Instituce EU bodies/index_cs.htm

Instituce Evropská komise (EK, Komise) –Kabinet Rada (Rada ministrů nebo Rada EU) Evropský parlament (EP, Parlament) Evropský soudní dvůr (ESD, Soudní dvůr)

Instituce poradní, jmenované Radou: Výbor regionů Hospodářský a sociální výbor Evropský účetní dvůr EUROSTAT - servisní instituce (Evropská statistická služba) Evropský ombudsman Evropská centrální banka (nejmladší instituce)

Evropská komise - Eauropean Commission Kolegium komisařů a jejich aparát, jejichž společným úkolem je profesionální obrana evropských zájmů (vláda). To provádí tvorbou a předkládáním návrhů evropského práva. Pětiletý mandát. Komisaři jsou původně významnými politickými anebo akademickými představiteli svého státu. Po svém jmenování nesmí přijímat nebo žádat instrukce odnikud a musí se řídit jen potřebami EU jako celku.

Evropská komise Předseda EK - José Manuel Durão Barroso (Portugalsko). Komise se schází jednou týdně, rozhodnutí schvaluje prostou většinou. V průběhu let se vyvinuly dvě zvláštní procedury: zmocňovací procedura - člen Komise je zmocněn samostatně rozhodnout o konkrétní, technické věci, oběhová (písemná) procedura - návrhy, o kterých panuje předpokládaná obecná shoda, se písemně dávají na vědomí jednotlivým službám a kabinetům komisařů; nejsou-li do určité doby předloženy námitky ani připomínky, považuje se návrh za schválený.

Administrativní aparát Komise 37 oddělení s vymezenou působností (generální ředitelství). Zajišťují její každodenní agendu. Celkem má Komise přibližně zaměstnanců, z nichž přibližně 15% tvoří překladatelská a tlumočnická služba.

Kabinet Je zázemím komisaře - několik (cca 6) jím vybraných evropských či národních úředníků. Jejich úkolem je připravovat komisaři podklady pro jednání kolegia EK a předjednávat různé návrhy předkládané kolegiu a zajišťovat kontakty komisaře uvnitř aparátu i navenek.

Zákonodárný monopol EK Nejvýznamnější pravomocí EK je monopol zákonodárné iniciativy. Všechny právní akty musí být navrženy Komisí. Impuls může přijít odkudkoliv. Návrh textu však musí zpracovat a předložit EK. Kolegium komisařů tyto návrhy schvaluje většinou svých hlasů a startuje tak vlastní zákonodárný proces.

Rada (Rada ministrů, Rada EU), the Council Nejdůležitějším rozhodovacím orgánem ES. Každý, kdo v Radě jedná, je zástupcem určitého členského státu a jeho zájmy také hájí. Pracuje na několika úrovních (Rada, Coreper, pracovní skupiny) a v několika resortních složeních. Na nejvyšší úrovni zasedají ministři členských zemí odpovídající za danou oblast (zahraniční věci, finance, sociální věci, doprava, zemědělství atd.). Rada má 27 členů. Scházejí se k pravidelným schůzkám několikrát do roka podle resortní příslušnosti.

Aparát Rady Po administrativní stránce je aparátem stálý Sekretariát Rady.

Hlasování v Radě Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (primární právo). Smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována prostá většina, kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost. Od r budou platit pravidla dle Lisabonské smlouvy. Všechny akty týkající se jednotného trhu a společných politik jsou rozhodovány kvalifikovanou většinou. Citlivé otázky daní, sociálního zabezpečení, volného pohybu osob, financování regionálního rozvoje nebo uzavírání mezinárodních smluv jsou ponechány jednomyslnému souhlasu všech.

Hlasování v Radě do r V případě jednomyslnosti má každý člen jeden hlas a pro schválení návrhu stačí, když žádný stát není proti. Při hlasování kvalifikovanou většinou je vše složitější, protože hlasy jsou váženy, aby více odpovídaly počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Hlasování v Radě od r KV Jediný způsob hlasování KV (zrušeno PV a jednomyslnost)

Výbor stálých představitelů (COREPER – „malá Rada“) je tvořen vedoucími stálých misí členských států (v hodnosti velvyslanců) při EU v Bruselu a jejich zástupci. Sídlí v Bruselu trvale. Scházejí se daleko častěji než ministři a jejich úkolem je předjednávat a pokud možno vyřešit všechny otázky a návrhy předkládané na zasedání ministrů.

