Obecná problematika Vlivy diskontní sazby na hodnocení projektů Teoretické školy Diskontní sazba jako tržní úroková míra Diskontní sazba a hodnocení projektů v praxi Shrnutí

Co je to veřejný projekt? „Systémový návrh alokace veřejných zdrojů, který má (zpravidla) charakter investiční akce.“ František Ochrana

Co je to veřejný projekt? „Realizace určitých konkrétních cílů, v jejichž důsledku vznikají buď specifické produkce (statků a služeb), nebo investiční celky, či dochází ke korekci nespravedlnosti vůči určitým skupinám obyvatelstva na základě stanovených a obecně sdílených kritérií.“

Hodnocení projektu? Smyslem hodnocení projektu je výběr nejvýhodnější investiční varianty => nejlepší efekty s omezenými zdroji Faktory výkonnosti, likvidity a rizikovosti

Hodnocení projektu? Před započetím hodnocení je nejprve nutné: CBA odhadnout budoucí užitky z projektu stanovit náklady na projekt určit náklady na kapitál – tedy stanovit diskontní sazbu zvážit rizikovost projektu. CBA Porovnává přínosy a náklady projektu v peněžním vyjádření

Vliv diskontní sazby na hodnocení projektu

Vliv diskontní sazby na hodnocení projektu Velmi citlivý faktor -> malé změny sazby vedou k naprosto odlišným výsledkům analýzy Vliv na: Přijetí či odmítnutí projektu Alokace zdrojů mezi soukromým a veřejným sektorem Rozhodující faktor času: krátkodobý x dlouhodobý projekt -> viz příklad Snadno zmanipulovatelné kritérium

Diskontní sazba vs. čas Očekávaný příjem za 1 rok je 100.000,-Kč, diskontní sazba nejprve 5% poté 10% i=5% -> SH = 95.381,-Kč i=10% -> SH = 90.909,-Kč Očekávaný příjem za 15 let je 100.000,-Kč, diskontní sazba nejprve 5% poté 10% i=5% -> SH = 48.101,-Kč i=10% -> SH = 23.939,-Kč SH = současná hodnota příjmů

Hodnota diskontní sazby a jeji vliv Současná hodnota příjmů: Čím nižší je DS tím vyšší je SHP Při moc nízké DS přijaty neefektivní projekty Při moc vysoké DS odmítnuty projekty efektivní Současná hodnota nákladů: Při vysoké DS je nízká SH budoucích nákladů -> přesun břemene do budoucna (skutečné náklady jsou vyšší než předpoklad) Citlivost projektů s vysokými náklady na jejich ukončení

Diskontní sazba na dokonalém trhu* Trhy jsou v rovnováze -> pouze jedna DS Deficitní subjekty si jsou ochotni půjčit za cenu, za kterou jsou přebytkové subjekty ochotni disponibilní prostředky poskytnout Cena = úroková míra = MRTP** Deficitní subjekty si určují úrokovou sazbu, za kterou jsou schopny omezit budoucí spotřeby, aby si mohly zvýšit současnou spotřebu. Přebytkové subjekty zase určují cenu, za kterou jsou schopni omezit současnou spotřebu, disponibilní prostředky ušetřit a půjčit deficitním subjektům MRTP = SRTP*** Ve skutečném světě je informační asymertie proto jsou jiné úrokové sazby pro deficitní a přebytkové subjekty *Neoklasická teorie **Mezní míra časové preference ***Společenská mezní míra čas. pref.

Teoretické školy Škola společenského nákladu obětované příležitosti kapitálu K významným zástupcům patří Harberger, McKean Škola společenské míry časové preference Společenskou mírou časové preference se zabýval Feldstein, Marglin a Steiner

Škola společenského nákladu obětované příležitosti kapitálu Společenským nákladem je ušlý výnos, kterého by bylo dosaženo investicí do projektu soukromého sektoru -> Soukromý sektor obecně generuje vyšší výnos než veřejný Potom - poměřování mezních nákladů kapitálu hodnoceného projektu k mezním nákladům kapitálu alternativních projektů ve veřejném sektoru v závislosti na druhu financování projektů Financování výběrem daní -> pokles soukromé spotřeby -> pokles národohosp. ukazatelů Financování emisí dluhopisů -> vysoká výnosová míra -> růst vládních investic -> pokles investic soukromých Růst úrokové míry -> růst sazeb u hypotečních úvěrů -> pokles soukromých investic (bydlení) Stínové ceny = alternativní náklady projektu, ke kterým dojdeme komparací s alternativním projektem soukromého sektoru

Škola společenské míry časové preference Určení současné hodnoty budoucí spotřeby Problém: Jak ohodnotit budoucí užitky z budoucí spotřeby? Teoretik rozhoduje o spotřebě za budoucí generace, ačkoliv nezná požadavky na kvalitu i kvantitu statků. Určení kladných, ale i záporných užitků Hledá cenu budoucí spotřeby projektu ohodnocené z hlediska společnosti jako celku

