Zdravotnická zařízení v ČR struktura a vlastnictví MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3LF UK

Struktura zdravotnických zařízení Aktuální stav k k 31.12.2010 189 nemocnic 62 219 lůžek: - 3,6 % lůžek novorozeneckých - 11,9 % lůžek ošetřovatelských - 84,5 % lůžek akutní péče V roce 2010 klesl lůžkový fond nemocnic o 1,2 %

Vývoj v roce 2010 Každé nemocniční lůžko bylo v roce 2010 v průměru využíváno pacienty 253,8 dní V průměru strávil každý pacient v nemocnici 7,3 dne Počet akutních lůžek klesl téměř o dvě procenta, počet novorozeneckých lůžek se zvýšil o 45 Nárůst lůžkové kapacity následné ošetřovatelské péče (o 4,2 %)

Lůžkový fond fakultní nemocnice 11 zařízení, 15 725 lůžek 25,3 % nemocnice následné péče 30 zařízení, 2 517 lůžek 4 % nemocnice akutní péče - 70,7 %

ZZ podle zřizovatele Ministerstvo zdravotnictví- 19 (27,6%) Kraj- 24 (14,7% ) Město nebo obec- 17 (6,4 %) Soukromá ZZ- 121 (48,4 %) Církev- 3 (0,6 %) Ministerstvo obrany a spravedlnosti- 5 (2,3 %)

Objem poskytnuté péče 27,2 % v zařízeních přímo řízených MZ 15,2 % v krajských nemocnicích 6,8 % v nemocnicích měst nebo obcí 48,5 % v privátních zařízeních (zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba)

ZZ dle typu Ambulantní péče- primární, sekundární Nemocniční (ústavní) péče Zavodní preventivní péče Pohotovostní a záchranná služba Zdravotnická logistika Odborné léčebné ústavy, lázně Zařízení hygienické služby Zařízení zajišťující léčiva, zdravotní pomůcky a stomatologické výrobky

Ambulantní péče Primární Praktický lékař pro dospělé, Praktický lékař pro děti a dorost, Stomatológ, Gynekológ Obrací se na ně pacient v případě onemocnění jako na první, pracují v okolí bydliště Zvládnutí největšího rozsahu zdravotních potřeb občanů na místní komunitní úrovni Zdravotně- sociální povaha

Sekundární (specializovaná) Poskytuje ji lékař, který přebírá pacienta do sekundární péče nebo poskytuje konziliární péči na vyžádaní ošetřujícího lékaře Možnost navštívení i bez doporučení lékaře primární péče Široká síť ambulantních specialistů- kardiolog, endokrinolog, revmatolog, dermatolog Evidence pacientů, dispenzarizace, sledování stavu, pravidelné kontroly Doporučuje ústavní léčbu

Nemocniční (ústavní) péče Nemocnice fakultní, krajské, okresní, oblastní, soukromé…. Ambulantní a lůžková část systém diferencované péče- odstupňované v lůžkových zařízeních podle okamžitého stavu- emergentní péče (příjem), intenzivní péče (JIP, ARO), intermediární péče, standardní, následná péče Odborné léčebné ústavy LDN, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, ozdravovny, sanatoria, léčebny tuberkulózy…

Následná péče Poskytování zdravotní péče formou lůžkové péče pacientům, u kterých došlo k zvládnutí akutního onemocnění nebo akutního zhoršení chronického onemocnění nebo ke stabilizaci stavu Jejich zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo dlouhodobé ošetřování, rehabilitaci nebo ošetřovatelskou péči

Vývoj v následné péči Počet hospitalizací v akutní nemocniční péči oproti roku 2009 klesl o 0,5% Vzrostl počet hospitalizovaných pacientů na lůžkách následné ošetřovatelské péče o 1,3%, nárůst ošetřovacích dnů o 4,5 % Objem poskytované lůžkové péče (počet lůžkodnů) na akutních lůžkách v roce 2010 pokles o 2,9 %

Domácí péče Zvláštní ambulantní péče Nedílná součást zdravotní péče Zabezpečuje komplexní ošetřovatelskou péči poskytovanou zkušenými zdravotními sestrami pacientům v jejich přirozeném sociálním prostředí jejich vlastních domovů Při splnění daných podmínek poskytovaná každému bez rozdílu (na základě indikace ošetřujícího lékaře plně hrazena zdravotními pojišťovnami) Moderní forma zdravotní s sociální péče poskytovaná v ČR od r. 1990

Zdravotnická doprava LSPP (lékařská služba první pomoci) ZZS (zdravotnická záchranná služba) - RZP (rychlá zdravotnická pomoc) - RLP (rychlá lékařská pomoc) - LZZS (letecká zdravotnická záchranná služba)

Personální zajištění Ve všech zařízeních: 45 200 lékařů (r. 1970 - 21 969, r. 1970 - 21 969) 106 800 sester a porodních asistentek (tzv. zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí – ZPBD) V průměru připadalo v ČR na 1 lékaře 233 obyvatel

Ambulantní péče 71% všech lékařů (32 189) 51% ZPMD  (54 466) Podle úvazků: Ambulantní péče poskytována z 81% v zařízeních soukromých Primární péči 44,1 % lékařů, Ambulantní specialisté 55,9% ( z nich 48% pracovala v ambulantních částech lůžkových zařízení)

Lůžková péče (bez lázní) 1 275 lékařů 41 152 sester Na 10 000 obyvatel připadalo 80,6 lůžek (v nemocnicích 60,0 lůžek, v odborných léčebných ústavech 20,7 lůžek) Dále je v síti 154 odborných léčebných ústavů vč. ozdravoven a hospiců s 21 704 lůžky ( z toho psychiatrické léčebny tvoří 44% a LDN 32%)

Na 1 praktického lékaře pro dospělé připadá v průměru 1615 registrovaných pacientů (méně než 1500 v Praze a Olomouckém kraji ) Na 1 ambulantního pediatra připadá 950 registrovaných dětí Na 1 gynekologa připadá v průměru 3 169 žen Na 1 praktického zubního lékaře 1688 obyvatel na 1 lékaře u lůžka připadá v průměru 19,7 obsazených lůžek, na 1 sestru u lůžka připadá 5,7 obsazených lůžek.

Lázeňská péče r. 2009 V síti zdravotnických zařízení v ČR se nachází 86 lázeňských léčeben s celkem 26 505 lůžky oproti roku 2008 přibyly 2 léčebny s 1015 lůžky

Aktuálně z VZP při porovnání počtu nasmlouvaných akutních lůžek k 31. 12. 2010 a k 1. 7. 2011 došlo za 1. pololetí 2011 k redukci o 1488 lůžek, tj. snížení o 2,75 % nejvyšší redukce standardních lůžek Moravskoslezském kraji (212 lůžek) Procentuálně nejvyšší úbytek v Karlovarském kraji, kde redukce o 165 standardních lůžek představuje 12,97 %

lůžkový fond následné péče typu LDN, OLÚ, ošetřovatelských lůžek a hospice počítaný dohromady s lůžky pracovišť dlouhodobé intenzivní péče (DIP) a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) je ve svém celku vyrovnaný úbytek lůžek LDN a ošetřovatelských lůžek je plně kompenzován nárůstem počtu lůžek OLÚ, hospice, DIP a DIOP

Děkuji za pozornost!