Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiálu Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu 1. Měnová politika Autor Bc. Alena Švepešová Tematická oblast Ekonomické cvičení Anotace DUM je určen pro výklad a zopakování učiva pro předměty Ekonomická cvičení, Makroekonomii- Ročník 1. – 3. roč. obchodní akademie a ekonomické lyceum Datum tvorby Září, 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Měnová politika Bc. Alena Švepešová

Hospodářská politika Jedná se o vědní disciplínu, která je na pomezí ekonomické teorie a hospodářské praxe. Zaměření konkrétní hospodářské politiky závisí na ekonomickém směru, který je v zemi propagován. Hospodářská politika je tedy: To jak přistupuje stát k ekonomice země Vědní disciplína Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.

Nositelé hospodářské politiky Autoři pojímají členění nositelů hospodářské politiky různým způsobem. „Nositelem hospodářské politiky může být státní i nestátní instituce, případně neformalizované skupina či jednotlivec, který hraje aktivní roli v tvorbě, provádění a kontrole hospodářské politiky.“ Cit. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8. Cit. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.

Členění nositelů hospodářské politiky dle Zdislava Šulce Zákonodárné instituce (parlament) Vládní instituce (vláda, ministerstva a další státní instituce: celní a daňové orgány a další) Emisní banka, protože je nositelem měnové politiky Instituce vytvářející tržní prostředí a dohlížející na jeho kvalitu (protimonopolní úřady) Soudní instituce, protože díky nim jsou zákony vymahatelné Odbory, politické strany, organizace zaměstnavatelů Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.

Další možnosti členění hospodářské politiky Nositelé hospodářsko-politického vlivu Instituce a osoby, které ovlivňují rozhodování týkající se hospodářské politiky Podniky, politické strany, odbory, tisk. Nositelé hospodářsko-politického rozhodování Instituce a osoby, které přijímají, vykonávají a prosazují rozhodnutí týkající se hospodářské politiky Vláda, parlament, centrální banka Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.

Nástroje hospodářské politiky Velká rozmanitost a počet, proto je těžké zvolit jednotné členění. Možnosti členění: Makroekonomické a mikroekonomické Přímé a nepřímé Dle oblasti působení Selektivní a plošné nástroje Systémotvorné a běžné nástroje hospodářské politiky Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.

Cíle hospodářské politiky Maximalizace společenského blahobytu Základní společenské cíle (hodnoty) Tradiční ekonomické cíle Zdroj obrázku:ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 13. Zdroj obrázku:ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 13.

Maximalizace hospodářského blahobytu Základní deklarovaný cíl hospodářské politiky Nelze ji přesně vymezit. Nejbližší vysvětlením je, že se: jedná se o menší užitky, ze kterých má prospěch celá společnost, popřípadě užitky jednotlivců, které tvoří sumu ve společnosti. Není měřitelná Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.

Základní společenské cíle Nejedná se pouze o materiální stránku věci, ale i o kulturu. Za základní společenské hodnoty považujeme: Svobodu Spravedlnost Jistotu Pokrok Nezávislost Demokracii Racionalitu Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.

Tradiční ekonomické cíle „Zajištění podmínek pro stabilní a progresivní vývoj ekonomiky.“ Cíle hospodářské politiky jsou tedy základní cíle státu. Celkově je systém propojen, protože pokud: „Hospodářský růst a s ním spojená poměrně vysoká životní úroveň vedou k důvěře občanů ve stávající politický systém a podpoře demokracie. „Naopak hospodářské problémy a krize mohou přivést k moci totalitní strany.“ Dobře funguje ekonomika, jde dosáhnout společenských cílů snáze. Cit: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.16. Cit: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.16.

Ekonomické cíle hospodářské politiky Velikost produkce a ekonomický růst Nezaměstnanost Inflace

Velikost produkce a ekonomický růst Výsledky jsou měřitelné pomocí HDP Zdroj obrázku: http://media.investicniweb.cz/photos/2013/03/11/18299-hdp-ceske-republiky-2012_1.jpg, 30. 8. 2013, 12,00 hod. Zdroj obrázku: http://media.investicniweb.cz/photos/2013/03/11/18299-hdp-ceske-republiky-2012_1.jpg, 30. 8. 2013, 12,00 hod.

