GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky

Retailing v České republice Česká republika je vyspělá země, řazená mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. Vyspělost ekonomiky byla důležitá pro přijetí Česka do OECD, kde figuruje ve skupině s ostatními bohatými členy. Země vykazuje druhou nejstabilnější a nejvíce prosperující ekonomiku ze všech postkomunistických zemí (po Slovinsku). Jejím základem je průmysl a služby (60 %); zemědělství a další prvovýroba jsou zastoupeny slabě – např. v zemědělství pracuje méně než 5 % produktivního obyvatelstva, kdežto v sousedním Polsku je to více než 14 %.

Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dále též kaolin, stavební hmoty a uran. V malém rozsahu se těží ropa a zemní plyn a další suroviny. Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku, avšak po vstupu země do EU musela být některá odvětví mírně utlumena. Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), řepka, brambory, chmel, zelenina, len a cukrová řepa (její produkce v souvislosti s uzavřením cukrovarů společnosti Eastern Sugar výrazně klesla). Svůj význam má i sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvláště kaprů).

Průmysl v Česku zaměstnává téměř 38 % ekonomicky aktivních obyvatel a Česko je tímto podílem na 1. místě mezi státy Evropské unie. Hlavními průmyslovými centry jsou Praha (všechna odvětví), Ostravsko (těžký průmysl), Plzeňsko (těžký průmysl); dále též mnohá místa v Ústeckém kraji. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří strojírenství - především výroba dopravních prostředků (Česko v tomto zdědilo tradici Československa jako velmoci v tomto odvětví), elektrotechnika, chemický průmysl, hutnictví, potravinářství a energetika. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví.

Obyvatelstvo ČR má 10 506 813 obyvatel (údaj ČSÚ k 31.12.2009). Počet ekonomicky aktivních obyvatel ČR: V produktivním věku (15-64 let) žije v ČR cca 6 918 000 obyvatel, z toho je 5,7 mil. ekonomicky aktivních. HDP na 1 obyvatele: 26 800 USD (údaj z r. 2008), v r. 2009 vlivem hospodářské krize pokles o -4,1 %. Zvláštnosti země v obchodě: V minulosti dominovaly v ČR především domácí značky  (sklo – Crystalex, móda – OP Prostějov, látky – Textilana, bižuterie – Jablonex, obuv – Stival, atd.).

V r. 1989 byl zaznamenám příliv zahraničních značek, který zde převládá v obrovské míře dodnes. Tradičních českých značek jako je např. Baťa, které přetrvaly desítky let, je již v současnosti velmi málo. Češi v současnosti i díky vlivu ekonomické krize stále preferují cenu před kvalitou – to je také důvod krachu většiny českých značek. Levné a nekvalitní zboží dovážené z Číny si tak našlo stálé místo na českém trhu. V posledních letech je velmi oblíbenou formou obchodu nákup zboží nebo služeb přes internet. Zákazník si tak může vybrat zboží, které požaduje za mnohdy nižší cenu než v kamenném obchodě a získat o něm veškeré dostupné informace.

Zvláštní skupinu mezi obchody v ČR tvoří zahraniční trhovci převážně Vietnamského původu, kteří prodávají především oděvní zboží a obuv, ale i další spotřební zboží. Jsou známí nízkými cenami a nízkou kvalitou prodávaného zboží a častým prodejem zboží porušujícího průmyslová práva a práva k ochranným známkám. V posledních letech již nemají jen mobilní stánky, ale ke své činnosti si pronajali prodejny nebo bývalé velkoprodejny. Přestože oficiálně většinou pracují na základě živnostenských oprávnění, jejich organizační a distribuční struktura je široké veřejnosti i veřejné správě skrytá.

Na rozdíl od sousedního Německa nebo Rakouska není v ČR prodejní doba o nedělích a státních svátcích zakázána. Mnohé hypermarkety tak mají o státních svátcích otevřeno pouze se zkrácenou prodejní dobou. V posledních letech je také trend hypermarketů s 24 hodinovou otevírací dobou. Obchodní řetězce na území ČR: Prvním supermarketem v Česku byla MANA holandské společnosti Ahold otevřená v Jihlavě. Otevření proběhlo 6.června 1991, o týden později další v Praze. V roce 1991 vstoupily na český trh i prodejny řetězců Delvita (do 2009) a Billa.

Podle ČTK na konci roku 2004 bylo v ČR: 555 supermarketů, 426 diskontních prodejen a 160 hypermarketů. Studie společnosti ACNielsen v srpnu 2006 uvádí, že připadá na milion Čechů devatenáct velkopodlažních prodejen, což je nejvyšší poměr ze zemí ve střední Evropě. Prodejnami deseti nejsilnějších řetězců prochází téměř 40 % útrat za potraviny, oblečení a elektroniku.

