OSVÍCENTSTVÍ Petr Neugebauer, 7. B

Osvícení myšlenkové, kulturní, politické, hospodářské hnutí řídit se rozumem, ne (jen) vírou nejen posmrtná spása, i život na zemi vznik počátkem 18. st. v Anglii a Francii, v 2. polovině celá Evropa po baroku (emocích) přichází rozum (později zase romantismus = emoce) snaha vyvést od středověké pověrčivosti

Přírodní objevy svět vysvětluje nejen Bible ale i věda utřídění chemických prvků, dělaní rostlinstva - Švéd, galvanický článek, elektrická baterie, hromosvod Newton (mechanika), Pascal (tlak)  Watt – zdokonalený parní stroj objeven balón plněný horkým vzduchem (Ludvík XVI.)

Společnost veřejná moc pochází z lidu, nikoli od Boha a je založen na dohodě mezi panovníkem a poddanými – O vládě John Locke 1689 přirozená práva: víra, soukormé vlastnictví doporučuje dělbu moci ve státě navazuje Montesyuieu O duchu zákonů – rozložení státní moci do tří složek (zákonodárná, výkonná, soudní) navzájem se kontrolují i když jsou nezávislé

Encyklopedisté Voltaire zpochybňuje náboženské přesvědčení Diderot, Helvetius, Jean d‘Alembert – sepsat lidské vědomosti 1751-1772 – Racionální slvoník věd, umění a řemesel vědění přispívá ke štěstí lidí a posouvá společnost k osvícenskému ideálu Ženevan Rousseau – návrat k přírodě, bez vlastnictví, přímá demokracie, citová výchova Voltaire – největší filozof své doby *1694, výchova církví, 50 divadelních her a oper – protiklerikální, seznámil s Lockem, názory Newtona, historiografem Ludvíka XV., fKAV, působil u Fridricha II. v Postupimi (protikatolicky) – poté mezi Francií a Švýcarskem, svoboda jako zákon přírody (duchaplné povídky), dopisuje s Kateřinou V.

Absolutismus filozofové chtějí vše vysvětlit rozumem a s jeho pomocí i lepší stát 18.st. absolutisté – moc pouze od Boha důležitá ideologie – drahá reprezentace společnost dělena na stavy vládce ovlivňuje jurisdikci, legislativu i exekutivu prostředkem armáda a byrokracie (místo pro šlechtu) příjmy ve formě daní – pravidelné a stálé

Osvícený absolutismus mezi měšťany i panovníky: Fridrich II., Josef II., Kateřina II. nejen reprezentace a sláva rodu – vladařské povinnosti jako služebníci státu lepší hmotné podmínky poddaných osvícené ideály realizují absolutisticky tedy i proti vůli poddaných

Fridrich II. úplná náboženská tolerance válčí s Marií Terezií tzv. slezské války u Kolína rozdrcen – obrat Sedmileté války vítězí u Leuthenu s 36 000 (ztráta 6000) vojáky proti 70 000 (ztráty 22 000) Rakušanům  získá zpět Slezsko, reputaci vojenské velmoci zisk Slezska a Kladska (převaha protestantů) četl díla osvícenců, zajímal se o hudbu – konflikt s otcem Fridrichem Vilémem I. a pokus o útěk do Anglie – sleduje popravu přítele Katteho dopisoval s Voltairem menší dokonale vycvičená armáda vzor pro Napoleona merkantilismus, územní zisky, armáda  evropská velmoc osvícenské ideály realizuje, ovšem vždy pro posílení moci obdivoval ho Josef II.

