Vývoj vztahů mezi ES/EU a USA v kontextu proměny mezinárodního systému Transatlantické vztahy EU Petra Měšťánková

Historický kontext Alfred Grosser: neexistuje „rok nula“ 19. století: Světové dění ovlivňuje koncert evropských velmocí USA nejsou velmocí, postupně roste jejich hospodářský vliv, ale vojenská síla je v porovnání s evropskými velmocemi nepatrná Vztahy USA-evropské země především na bázi obchodní

Meziválečné období Zahraniční politika USA ovlivňována střety mezi izolacionisty a internacionalisty. 1. sv. válka → na krátký čas převážili internacionalisté. Vojenská pomoc Wilsonových 14 bodů základem mírového jednání v Paříži Wilson dal impuls ke vzniku Společnosti národů

Meziválečné období Ve 20.-30. léta převážil izolacionismus USA neratifikovaly Versaillskou mírovou smlouvu → 1921 Senát přijal rezoluci, v níž ukončil válečný stav. USA se nestaly členem SN → vliv na její omezenou působnost a funkčnost

Meziválečné období Vztahy s evropskými zeměmi především obchodní. 1929: krach newyorské burzy → světová hospodářská krize 1935: v USA byl přijat zákon o neutralitě (Neutrality Act) Změna politiky s nástupem 2. světové války 1941: zákon o půjčce a pronájmu + Atlantická charta 1942: vstup do války

Poválečné období Proměna mezinárodního systému Bipolarita USA vs. SSSR – obě vlastní jaderné zbraně NATO vs. Varšavská smlouva Kapitalismus vs. komunismus Evropa je rozdělená → ozbrojený mír OSN – odlišností od SN je, že členy se postupně stávají skoro všechny státy světa Jedná se o MS poměrně stabilní, kde vztahy mezi aktéry jsou do značné míry předvídatelné. Napětí mezi velmocemi se ventiluje v zemích třetího světa.

Poválečné období Položeny základy vztahů mezi USA a západoevropskými zeměmi → tzv. grand strategic bargain. ZE: USA nutné pro zajištění stability ZE a vyvážení vlivu SSSR Americké jednotky musí zůstat v Evropě – v USA to vyvolalo spory mezi izolacionisty a internacionalisty.

Poválečné období 1947: Trumanova doktrína Doktrína o zadržování komunismu Marshallův plán hospodářské obnovy Poskytnutí pomoci pouze svobodným zemím → izolace KS ve Francii a Itálii Evropské země musí mezi sebou spolupracovat Realizován skrze Program hospodářské obnovy a Organizaci evropské hospodářské spolupráce 1949: vznik NATO

50. léta Vývoj v ZE → od ESUO k Římským smlouvám. Mimo ale stále zůstává Velká Británie Postoj USA k evropské integraci: Pozitiva: stabilita v ZE a potažmo v celé Evropě vznikem dvou bloků Podpora britského členství Negativa: negativní vliv na americké obchodní zájmy, zvláště v oblasti zemědělství a ocelářství

50. léta Největší konflikty mezi partnery: Otázka znovuvyzbrojení Německa (1950-1955) Suezská krize (1956)

1958-1971 Mezinárodní prostředí: Období détente Po kubánské raketové krizi v r. 1962 USA a SSSR zahájily rozhovory o kontrole jaderného zbrojení V r. 1963 Dohoda o omezení testování jaderných zbraní (zákaz atmosférických zkoušek) Tenze mezi velmocemi se ventilovaly v třetím světě. Konflikty byly nahlíženy optikou konfliktu mezi Východem a Západem. Viz válka ve Vietnamu, konflikty v Africe, podpora armády a pravicových sil v Latinské Americe

1958-1971 Vývoj v evropské integraci Stabilita i konflikt Počátek významných politik → společná obchodní politika a společná zemědělská politika Konsolidace institucionálního rámce Hospodářský boom Tenze: francouzská iniciativa na integraci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (tzv. Fouchetův plán) Lucemburský kompromis Otázka rozšíření → Francie blokovala žádosti o členství VB

