Současná teorie finančních služeb přednáška č. 1 ZS 2013 Skupina pFPH, S 24 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Cíle předmětu 1. Pochopit základní teorie finančních služeb, s důrazem na finanční stabilitu; 2. vysvětlit principy základních teorií finančních služeb; 3. pracovat s informacemi o bankovních a investičních službách; 4. vytvářet statistické tabulky a grafy o vývoji segmentů finančních služeb; 5. činit odůvodněná rozhodnutí o využití různých finančních služeb; 6.interpretovat obsah základních dokumentů o finančních službách zveřejněných mezinárodními

Hodnocení a zakončení předmětu Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet osvědčuje splnění stanovených studijních povinností, zejména průběžných testů a samostatné prezentace, nebo seminární práce, s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů. K ústní zkoušce může postoupit student, který dosáhne alespoň 61 bodů ze součtu bodového ohodnocení, které získal při udělení zápočtu a ze zkouškového testu. Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály.

Podmínky udělení zápočtu 2 Průběžné testy a 10 bodů 20 bodů Samostatné prezentace */ max. 10 bodů. Zápočtový test 20 bodů Celkem 50 bodů. /* V presenční formě studia je zápočet podmíněn vypracováním a přednesením presentace ve formátu MS ppt. v rozsahu 15 - 30 min na téma vybrané ze seznamu uveřejněném v učebních materiálech předmětu.

Osnova 1. Úvod do teorie finančních služeb - základní vlastnosti a pojmy; 2. Charakteristiky objektivních trendů v oblasti finančních služeb; 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů; 4. Teorie bank a bankovních systémů, a jejich současný stav 5. Aktuální trendy v centrálním bankovnictví; 6. Teorie centrálního bankovnictví a jeho vývoje; 7. Teorie regulovaného a neregulovaného bankovnictví, 8. Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování; 9. Financování trestné činnosti, jejích hospodářských důsledků a opatření proti legalizaci výnosů; 10. Teorie mezinárodní ekonomické spolupráce a mezinárodních institucí a organizací (významné mezinárodní dohody a instituce na poli finančních služeb; 11. Teorie akvizic a fúzí, 12. Teorie managementu a corporate governance

Časový rozvrh cvičení a prezentací pro ZS 2013 1. Úvod do teorie finančních služeb - základní vlastnosti a pojmy 8.10. 2. charakteristiky objektivních trendů v oblasti finančních služeb; 3. aktuální vývoj bank a bankovních systémů Langmajerová, Kalmusová, 22.10. 4. teorie bank a bankovních systémů, a jejich současný stav, Slavíček, 5. aktuální trendy v centrálním bankovnictví; Bezuglova, Kistanova, Nikiforov 5.11. 6. teorie centrálního bankovnictví a jeho vývoje; Černý, Stančík 7. teorie regulovaného a neregulovaného bankovnictví, 19.11. 8. teorie finanční stability a podmínky pro její zachování; 9. financování trestné činnosti, jejích hospodářských důsledků a opatření proti legalizaci výnosů; Kubínová, Koudelka, Jonáš 3.12. 10. teorie mezinárodní ekonomické spolupráce a mezinárodních institucí a organizací (významné mezinárodní dohody a instituce na poli finančních služeb; 11. teorie akvizic a fúzí, 17.12. 12. teorie managementu a corporate governance 18.12.

Úvod do teorií finančních služeb – rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Finance Finanční služby Finanční soustava Finanční trh

Základní pojmy a jejich interpretace Finance – souhrn specifických ekonomických vztahů. Ve finanční sféře V širším smyslu znamená tvorbu, rozdělování a užití peněžních fondů. V užším slova smyslu označuje peněžní fondy samotné.