Marie Terezie rakouské, české, uherské, italské země a jižní Nizozemí – pojítkem jen panovník a pragmatická sankce (bez zákonů, úřadů) po Sedmileté válce 50% zadlužení – bankocetle, ztráta rozvinutých zemí reformy: státní správa, armáda, školství, hospodářství centralizace, byrokratizace chce silné vojsko – potřebuje peníze – ty od obyvatel – sčítaní obyvatel a území (tereziánský katastr) – zlepšit podmínky platičů – vrchnost sužuje – lepší vlastní úředníci odstraněno mučení při výsleších, církev pod státem, manufakury, jednotné míry, rušení cel 1774 povinná školní docházka od 6 do 12 nový robotní řád po selských bouřích v Čechách (vrchnost neschopná bránit hladu) – nadbytečné roboty odstraněny přesným omezením bez osvícenské výchovy, katolička, 16 dětí 11 dospělo, schopní rádci

Josef II. 1765 císař, 1780 smrt M. Terezie 1781 toleranční patent – nekatolíci jsou trpěni zrušil kláštery, které nevzdělávají nebo nepečují o nemocné – z nich kasárny, nemocnice a chudobince – brutální zásah do kulturních tradic – vydražování majetku 1. 11. 1781 odstraňuje nevolnictvní (bydliště, povolání, manželství, jít studovat) zrušil městskou samosprávu – městské úřady tzv. magistráty podřídil více kat. církev i židovské soudnictví emancipace židů – přístup k studiu a řemeslu, vojenská povinnost, synagogy a školy pod státem, musí německá jména, odchod z gheta a po pokřtění do státní služby (o romech str 28) nový trastní zákoník – ruší trest smrti ke konci života chtěl zrovnoprávnit šlechtický a poddanksý majetek – znepřátelil šlechtu v Uhrách kromě tolerančního patentu odvolal všechny své reformy nástupce bratr Leopold II. ruší daňovou reformu ostatní reformy v záadní části zachovány – základ silného státu a občanské společnosti

Josef II. * 1741, osvícený a sebevědomý pragmatik bez smyslu pro umění a vědu reformy M.T. pomalé a polovičaté proto cestuje – oře pole u Brna (selský král) navštívil Marii Antonii, manžel Ludvík XVI. neschopný, Fridricha II. obdivoval, s Kateřinou chtěl dobývat Turky zjednodušoval veškeré články správního a vládního systému mezi stavy zaváděl rovnost před soudem odděloval soudnictví od politiky tvoří sociálně-policejní stát mnohé reformy odvolal aby uklidnil stavy a katolickou církev 1790 zemřel na tuberkulózu když zahájil s Kateřinou válku proti Turecku lid si držel „dobré“ reformy, „špatné“: rušení svátků a procesí, pohřbívání do rakví bratr Leopold: likvidace konfliktních reforem, ukončí válku s Turky, smiřuje se s Pruskem

Kateřina II. dcera Petra Velikého Alžběta s Marií Terezií proti Fridrichu II. synovec Petr III. našla ženu z urozené ale zcela nevýznamné dynastie z Pruska zajímá se o pravoslavné učí rusky – zápal plic – pravoslavného popu místo pastora muž paličatý, náladový alkoholik – s armádou 1762 ho sesadí a nechá zabít připojí Litvu, větší část Polska, Krym, Aljašku Rusko dělí (s Potěmkinem) na 50 gubernií klášter bez majetku, platí je; města samosprávu po Pugačovi upevňuje nevolnictví – po VFR bez osvícenství zakazuje knihy

Vznik národních kultur 2. pol. 18. st. střední a severní Evropa – národní literatura univerzity latina, francouzština šlechta klasická díla Schillera, Goetha, Bacha, Mozart Defoe Robinson Crusoe, Swift Gulliverovy cesty,

Osvícenství u nás Česká učená společnost (70. léta 18. st.) – zkoumá dějiny, jazyk a literaturu Dobrovský Dějiny českého jazyka a literatury množství úředníků – jen německy od 1784 bez němčiny nepřijmou na střední školu poptávka po českém – literatuře, Kramerius Pražské poštovní noviny, Česká expedice – nakladatelství, Vlastenecké divadlo Bouda

Osvícenství konec Petr Neugebauer, 7. B konec