BEZPEČNOSTNÍ A STRATEGICKÁ STUDIA BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA ČR

NUTNÁ OBRANA A KRAJNÍ NOUZE

NUTNÁ OBRANA A KRAJNÍ NOUZE OSNOVA: - zákládní vymezení tématu a rozdílů - nutná obrana – o co jde, kdy se s nutnou obranou můžeme setkat - krajní nouze – o co jde, kdy se lze s krajní nouzí setkat - závěr

NUTNÁ OBRANA A KRAJNÍ NOUZE ROZDÍLY - Jde o okolnosti vylučující protiprávní jednání (protiprávnost) - Z pohledu bezpečnostní terminologie můžeme říct, že nutná obrana zamezuje realizaci intencionálních hrozeb (proti útoku) a krajní nouze neintencionálním (proti nebezpečí)

NUTNÁ OBRANA Jak významný je tento fenomén? Statistika nutné obrany neexistuje. Použití je velmi ojedinělé. Její možnost použití však může demonstrovat pomocí statistik kriminality. Kriminalita v ČR od 1.1.2007 do 30.9.2007 např. vykazuje cca 15.000 případů násilných trestných činů či 116.000 případů krádeží.

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon § 13 Nutná obrana Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon: § 13 Nutná obrana Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Úprava v novém trestním zákoníku: § 29 Nutná obrana (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Judikatura se většinou zabývá následujícími otázkami: Co je přiměřené a co nepřiměřené? - zbraně - síla obrany - časový okamžik obrany

6 Tdo 66/2007 Ze samotné podstaty věci vyplývá, že obrana musí být tak intenzivní, aby útok odvrátila, tj. musí být silnější než útok. 7 To 202/94 Samotná skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku.

7 To 202/94 Samotná skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku.

3 Tdo 840/2006 Riziko za výsledek konfliktu mezi útočníkem a obráncem musí nést především útočník. Pouze tak je možné ustanovení § 13 tr. zák. o nutné obraně aplikovat způsobem, který sledoval i zákonodárce, jestliže ve prospěch obránce v tomto ustanovení připustil poměrně širokou diferenci mezi intenzitou obrany. Za situace, kdy útok byl veden kameny, v intenzitě způsobilé přivodit zranění napadeného a současně byl prováděn na určitou vzdálenost, byla jediným použitelným a zároveň účinným prostředkem k odvrácení útoku na dálku střelná zbraň, kterou měl obviněný u sebe.

7 Tdo 461/2004 Není podmínkou nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák 7 Tdo 461/2004 Není podmínkou nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák. , aby se ze strany obránce jednalo o náhlé či nepřipravené jednání, které je jen okamžitou reakcí na situaci vyvolanou útokem. Nutná obrana má obvykle znaky úmyslného trestného činu, přičemž úmysl jednající osoby je dán i ve vztahu ke způsobenému následku.

11 To 1/78 Jde o překročení mezí nutné obrany, jestliže se pachatel zpočátku brání způsobem přiměřeným povaze a nebezpečnosti útoku směřujícímu proti zájmům chráněným trestním zákonem, ale po skončení útoku sám přejde do útoku s úmyslem vypořádat se s útočníkem, od něhož již nehrozí nebezpečí. Za následek způsobený v této fázi jednání je pachatel trestně odpovědný a nemůže se dovolávat, že jednal v nutné obraně ve smyslu § 13 tr. zák.

11 To 27/90 Při užití důvodu vylučujícího protiprávnost podle § 13 tr 11 To 27/90 Při užití důvodu vylučujícího protiprávnost podle § 13 tr. zák. o nutné obraně nemůže soud vycházet ze závěru, že útok ze strany poškozeného „velmi pravděpodobně neskončil“. Nelze-li tuto otázku provedenými důkazy zjistit zcela bezpečně, je nutno vycházet ze zásady in dubio pro reo a stran skončení či neskončení útoku na zájem chráněný trestním zákonem učinit závěr, že útok v době činu obviněné, která se mu bránila, trval.

11 To 27/90 Při hodnocení skutečností týkajících se trvání i nebezpečnosti útoku poškozeného vůči obviněné a jejím dětem z hlediska podmínek nutné obrany je třeba přihlížet i k psychickému stavu obviněné a k jejímu subjektivnímu náhledu na trvání a nebezpečnost útoku.

4 T 684/95 Podmínky nutné obrany ve smyslu ustanovení § 13 tr. zák 4 T 684/95 Podmínky nutné obrany ve smyslu ustanovení § 13 tr. zák. mohou být splněny i v případě, kdy oprávněný uživatel domu nutí jiného jednáním, které by jinak bylo trestným činem, např. pohrůžkou násilí, aby odešel z místa, které požívá ochrany domovní svobody a na němž neoprávněně setrvává.

KRAJNÍ NOUZE §14 trestního zákona č. 140/1961 Sb. Krajní nouze „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo závažnější než ten, který hrozil“

KRAJNÍ NOUZE - Je stav, přímo hrozícího nebezpečí, který může být vyvolán působením přírodních sil (vichřice, požár, povodeň,…), událostí jiného charakteru (útok zvířete, technické nedostatky), nebo nebezpečným jednáním člověka - Subjekt odvracející toto přímo hrozící nebezpečí, není činěn odpovědným za způsobené škody

KRAJNÍ NOUZE - K jednání v krajní nouzi je oprávněn každý, nejen ten, kdo se ocitá v ohrožení - Pokud takto jedná osoba, která stav krajní nouze vyvolala, nezbavuje se odpovědnosti za škody jí způsobené – odpovídá tedy za škody původní i nově způsobené při odvracení

SUBSIDIARITA - Podmínkou krajní nouze je, že nebezpečí nebylo možno za daných okolností odvrátit jinak. Můžeme-li se nebezpečí vyhnout útěkem, není tu stav krajní nouze. Zpravidla se jednající osobě nabízí více variant jednání, spojenými s různou výší škod. - Subsidiarita: nemožnost odvrácení hrozícího nebezpečí jinak. Pokud je tu možnost odvrátit nebezpečí aniž by byl ohrožen jiný zájem, měla by být zvolena.

PROPORCIONALITA - Při jednání v krajní nouzi nesmí být způsobena škoda stejná nebo větší, než ta která již hrozila - Především se jedná o srovnání chráněného a obětovaného zájmu – zájem obětovaný se těší zvýšenému zájmu, jelikož není žádoucí, aby byla škoda přenášena na druhé - Rovnocenný zájem = je nežádoucí zachránění života obětováním života jiného, popř. zachránění vlastního majetku na úkor majetku cizího

VÝJIMKY Z KRAJNÍ NOUZE - Krajní nouze není přípustná proti další osobě jednající v krajní nouzi - Krajní nouze nenastává, pokud osoba, které nebezpečí hrozí je povinna jej podstupovat – lékaři, hasiči, vojáci, policisté.

LITERATURA Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_123.htm http://jujutsu.cz/jujutsu/jujutsu-a-zakon-cr/ http://trestnirizeni.mujblog.info/vyklad-pojmu/nutna-obrana-a-krajni-nouze Kuchta, J.: Nutná obrana Draštík a kol.: Přehled judikatury - Trestné činy proti životu a nutná obrana

Děkuji za pozornost