Základní pojmy a jejich interpretace Finanční služby služby poskytované subjekty činnými ve finanční sféře jako různé služby spojené s finančním zprostředkováním. T Členění služeb podle jejich předmětu na skupiny, označované jako segmenty finančních služeb. Jde např. o bankovní služby, služby na kapitálovém trhu, pojišťovací služby, leasing apod. Finanční sféra (oblast) může být obecně charakterizována jako abstraktní prostor, v němž probíhají finanční procesy (činnosti). Tohoto obecného pojmu se obvykle používá tehdy, nemáme-li na mysli konkrétní procesy nebo činnosti. Naproti tomu pojem finanční sektor lze chápat z hlediska organizačního uspořádání finanční sféry nebo z hlediska statistického jako soubor konkrétních subjektů poskytujících finanční služby.

Základní pojmy a jejich interpretace Finanční soustava (finanční systém) je kategorií z oblasti finanční teorie systém umožňující transfer peněz mezi majiteli peněz a vypůjčovateli peněz (věřiteli a dlužníky, majiteli úspor a podnikateli apod.). Def.: finanční systém je soubor složitých a vzájemně spjatých finančních institucí, trhů, nástrojů, služeb, činností a transakcí. (Centrální banka, obchodní (komerční) banky, + specializované, spořitelny, stavební, záložny, pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a fondy)

Základní pojmy a jejich interpretace Funkce finanční soustavy (systému), vymezení podle současné ekonomická teorie: Depozitní funkce Funkce zabezpečení bohatství Funkce likvidity Kreditní funkce Platební funkce Funkce ochrany proti riziku Politická funkce

Funkce finanční soustavy Depozitní funkce – nabízí poměrně ziskové a relativně málo riskantní možnosti pro ukládání úspor. Funkce zabezpečení bohatství – poskytuje nástroje pro uchování kupní síly až do doby, než jí bude potřeba pro nákup zboží nebo služeb. Funkce likvidity – nabízí prostředky pro získávání finančních zdrojů prostřednictvím směny cenných papírů nebo jiných finančních aktiv za pokladní hotovost.

Funkce finanční soustavy Kreditní funkce – poskytuje neustálou nabídku úvěrů pro podniky, spotřebitele a vlády, aby byly k dispozici prostředky jak pro zajištění spotřeby, tak i investičních výdajů v rámci dané ekonomiky Platební funkce – poskytuje mechanismus pro provádění plateb za nákup zboží a služeb.

Funkce finanční soustavy Funkce ochrany proti riziku – nabízí prostředky pro ochranu firem, spotřebitelů a vlád před rizikem, ať už toto riziko vzniká z činnosti lidí v oblasti majetku nebo příjmů. Politická funkce - poskytuje kanály pro uplatnění záměrů vlády oblasti společenských cílů, zejména pokud jde o zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízké míry inflace a stálého ekonomického růstu.

Základní pojmy a jejich interpretace Finanční trh mechanismus umožňující obchodovat s různými finančními nástroji - s cennými papíry, měnami a/nebo s některými komoditami (např. s drahými kovy nebo diamanty). Finanční trh lze (podle různých hledisek) rozčlenit na jednotlivé segmenty finančního trhu - např. kapitálový trh, peněžní trh aj.

Základní pojmy a jejich interpretace Finanční trh Na finančním trhu se uskutečňuje kontakt subjektů, které disponují finančními nástroji (penězi, cennými papíry atd.) realizuje nejčastěji cestou finančního zprostředkování (intermediace), tj. činností subjektu, který je specializován na finanční činnosti a umí – za úplatu - efektivním způsobem zabezpečit přechod finančních nástrojů (peněz aj.) od toho, kdo má finanční přebytek na toho, kdo má finanční nedostatek. Finanční zprostředkovatelé - různé subjekty (např. banky, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny, fyzické osoby apod.) fungují jako poskytovatelé finančních služeb.

Základní pojmy a jejich interpretace Finanční trh některé subjekty disponující finančními přebytky, které znají techniky finančního investování a využívání různých finančních nástrojů, služeb finančních zprostředkovatelů nevyužívají a zajišťují si je samy. V  podmínkách globalizace finančních trhů, takto postupují např. některé velké korporace. V tom případě jde o proces tzv. desintermediace, která bývá charakterizována jako obcházení finančního zprostředkování.

