Základní škola praktická a základní škola speciální Heřmanův Městec Anotace ICT 2 _ 1/49 Prezentace seznamuje žáka s infekčními chorobami přenášenými převážně pohlavním stykem Autor Mgr. Hana Dubcová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Seznámení s pojmy infekční nemoc, žloutenka, opar, chlamydie, virus HIV - AIDS Speciální vzdělávací potřeby Materiál určen pro žáky 9. roč. základní školy praktické Klíčová slova Infekční nemoc, žloutenka, opar, chlamydie, virus HIV - AIDS Druh učebního materiálu Prezentace Druh aktivity Výklad Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělání Základní vzdělání – druhý stupeň Typická věková skupina 13 – 15 let/9. ročník Celková velikost 4 282kB
Sexuálně přenosné choroby II. „Hodné holky si nezapamatuji, na ty zlé nikdy nezapomenu !“
Sexuálně přenosné choroby II. Tato část navazuje na první díl, který pojednává o třech základních pohlavních nemocech : příjici, kapavce a měkkém vředu. Jedná se o onemocnění, která jsou přenášená výhradně pohlavním stykem.virová, bakteriální nebo parazitární V tomto dílu se budeme zabývat infekčním onemocněním, přenášené převážně pohlavním stykem.
1. Chlamydiové infekce 2. Virus HIV – AIDS 3. Virová hepatitida 4. Herpes (opar) genitalis
Chlamydie - Chlamydia trachomatis
Chlamydiová infekce Chlamydie jsou velmi nebezpečné bakterie, které šíří v těle člověka infekci - chlamydiózu, jež způsobuje širokou škálu trvalých, bolestivých i jinak nepříjemných zdravotních potíží. Napadají zejména močopohlavní orgány a plíce a posléze klouby, srdce a mozek.
Chlamydie Tato bakterie způsobuje pohlavní infekci, která ročně postihne 90 miliónů mužů a žen, nejčastěji mladých od 15 do 30 let věku. Přenáší se zejména nechráněným pohlavním stykem, může se ale šířit i dotykem nebo přes kontaminované předměty (např. spodní prádlo). Vždy ale potřebuje k šíření vlhké prostředí (přenos je možný i v sauně či na plovárně).
Chlamydie Při náhodném kontaktu s okem, dokáže Ch. trachomatis napadnout i oční spojivku a vyvolat v ní zánět nebo i vážnější problémy. Příznaky: malý defekt na vnějších částech genitálií (puchýř, uzlinka), svědění, výtok (často zapáchající), bolestivost pohlavního styku s možným mírným krvácením, podrážděný močovod, bolesti v podbřišku. Záludnost nákazy spočívá v tom, že zhruba polovina mužů, a dokonce až 80 procent žen nepociťuje téměř žádné nebo vůbec žádné příznaky.
Chlamydie
Chlamydie Léčba: Nemoc je možné určit od 7 dnů od nakažení a to stěrem z děložního čípku či močové trubice, krve nebo DNA. Léčí se antibiotiky, která se berou velmi důsledně. Vyšetření je nutné u obou partnerů. Pomáhá i podpůrná léčba, tzv. systémová enzymoterapie, která má protizánětlivé účinky a zlepšuje účinnost antibiotik. V současnosti vědci pracují na novém testu pro muže, který by měl pracovat na principu těhotenského testu a odhalit nákazu ch. do hodiny.
HIV - AIDS V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Syndrom získaného imunodeficitu. V roce 1983 byl objeven původce nemoci - virus, který byl nazván HIV /Human Immunodeficiency Virus/. Virus poškozuje imunitní systém tak, že postupně dochází ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus začíná být náchylný k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění.
