Transatlantické vztahy Rusko, EU a USA Transatlantické vztahy

EU, USA a Rusko Neexistuje společná strategie EU a USA k Rusku, ale v mnohým otázkách se překrývají a doplňují Společná priorita: stabilní Rusko = stabilní mezinárodní systém EU: důraz na hospodářskou dimenzi vztahů (hlavně energetika), ale i politickou (občanská práva a svobody), institucionalizace vztahů USA: důraz na bezpečnost, nízká institucionalizace vztahů Rusko: EU a USA = zdroj financí, investic, nových technologií a know-how

EU a Rusko: historie vztahů SSSR neuznával ES jako novou politickou entitu → vždy ho bral (i EU) jako spolek národních států Od 80. let je hlavním dodavatelem energií do ES Změna přišla s pádem komunismu a dezintegrací SSSR v r. 1991 → výrazné oslabení Ruska na světové scéně, ztráta kontroly SVE, odtržení a vznik nových států

EU a Rusko: historie vztahů 90. léta v Rusku → ekonomická krize, ztráta statusu světové velmoci, faktická neschopnost zasahovat do řešení krizí v Evropě (např. na Balkáně) → pro Rusko to znamenalo obrovské ponížení Západ se v této době domníval, že se Rusko demokratizuje a přijme tržní ekonomiku → stane se z něj partner, příp. spojenec

EU a Rusko: historie vztahů Od poč. 21. st. vzestup Ruska díky zásobám ropy a zemního plynu → pro EU se stalo strategickým partnerem Rusko pracuje na obnově svého velmocenského statusu: Posílení vlivu v blízkém zahraničí (využívání hospodářských, politických i vojenských mechanismů) Podpora secesionistických hnutí v Podněsteří, Jižní Osetii, Abcházii, Náhorním Karabachu → EU proti změně status quo Chce, aby s ní USA a EU zacházely jako s rovným partnerem

EU a Rusko: historie vztahů Ve vztahu k EU Rusko preferuje bilaterální vztahy s evropskými velmocemi (Francií a Německem, Itálií) Zástupce evropských institucí považuje ze méně významné aktéry. Dlouhodobá zahraničně politická vize Evropy rozdělené na Západ (EU) a Východ vedený Ruskem

Problémy ve vztahu EU a Rusko Neschopnost členských zemí EU formulovat společné priority ve vztahu k Rusku Odlišnost jazyků: EU je zvyklá na multilaterální jednání a kompromis, pro Rusko jsou základní hodnoty suverenita a národní zájmy. EU pojímá jako sdružení suverénních států → nedorozumění při jednání Vzájemné podceňování: Asymetrie v obchodních vztazích: pro Rusko je EU největší trh, pro EU je Rusko významný, ale ne nejvýznamnější obchodní partner Asymetrie v bezpečnostních vztazích: pro EU Rusko významné, pro Rusko EU není v této oblasti koherentní partner

Institucionalizace vztahů Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA) → vstoupila v platnost v r. 1997 na deset let Je v platnosti, dokud se nevyjedná nová dohoda. Instituce: Stálá rada (schůzky na úrovni ministrů) Summit EU-Rusko (2x ročně na nejvyšší politické úrovni) Ruský prezident, předsedající země, předseda EK, Vysoký představitel pro SZBP Pracovní skupiny

Institucionalizace vztahů Dohoda z r. 1997 kromě oblastí spolupráce zakotvovala i společné hodnoty. V r. 2007 měla být dohoda nahrazena novou → problémy: jednání blokovalo Polsko Rusko se negativně stavělo k normativním článkům PCA (ochrana lidských práv) Rusko dále namítá, že stávající PCA vede k jednostrannému přijímání unijních technických, právních a regulačních standardů Ruskem

Vyjednávání nové smlouvy Jednání o nové dohodě začala v červenci 2008→ přerušena kvůli válce v Gruzii Podmínkou pro obnovu jednání bylo stažení ruských jednotek do pozic před vypuknutím konfliktu Summit EU-Rusko v Nice 11/2008 → potvrzení pokračování jednání o strategickém partnerství