Tržní úroková míra jako diskontní sazba Použití tržní úrokové míry nebo průměru tržních úrokových měr jako diskontní sazby Tržní úroková sazba je snadno dosažitelná pokud má specifikováno, k jakým aktivům je úroková míra vztažena 5 zásadních problému s klíčovým problémem vyšší tržní úrokové sazby soukromého sektoru než míra výnosnosti a rizika veřejného a tím nesprávného stanovení diskontní sazby projektu – Jackson, Brown

Tržní úroková míra jako diskontní sazba – 5 problémů 1. Problém - časová preference jednotlivce Jednotlivec upřednostňuje spotřebu současnou před budoucí -> odměna v podobě úroku -> úroky vyplaceny v budoucnu -> selhání jednotlivce při hodnocení užitečnosti budoucí spotřeby 2. Problém - záporné externality do budoucna Upřednostňování součas. potřeb -> externalita pro budoucí generace (podcenění budoucích dopad -> současný užitek je nadhodnocen oproti dopadům, kterými bude projekt zatížen na konci své životnosti Jedinec objektivně neposoudí budoucí zatížení pro stanovení spravedlivou diskontní sazbu

Tržní úroková míra jako diskontní sazba – 5 problémů 3. Problém - způsob financování projektu veřejného sektoru Investice veřejného sektoru částečně vytlačují soukromé investice -> daně snižují soukromou spotřebu -> nižší produkt financování prostřednictvím půjčky -> růst úrokové sazby na trhu -> růst úspor, pokles investic 4. Problém – monopolní cenová tvorba Vyšší monopolní cena než cena v dokonalé nebo monopolistické konkurenci -> vyšší výnosová míra na trhu nepoužitelná pro porovnání projektu s alternativním 5. Problém – riziková prémie Riziková prémie součástí tržní úrokové sazby -> riziková prémie je vyšší v soukromém sektoru než ve veřejném

Diskontní sazba v praxi Evropská komise stanovila pravidla pro stanovení referenční a diskontní sazby pro účely hodnocení projektů Diskontní sazba by měla odrážet náklady příležitosti kapitálu pro investora = ušlý výnos z nejlepšího alt. Projektu Doporučení Evr. komise -> použití 5% reálné finanční diskontní sazby za orientační referenční hodnotu pro projekty veřejných investic spolufinancovaných z fondů Hodnoty lišící se od 5% odůvodnit Specif. makroekon. Podmínky členského státu Povahou investora – např. při spolufinancování ze soukr. sektoru Odvětvím

Shrnutí - diskontní sazba Diskontní sazba hraje zásadní roli v hodnocení veřejných projektů Faktor, který může být použit ve prospěch současné, ale může také způsobit dalekosáhlé negativní dopady na všechny zúčastněné subjekty Dvě školy ekonomů, zabývající se principy stanovení diskontní sazby na základě časové preference nebo obětované příležitosti kapitálu, na ně volně navazují pravidla používaná v praxi Od roku 2007 platí dokument Evropské komise Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, který navazuje na podobné dokumenty platné předtím

Riziko Při rozhodování o přijetí projektu subjekt poměřuje náklady a užitky, které mu přinese. Jedním z rozhodovacích kritérií je i riziko Riziko je definováno jako situace, kdy existuje možnost nepříznivé odchylky od žádoucího výsledku. (Skutečné výsledky se liší od předpokládaných) Aby se jednalo o riziko :musíme mít alespoň 2 varianty řešení, alespoň 1 výsledek nežádoucí Např. riziko, že daná investice nepřinese předpokládaný výnos nebo účinek daného projektu nebude dostatečný

Druhy rizik Teritoriální a politická (vlivem sociální politiky státu, nezákonnou činností, války) Ekonomická (tržní, inflační, kurzová,úvěrová) Bezpečnostní (zabezpečení proti krádeži) Právní rizika a rizika spojená s odpovědností za škodu Předvídatelná a nepředvídatelná Specifická ( daném odvětví- pojišťovací, manažerská, spojená s fin.trhem)

Druhy rizik II. Finanční riziko – vyplývající z používání různých druhů kapitálu, jehož náklady pořízení jsou relativně fixní v poměru k dosahovaným výsledkům Podnikatelské riziko – nebezpečí, že dosažené výsledky se budou odlišovat od předpokládaných (příznivé, nepříznivé odch.) Projektové riziko – u špatného řízení projektu Rizika ovlivnitelná, neovlivnitelná Spekulativní a čisté riziko

Postoj k riziku Averzní – negativní postoj, snaží se mu vyhýbat Vyhledávající riziko – vyhledává riskantnější příležitosti Neutrální postoj – je indiferentní mezi rizikem a jistotou

