Základy pedagogiky Studijní opora pro studenty předmětu Rozvíjení pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů praktického vyučování a mistrů odborného výcviku Studijní opora pro studenty předmětu Základy pedagogiky zpracovala: Mgr. Pavla Soukupová - garantka předmětu 2011 www.fpe.zcu.cz

CO JE PEDAGOGIKA? Pojďme se zamyslet nad smyslem a obsahem pojmu pedagogika: Co je pedagogika? Je vědou? Čím se zabývá? Co obsahuje? Kdo byl jejím zakladatelem? Jak se vyvíjí? Co přináší a s jakými problémy se potýká? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi během našeho kurzu. Vítejte.

CO JE PEDAGOGIKA? Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání. (in kol. autorů: Pedagogický slovník, str. 234)

CO JE PEDAGOGIKA? Např. Průcha ve spise Moderní pedagogika (Portál 2005) definuje pedagogiku jako vědu, která „se zabývá vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, procesy, jež se v těchto prostředích realizují,výsledky a efekty těchto procesů.“ str. 481 Zároveň je pedagogika Obor vzdělávání na pedagogických fakultách a jiných fakultách připravujících učitele, respektive předmět v rámci tohoto studia Zde je patrné, jak široké je vymezení tohoto pojmu

Pedagogika je věda o výchově a vzdělávání. CO JE PEDAGOGIKA? Věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života a společnosti. Není tedy vázána pouze na vzdělávání ve školských institucích a na populaci dětí a mládeže. V zahraničí se ve významu „pedagogika“ často užívá termín „pedagogická věda. Pro naše potřeby shrneme tato pojetí do jednodušší definice: Pedagogika je věda o výchově a vzdělávání.

Pedagogika jako samostatná věda Až do poloviny 19. století byla pedagogika součástí filozofie. Jako samostatnou vědu vyčlenil pedagogiku z filozofie až Johan Friedrich Herbart (1776-1841) poprvé ve spise Pedagogika z cíle výchovy odvozená (1806) Za významné pedagogy ale můžeme pokládat spoustu jeho předchůdců, kde nejvýznamnější místo patří Janu Amosu Komenskému.

Význam pojmu pedagogika v zahraniční literatuře Pedagogy v angličtině neznamená pedagogika, ale spíše odpovídá českému pojmu obecná didaktika, zatímco českému pedagogika odpovídá svým obsahem anglický termín educational sciences, v překladu edukační vědy. Edukační vědy potom označují velkou skupinu souvisejících disciplín, což je mnohem bližší modernímu pojetí pedagogiky, proto například Jan Průcha (Moderní pedagogika, Portál 2005) preferuje ve svých pracích termín edukační vědy. V nových publikacích se proto také setkáváme s pojmy edukace, edukant, edukátor, edukační realita…. .

Jaký je základní charakter PEDAGOGIKY? Pedagogika je věda o výchově a vzdělávání, tedy o edukaci, Jako věda zahrnuje teorii i praxi. - pedagogika stanovuje určité normy, vzory, doporučení, cíle, jak realizovat edukaci - normativní charakter - pedagogika zkoumá , je založena na poznatcích získaných z výzkumu - explorativní charakter - pedagogika zjišťuje, popisuje, vysvětluje různé jevy edukační reality - explanativní charakter

Úkoly PEDAGOGIKY? Pedagogika plní tři úkoly: Analytické úkoly - zkoumá aktuální výchovnou realitu Verifikační úkoly - ověřuje, zda dosud platí určité poznatky Prognostické úkoly - formuluje perspektivní výchovné cíle

Struktura PEDAGOGIKY rozlišujeme základní dělení pedagogických disciplín dle pěti kritérií : Podle obsahu zkoumání Podle věku Podle fází společenského vývoje: Podle oblastí aplikace Podle specifičnosti obsahu

PEDAGOGICKé disciplíny Podle obsahu zkoumání: obecná pedagogika, srovnávací pedagogika, dějiny pedagogiky a školství, teorie výchovy, obecná didaktika a oborové didaktiky, pedagogická diagnostika, pedagogická evaluace, pedagogická prognostika, teorie řízení škol a školství, technologie vzdělávání.