Institucionalizace vztahů V r. 1999 EU přijala Společnou strategii pro Rusko Obecný rámec společné politiky EU vůči Rusku Normativní aspekty Cíle: konsolidace demokracie, vláda zákona, integrace Ruska do evropského hospodářského a sociálního prostoru, spolupráce v oblasti bezpečnosti a stability Evropy

Institucionalizace vztahů V r. 2003 byly vytvořeny 4 společné prostory (common spaces): Společný hospodářský prostor Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Vnější bezpečnost Výzkum a vzdělání

Společný hospodářský prostor Cílem je větší otevřenost a integrace evropského a ruského trhu EU je pro Rusko hlavní obchodní partner a investor (až 75 % zahraničních investic je ze zemí EU) EU podporuje přijetí Ruska do WTO Cíle: Ustavit podmínky pro zvýšení a větší diverzifikaci obchodu a vytvoření nových investičních možností, odstranění bariér trhu, regulační konvergence (společná pravidla), usnadnění obchodu, rozvoj infrastruktury Ochrana životního prostředí (Kjótský protokol)

Společný hospodářský prostor Hlavní otázky: Vstup Ruska do WTO → jednání začala v r. 1993 EU podporuje vstup → členství ve WTO podpoří tržní reformy v Rusku, WTO je arénou, kde Západ může Rusko reálně ovlivnit Někteří ruští aktéři obavy, že ruské firmy nebudou konkurenceschopné K překážkám patřily: např. spory o ochranu duševního vlastnictví, obchodní praktiky Gazpromu nebo ruská obchodní blokáda Gruzie a konflikt v Gruzii

Společný hospodářský prostor Klimatické změny EU se zatím nepodařilo Rusko plně zapojit do jednání o řešení klimatických změn Někteří ruští aktéři se domnívají, že globální oteplování je v podstatě v jejich zájmu.

Společný hospodářský prostor Spory: zvýšení dovozní cel na některé produkty z EU (zvýšení cel na dovoz dřeva z Finska) veterinární a fytosanitární certifikáty pro vývozy z EU (případ zákazu dovozu polského masa) nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví v Rusku nedostatečná implementace Kjótského protokolu jaderná bezpečnost

Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Víza, spolupráce v trestních a justičních věcech, ochrana hranic, boj proti terorismu, kriminalitě a pašování drog, lidí, praní špinavých peněz, Demokracie a lidská práva: nejvíce problematické Rusko odmítá komentáře EU ohledně dodržování občanských práv a svobod jako vměšování se do vnitřních záležitostí (totéž u korupce) Konzultace v této oblasti probíhají dvakrát ročně, ale jejich dopad je mizivý

Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Hlavní otázky: Kaliningrad: 2003 → dohoda mezi EU a Ruskem o tranzitním režimu pro osoby bydlící v Kaliningradu (přes Litvu) po zavedení Schengenu Postavení etnických Rusů v baltských státech Rusko si stěžuje, že ruská menšina je v těchto státech diskriminována Konflikt s Estonskem ohledně přemístění pomníku sovětských vojáků z centra Tallinu na vojenský hřbitov mimo město, obvinění Ruska z útoků na počítačovou síť

Svoboda, bezpečnost a spravedlnost Případy extradice mezi VB a Ruskem Případ Borise Berezovského→ VB ho odmítá vydat, protože by neměl v Rusku spravedlivý proces Případ Andreje Lugovoje → obviněn ze zavraždění Alexandra Litviněnka v Londýně → odmítli ho vydat Rusové

Vnější bezpečnost Řešení regionálních konfliktů, nešíření ZHN, spolupráce na mezinárodních fórech Evropská politika sousedství (dimenze Východního partnerství) a iniciativa Severní dimenze Rusko není součástí ENP Severní dimenze (EU, Island, Norsko, Rusko) Odlišná stanoviska ohledně Kosova, Gruzie, Ukrajiny Rusko naopak podpořilo aktivity EU v případě íránského jaderného programu

