Neziskové organizace a jejich vztah k veřejným rozpočtům v ČR

Finanční vztahy u různých typů neziskových organizací Financování resp. spolufinancování produkce veřejných statků z veřejných rozpočtů nemusí být totožné se zabezpečením veřejných statků. Veřejné statky nemusí být vždy zabezpečovány veřejnoprávními organizacemi ve veřejném sektoru, některé veřejné statky se zajišťují i prostřednictvím soukromoprávních neziskových a soukromoprávních ziskových organizací, zejména na decentralizované úrovni.

Finanční vztahy u různých typů neziskových organizací Rozlišení typů neziskových organizací a rozlišení podle zřizovatele má význam. Napojení hospodaření veřejnoprávní neziskové organizace (nejčastěji OS nebo PO) na veřejný rozpočet svého zřizovatele je velmi intenzivní. Vazba hospodaření obecně prospěšné společnosti (OPS) na veřejný rozpočet je závislá na tom, kdo je jejím zakladatelem.

Finanční vztahy u OPS Pokud je zakladatelem OPS např. obec, tak finanční vztahy k rozpočtu obce mohou být objemově významné a obec může poskytovat této organizaci i významný objem dotací. U OPS se předpokládá tzv. vícezdrojový systém financování, který obecně nepředpokládá významné dotační vazby k rozpočtové soustavě.

Finanční vztahy u neziskových organizací Veřejnoprávní neziskové organizace: jsou finančními vztahy těsněji spojeny s veřejnými rozpočty. Soukromoprávní neziskové organizace: využívají pro financování svých nákladů ve větší míře různé zdroje financování v rámci tzv. vícezdrojového financování. Nicméně i tyto organizace mají k rozpočtové soustavě finanční vztahy: jednak dotačního charakteru, prostřednictvím daňových úlev a osvobození.

Finanční vztahy u neziskových organizací Výše dotací z výdajů příslušného rozpočtu v rozpočtové soustavě, a tudíž i jejich podíl v celkových příjmech neziskových organizací, závisí tedy na tom, kdo je zřizovatelem, resp. zakladatelem příslušné neziskové organizace. Nejtěsnější finanční vztahy k rozpočtu svého zřizovatele mají v ČR: organizační složky, které nemají právní subjektivitu a příspěvkové organizace s právní subjektivitou.

Finanční vztahy u neziskových organizací I neziskové organizace mohou ve své činnosti dosáhnout zisku, tento zisk však nerozdělují mezi své zaměstnance, manažery apod., ale musí ho zpětně použít na financování své hlavní neziskové činnosti. Ve většině zemí jsou pak v takovém případě organizace daňově zvýhodněny, nebo jsou od placení daní z příjmů plně osvobozeny. V ČR úpravu – snížení daňové povinnosti u daně z příjmů právnických osob vymezuje zákon o daních z příjmů.

Veřejnoprávní typy neziskových organizací jejich hospodaření a vazba na rozpočet zřizovatele

Organizační složky a jejich vztah k rozpočtové soustavě

Organizační složky státu (OSS) Ústřední orgány (ministerstva, ústřední úřady aj.) a územní samosprávné celky (kraje a obce) k plnění svých úkolů, tj. k produkci veřejných statků na úseku své působnosti zřizují specializované organizace tzv. organizační složky státu (OSS). O vzniku OS vydá zřizovatel zřizovací listinu.

Hospodaření organizačních složek Upravují zákony o rozpočtových pravidlech. OS hospodaří jménem svého zřizovatele a nejsou účetní jednotkou. Rozpočet OS je součástí rozpočtu zřizovatele. Organizační složky státu (OSS) hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly.

Organizační složka státu Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a její výdaje jsou výdaji státního rozpočtu (pokud zákon nestanoví jinak). Rozpočet OSS může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezené ve zřizovací listině, případně stanovené zákonem, kterým byla zřízena.

OSS dále hospodaří s : mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou: prostředky fondů OSS, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytované ze zahraničí.

Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové soustavy. Veškeré rozpočtové příjmy dosahované v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje z příslušných výdajových rozpočtových účtů.

OSS tvoří dva peněžní fondy: Rezervní fond (RF) Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

Rezervní fond OSS Zdrojem příjmů rezervního fondu jsou: nevyčerpané rozpočtové prostředky, přijaté peněžní dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí, příjmy z prodeje nemovitého majetku, který byl OSS darován. Prostředky rezervního fondu lze použít jen: k úhradě provozních potřeb rozpočtově nezajištěných, na reprodukci majetku, k jiným mimořádným výdajům, které schválila vláda.

Fond kulturních a sociálních potřeb OSS Zdrojem příjmů FKSP je základní příděl z rozpočtu OSS (2% z objemu vyplacených mezd). Další příjmy stanoví ministerstvo vyhláškou.

Finanční kontrola hospodaření OSS Hospodaření organizačních složek státu: podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele, podléhá též auditu a kontrole z Nejvyššího kontrolního úřadu.