PEDAGOGICKé disciplíny Podle věku: předškolní pedagogika, školní, vysokoškolská, andragogika (výchova a vzdělávání dospělých v ekonomicky produktivním věku), gerontagogika (výchova a vzdělávání seniorů // dospělých v ekonomicky neproduktivním věku)

PEDAGOGICKé disciplíny Podle fází společenského vývoje: antická, křesťanská, renesanční, reformní, pragmatická, moderní postmoderní pedagogika

PEDAGOGICKÉ disciplíny Podle oblastí aplikace: rodinná, sociální, profesní, inženýrská, vojenská pedagogika, pedagogika volného času, výchova v nápravných zařízeních, výchova v organizacích dětí a mládeže, alternativní pedagogika

PEDAGOGICKÉ disciplíny Speciální pedagogika je považována za samostatnou pedagogickou disciplínu, neboť se zabývá pouze osobami se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich původem. Speciálně pedagogické disciplíny jsou: psychopedie, somatopedie, surdopedie, logopedie, oftalmopedie // tyflopedie, etopedie

Metody pedagogického výzkumu Pozorování – cílevědomé a plánovité sledování jevu nebo osoby v jeho přirozených podmínkách Experiment (pokus) – zkoumají se záměrně navozené pedagogické jevy v předem připravených a kontrolovaných podmínkách Rozhovor – verbální komunikace mezi výzkumným pracovníkem a dotazovanou osobou Dotazník – písemná forma dotazování, umožňující získat v poměrně krátkém čase velké množství údajů; zaměřuje se jak na vychovávané, tak na vychovatele Studium pedagogických dokumentů – předmětem zkoumání jsou konkrétní materiály které dokumentují práci žáků i pedagogických pracovníků Měření výsledků žákovských úkolů i jejich dílčích parametrů – uplatňují se zejména testy v různých oblastech

Profesní kompetence učitele Kompetence předmětová Kompetence pedagogická Kompetence didaktická Kompetence diagnostická Kompetence komunikační a sociální Kompetence manažerská Kompetence organizační a k plánování Kompetence osobnostně kultivující

CO JE VÝCHOVA? VÝCHOVA

CO JE VÝCHOVA? … a další složky VÝCHOVA Pravidla, normy socializace zodpovědnost … a další složky

Položme si nyní otázky? Co je výchova dnes? Kam sahá její zrod? Na co je zaměřena? Jak se měnil názor na obsah výchovy během staletí? Jak vnímáme výchovu dnes? Kdo jsou jejími aktéry? Jak výchovu ovlivňuje společnost, ve které žijeme?

Současné pojetí výchovy „ Výchova je cílevědomým a záměrným vytvářením a ovlivňováním podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s individuálními dispozicemi s stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobností.“ Pelikán, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995, s- 36

Procesuální pojetí výchovy Hlubší poznání obecných zákonitostí formování osobnosti člověka, (tj. na jakých principech probíhá proces výchovy, jak se učíme, jak myslíme a jak se rozhodujeme, podle jakých principů jednáme), vychází z pochopení vývoje procesu reakce na jednotlivé situace v těchto fázích: Podmíněné reflexy – nejjednodušší forma adapt. chování Zvyky – stereotipizované reakce na opakující se stimuly Rysy – dispozice, postoje, hodnoty, zájmy Jásví – pojetí sama sebe, jedinečnost Osobnost Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995, str. 44-64

Základní fáze výchovného procesu Fáze situační – reflexivní reakce na situaci, prožívání a řešení situací Fixační - zvyky a vzorce chování vyplívající z řešení opakovaných situací Generalizační – zobecnění řešení, základ rysů a hodnot Osobnostně kultivující - integrace a vyhodnocení dosavadních zkušeností, odrážejících se ve vnitřně integrované, autentické osobnosti, základ charakterových vlastností Proces formování osobnosti není nikdy uzavřený. Prostudujte pečlivě: in Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995, str. 74-77

Doporučená literatura Jůva V. Základy pedagogiky, Brno: Paido 2001 Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém, Ostrava 1995 Průcha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Portál 2001 (nebo Singule, F. Současné pedagogické směry, SPN 1992) Štverák, V.: Stručný průvodce dějinami pedagogiky, Karolinum 2001 (nebo starší SPN 1983) Švarcová, I.: Základy pedagogiky, Praha: VŠCHT 2005 (web) Tonucci,F. Vyučovat nebo naučit? Praha, SVI PedF UK 1991. Vališová,A.: Pedagogika pro učitele, Praha: Grada 2007 Kol. autorů. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha, VÚP 2005. Nebo z www.rvp.cz

Knihu lze stáhnout na : http://vydavatelstvi.vscht.cz/