Segmenty finančního trhu podle transakcí na dílčích trzích Akciový trh Trh dluhopisů Trh finančních derivátů Měnový trh

Primární a sekundární trh Dochází-li na trhu k prvotnímu prodeji určitého instrumentu, pak nese takovýto trh označení primární (podle „ruky“, která prodává Primární trh slouží k emisi a upisování, k alokaci volných finančních prostředků. Z hlediska techniky umisťování emise se rozlišuje veřejná emise, jež je přístupná veřejnosti a soukromá emise, při které jsou cenné papíry nabízeny jen vybraným investorům.

Primární a sekundární trh Na sekundárním trhu se obchoduje již s dříve emitovanými instrumenty, dochází tedy ke změnám jejich majitelů. Význam sekundárního trhu - umožňuje investorům zachování likvidity - cenotvorná funkce, která spočívá v určení ceny daného instrumentu, která se nutně odrazí i na ceně trhu primárního. Sekundární kapitálové trhy jsou děleny na trhy organizované a neorganizované (OTC). Pro neorganizované trhy český právní řád nestanoví žádné pravidla K organizovaným sekundárním trhům patří v České republice burzovní trh a mimoburzovní trh, který má podobu RM-Systému, a.s.

Peněžní a kapitálový trh Funkcí peněžního trhu je zajištění krátkodobé likvidity bank a je místem, kde se realizuje měnová politika centrální banky. Na peněžním trhu se pohybují různé formy krátkodobých peněz (tj. se splatností do 1 roku) na dluhovém principu mezi bankami navzájem, bankami a centrální bankou, případně i dalšími finančními institucemi jako jsou pojišťovny a fondy peněžního trhu. Peněžní trh se vyznačuje nízkým rizikem, nízkým výnosem a vysokou likviditou, stejně jako velmi vysokým objemem transakcí Peněžní trh se člení na diskontní (využití směnek a šeků), mezibankovní trh krátkodobých cenných papírů. . Obchody bank na peněžním trhu jsou především regulovány samotnou regulací vstupu bank do bankovní sféry, stanovením pravidel pro činnost bank

Peněžní a kapitálový trh Kapitálový trh je místem, kde dochází k nabídce a poptávce po kapitálu. Představuje ho „systém institucí a instrumentů zabezpečující pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím různých forem cenných papírů.“ Funkcí kapitálového trhu je zajistit přesun volných finančních prostředků od přebytkových subjektů k subjektům deficitním. Tento přesun se děje pomocí jednotlivých instrumentů kapitálového trhu. Od peněžního trhu se liší především délkou splatnosti jednotlivých instrumentů, s nimiž se obchoduje na daném trhu. Peněžní trh zabezpečuje pohyb krátkodobého kapitálu a kapitálový trh pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu. V pozici investorů vystupují na kapitálovém trhu především investiční společnosti, banky, pojišťovny a také i domácnosti. impulsem ke vstupu na trh je u investorů snaha docílit vyššího zhodnocení svých investic, jež nabízí v porovnání s trhem peněžním. S délkou splatnosti obvykle roste i výnos.

Instrumenty kapitálového trhu Investiční nástroje rozděluje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů na: investiční cenné papíry, cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nástroje, se kterými se obvykle obchoduje ne peněžním trhu (nástroje peněžního trhu), deriváty. Cenným papírem rozumí zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy a další. Stále více významnějšími instrumenty se na kapitálovém trhu stávají i deriváty na dlouhodobé investiční instrumenty.

Funkce finančního trhu soustřeďování dočasně volných zdrojů peněžních prostředků, rozmísťování a usměrňování (alokace) volných zdrojů do oblastí z hlediska efektivnosti jejich využití, přerozdělení dočasně volných zdrojů a jejich transformace na investice. Realizací těchto funkcí finanční trh výrazně přispívá k růstu ekonomické efektivnosti, ovlivňuje úroveň bohatství společnosti a zároveň i chování podnikatelských subjektů.