Pracovní skupiny Nejnižší a nejtechničtější úrovní práce Rady jsou Pracovní skupiny. Jsou tvořeny odbornými úředníky národních ministerstev členských států a hledají shodu o věcném obsahu Komisí předkládaných návrhů. Je jich několik set a lze říci, že na úrovni pracovních skupin funguje Rada prakticky nepřetržitě.

Výsledek jednání v COREPER – bod „A“ Shoda v projednávané otázce, je poté zařazena na pořad jednání Rady jako bod „A“ /bez diskuze/ pouze k formálnímu odsouhlasení. Velvyslanci návrh již jen formálně schválí a předají ministrům, kteří ho bez dalšího jednání berou na vědomí jako přijatý.

Bod „B“ Skutečné jednání a někdy i politický „handl“ se mezi ministry a velvyslanci rozvíjí u bodů „B“ jednací agendy, na nichž se úředníci v pracovních skupinách neshodli. U některých směrnic ES se taková shoda hledala patnáct i více let a návrh putoval Radou nahoru a dolů, až někdy vylétl na stoly samotných hlav států a vlád zasedajících jako Summit.

Evropská rada - Summit EU Ve výjimečných případech zasedá Rada jako Evropská rada hlav států a vlád. Summit EU se schází podle potřeny několikrát do roka, není legislativním orgánem ES. Neschvaluje žádné právní akty tzv. sekundárního práva ES (např. směrnice, nařízení). Jejího hlasu je však třeba, mají-li být stanoveny směry další integrace a odstraněny překážky, s nimiž si ministři nevědí rady.

Předseda Evropské rady Evropské Radě nebude předsedat zástupce země, která drží rotující předsednictví, ale stálý Předseda (Prezident) Evropské rady, který bude volen na období dvou a půl roku členy Evropské rady a může být toutéž cestou odvolán. V Radě ministrů zahraničních věcí EU (GAERC General Affairs & External Relations Council ) předsednictví dostává Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, což je nová funkce.

Summit EU rozhodl: Česko dostane požadovanou výjimku vloženo: :59, autor: ČT24 Česko dostane výjimku z Listiny základních práv EU, kterou požadoval prezident Václav Klaus. Dohodl se na tom dvoudenní summit EU, který ve čtvrtek začal v Bruselu. Dojednání výjimky si dal Klaus jako podmínku k podpisu Lisabonské smlouvy a požadavky České republiky byly jedním z hlavních témat schůzky. Podle premiéra Jana Fischera nemá prezident Klaus s dojednaným textem výjimky problém. To potvrdil i prezidentův kancléř Jiří Weigl, který v reakci na výsledek jednání řekl, že Václav Klaus už nové podmínky k ratifikaci Lisabonu klást nebude. Jeho jediný požadavek byl splněn.

Evropský parlament Evropský parlament se skládá ze 736 poslanců zvolených ve 27 členských státech EU. Jsou voleni přímým hlasováním na dobu 5 let. Počet míst v Parlamentu se zpravidla přiděluje v poměru k počtu obyvatel dané země. Každý členský stát má pevný počet míst, nejvýše 99 a nejméně 5. L S: Dochází ke snížení maximálního počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednu zemi na 96 (ze současných 99 - ztratí Německo) (min. 6) a k celkovému navýšení poslanců na 750.

Poslanci Oficiálně jsou poslanci EP rozděleni nikoli do národních, ale do politických klubů (frakcí) podle své politické příslušnosti. Je zde 7 politických skupin a nezávislí (lidovc i, socialisté, liberálové, zelení, konzervativci atd. – viz následující snímek). V parlamentu sedí podle frakcí. Poslanci současně pracují v parlamentních výborech.

Jednou měsíčně zasedají týden ve Štrasburgu. Jinak plenární zasedání v Bruselu. Výkonné funkce parlamentu plní generální sekretariát se sídlem v Lucemburku (okolo 3300 zaměstnanců). Parlament je uvnitř členěn do 20 problémově zaměřených výborů:

Parlamentní výbory Zahraniční záležitosti, bezpečnost, obranná politika Zemědělství a rozvoj venkova Rozpočet Hospodářství, měna a průmyslová politika Výzkum, technologický rozvoj a enegetika Vnější hospodářské vztahy Právo a občanské právo Sociální záležitosti a zaměstnanost Regionální politika

Parlamentní výbory Doprava, cestovní ruch Otázky životního prostředí, zdravotnictví a ochrana spotřebitele Kultura, mládež, vzdělávání a média Rozvoj a spolupráce Základní svobody a vnitřní záležitosti Kontrola rozpočtu Institucionální záležitosti Rybolov Jednací řád, ověřování mandátů, imunita Práva žen Petice

Výbory zpracovávají stanoviska a přijímají zprávy o legislativních návrzích. Každý poslanec pracuje v jednom výboru a ve druhém je náhradníkem. Každý pozměňovací návrh musí mít za sebou 37 poslanců nebo podporu frakce.

