí

2. pol. 19. stol. - celokovové brány, celoželezné válce, kultivátory, plečky, obilní žací stroje, samovazy, obraceče a shrnovače, první mlátičky (doposud cep), vyorávače brambor a řepy počátek 20. stol. – spalovací motory – traktorová orba 1. světová válka – řízené hospodářství, zpomalení mechanizace – krize 30. let; 2. světová válka – odvody produktů, nedostatek potravin, 1947 - sucho

Socialistické zemědělství (1948-1989) 4.4.1947 Hradecký program (Julius Ďuriš) x kolektivizace 1949 nařízení o posilování státních strojních stanic – nucený výkup strojů 1950-1953 zpomalení mechanizace, nucený vstup do ZD (konfiskace, vězení) 1954-1956 překonání krize JZD x státní statky

Tržní kapitalistický systém (1990-2010) změna politického systému – změna hospodaření státu obnova soukromého vlastnictví – restituce, transformace, privatizace 2004 vstup ČR do EU – schopnost konkurence růst dovozu základních potravin vývoz nezpracované suroviny x finalizace výrobků

Shrnutí neřízený přechod k tržnímu hospodářství pokles soběstačnosti, závislost na dovozu úbytek pracovních příležitostí, snižování životní úrovně zemědělců infrastruktura a dopravní obslužnost úbytek orné půdy pokles výkonnosti zemědělství nevyužívání stájových míst neobdělané pozemky – plevele, alergeny

Literatura TOMAN, Miroslav, CODL, Stanislav a TUČEK, Petr. České zemědělství: očima těch, kteří u toho byli. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2012. 203 s.ISBN 978-80-86874-39-5. KNOB, Stanislav a ZÁŘICKÝ, Aleš. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost. Část 1, Energetika, zemědělství a průmysl. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009. 264 s. Studijní texty. ISBN 978-80-7368-689-5.