1958-1971 USA Zavraždění JFK Domácí nepokoje: hnutí za občanská práva pro Afroameričany, mírové hnutí, protijaderné hnutí Závody ve zbrojení se SSSR Problémy hospodářské → zhoršeno zaměřením administrativy na oblast vojenskou

1958-1971 ES-USA Evropská integrace v oblasti hospodářské x americké obchodní zájmy Úsilí některých zemích (Francie) učinit z Evropy třetí sílu mezi Západem a Východem Francie požaduje změny v NATO → V r. 1966 se stahuje z integrovaného vojenského velení NATO Evropa začíná růst jako aktér v MV – navázání vztahů s bývalými koloniemi

1971-1985 Mezinárodní prostředí Opětovný růst napětí mezi velmocemi (zejména od konce 70. let) K růstu napětí přispěl: Konflikt na Blízkém východě Íránská revoluce Sovětská invaze do Afghánistánu Konec 70.-pol. 80. let období tzv. nové studené války

1971-1985 Vývoj v ES: Euroskleróza, ale posílení koordinace zahraniční politiky členů ES Patrné na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě 1973: rozšíření o VB, Irsko a Dánsko → podporováno USA 80. léta snahy prolomit eurosklerózu a naplnit základní cíl evropského projektu (společný trh)

1971-1985 Vývoj v USA: Nixonova administrativa Ztráta legitimity aférou Watergate a neúspěchy ve Vietnamu 1971: nová ekonomická politika → tzv. Nixonův šok konec fixního směnného kurzu mezi dolarem a západoevropskými měnami → pád kurzu dolaru Ochranářská opatření domácího trhu (10 % dodatečná daň na dovážené zboží) V očích ES porušení dohod z GATT

1971-1985 EU-USA Během Nixonova prezidentství převažovaly konflikty ve vzájemných vztazích Hospodářské konflikty v důsledku Nixonova šoku. Politické konflikty: Oslabení důvěry v americké vedení Nixonova doktrína → požadavek, aby evropské země zvýšily výdaje na svou obranu

1971-1985 1973: americká administrativa vyhlašuje „Rok Evropy“ Henry Kissinger: Role USA je globální, zatímco role ES regionální, ES by měla podporovat aktivity USA → nespokojenost v ES ES v reakci vydává Deklaraci evropské identity Vztah s USA je založený na partnerství, jednání rovný s rovným

1971-1985 V 80. letech se jako problematické ve vztazích ES a USA ukázalo být zvolení Ronalda Reagana prezidentem. Hlavní problémy: Hospodářské Hospodářská politika USA vedla k rozšíření finanční nestability 1985: uzavření dohody o koordinaci měnové politiky (Plaza Agreement)

1971-1985 Politické: ES dojem, že je Reagan obchází v důležitých otázkách Střety: Polsko 1981 USA: sankce vůči SSSR ES: ekonomická pomoc Polsku (odmítaly USA) Grenada 1983 ES proti americké invazi na Grenadu vůči levicovému režimu Řešení podle ES ekonomická pomoc vládě, která by docílila její posun k umírněné levici Středoamerické konflikty USA: podpora armády a pravicových sil vůči levicovým guerrilám (Nikaragua, Guatemala, Salvador) ES: konflikty nemají vojenské řešení a je třeba hledat způsob dosažení míru.

1989-současnost Mezinárodní prostředí: 1989: pád komunistického bloku → konec bipolárního uspořádání světa Proč došlo k ukončení Studené války? První verze: Reaganova politika pomohla k pádu SSSR Druhá verze: Pád SSSR byl způsoben vnitřní strukturální krizí Chaos a stabilizace nového mezinárodního řádu Globalizace – integrace ekonomik Zvýšená spolupráce mezi státy – regionální integrace Demokratizace Noví hráči – EU, některé rozvojové země Nové hrozby

1989-současnost Proměna charakteru spolupráce mezi ES/EU a USA – institucionalizace vztahů Faktory: Transformace ES v EU Proměna zahraničních politiky – již nejsou naprostou doménou exekutiv Pokles schopnosti obou aktérů diktovat podmínky světového obchodu (noví aktéři) Hospodářská dimenze se stala více určující ve vzájemných vztazích než v minulosti.

