PODMĚT Mgr. Michal Oblouk
PODMĚT základní větný člen není závislý na jiném výrazu ve větě s přísudkem tvoří základní skladební dvojici vyjadřuje původce děje, nositele činnosti, stavu nebo vlastnosti s přísudkem se shoduje v osobě a čísle ptáme se na něj otázkou KDO? CO? a přísudkem nejčastěji bývá v 1. pádě, výjimečně ve 2. pádě, popř. v předložkovém pádě – Nebylo tam nikoho. U Nováků chystají svatbu. podtrháváme jej rovnou čarou bývá vyjádřen různými slovními druhy
VYJÁDŘENÍ PODMĚTU podstatným jménem – Žák píše úkol. Mirek čte knihu. Sníh je bílý. Chlapci se vrátili z lesa. přídavným jménem – Hloupý všechno skoupí. Nemocný ležel na infekčním oddělení. zájmenem – Kdosi v sále vykřikl. Já čtu. číslovkou – Čtvrtý přišel na řadu. Tři už se přihlásili. infinitivem slovesa – Žít znamená pracovat. Uvidět moře bylo mým velkým přáním. neohebným slovním druhem – Každé proč má své proto. V sále se ozvalo tichounké psst. Jeho důrazné ne mě překvapilo.
NEVYJÁDŘENÝ PODMĚT je zřejmý z tvaru slovesa je znám z předchozí věty je znám ze situace nebo ze souvislosti můžeme ho nahradit osobním zájmenem Pracuji. (JÁ) Přijdeš dnes do školy? (TY) Pilně se učila. (ONA) Letos nepojedeme na dovolenou. (MY) Lehl si do postele. (ON) Proč jste nám nezavolali? (VY) Slyšeli o tom v televizi. (ONI)
VŠEOBECNÝ PODMĚT podmět není vyjádřen, není ani znám, není konkrétní životný osobní podmět – lidé, člověk, někdo, všichni ve všech osobách kromě 1. osoby jednotného čísla často v rčeních a přirovnáních Jak si usteleš, tak si lehneš. Jako by hrách na stěnu házel. Sníh ušleháme v míse. Ovoce jíme omyté. Během letu nekuřte! Hlásili to v rozhlase. V divadle hrají Prodanou nevěstu.