Charakteristické znaky finančních trhů Transparentní a netransparentní trh Likvidní a nelikvidní trh Trh hluboký, mělký, široký, úzký Stabilní a nestabilní trh Volatilní trh Odolný a zranitelný trh Robustní a křehký trh Fragmentovaný trh Prostorově vymezené trhy Férový, neporušený a efektivní trh Kombinace typů trhů z hlediska kompatibility

Charakteristické znaky finančních trhů Transparentní a netransparentní trh: Trh lze považovat za transparentní, jsou-li k dispozici základní informace o ceně obchodovaného produktu, nebo služby Informace jasné, srozumitelné, věcně správné, jednoznačné, umožňující zodpovědný rozhodovací proces účastníků trhu Opacity (neprůhlednost)

Charakteristické znaky finančních trhů Likvidní a nelikvidní trh: Trh je likvidní, jestliže na něj vstupují kupující a prodávající, vybavení dostatkem volných peněz na své koupě a prodeje. Likvidita není hotovost Kupujících i prodávajících musí být dostatek

Charakteristické znaky finančních trhů Trh hluboký, mělký, široký, úzký: Hluboký trh – neustálý tok nákupních a prodejních příkazů za ceny odlišné od aktuálního kurzu, který se vytváří na základě elastické nabídky a poptávky. Cenové změny plynulé a nevýrazné Mělký trh – nedostatek objednávek, tržní křivky strmé, přerušované, cenové změny časté a skokové Široký trh – dostatek účastníků obchodování za aktuálně rovnovážnou cenu – trh je likvidní, konkurenční Úzký trh – malý počet obchodujících subjektů, nelikvidní trh, monopolní

Charakteristické znaky finančních trhů Stabilní a nestabilní trh: Trh si zachovává stálost chování, relativní rovnováhu, cenový vývoj je plynulý a cyklický Nestabilita – šoky v cenovém a objemovém vývoji obchodování Příčinou nestability jsou makroekonomické šoky a krizové jevy

Charakteristické znaky finančních trhů Volatilní trh: Ceny se mění náhle a neočekávaně, Příčinou jsou nové informace, nejistota, útoky spekulantů na kurs na základě desinformací Měření volatility indexem volatility

Charakteristické znaky finančních trhů Odolný a zranitelný trh: Odolnost (resilience), zranitelnost (vulnerability) Schopnost odolávat vnějším vlivům šokového charakteru z hlediska nabídky a poptávky a cenových změn z toho plynoucích Míra odolnosti je měřena koridorem volatility Impulzem obvykle neekonomické události přírodní katastrofy, válečné konflikty Odolnost zajišťuje regulace, míra odolnosti odpovídá míře omezení efektivity trhu

Charakteristické znaky finančních trhů Robustní a křehký trh: Robustní znamená silný trh Schopnost čelit otřesům ohrožujícím fungování trhu, v ekonomické a finanční sféře (krizové impulsy) Křehkost – fragility – dvojí význam (stav a vývoj), včetně exogenních faktorů – institucionální křehkost, ohrožující stabilitu finančních trhů

Charakteristické znaky finančních trhů Fragmentovaný trh: Aktuálně v důsledku elektronického obchodování Trh je roztříštěn na části, které neumožňují vytvoření nejlepší ceny na trhu Snižuje efektivnost trhu

Charakteristické znaky finančních trhů Prostorově vymezené trhy: Prostorové vymezení ve smyslu „ekonomického prostoru“ Národní, mezinárodní a globální trh: Podle umístění obchodujících subjektů V jedné zemi, informačním prostoru, pod jednou jurisdikcí – národní Trhy mezistátní v případě umístění ve více jurisdikcích, na více územích států – mezinárodní Globální trhy – propojují větší množství zemí a kontinenty Internacionalizace ekonomiky

