LES AMISH

Jeden z nejlepších a nejmírumilovnějších národů na zemi jsou Amish (čti amiš), bydlí v hrabství Lancaster v Pensylvánii, několik hodin od New Yorku. V Severní Americe žije asi tis. Amish a žijí tak, jako jejich předci v 17.století.

Amish jsou původem Evropané. Jejich předci přijeli povětšinou z Německa a Švýcarska odkud byli vyhoštěni z důvodu jejich náboženství a víry. V té době odpověděli tím, že přijali šlechetné pozvání Wiliama Penna, zakladatele státu Pensylvánie a patriarchy protestantů Quakers. Švýcarský biskup Jacob Amann, jim dal jméno Amish, když se rozhodl reformovat a očistit přikázání protestantismu, zavedením nových a velmi přísných pravidel, s vyloučením všech, kteří se nepřizpůsobí řeholní disciplíně a etice komunity.

William Penn

Dodnes se v jejich životě nezměnilo téměř nic. Všichni členové komunity mají biblické jméno. Muži nosí dlouhé vousy. Oblékají se hojně do hrubé, vlněné černé tkaniny a širokého klobouku stejně černého. Ženy nemají právo být oblečeny do šatů s knoflíky, protože jsou podobny šperkům, které jsou zakázány. Používají namísto toho - háčky, aby uzavřely své velmi jednoduché šaty, přes které potom převáží rovněž velmi jednoduchou zástěru.

Vedou sice těžký, ale zato zdravý život. Hodně pracují na polích, jedí zdravou potravu, bez alkoholu a tabáku a proto se Amish těší výbornému zdraví. Nejvíce překvapující je jejich chování, jsou přímí, poctiví, hrdí, štíhlí a to že se chovají hrdě je značně v protikladu s nedbalostí a otylostí, kterou je postižena většina Američanů.

Mluví zvláštním jazykem vytvořeným z bernštiny, alsasštiny, holandštiny, faltštiny a horní němčiny, který se dnes nazývá Pennsylvania Dutch. Americkým mocipánům se nepodařilo do dnešního dne, zakázat vyučování tohoto originálního jazyka na jejich školách a nahradit ho povinnou angličtinou.

Amish bydlí ve strohých a útulných domech, bez moderního komfortu, kde není tekoucí voda, ani elektřina, protože jejich náboženství to zakazuje.Přesto jsou ale jejich obydlí velmi útulná. Když se rodina, nebo skupina shromáždí aby nabrala duševního klidu a sílu, tak laskavost a mír panuje všude kolem v kruhu olejových lamp. Toto je také celková atmosféra obrazu od Vermeera (holandský malíř) a života, který stále beze změn, žijí jako jejich předešlé generace.

Interiéry domů jsou velmi barevné a často pokryty kůží z ovcí nebo z ručně utkaných látek a koberců. Zdi jsou vymalovány živými barvami. Vše je ze dřeva, jednoduché, venkovské a účelné. Umělá hmota je předmětem zakázaným. Jedině přírodní a netovární materiály jsou dovoleny. Matrace na postelích jsou vyplněny slámou, která se mění dvakrát do roka.

Amish jsou shromážděni v malých komunitách. Komunita spojuje asi 35 až 40 rodin o 250 až 300 osobách a všichni uznávají autoritu jednoho patriarchy. Zeměpisný prostor malé velikosti zvýhodňuje soudržnost skupiny. V každém hospodářství žije společně 4 až 5 generací. Vnoučata s prarodiči. Každá dvojice má průměrně 10 dětí.

Systém je téměř soběstačný. Například Amish odmítají sociální zabezpečení, považují ho za nežádoucí, aby nebyli omezováni, ani zastoupeni státem. Naproti tomu, jsou částečně osvobozeni od poplatků a daní. První starostí jedince nebo skupiny je přemýšlet, zda taková, nebo onaká věc je nezbytná pro dobrý průběh života. Co dává naše stávající konzumní civilizace, výrobek nebo službu, to jednoznačně odmítají a vylučují, jsou soběstační a jejich odpověď zní jasně-NE! Amish nejsou doslova sekta, ale spíše komunita. U nich není přesvědčování. Ostatně, dávají pozor na slova, protože jsou nenásilní a mírumilovní, váží si slov. Pokládají slovo jako první nosič možné agresivity. Toto jejich samotné hlásání je příkladem. Tato příkladná ctnost je podstatou výchovy, kterou předkládají svým dětem. Ty jsou vždy čisté, slušné, zdvořilé a vybrané výchovy.

Jejich zaměstnání je hlavně řemeslo a zemědělství. Své nástroje mají zděděné po předcích, ale jsou pevné, udělané s přesností, dovedností a trpělivostí. Dosahují znamenitých výsledků. Odmítají elektřinu, neboť jejich dveře domu by tímto byly otevřeny pro svět falešných obrazů, zvuků a jednoduchosti.

U Amish je kůň společníkem uctívaným a naprosto nepostradatelným. Ovšem, že bývají k pousmání, když je vidíte cestovat s jejich kárami a koněm, tak nevhodné v proudu moderních amerických vozů. Ale v místních dopravních zácpách, jezdí téměř stejně rychle jako lidé ve svých autech. A znečišťují méně. Zápach a trus je sice viditelnější než kysličník uhelnatý, ale je určitě méně škodlivý životnímu prostředí a zdraví.

Používají se malé cesty, které procházejí hrabstvím Lancaster. Všechny jsou tam pečlivě upravené. Země je udržována s láskou a úctou. Lidé zaneprázdněni svou prací, prokazují sílu, houževnatost, pozoruhodnou stálost a vytrvalost. Když jsou sehnuti nad svou prací, nenechají se rozptýlit téměř ničím. Okopávají, orají, vysévají, ryjí s nejúžasnější houževnatostí.

Amish nikoho neobrací na náboženskou víru, nehledají vůbec někoho k obrácení. Jestli náhodou někdo chce pochopit jejich náboženství, dají mu vidle a požádají ho, aby rozhodil hnůj na čerstvě zorané pole. Ach! Kdyby alespoň všechna náboženství měla tuto moudrost a ohled na mínění lidí.