HISTORIE NIZOZEMSKA Anežka Pospíchalová kvinta B

Prehistorie Osídleno od poslední doby ledové Zemědělství se dostalo do Nizozemska někde kolem 5000 př. n. l. → první keramika na tomto území. Usídlily se tu germánské a keltské kmeny, které mezi sebou soupeřily o moc - Tubanti, Canninefates a Frísové Usídlování kmenů kolem 600 př. n. l. Keltské kmeny na jihu. Jižně od Rýna se na začátku římské správy usadil také germánský kmen Batávů

Batávové byli dobří vojáci a bojovali v mnoha důležitých válkách a dobyli Dacii V nacionalistických dobách byli považováni za předky dnešních Holanďanů → Batávská republika Bataviané byli nahrazeni nebo absorbováni Sálskými Franky, protože holandština jako jazyk je odvozený z jazyka Franků

Starověk Oblast si podmanil Julius Caesar v roce 58 př. n. l. Římané zde postavili první města Římané zde postavili také první vojenské pevnosti (Nijmegen) Hlavním městem provincie byla Colonia Agrippina (dnešní Kolín nad Rýnem), dalším důležitým centrem byla Bonna (dnešní Bonn), Římané měli dobré vztahy s Batávany Později se Batávané vzbouřili, ale nakonec se dohodli

Středověk Po rozpadu Západořímské říše se v raném středověku postupem času dostalo Nizozemí pod vliv Franské říše → její součást 843 Verdunskou smlouvou byla po smrti Ludvíka Pobožného, syna Karla Velikého rozdělena Franská říše mezi jeho syny, celé Nizozemí se stalo součástí Středofransk → Lotharingie Lotharingie byla v roce 870 rozdělena mezi Východofranskou a Západofranskou říši, většina Nizoemska patřila k východu Přibližně v 10.století došlo k rozdrobení země na jednotlivá knížectví, ve kterých vznikají města s kvetoucím obchodem a řemesly Největší autonomii mělo Frísko. Část západu Nizozemska byla osídlena až od roku 1100. Kolem roku 1000, sem přišli farmáři z Flander a Utrechtu a začali nakupovat bažinatou půdu → kultivace → poměrně rychlé osídlení Rozkvět měst ve Flandrech a Brabantu Města bohatla → kupování privilegií → de facto republiky → dvě z nejdůležitějších měst byly Bruggy a Antverpy

Součást burgundského panství a habsburská nadvláda 1384 Nizozemí zdědil burgundský vévoda Filip Smělý → součást burgundského vévodství regent (generální místodržitel) sídlil v Bruselu 1477 se Nizozemsko po pokusech o sjednocení dostalo do rukouHabsburků. Nizozemci nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali mnoho povstání. Nejvýznamnější bylo to, které v roce 1488 krvavě potlačil regent Maxmilián I. Na přelomu 16. a 17. století se země stala místem náboženských nepokojů, které však paradoxně vůbec nebránily hospodářskému rozmachu a zemi tak zastihl nečekaný rozkvět a pokrok V té době se Nizozemí skládalo ze 17 provincií Při rozdělení habsburského rodu na španělskou a rakouskou větev zůstalo Nizozemí španělským Habsburkům regentka - Markéta Parmská (1522–1586), nevlastní sestra Filipa II.

Nizozemská revoluce Filip II. Chtěl po nizozemcích vysoké daně → hlavní příčina revoluce Navíc zavedl inkvizici a zabavoval majetek první vítězná buržoazní revoluce v Evropě revoluce proti katolictví, národně osvobozenecká revoluce způsobila trvalé rozdělení země na severní a jižní část - většina podnikatelů odchází z jihu na sever sever se rozvíjí, bohatne, zatímco jih ustrnuje

I. fáze (1564 – 1565) II. fáze (1566 - 1567) omezování práv - v čele Vilém Oranžský Připojení kalvinistů a katolíků požadavky předkládají Markétě Parmské II. fáze (1566 - 1567) Bouří se lid, propukají lidová povstání Lid byl proti svému postavení, proti církvi, vykořisťovatelům a inkvizici Lidé odmítají zdobnost církevních budov 1567 se spojila šlechta s buržoazií a společně lidová hnutí potlačila Nový místodržící - vévoda z Alby (fanatický katolík) → pořádek, období teroru zvýšení daní (1% daň z veškerého majetku, 5% daň z prodeje nemovitostí, 10% daň z jakéhokoliv prodeje) zákaz obchodování s Anglií, což způsobilo úpadek obchodu a průmyslu → hlad a nezaměstnanost. To vše vedlo k dalším bouřím.

III. fáze (1568) =celonárodní povstání Lid utíkal do lesů („lesní gézové“ = odrbanci) → partyzánský boj Lesní gézové potlačeni → nastoupili „námořní gézové“, kteří napadali španělské lodě (byli podporováni ze zahraničí - Anglie). Španělsko proto hrozilo Anglii válkou → Anglie tedy vypověděla námořním gézům svou pomoc 1572 se námořní gézové vylodili u Brilli a dobyli několik přístavů, čímž začali nové povstání. Nejrychleji se k nim přidala chudina a nezaměstnaní, později i buržoazie (financovala vojsko a loďstvo). → místodržícím si zvolili Viléma Oranžského, který zrovnoprávnil katolickou a protestantskou církev Vévoda z Alby byl odvolán Roku 1576 se bouří také španělské vojsko, a to kvůli nedostatku financí. To vedlo až k vydrancování Antverp (španělskými vojáky). V jižních provinciích dochází k bouřím pracujícího lidu, zakládaly se zde výbory, byla zdaněna buržoazie (kvůli financování vojska). Buržoazie se však spojila s kat 6. ledna 1579 se vytváří Arraská unie (později nazýváno Belgie). 23. ledna 1579 se spojilo sedm provincií a vytvořily tak Utrechtskou unii. (sesadili Filipa II.) Roku 1581 vznikl nový stát nazvaný Spojené Nizozemské provincie. V jeho čele stál Vilém Oranžský. Byl to nejlidnatější a nejbohatší stát. (Došlo tak tedy k rozdělení země.)