Charakteristické znaky finančních trhů Prostorově vymezené trhy: Lokální a regionální trhy Relativní rozlišení, finančním centrem se stává díky elektronickému obchodování i lokální centra (Sheffield, Norwich) Lokalizace v blízkosti hranice – příhraniční trhy Přeshraniční trhy (cross-border-market)

Charakteristické znaky finančních trhů Férový, neporušený a efektivní trh: Férovost (fairness) trhu spočívá v tom, že potenciálním účastníkům trhu mají být zabezpečeny rovné podmínky ke vstupu na trh, nikomu nemá být bráněno, splňuje-li podmínky. Integrita trhu (neporušenost) je fungování trhu férové a spořádané (orderly). Na trhu jsou uplatňována pravidla a regulátoři dbají na jejich dodržování Měří se indexem integrity trhu – smyslem je etické chování účastníků a hodnocení efektivnosti regulace trhů a ochrany investorů.

Charakteristické znaky finančních trhů Férový, neporušený a efektivní trh: Efektivní trh – schopnost účastníků trhu obchodovat snadno za ceny, které odrážejí veškeré disponibilní informace Posuzuje se, zda je trh likvidní, proces tvorby cen a transparentnost (IOSCO) „Efektivní trhy minimalizují transakční a vyhledávací náklady, omezuují inherentní informační asymetrii mezi emitenty a investory a jejich zmocněnci, která může vést ke ztrátě důvěry a k neochotě jejich účasti. „

Charakteristické znaky finančních trhů Kombinace typů trhů z hlediska kompatibility: Omezená možnost kombinovat jednotlivé typy trhů – viz tab. 2, Pavlát V. Globální finanční trhy, EUPRES, Praha 2013, str. 36

Podmínky fungování finančních trhů Informační asymetrie Nepříznivý výběr Morální hazard Finanční inovace Sekuritizace Spekulace, arbitráž, jištění

Podmínky fungování finančních trhů Informační asymetrie Teorie dokonalých trhů předpokládá dokonalou informovanost kupujícího i prodávajícího Lepší informovanost prodávajícího podporuje efekt racionální neznalosti Podmínky dokonalé a nedokonalé konkurence

Podmínky fungování finančních trhů Nepříznivý výběr Chybná, nebo záměrná volba úvěrového klienta, rizikového aktiva Brání efektivní alokaci zdrojů, zvyšuje náklady finančního zprostředkování , snižuje věřitelův výnos, snižuje výnos z aktiva

Podmínky fungování finančních trhů Morální hazard Je projevem informační asymetrie Ekonomický subjekt se domnívá, že neponese plnou odpovědnost za své negativní rozhodnutí Míra hazardu je přímo úměrná míře zajištění (pojištění) a nepřímo osobní odpovědnosti rozhodující osoby (decision maker)

Podmínky fungování finančních trhů Finanční inovace Důsledkem pokroku v ICT, liberalizace obchodu, konkurence, nových finanční produktů Smyslem inovací je snižování nákladů, zvyšování likvidity, omezování finančních rizik

Podmínky fungování finančních trhů Sekuritizace Proces, kdy společnost vlastnící nelikvidní aktiva, z nich vytvoří „balíček cenných papírů“ Podkladové aktivum může být CP, dluhopisy, hypotéky Výsledkem sekuritizace jsou dluhové cenné papíry , jejichž kupony, nebo platby úroků, nebo obojí, jsou podloženy specifickými finančními, nebo nefinančními aktivy, nebo budoucími toky důchodů.

Podmínky fungování finančních trhů Spekulace, arbitráž, jištění Základní způsoby chování účastníků trhu. Spekulace je postavena na předvídání budoucích cen aktiv Zdravá spekulace pracuje s přiměřeným rizikem Arbitráž je proces vyrovnávání cenových anomálií, neefektivních rozdílů cen aktiv na různých trzích. Jištění (hedging) činnost umožňující kompenzovat, nebo omezit určité druhy rizika. Riziko je přesouváno na jiný subjekt za úplatu