Rozhodování za rizika z pohledu mikroekonomie Rozhodujeme se podle oček. výsledku =je vlastně váženým průměrem oček. výsledků, kdy vahou je pravděpodobnost Lidé se však snaží maximalizovat svůj užitek, proto musíme brát v úvahu oček. užitek

Vztah k riziku a ochota přijmout spravedlivou sázku Averze k riziku Preferuje jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem

Vztah k riziku a ochota přijmout spravedlivou sázku Vyhledávání rizika Dá přednost rizikové variantě a tudíž spravedlivé sázce

Vztah k riziku a ochota přijmout spravedlivou sázku Neutrální postoj k riziku Při volbě mezi spravedlivou sázkou a jistou variantou nerozhodný

Analýza rizik Prvním krokem při předcházení rizik správná analýza Chápána jako proces definování hrozeb, pravděpodobnosti a negativního dopadu rizik Zahrnuje: Identifikaci rizik Stanovení hodnoty aktiv Identifikaci hrozeb a slabin Stanovení závažnosti hrozeb a míry zranitelnosti

Měření rizika Důležitým prvkem analýzy rizik Různá velikost rizika v každé situaci, né vždy je možné se riziku vyhnout Přesněji lze vyjádřit pomocí pravděpodobnosti – v % vyjádřenou možnost jeho vzniku (objektivně – z minulých údajů, Subjektivně – odborný odhad) Pokud máme k dispozici varianty peněžních toků – průměrná očekávaná hodnota příjmů Vzorec:

Měření rizika II. V = σ / Směrodatná odchylka Variační koeficient Vyjadřuje absolutní míru rizika Porovnává odchylky PP od průměrné očekávané hodnoty PP Čím vyšší hodnoty, tím riskantnější V = σ / Vyjadřuje relativní míru rizika U projektů, které mají odlišné průměrné očekávané hodnoty PP Čím vyšší, tím vyšší riziko projektu

Řízení rizika Je proces, kdy se subjekt snaží zamezit působení existujících i budoucích rizik a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat jejich negativní účinek. Pomocí Cost benefit analysis zhodnotit ekonomické náklady a přínosy variantních řešení pro snížení rizik, a vybrat optimální variantu řešení Hlavní oblasti : havárie, přír.katastrofy, finanční a projektová rizika, obchodní, technická a organizační r.

Snižování rizika Odstranění příčin rizika x snížení nepříznivých důsledků Transfer rizika (přesunutí na jiné subjekty – leasing, bankovní záruka) Diverzifikace (rozšíření na co nejširší základnu, např. volba právní formy podnikání) Pojištění (směna velké ztráty za malou jistou ztrátu ve výši pojistného) Etapová realizace projektu Rezervy

Rozhodování za nejistoty Je širší pojem než riziko, definována jako náhodnost , neurčitost podmínek či výsledků nějakých jevů či procesů. Na rozdíl od rizika neznáme pravděpodobnost výsledků Metody rozhodování za nejistoty: Kritérium maximin a maximax Laplaceovo pravidlo Hurwitzovo pravidlo Savangeovo pravidlo

Kritérium maximax Rozhodující subjekty jsou optimističtí z hlediska budoucích výnosů projektu, předpokládá nejpříznivější situace světa Nejprve se stanoví maxima hodnot daného kritéria a rizikové varianty, pak je zvolena ta varianta, která dosahuje nejvyšší hodnoty daného kritéria hodnocení. Problém : neuvažuje nepříznivý vývoj světa

Kritérium maximin Rozhodovatelé jsou pesimističtí, předpokládají, že nastane ta nejhorší situace Pro rizikové varianty se stanoví nejnižší hodnoty kritérií pro jednotlivé rizikové situace. Vybrána je ta varianta, která má z minimálních hodnot tu nejvyšší.

Laplaceovo pravidlo Rozhodovatel nemá informace o pravděpodobnostech rizikových situací. Různým situacím přiřazuje stejné pravděpodobnosti, ty pak slouží jako váha k výpočtu očekávaného výnosu Pak se vybere nejvyšší hodnota oček. výnosu

Hurwiczovo pravidlo rozhodovatel uvažuje pro každou rizikovou variantu jí příslušející nejvyšší a nejnižší hodnotu kritéria hodnocení. Pro každou veličinu se také stanoví tzv. koeficient optimismu, nabývá hodnoty od 0 do 1. Dané kritérium a koeficient optimismu se navzájem vynásobí a varianty se opět uspořádají. V případě hodnocení výnosového typu bude vybrána nejvyšší hodnota, v případě nákladového ta nejnižší.

Savangeovo pravidlo Rozhodovatel určí ztráty, které mohou vzniknout špatnou volbou rizikové varianty vzhledem k situaci, která nastala po volbě. Ztráty se určí jako rozdíl optimální hodnoty kriteria varianty a hodnot dalších variant. Vznikne tzv. matice ztrát. Optimální varianta je s nejnižší hodnotou ztráty.