Nezaměstnanost Politika státu směřuje k nízké nezaměstnanosti Zdroj obrázku: http://i3.cn.cz/14/1360330397_22-cr_hospodarstvi_zamestnanost_leden_54.gif, 30. 8. 2013, 12:30 hod. Zdroj obrázku: http://i3.cn.cz/14/1360330397_22-cr_hospodarstvi_zamestnanost_leden_54.gif, 30. 8. 2013, 12:30 hod.

Inflace Je růst cenové hladiny Zdroj obrázku: http://i3.cn.cz/14/1373356481_15-cr_inflace_cerven_csu_34.gif, 30. 8. 2013, 12:30 hod. Zdroj obrázku: http://i3.cn.cz/14/1373356481_15-cr_inflace_cerven_csu_34.gif, 30. 8. 2013, 12:30 hod.

Vztah mezi cíly hospodářské politiky Horizontální vztahy Vertikální vztahy

Horizontální Vztah negace či konfliktnosti sledování jednoho cíle vylučuje dosahování jiného cíle současně Např. negativní vztah mezi inflací a nezaměstnaností Vztah neutrality či nezávislosti Dosažení jednoho cíle žádným způsobem neovlivní dosažení cíle jiného Např. zvýšení úrokové míry neovlivní velikost investic Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29 Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29

Horizontální Vztah komplementarity Vztah totožnosti umožňuje, aby se cíle vzájemně doplňovaly a posilovaly Např. zvyšování objemu produkce a zvyšování zaměstnanosti Vztah totožnosti dva nebo více cílů hospodářské politiky se obsahově v zásadě neliší Např. snižování nezaměstnanosti a zvyšování zaměstnanosti Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29 Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29

Vertikální Jedná se o pořadí cílů: jaký význam je z hlediska priorit hospodářské politiky státu přikládán jednotlivým cílům odrážejí vztahy nadřízenosti a podřízenosti (zvyšování průmyslové produkce je např. podřízeno zvyšování HDP) Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29 Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29

Magický čtyřúhelník Magicky čtyřúhelník je velmi jednoduchý a přehledný způsob grafického zachycení základních cílů hospodářské politiky Výsledný magický čtyřúhelník zobrazuje úspěšnost stabilizační makroekonomické politiky státu Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str.29, Zdroj obrázku: http://www.ius-wiki.eu/_media/tnh/zkouska/magicky_ctyruhelnik.jpg, 30. 8. 2013, 12:30 hod. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str.29, Zdroj obrázku: http://www.ius-wiki.eu/_media/tnh/zkouska/magicky_ctyruhelnik.jpg, 30. 8. 2013, 12:30 hod.

Optimální čtyřúhelník Na obrázku je vyznačen optimální čtyřúhelník. Zdroj obrázku: https://www.google.cz/search?client=opera&hs=Wlj&channel=suggest&biw=984&bih=417&tbm=isch&sa=1&q=magick%C3%BD+%C4%8Dty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk&oq=magick%C3%BD+%C4%8Dty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk&gs_l=img.3..0l7j0i24l3.11338.18970.0.19121.29.16.3.10.10.0.203.1654.3j9j1.13.0....0...1c.1.32.img..8.21.1808.ILBG0C2HMO0#facrc=_&imgdii=_&imgrc=oPwRjNPFeWwa2M%253A%3Bz354-CDfvj8oZM%3Bhttp%253A%252F%252Fgalerie.homoeconomicus.cz%252FOstatni%252FObrazky%252FEkonomie%252FMakroekonomie%252F%252FMagicky_ekonomicky_ctyruhelnik.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fhomoeconomicus.cz%252FOstatni%252FEkonomie%252FMakroekonomie%252FClanky%252FClanky.php%253Fclanek%253DMagicky_ekonomicky_ctyruhelnik%3B600%3B280, 30. 8. 2013, 12:30 hod. Zdroj obrázku: https://www.google.cz/search?client=opera&hs=Wlj&channel=suggest&biw=984&bih=417&tbm=isch&sa=1&q=magick%C3%BD+%C4%8Dty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk&oq=magick%C3%BD+%C4%8Dty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk&gs_l=img.3..0l7j0i24l3.11338.18970.0.19121.29.16.3.10.10.0.203.1654.3j9j1.13.0....0...1c.1.32.img..8.21.1808.ILBG0C2HMO0#facrc=_&imgdii=_&imgrc=oPwRjNPFeWwa2M%253A%3Bz354-CDfvj8oZM%3Bhttp%253A%252F%252Fgalerie.homoeconomicus.cz%252FOstatni%252FObrazky%252FEkonomie%252FMakroekonomie%252F%252FMagicky_ekonomicky_ctyruhelnik.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fhomoeconomicus.cz%252FOstatni%252FEkonomie%252FMakroekonomie%252FClanky%252FClanky.php%253Fclanek%253DMagicky_ekonomicky_ctyruhelnik%3B600%3B280, 30. 8. 2013, 12:30 hod.