V současnosti působí v ČR tyto obchodní řetězce: údaje k r. 2009: Schwarz ČR: Kaufland ČR (82 prodejen), Lidl (213 prodejen) – diskontní prodejny Ahold Czech Republic: Albert (226 prodejen), Hyperalbert (dříve Hypernova, 56 prodejen) – supermarkety, hypermarkety Tesco Stores ČR: 133 prodejen – supermarkety, hypermarkety Makro Cash&Carry: 13 prodejen – velkoobchodní prodejny pro registrované podnikatele REWE ČR: Penny Market – diskontní prodejny, Billa (196 prodejen) - supermarkety

Globus ČR: 14 prodejen – hypermarkety Spar ČR: 36 prodejen – 32 hypermarketů Interspar, 4 supermarkety Spar GECO Tabak: 9 velkoobchodních prodejen Peal: 4 velkoobchodní pobočky Dle společnosti INCOMA Gfk z výzkumu v roce 2013 vyplynulo, že TOP5 obchodníkům je věrných 70 % domácností. V 10 největších řetězcích s rychloobrátkovým zbožím nakupuje naprostá většina českých domácností. Největší návštěvnosti dosáhl ke konci roku 2012 Kaufland následovaný prodejnami Tesco, Albert, Penny Market a COOP. Tato „TOP5“ je hlavním nákupním místem pro 70 % českých domácností a disponuje celkem téměř 3800 prodejnami.

Tab. TOP 10 obchodních řetězců v roce 2012 v ČR Největší počet zákazníků na českém trhu má řetězec Kaufland. Jako hlavní nákupní místo (tj. utratí tam nejvíc ze svých výdajů za potraviny a zboží denní potřeby) jej má 22% respondentů, což odpovídá 943 000 českých domácností (v ČR je celkem necelých 4,4 mil. domácností). Ještě víc nakupujících navštěvuje Kaufland i pro menší nákupy – celkem zde nakupují (aspoň 1x za měsíc) více než 2 miliony domácností.

Na druhém místě jsou prodejny Tesco (zahrnující jak větší hypermarkety, tak supermarkety a convenience prodejny). Jako hlavní nákupní místo je využívá 658 tis. domácností (odpovídá 15 % českých domácností) a celkem zde nakupuje téměř 1,4 mil. domácností. Formáty společnosti Ahold (Albert hypermarket a Albert supermarket) zaujaly třetí místo. Nakupuje zde prakticky stejný počet domácností jako v Tescu (1,4 mil., resp. 32 %). Domácností, které zde utratí nejvíce je ale méně – necelých 600 tis. (13%). Na čtvrtém místě se umístil Penny Market a první pětku uzavírá systém COOP (zde jsou zahrnuty všechny prodejny a formáty provozované českými a moravskými spotřebními družstvy).

Těchto pět nejsilnějších subjektů preferuje jako hlavní nákupní místo téměř přesně 70 % českých domácností, přičemž první tři nejsilnější mají podíl 50 % domácností. Je třeba zdůraznit, že uvedené pořadí nemusí odpovídat pořadí podle objemu tržeb – důvodů je několik (nákupy nepotravin, velikost koše a frekvence nákupů, podíl doplňkových nákupů). Žebříček však ukazuje pořadí podle oblíbenosti a věrnosti v rámci českých domácností. Pokud v krajských městech porovnáme nezávislý trh (včetně prodejen COOP a lokálních aliancí) s trhem nadnárodních řetězců, je zřejmé, že ačkoliv z hlediska počtu tvoří nezávislé prodejny téměř 90 % celého trhu prodejen s potravinami, z hlediska prodejních ploch je to pouhých 16 %.

Tab. Porovnání nezávislého potravinářského trhu a trhu nadnárodních potravinářských řetězců v krajských městech Významným fenoménem nezávislého obchodu s potravinami v Česku jsou asijské prodejny. V současné době lze v krajských městech najít téměř 1200 prodejen potravin, provozovaných zejména vietnamskými obchodníky, což činí téměř pětinu všech sledovaných prodejen. Mezi obchody, deklarovanými jako „smíšené prodejny“ je tento podíl významně vyšší (48 %), v Praze dokonce 66 %.

Největší maloobchodní skupinou na českém trhu zůstává německá Schwarz, provozující hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl. Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku, který podle předběžných údajů o tržbách za rok 2011 zveřejnily společnost Incoma GfK a časopis Zboží&Prodej. Tržby deseti největších maloobchodníků vzrostly meziročně o 4 % na 325 miliard korun. Rostly tak rychleji než v roce 2010, kdy meziročně stouply jen o 1,2 %. Družstevní prodejny Coop, které nemají jednotnou vlastnickou strukturu by v žebříčku patřilo sedmé místo a tržby deseti největších obchodníků by vzrostly z 338 na 351 miliard korun, viz následující tabulka.

Tab. TOP 10 obchodních řetězců v ČR dle tržeb za rok 2011 Pořadí první desítky za loňský rok je shodné s pořadím v roce 2010. První desítka se na celkových tržbách rychloobrátkového zboží v ČR podílí 66 % (včetně skupiny Coop 73 %). Pokud by se počítaly pouze společnosti, nikoliv skupiny, patří první místo Tesco Stores před Aholdem a Kauflandem.

Děkuji za pozornost