Rozvrh poslance 1 týden práce ve Výboru 1 týden práce ve frakci (polit. straně) 1 týden zasedání ve Štrasburgu 1 týden práce v regionech (doma)

Evropský soudní dvůr Sídlo v Lucemburku. Soudí výhradně podle práva ES. Soudní dvůr má po jednom soudci z každého členského státu. Jmenováni jsou na 6 let. Je zároveň ústavním, správním i civilním soudem, odvolací instancí, rozhodčím soudem i znalcem. Nejobsáhlejší skupinu sporů tzv. předběžná řízení. Tento typ řízení se fakticky odehrává na úrovni národních soudů, přičemž ESD k nim pouze připravuje stanoviska v dotčených bodech evropského práva.

Základem řízení je vypracování konkrétní analýzy daného problému. ESD poskytne výklad evropské legislativy a do samotného průběhu vyšetřování a vynesení rozsudku na národní úrovni nezasahuje. Procedurální podmínkou k zahájení řízení o předběžné otázce je žádost podaná soudem poslední instance daného státu a skutečnost, že vyjádření ESD je k vyhlášení rozsudku zcela nezbytné.

Národní soud podá předběžnou otázku – ESD odpovídá ANO či NE. Otázka by neměla být na něco, co už bylo rozhodnuto (seznam rozsudků ve věci …. cca 1000 rozsudků) – blízké precedenčnímu právu Anglo-saskému.

Evropský účetní dvůr Jeden auditor z každého členského státu. Hlavním úkolem EÚD je dohled nad efektivností vynakládaných finančních prostředků. Kontrolují příjmy a výdaje Společenství. Po každé roční uzávěrce podává výroční zprávu, která se zveřejňuje v Úředním listě.

Výbor regionů Nepodílí se na legislativním procesu. Je instituce poradní. Zastupují nejnižší správní úroveň – regiony.

Členové Výboru mají volební mandát od orgánů, které zastupují Francie24Řecko12 Itálie24Švédsko12 Německo24Dánsko9 VB24Finsko9 Polsko21Irsko9

Španělsko21Litva9 Rumunsko15Slovensko9 Belgie12Estonsko7 Bulharsko12Lotyšsko7 ČR12Slovinsko7 Maďarsko12Kypr6 Nizozemsko12Lucemburk6 Portugalsko12Malta5 Rakousko12Celkem 344

Hospodářský a sociální výbor Byl zřízen pro poskytování odborných stanovisek nutných k návrhům Komise. Jednotlivé zájmy jsou členěny na zaměstnance, zaměstnavatele a ostatní.

Evropská centrální banka Je nejmladší evropskou institucí. Evropská centrální banka - European Central Bank - byla zřízena v r a funguje jako tvůrce nezávislé měnové politiky orientované na cenovou stabilitu. Správní rada Evropské centrální banky je složena z členů výkonné rady a z guvernérů centrálních bank jednotlivých členských států.

Evropská investiční banka EIB řídí ministři financí členských států, kteří tvoří Radu guvernérů banky. Banka poskytuje půjčky a dává záruky na financování investičních záměrů, které přispívají k rovnovážnému vývoji Společenství. Banka nesleduje ziskové cíle – úrokové sazby vyjadřují pouze náklady jejich zápůjček plus bankovní rozpětí 0,15 %. Jejím úkolem je prostřednictvím půjček a záruk financovat projekty zpravidla do výše 50 % projektových nákladů, které jsou v souladu s hospodářsko-politickými cíli Společenství.

Ombudsman Úkolem ombudsmana je chránit práva občanů EU a právnických osob před chybami a byrokratickou zvůlí všech orgánů EU. Je zmocněn přijímat stížnosti od kteréhokoli subjektu s bydlištěm či sídlem na území EU, které se týkají nepravostí a chyb v činnosti orgánů Společenství.