Výzkum a vzdělání V r. 2004 vstoupila v platnost dohoda o spolupráci v oblasti vědy a technologií Rusko je součástí Boloňského procesu Hlavní spor: mezi VB a Ruskem ohledně zavření British Council v Rusku (reakce v případu Litviněnka)

Energetika Energetický dialog Z celkového dovozu do EU 30 % ropy pochází z Ruska (2006) a 50 % zemního plynu (2006) → Rusko je největší dodavatel Vzájemná závislost → až 70 % ruského exportu jde do EU 100 % je na ruském plynu závislé Bulharsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Slovensko Energetický dialog byl ustaven v 10/2000

Společný hospodářský prostor EU požaduje ratifikaci Energetické charty Ruskem (stanovení pravidel pro obchod a tranzit, ochrana a podpora investic, řešení sporů, ochrana životního prostředí) Hlavním problémem se stala politizace energetiky Rusko využívá ropu a zemní plyn jako mocenský nástroj k zajištění vlivu v blízkém zahraniční Rusko chce monopolizovat obchod s zemním plynem ze střední Asie Obavy EU z ruských investic a potenciálního ovládnutí evropského energetického sektoru → snaha vybudovat společný energetický trh

USA a Rusko Dominují bezpečnostní otázky → nešíření jaderných zbraní, terorismus, energetika, Írán, izraelsko-palestinský mírový proces, Irák jsou méně institucionalizované (institucionální rámec vytváří dialog mezi NATO a Ruskem) Ve vztazích stále přetrvávají stereotypy z dob SV → ve státních aparátech přežívají konfrontační strategie Vztahy komplikuje rozdělení odpovědnosti ve státní správě V USA je odpovědnost přenesena na nižší úrovně ve státní správě, v Rusku ne → ruský prezident nebude jednat s úředníky na nižší úrovni, ani kdyby byli zmocněni

USA a Rusko Po pádu komunismu USA podporovaly rychlý přechod k demokracii a k tržní ekonomice v Rusku 90. léta USA na vrcholu, Rusko v troskách

USA a Rusko První polovina 90. let: zlepšení vztahů V r. 1993 byla uzavřena dohoda START II o snížení počtu jaderných zbraní 5/1995: ustaveny vztahy mezi Ruskem a NATO Po ruské finanční krizi v r. 1998 a po bombardování Jugoslávie NATO v r. 1999 se vztahy zhoršily

USA a Rusko Po r. 11/9 2001 se vztahy rapidně zlepšily → podpora v boji proti terorismu Zahájeny další rozhovory týkající se jaderného odzbrojení Spolupráce ve střední Asii → umožnilo to invazi v Afghánistánu 5/2002: setkání G. W. Bushe a Vladimíra Putina → úmysl vytvořit strategické partnerství 5/2002: vytvoření Rady NATO-Rusko

USA a Rusko Invaze do Iráku → Rusko v opozici Problémy: Nedošlo k roztržce mezi oběma velmocemi, ale vztahy se od té doby zhoršovaly Problémy: 2003 - znárodnění ropné společnosti Jukos (ztráty amerických akcionářů) 2004 - rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko → v případě Pobaltí vstup do ruské sféry vlivu Plán na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě

USA a Rusko 4/2008: vydání Deklarace o rusko-amerických strategických vztazích 6/2008: zahájení strategické spolupráce mezi USA a Ruskem Bezpečnostní otázky: nešíření ZHN, boj s terorismem, Protiraketová obrana: Rusko proti protiraketové obraně v ČR a Polsku Spolupráce na nové dohodě po vypršení START II v 12/2009 Bránění šíření ZHN a jaderných zbraní Irán: spolupráce, aby íránský jaderný program byl využit pouze pro mírové účely Boj proti terorismu

USA a Rusko K jasnému ochladnutí došlo v souvislosti s válkou v Gruzii v srpnu 2008 V listopadu 2008 Medveděv pohrozil instalací balistických střel v Kaliningradu Obama → „reset policy“ Červenec 2009 → návštěva Ruska Priority: Jaderná bezpečnost Írán Afghánistán