Republika spojených nizozemských provincií Republika (sedmi) spojených nizozemských provincií nebo jen spojené Nizozemí vznikla v roce 1581 Místodržitelem Vilém Oranžský, 1584 zavražděn katolíkem Novým ochráncem státu se stala Anglie Mořic Nasavský, syn Viléma, se stal novým místodržícím Po vestfálském míru byla republika konečně uznána 1652 vypukla první anglo-holandská válka, protože do Anglie se smělo dovážet zboží jen na anglických lodích → poškození nizozemské ekonomiky 1654 tuto válku vyhrálo anglické vojsko 1664-1667 druhá anglo-holandská válka, 1672-1678 třetí anglo-holandská válka a 1781-1784 čtvrtá anglo- holandská válka Nizozemský (či holandský) místodržitel v letech 1672-1702 Vilém III. Oranžský, byl společně se svou ženou Marií Stuartovnou králem Anglie, Skotska a Irska v letech 1689–1702. V roce 1747 byla formálně uzákoněna dědičnost funkce místodržitele v rodu Oranžsko-nasavském. Republika spojených nizozemských provincií zanikla v roce 1795, kdy došlo k jejímu obsazení napoleonovskou Francíí. Místodržitel Vilém V. Oranžský utekl do exilu, kde později zemřel. Jeho syn Vilém VI. Oranžský se v roce 1815 stal nizozemským králem jako Vilém I.

Po vyhraných válkách za nezávislost nad španělskými Habsburky → v průběhu 17. století jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa V 17. století zde došlo k velikému ekonomickému růstu, rozvíjela se věda a umění, v této době také Nizozemci zabezpečovali přibližně polovinu světového obchodu; celé 17. století =Nizozemský zlatý věk Velká Británie obsadila mnohá území na úkor Nizozemska poté, co ho na konci 18. století obsadila napoleonská vojska. Samostatné Nizozemsko obnovené v roce 1814 svoje postavení světové mocnosti již ztratilo, na úkor Velké Británie a Francie. Nizozemští námořníci (např. Willem Barents, Henry Hudson nebo Abel Tasman) se také podíleli na evropském „objevitelském boomu“ 16. a 17. století, nově objevená rozsáhlá území se ale často součástí nizozemské koloniální říše nestávala. Nejvýznamnější holandskou koloniíí byla Nizozemská východní Indie, ovládaná přibližně v letech 1602– 1949, jednalo se většinou o území současného státu Indonésie. Tak se stejně jako ostatní zbylé nizozemské kolonie osamostatnila po druhé světové válce.

Francouzská nadvláda 1795 nizozemských provincií se zmocnila francouzská vojska. Poté co v roce 1795 obsadila napoleonská Francie Republiku sedmi spojených provincií Nizozemských odešel místodržitel Vilém V. Oranžský se synem Vilémem do exilu v Anglii. Batávská republika (sestrská republika Francie) Amsterdam jmenován třetím hlavním městem francouzského císařství. Po Vídeňském kongresu (1814-1815) se stalo území spolu s dalšími oblastmi historického Nizozemí součástí nově vytvořeného Spojeného království Nizozemska

Království spojeného Nizozemí Od 1815 Do 1839 sem patřila i Belgie a Lucembursko Po 1848 měl panovník menší moc Po Vídeňském kongresu: Spojené nizozemské provincie (Severní Nizozemí), Rakouské Nizozemí (Jižní Nizozemí) a území biskupského-knížectví Lutych, s malými změnami hranic ve prospěch Pruska Před rokem 1830 se Belgie vzbouřila → Belgická revoluce Lucembursko se oddělilo v roce 1890

20. století Za 1. světové války nezávislost a neutralita Za 2. světové války bylo obsazeno Německem 1948-1980 tu vládla královna Juliána, která byla velice oblíbená Po ní vládne Beatrix I. Po druhé světové válce se začaly osamostatňovat nizozemské kolonie, včetně nejvýznamnější kolonie, kterou byla Nizozemská východní Indie. Nizozemská východní Indie se osamostatnila v roce 1949 jako Indonésie, Západní Nová Guinea byla v roce 1962 násilně připojena k Indonésii, Nizozemská Guyana v 1975 jako Surinam. Jediným pozůstatkem bývalé koloniální říše je 6 ostrovů v Karibiku - Nizozemské Antily.

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Nizo zemska http://cs.wikipedia.org/wiki/Nizozemsk%C3%A1 _revoluce http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pan%C4%9 Blsk%C3%A9_Nizozem%C3%AD http://www.dejepis.com/index.php?page=000&ka p=011&pod=4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Republika_spojen%C 3%BDch_nizozemsk%C3%BDch_provinci%C3 %AD http://cs.wikipedia.org/wiki/Holandsk%C3%A9_ kr%C3%A1lovstv%C3%AD