NOBELOVA CENA život Alfreda Nobela, význam jeho nadace. Čeští laureáti Nobelovy ceny – J. Heyrovský, J. Seifert

NOBELOVA CENA Nejprestižnější ocenění celosvětového měřítka, každoročně se udílí významným lidem. Alfred Nobel, zakladatel nadace, která ocenění udílí, ve své závěti doslova napsal: “…budou každoročně odměňováni ti, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek. ..jedna část připadne tomu, kdo udělal nejdůležitější chemický objev, jedna tomu, kdo udělal nejdůležitější vynález nebo objev v oblasti fyziky, jedna tomu, kdo udělal nejdůležitější objev v oblasti fyziologie nebo medicíny, jedna část tomu, kdo vytvořil v literatuře vynikající dílo s ušlechtilou myšlenkou a jedna tomu, kdo učinil nejvíce pro sbratření národů a zrušení či zmenšení armád nebo se zasloužil o uspořádání a podporu mírových kongresů.“

KDO BYL ALFRED NOBEL narodil se v roce 1833 ve Stockholmu, v zámožné rodině projektanta mostů a budov, který se také zabýval dobýváním kamene v kamenolomu. Dospívající Alfred byl pilný student, zajímaly ho hlavně jazyky (švédština, ruština, francouzština, angličtina a němčina –ty ovládal plynně), ale také fyzika a chemie. Vystudoval vysokou školu chemickou a stal se inženýrem chemie. Osudovým pro něj bylo setkání s italským chemikem Sorberem. Sorbero vynalezl silně třaskavou látku, jejíž výroba a skladování byla velmi nebezpečná /citlivá na teplo a tlak,nekontrolovatelný výbuch/ - NITROGLYCERIN Alfreda zaujala myšlenka použití této trhaviny při stavebních pracech. Začal spolu s otcem provádět řadu pokusů s cílem vytvořit z nitroglycerinu použitelnou trhavinu. Později při jednom zkušebním výbuchu zahynul bratr Emil, který se podílel na pokusech. Tyto pokusy byly pak ve Švédsku zakázány. Alfredovi to nedalo, zkoušel dál a napadlo ho nechat látku nasáknout do něčeho jako papír, cihla nebo prach, aby bylo možno trhavinu bezpečně přenášet. Nakonec přišel na to, že smícháním nitroglycerinu s křemenným prachem vznikne pasta, která se dá tvarovat do válečků a ty pak vkládat do vyvrtaných otvorů v hornině. Tento vynález si nechal patentovat pod názvem DYNAMIT v roce 1866 Celkem si nechal patentovat 355 svých vynálezů. Zájem o dynamit rostl a Nobel se stal zkušeným podnikatelem a obchodníkem, získal obrovské jmění. Nobel založil továrny a laboratoře,ale nebylo v jeho zájmu, aby dynamit sloužil vojenským účelům

NOBELOVA NADACE Na sklonku svého života Nobel žil v ústraní, neměl žádnou rodinu a trápilo ho, že všechny třaskaviny, které vynalezl, byly postupně používány zbrojním průmyslem. Nobelem účinky jeho vynálezů na bojištích tak otřásly, že se je rozhodl napravit založením Nobelovy nadace (základ tvořilo 39 milionů švédských korun)

Alfred Nobel napsal svou závěť v roce 1895, rok před svou smrtí Alfred Nobel napsal svou závěť v roce 1895, rok před svou smrtí. Doslova v ní stojí: „S celým mým zbylým realizovatelným majetkem bude naloženo takto: kapitál vložený vykonavatelem mé závěti do bezpečných cenných papírů dá základ fondu, z jehož úroků budou každoročně odměňováni ti, jež v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek…Je mou výslovnou vůlí, aby při udílení cen nebyl brán žádný zřetel na národnost a cenu obdržel ten nejzasloužilejší, nehledě na to, zda je Skandinávec nebo ne.“

S udílením cen se začalo v roce 1901 a konají se každoročně v den výročí Nobelovy smrti – 10. 12. Ceny udílí Švédská akademie věd, Karolinský institut ve Stockholmu a norský parlament – to vše podle přání samotného Nobela.