Popisky: Na vrcholech čtyřúhelníku= makroekonomické veličiny y= meziroční tempo růstu reálného produktu (roční růst hrubého domácího produktu (G) u= průměrná roční míra nezaměstnanosti (negativní míra nezaměstnanosti (U) л = průměrná roční míra inflace (negativní míra inflace (P) bú= podíl salda běžného učtu PB na nominálního produktu (podíl salda obchodní bilance na HDP (B) Zdroj: http://homoeconomicus.cz/Ostatni/Ekonomie/Makroekonomie/Clanky/Clanky.php?clanek=Magicky_ekonomicky_ctyruhelnik, 30. 8. 2013, 12:45 hod. Zdroj: http://homoeconomicus.cz/Ostatni/Ekonomie/Makroekonomie/Clanky/Clanky.php?clanek=Magicky_ekonomicky_ctyruhelnik, 30. 8. 2013, 12:45 hod.

Optimální čtyřúhelník Podle OECD je optimem: y (G)= meziroční tempo růstu reálného produktu = 3 % U= průměrná roční míra nezaměstnanosti = 5 % л (P)= průměrná roční míra inflace = 2 % Bú (B)= podíl salda běžného učtu PB na nominálním HDP = 0 % „Čím více se bude magický čtyřúhelník země blížit magickému čtyřúhelníku optimálnímu, tím lze hospodářskou politiku považovat za úspěšnější a účinnější.“ Zdroj: http://homoeconomicus.cz/Ostatni/Ekonomie/Makroekonomie/Clanky/Clanky.php?clanek=Magicky_ekonomicky_ctyruhelnik, 30. 8. 2013, 12:45 hod. Cit. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str.31. Zdroj: http://homoeconomicus.cz/Ostatni/Ekonomie/Makroekonomie/Clanky/Clanky.php?clanek=Magicky_ekonomicky_ctyruhelnik, 30. 8. 2013, 12:45 hod. Cit. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str.31.

Problémy magického čtyřúhelníku Nezahrnuje bilanci veřejných rozpočtů. Vzájemná konfliktnost cílů.

Přístup k hospodářské politice Liberální pojetí Intervencionistické pojetí

Liberální Spoléhání na automatické vyrovnávací mechanizmy, které „čistí“ trh Hospodářská politika státu by měla umožnit efektivní fungování trhu a vytvořit stabilní rámec vývoje tržní ekonomiky (stálá pravidla, vymezení vlastnických práv, omezení inflace a šoků) Za příčinu nerovnováh jsou považovány netržní a vládní selhání Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.

Intervencionalistické pojetí Spatřuje významnou roli hospodářsko-politických autorit v regulaci ekonomiky Za příčinu nerovnováh je považováno selhání trhu Cíl: maximalizovat úlohu vlády (dokonalá vláda) - zdůrazňuje úlohu fiskální politiky Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.