Příklady OSS Úřad vlády Ministerstva Ostatní ústřední orgány státní správy

Organizační složky územních samosprávných celků a jejich hospodaření

Organizační složka (OS) územního samosprávného celku Hospodaření OS upravuje zákon č.250/ 2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů OS hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou.

Organizační složka (OS) územního samosprávného celku Jako forma hospodaření se volí pro takové činnosti, které: nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé vybavení, nejsou vnitřně dále členěné, nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.

Hospodaření OS kraje nebo obce Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu zřizovatele, tzn. příjmy a výdaje organizační složky jsou obsaženy v rozpočtu zřizovatele – příslušného územního samosprávného celku (obce, kraje). Volený orgán – zastupitelstvo dává v oblasti hospodaření OS oprávnění k dispozicím s rozpočtovými prostředky – dotacemi. Zřizovatel přenáší na OS oprávnění disponovat s takovými peněžními prostředky, které souvisí s běžnou činností.

Příspěvkové organizace a jejich vztah k rozpočtové soustavě

Příspěvkové organizace využívají pro produkci veřejných statků zpravidla majetek, který jim zřizovatel dá do správy, hospodaří podle svého rozpočtu, příjmy, které ze své činnosti dosahují– zejména z uživatelských poplatků, si nechávají pro financování svých výdajů, zabezpečují veřejné statky na neziskovém principu, jejich uživatelské poplatky nepokrývají ekonomicky nutnou výši nákladů, nejsou finančně soběstačné, dostávají z rozpočtu zřizovatele finanční prostředky ve formě příspěvků.

Příspěvkové organizace dále hospodaří s příspěvky svých peněžních fondů, mohou získat peněžní dary od různých subjektů, mohou pořizovat další majetek. hospodaření PO a jejich finanční vztahy k rozpočtu zřizovatele jsou upraveny zákony o rozpočtových pravidlech: Zákon č. 218/2000Sb. (rozpočtová pravidla) Zákon č.250/2000Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Hospodaření příspěvkových organizací státu

Hospodaření příspěvkové organizace (PO) státu se řídí svým rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu, musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet PO může zahrnovat pouze náklady a výnosy, jež souvisí s poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

Hospodaření příspěvkové organizace státu PO je povinna plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržovat finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny.

Finanční vztahy PO Mezi finanční vztahy stanovené zřizovatelem patří: příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu, individuální a systémová dotace na financování programů a akcí, návratná finanční výpomoc, odvod z odpisů.

Hospodářský výsledek PO je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Pokud hospodaření PO skončí i po zahrnutí příspěvku od zřizovatele ztrátou (vznikne tzv. „zhoršený hospodářský výsledek“) je nutné ztrátu uhradit: z rezervního fondu, z rozpočtu zřizovatele, ze zlepšeného hospodářského výsledku (zisku) v následujícím roce.

Příspěvkové organizace státu a peněžní fondy PO státu tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb.

Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky

Příspěvkové organizace krajů a obcí Kraje a obce zřizují příspěvkové organizace (PO) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. PO charakterem své hospodářské činnosti tvoří jakýsi přechod mezi organizačními složkami, které jsou svým rozpočtem přímo vázány na svého zřizovatele a mezi normálními ziskovými či podnikatelskými subjekty, jejichž hlavní náplní činnosti je podnikání a tvorba zisku.

Příspěvkové organizace krajů a obcí se vyskytují nejvíce v oblasti poskytování smíšených veřejných statků, tj.: v kulturní oblasti, ve školství (základní, střední a další typy škol), při zajišťování sociálních služeb, ve zdravotnictví, ve výzkumných organizacích aj.

Finanční prostředky příspěvkových organizací krajů a obcí PO hospodaří s peněžními prostředky: získanými vlastní činností, přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob včetně prostředků ze zahraničí.

Příspěvková organizace a druhy příspěvků PO musí při plnění svých úkolů dodržovat plánované finanční vztahy k rozpočtu svého zřizovatele. PO jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele finančním vztahem, kterým je buď příspěvek nebo tzv. odvod. Zřizovatel poskytuje: přípěvek na provoz své PO zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. příspěvek na investice.

Hmotná zainteresovanost příspěvkových organizací Základem hmotné zainteresovanosti PO je tzv. zlepšený hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi plánovaným a skutečným hospodářským výsledkem. Zlepšený hospodářský výsledek lze dosáhnout: úsporou na vlastních nákladech, překročením plánovaných výkonů. Prostředky ze zlepšeného hospodářského výsledku si ponechává PO a přiděluje je podle stanovených zásad do vlastních peněžních fondů. Pokud je zhoršený hospodářský výsledek musí být uhrazen z dříve vytvořených zdrojů.

Peněžní fondy příspěvkových organizací krajů a obcí PO krajů a obcí vytváří své peněžní fondy. Jsou to: rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky všech fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.

Příspěvková organizace a vedlejší hospodářská činnost Zřizovatel – obec, kraj může své PO vymezit v rámci vedlejší hospodářské činnosti její druhy a rozsah. Pokud PO vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel může PO povolit jiné využití tohoto zdroje.