OBORY, VE KTERÝCH SE CENA UDÍLÍ: CHEMIE FYZIKA FYZIOLOGIE NEBO LÉKAŘSTVÍ LITERATURA MÍROVÉ HNUTÍ EKONOMIE (v pozdějších letech) Cena se skládá: z peněžní odměny zlaté medaile diplomu

Nobelova cena je bezesporu nejprestižnějším mezinárodním oceněním Nobelova cena je bezesporu nejprestižnějším mezinárodním oceněním. Je to nejvyšší vyznamenání pro toho, kdo se výjimečnou měrou zasadí o rozvoj určitého vědního oboru.

Nobelovu cenu prozatím získali tito dva Češi: JAROSLAV HEYROVSKÝ – rok 1959, za chemii JAROSLAV SEIFERT – rok 1984, za literaturu

JAROSLAV HEYROVSKÝ (1890 – 1967) Fyzikální chemik, vědec známý v širší veřejnosti jako vynikající chemik,obratný experimentátor a neobyčejně houževnatý pracovník Studoval na univerzitě v Londýně a v roce 1918 získal doktorát na Karlově univerzitě, kde se stal profesorem. Byl také členem ČSAV a mnoha zahraničních vědeckých institucí. Řada světových univerzit mu udělila titul čestného doktora. Proslavil se objevem POLAROGRAFIE – to je vědecká metoda, jejíž podstatou je měření závislosti intenzity procházejícího proudu na vloženém napětí podle tzv. polarografické křivky. Je to rychlá,spolehlivá a hospodárná metoda umožňující určit, o jakou látku se jedná, i její množství ve vzorku. Dá se využít v různých vědních oborech (medicína, chemie, metalurgie, potravinářství, aj) Heyrovský už jako mladý adept vědy začal z podnětu svého profesora fyziky hledat cestu, jak analyzovat různé látky. Pokračoval v započaté práci svého profesora a objevil výše zmíněnou metodu. Své poznatky publikoval v časopisech a vysvětloval i na přednášce v Londýně. Později se svým japonským žákem sestrojil polarograf, který sloužil k nepřetržitým rozborům i k běžným analýzám. Za své zásluhy získal spoustu ocenění jak doma, tak i v zahraničí. Oceněním nejvyšším byla již zmíněná Nobelova cena za chemii

JAROSLAV SEIFERT (1901 -1984) český lyrik, básník, prozaik, publicista a překladatel,autor zpěvného verše. Ve dvacátých letech 20.stol. byl spoluzakladatelem, členem a mluvčím uměleckého hnutí Devětsil, v roce 1929 byl vyloučen z KSČ. Redigoval řadu komunistických deníků a avantgardních časopisů (Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice) Seifertovo básnické dílo směřovalo od proletářské bojovnosti přes poetistické okouzlení moderní civilizací až k písňovému oproštění tvorby, vyjadřující citový vztah k drobným darům života, k domovu a k národní kultuře. Básně reagující na fašistickou okupaci posilovaly národní sebevědomí. Od šedesátých let se jeho poezie změnila – zmizely rýmy a rytmická pravidelnost, verš zdrsněl a přibyly tóny melancholické,nostalgie, životní bilance, vzpomínky na zemřelé přátele, životní lásky, dětství i jiné dramatické události života. V 70. letech musel publikovat v samizdatu, neboť se zasazoval proti nesvobodě a podepsal Chartu 77. Nobelovu cenu získal v roce 1984, bohužel byl již velmi vážně nemocen a zanedlouho také zemřel. Dílo: Deštník z Piccadilly Chlapec a hvězdy Halleyova kometa Jablko z klína Jaro,sbohem Přilba hlíny Maminka Město v slzách Koncert na ostrově…a další

PRAKTICKÁ ČÁST BESEDY Žáci odpovídají na otázky: Napiš povahovou vlastnosti, které si u sebe nejvíce ceníš. V jakém oboru bys chtěl vyniknout? Za co konkrétně bys chtěl obdržet Nobelovu cenu? Jak bys naložil s finanční částkou, kterou bys k Nobelově ceně dostal?

Zpracovala: Barbora Javorková, Dětské oddělení, Karviná – Mizerov Použité zdroje: cs.wikipedia.org, www.converter.cz