Slunce a sluneční soustava

Slunce Slunce je naše nejbližší a nejdůležitější hvězda. Tím, že ohřívá a osvětluje Zemi, jí dodává energii nutnou pro život. Je to obrovská koule žhavých plynů. Kolem Slunce krouží množství různých těles. Největšími z nich jsou planety. Nejblíže ke Slunci obíhá Merkur, dále Venuše, Země, Mars, Jupiter, Uran a Neptun. Menším tělesům se říká planetky, komety a meteoroidy. Slunce a všechna tělesa, která kolem něho obíhají, tvoří sluneční soustavu. Zajímavosti: vzdálenost od Země - 150 milionů kilometrů doba otáčení kolem osy - 25 dnů teplota na povrchu - 5 500° Celsia teplota jádra - 15 milionů° Celsia

Planety sluneční soustavy Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun

Země Země oběhne Slunce jednou za 365 dní (za rok) ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Okolo Země je tenká vrstva vzduchu (atmosféra). Chrání ji před škodlivými paprsky Slunce a prachovými částečkami z kosmického prostoru. Země je jediná planeta, která má moře a oceány, jež drží na povrchu pomocí zemské gravitace. Vznikla asi před 4 600 miliony lety. Jedná se o obrovskou kouli z kamene. Její jádro je tuhá železná koule, obklopená vrstvou tekutých kovů. Protože se Země otáčí, železné jádro působí jako obrovský magnet. Země je jediné místo známé člověku, na kterém mohou žít rostliny a zvířata.

Mars Mars je směrem od Slunce čtvrtá planeta. Bývá nazývána rudá nebo červená planeta. Tento název dostala podle červeného zabarvení půdy a skal. Často tu řádí bouře, které zvedají červený prach. Ten zahalí celou planetu, až dostává růžový nádech. Nacházejí se zde také četné kaňony a vyhaslé sopky. Mars je asi poloviční velikosti než Venuše nebo Země. Den tady trvá 24 hodin. Střídají se tady i zimní a letní období, i když rok na Marsu je dvakrát delší než pozemský (687 dnů). Neexistuje zde voda, je tu velmi chladno a atmosféra, která je velmi řídká, obsahuje oxid uhličitý. Mars má dva drobné, tmavé měsíce, poseté krátery. Nazývají se Phobos a Deimos.

Merkur Merkur je Slunci nejbližší planeta. Je zároveň také nejmenší ze všech planet sluneční soustavy. Není o mnoho větší než náš Měsíc. Od Slunce je Merkur vzdálen 58 milionů kilometrů. Jeden oběh kolem Slunce mu trvá 88 dní. Povrch Merkuru je kamenitý, rozrytý krátery bez známek vody nebo života. Je podobný povrchu našeho Měsíce. Uvnitř je však Merkur pravděpodobně stejného složení jako Země. Jeho střed tvoří obrovská železná koule.

Venuše Venuše je druhá Slunci nejbližší planeta. Je zahalena v mracích a ty oběhnou tuto planetu za čtyři dny. Venuše je náš nejbližší soused. Je téměř stejně velká jako Země. Od Slunce je vzdálená 108 milionů kilometrů. Venuše se otočí kolem své osy jednou za 243 pozemských dní. Okolo Slunce oběhne za 225 pozemských dní, a proto je na Venuši delší den než rok. Zajímavostí je, že se otáčí jiným směrem než ostatní planety. Povrch Venuše je nehostinný, sondy testovaly červenohnědou horninu a pod mraky objevily jasně oranžovou oblohu. Zaznamenaly také záblesky, které mohou znamenat, že na Venuši jsou činné sopky. Na jejím povrchu je teplota 500° Celsia. Je to nejžhavější planeta sluneční soustavy.

Jupiter Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Všechny planety dohromady by se vešly do Jupitera dvakrát a Země 1 318 krát. Skládá se z plynů a kapalin. Od Slunce je vzdálen 778 milionů kilometrů a oběh kolem Slunce mu trvá téměř 12 pozemských let. Přistání na Jupiteru by bylo nemožné. Působí totiž jako silný magnet a zachycuje záření ze Slunce. Uvnitř planety je kamenné jádro velikosti naší Země. Planeta drží pohromadě vlivem gravitace, na rovníku se však vydouvá, neboť se otáčí velmi rychle. Jedna otočka trvá 10 hodin. Kolem planety je úzký prstenec z tmavých prachových částic, který je ze Země neviditelný. Jupiter má 16 měsíců. Dvanáct je velmi malých, čtyři však mají velikost planet.