1989-současnost Transatlantická deklarace (1990) Iniciativa Bushovy administrativy Faktory: Hodnocení evropské integrace → síla i význam ve světě poroste Hlavní odbytiště amerických výrobků + hlavní cíl amerických investic Obavy ze vzniku společného trhu a ohrožení amerických obchodních zájmů Obavy, aby proměnou ES v EU nevznikl v rámci NATO jednotný a více asertivní evropský klub (obavy z rozpadu NATO) ES → americká iniciativa měla podporu Delorsovy Komise

1989-současnost Deklarace formalizovala ad hoc setkávání. Summit ES/EU-USA – představitel Komise, předsednická země a americký prezident Podobná setkávání ministrů zahraničí ES/EU, Komise a amerického ministra zahraničí Brífinky, kde ministr zahraničí předsednické země informoval amerického prezidenta o výsledcích EPS Přijímání společných opatření v boji proti terorismu, obchodu s drogami, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní Posílení role OSN

1989-současnost Transatlantická deklarace nesplnila očekávání EU řeší svoje problémy – HMU, prohlubování integrace vs. rozšiřování, neschopnost v oblasti SZBP (Jugoslávie) Clintonova administrativa také více zahleděná do domácích problémů (hospodářství) Mezi EU a USA narůstají obchodní spory I když se konají různá setkání, nedochází k posunům ve vzájemných vztazích Řešením má být tzv. Nová transatlantická agenda (1995)

1989-současnost Nová transatlantická agenda Společné cíle: Ze strany USA NTA znamenala uznání EU jako kolektivního aktéra Specifikovala oblasti spolupráce a vypsala oblasti „společné akce“ Společné cíle: Podpora míru a stability, demokracie a rozvoje ve světě Společné odpovědi na globální výzvy Expanze světového obchodu a užší obchodní vztahy

1989-současnost Další institucionalizace vztahů Vytvořena Skupina vysokých úředníků (Senior Level Group) a Task force → příprava summitů a ministerských setkávání Transatlantic business dialogue – nevládní, mezi podnikatelskými a obchodními skupinami Ad hoc setkávání mezi europoslanci a americkými zákonodárci Dialogy mezi odbory, environmentálními organizacemi a organizacemi na ochranu spotřebitele

1989-současnost Problémy v oblasti hospodářské vedly k uzavření tzv. Transatlantického hospodářského partnerství v r. 1998 Bilaterální obchodní vztahy→ redukce bariér obchodu Multilaterální úroveň (WTO) → důraz na liberalizaci světového obchodu.

1989-současnost Po zvolení George W. Bushe dochází ke zhoršení vzájemných vztahů. V EU byla jeho politika vnímána jako návrat k unilateralismu. USA odmítly několik mezinárodních závazků Unilaterální odstoupení od smlouvy ABM (Anti Balistic Missiles) o omezeních systémů antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním Odvolání podpisu Kjótského protokolu a ICC

1989-současnost Odmítavé reakce v EU vyvolává Doktrína preventivního útoku (Bushova doktrína) Amerika může vést preventivní války, aby se ubránila „darebáckým státům“ a teroristům. Tyto útoky povede i sama, pokud to bude nutné. Ve 2. volebním období se Bush od této doktríny postupně distancuje.

1989-současnost NTA se po 11/9 stává hlavní platformou spolupráce v boji proti terorismu. Pokrok ve spolupráci s EU představuje ustavení Transatlantické hospodářské rady (2007, TEC, Transatlantic Economic Council) Má na základě spolupráce mezi vládami prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a USA Cíle: redukce bariér investování a podpora vzniku otevřených investičních režimů Oblast regulace, ochrana duševního vlastnictví, finančních trhů, inovací a technologie, investic

1989-současnost V 2. funkčním období se vztahy mezi EU a USA mírně zlepšily. Přesto Bushovo období skončilo silně narušenými vztahy mezi spojenci. Důvěra evropské veřejnosti v USA výrazně poklesla. 2002 64 % Evropanů považovalo americké vedení ve světě za žádoucí V r. 2008 jen 36 %