HIV - AIDS Člověk nakažený virem HIV nemusí mít řadu let žádné zdravotní obtíže. Toto období označujeme jako bezpříznakové nosičství viru HIV. I v tomto bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby, i když sám vypadá a cítí se zcela zdráv. U velké většiny „HIV pozitivních“ dojde k rozvoji některého z příznaků HIV/AIDS obvykle za 10-15 let po infekci virem HIV. Na rozvoj nemoci má vliv celá řada faktorů: úroveň obranyschopnosti organismu životní styl výživové návyky Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Je nesmírně důležité u nakažené osoby infekci HIV co nejdříve prokázat, aby se mohla včas zahájit léčba, která má šanci rozvoj onemocnění výrazně zpomalit, prodloužit tak život a zlepšit jeho kvalitu.
HIDS - AIDS Červená stužka je mezinárodně uznaným znakem solidarity s lidmi nakaženými virem HIV / trpícími nemocí AIDS
Žloutenka - hepatitis Hepatitida je zánětlivé onemocnění jater, především virového původu. Často je mezi lidmi nazývána také jako žloutenka, a to podle zbarvení kůže, očního bělma nemocného vyvolaného barvivem bilirubin. Ve skutečnosti jde ale o jeden ze symptomů, který nemusí chorobu doprovázet. V současné době je uznáváno pět druhů infekčních hepatitid A, B, C, D, E. Béčko se přenáší infikovanými tělními tekutinami, například krví a spermatem. Do těla se dostává poraněnou kůží nebo sliznicí, přičemž k proniknutí viru do organismu stačí i malá oděrka. Typ B vede v řadě případů k poškození, případně i selhání jater, nezřídka pacient umírá na cirhózu nebo rakovinu jater. Nejlepším způsobem, jak se chorobě bránit, je očkování.
Žloutenka - hepatitis Hlavním rizikem je u ní vznik vleklého onemocnění poškozujícího játra a velmi často způsobuje nebezpečné komplikace. Choroba se často projevuje jako běžná chřipka. Pacienty sužují zvýšené teploty, bolestmi kloubů a svalů, únava, nevolnosti, nechutenství, zvracení, neurčité bolesti břicha doprovázené průjmy. Léčba - jak akutní, tak chronická podoba nemoci vyžaduje u pacientů vysokou míru odříkání. Jsou spojené s přísnou dietou, úplným vynecháním alkoholu a smažených výrobků.
Virus Hepatitis typu E
Žloutenka - hepatitis Očkování: Proti "áčku" i "béčku" existuje jedna vakcína. U zdravých lidí jsou její účinky prakticky doživotní. Investice se pohybuje řádově v tisících korunách. Základní očkování probíhá ve třech dávkách. První se podá v termínu, který si člověk zvolí, druhá o měsíc později a třetí dávka šest měsíců po dávce první.
Očkování proti hepatitidě
Herpes genitalis Herpes genitalis patří mezi herpetická virová onemocnění a je způsoben virem HSV 2. Herpes znamená opar, v tomto případě opar na genitáliích. Obecně je známější a snad i častější opar rtu, jehož původcem je stejný virus, jen typu 1 (HSV 1). Člověk nakažený tímto virem, který má akutní příznaky (puchýřek na rtu), může např. při orálním styku nakazit jiného a přenést tak virus na jeho genitálie.
Herpes genitalis Jaká je prevence? V první řadě by si měl každý člověk uvědomit, že herpetická infekce je trvale nevyléčitelná. Jakmile se virus dostane do těla, není síly, která by jej z nervových uzlin vyhnala. Proto je jistě důležité, aby se zabránilo dalšímu šíření viru od infikovaných osob na zdravé. Kondom tento problém spolehlivě řeší. Herpes genitalis není tak nebezpečný jako AIDS, ale dokáže také potrápit a znepříjemnit život.
Použité zdroje: http://www.herpesgenitalis.cz/ http://tema.novinky.cz/chlamydie, 12. 6. 2012, 18:49 http://www.hiv.cz/showpage.php?key=co-je-hiv, 12. 6. 2012, 18:57 http://www.004.cz/aids-hiv/colorhiv.gif, 12. 6. 2012, 19:16 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Red_Ribbon.svg, 12. 6. 2012, 19:23 http://tema.novinky.cz/hepatitida, 12. 6. 2012, 19:30