Saturn Saturn se nachází asi ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce než Jupiter. Je to obrovská kapalná planeta s malým tuhým jádrem. Je velmi lehký. Kdybychom měli k dispozici dostatečně velkou nádobu s vodou, plaval by na hladině. Saturn má prstence. Jsou vytvořeny z milionů ledových úlomků různých velikostí s průměrem až 10 kilometrů. Saturn má asi 20 měsíců. Šest je větších, jsou pravděpodobně celé z ledu, a 14 drobnějších, které obíhají mezi prstenci a velkými měsíci. Největší z měsíců se jmenuje Titan.

Uran Uran je nazelenalá a velmi chladná planeta. Je složena většinou z kapalin a plynů, právě tak jako Jupiter a Saturn. Uran má proti nim pouze poloviční velikost. Má 15 chladných měsíců a 10 prstenců. Zajímavostí je, že Uran vypadá jako kdyby válel sudy. Sluneční světlo dopadá 21 pozemských let nejprve na jeden pól, potom stejnou dobu na rovník a dalších 21 let na druhý pól. To vytváří na planetě velmi podivná období – na každém pólu je 21 let nepřetržitě světlo, potom 21 let se střídají normální dny a noci, a poté následuje 21 let temnoty.

Neptun O této planetě jsme se více dozvěděli až v roce 1989. Jedná se o planetu složenou z plynů. Podobně jako na Zemi se tu střídají roční období, každé trvá kolem 40 pozemských let. Neptun je podobný Uranu, ale je menší a má dva měsíce – Triton a Nereidu. Triton je neobvyklý, neboť obíhá opačným směrem než Neptun. Okolo Slunce oběhne Neptun jednou za 165 let a kolem své osy se otočí za 16 hodin.

Měsíc Měsíc je přirozenou družicí Země. Pohybuje se po oběžné dráze kolem své planety. Zemi oběhne za 29 a půl dne. Této době říkáme měsíc. Za stejnou dobu se otočí kolem své osy. Proto ze Země vidíme jen jednu polovinu Měsíce. Měsíc je chladné těleso. Měsíční světlo, které vidíme, je jen odražené sluneční světlo. Povrch Měsíce tvoří vysoké hory a hluboká údolí s krátery. Tmavší oblasti vznikly při sopečné činnosti z roztavených hornin. Na Měsíci není voda. Den na Měsíci trvá 14 pozemských dní, noc je stejně dlouhá. Teplota vystupuje ve dne nad 100° Celsia, v noci klesá na minus 150° Celsia.

Planetky Jsou to malá tělesa obíhající kolem Slunce. Jsou nepravidelného tvaru. Nejvíc se nacházejí mezi Marsem a Jupiterem. Některé mohou zkřížit dráhu Země a dostat se do blízkosti Slunce.

Asteroidy a meteoroidy Jedná se o tělesa veliká od několika milimetrů až několik desítek metrů, která se pohybují mezi planetami. Tělesa větší než sto metrů jsou považována za planetky. Denně několik miliónů malých meteoroidů narazí do Země. Pokud je meteoroid větší, v atmosféře se zcela nevypaří, a na Zemi dopadne jako meteorit.

Komety Jsou složené především z ledu a prachu. Mají nápadné ohony. Většina komet se zdržuje ve vnější části sluneční soustavy, odkud občas některá zalétne do vnitřní části. Některé komety definitivně opouštějí sluneční soustavu, jiné se k nám pravidelně vracejí (Halleyova kometa, Kohoutkova kometa).

Pluto Pluto je záhadné ledové těleso, nepravá planeta, menší než náš Měsíc a je podobná planetám v blízkosti Slunce. Má jeden měsíc, který se jmenuje Charon. Jeho doba oběhu kolem Pluta je stejná jako doba otočení této planety kolem své osy. To znamená, že tento měsíc je viditelný pouze z jedné polokoule Pluta. Většinu času je Pluto nejvzdálenější planetou od Slunce. Obíhá však po takové dráze, že je někdy blíž ke Slunci než Neptun. A i když se jejich oběžné dráhy zdánlivě protínají, obě planety se nikdy nesrazí.

Prostor mezi planetami Kromě Slunce a planet se ve sluneční soustavě vyskytují ještě měsíce – nejvíce probádaný je Měsíc – družice Země planetky asteroidy a meteoroidy komety plutoid hvězdný prach

Zdroj použitých obrázků Všechny obrázky použité v prezentaci pocházejí z Wikimedia Commons. Jedná se o licenci public domain či o volná díla. Autor: NASA – Země, Slunce, Mars, Merkur, Pluto, Venuše, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Měsíc, planetka, asteroid Sluneční soustava, kometa – volná díla